Profil uživatele

Janis

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jiří Landa: 12 % (169)
Lukáš Dubský: 12 % (121)
Helena Grégrová: 13 % (110)
Jan Pařízek: 13 % (120)
Jiří Koula: 13 % (121)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 24.4.2013)
85%
Líbí se mi, že v Ungeltu dávají prostor i starší herecké generaci, a stále víc vnímám, jak pečlivě tu vybírají hry přímo pro konkrétní herce. Jako by jim ty příběhy, role dávali darem. Je to velmi přátelské.
Komorní představení o starých lidech, kteří se vyrovnávají s možnostmi a omezeními svého věku, je melancholické, úsměvné a zároveň intimní. Vyvolalo silnou odezvu u publika, v němž převažovali starší diváci. Snad pro jim blízké téma, určitě ale i dík skvělým výkonům Kostky, Vránové a Mayerové, kteří vytvořili hořkosladké postavy. Mě moc těšilo vidět po delší době paní Vránovou.
(zadáno: 18.10.2015)
Brilantní a inspirativní!!
Mnohovrstevnatá hříčka o počátcích (němého) filmu, která dokonalým způsobem využívá právě jeho prostředky (humor, zrychlené až trhavé pohyby, energický hudební doprovod, psané nápisy...), aby připomněla jeho průkopníka a trikovou podstatu jeho filmů. Stejným způsobem, jaký byl i jemu vlastní, tj. hravě a nápaditě. Obdivuji založení tématu: jak se GM (zdánlivě vetchý stařík, který má pořád dost espritu na škádlení ošetřovatelky) i smrt snažil přechytračit tím, co uměl dokonale: hravými tričky...
Fantastická hudba. Divadelní událost, kterou byste neměli minout.
(zadáno: 27.5.2018)
(zadáno: 1.6.2015)
Tahle inscenace měla pro mě nulovou výpovědní hodnotu. Tedy až na novinku v podobě ujištění, že umřu - tak dík za informaci.
Odosobněný, chladný kus, který nedojme (viz V. Rogalewicz) a nemá schopnost emocionálně zasáhnout (ne náhodou se ke zvolenému tématu staví tak nezúčastněně). I proto se zakrývá efektní, přepjatou vizualitou, poutá divákovu pozornost ironizováním, pózuje, eklekticky pracuje s hudbou. Pro mě dokonalý divadelní kýč.
Osobně oceňuji především vynikající výkon M. Koniga (jeho herectví začínám líp vnímat a obdivovat), výborná byla i D. Kaplanová a lehce ďábelský J. Žáček.
(zadáno: 26.5.2013)
Jedna z nejlepších věcí v současném Činoherním klubu. Ano, není sice tak zábavně odpudivá jako některé scény Boha masakru, ani nemá tolik Vetchého hereckých exhibicí jako Maska a tvář... ale připadá mi velmi celistvá a režijně (ve srovnání s ostatními zdejšími kusy, jež jsme měli možnost vidět) poměrně kompaktní.
Nárožného dominantní výkon byl přesvědčivý, z ostatních (většinou rozsahem podstatně menších) rolí se mi hodně líbila Otla Lady Jelínkové. Závěrečné scény mi připadaly trochu pokažené nebo nedotažené.
75%
(zadáno: 23.2.2020)
Trochu s odstupu a s nadsázkou inscenované, velmi pěkný výkon Milana Němce a překvapivě i mladé Elišky Skálové a Marca Salvadoriho.
(zadáno: 28.4.2013)
Zpočátku trochu křečovitá podobenka o přežívání za normalizace, která postupně graduje až k bizarnímu a bezvýchodnému (pro hl. hrdinu) finále. Fingerův ředitel je sympatický, přiměřeně bezcharakterní proutník, který má jisté autobiogr. rysy. Nemůžu se zbavit pocitu, že se tu Kundera vyrovnává i se svým (dnes známým) selháním, se spoluprací s STB, když v závěru vykresluje egocentrického ředitele nejen jako oběť vlastních vášní a katarze ze sexuální "msty" (opakuje se motiv z Žertu, který Kundera akcentoval dvojsmyslným názvem), ale především o poznání defektnějšího okolí.
Vynikající předloha.
(zadáno: 12.5.2013)
85%
Tohle představení se mi dost líbilo, zvlášť zkušenější generace v čele s Medveckou, Němcem, Mrkvičkou hrála skvěle, a emotivní výstup Arkadinové a Trigorina koncem 3.dějství mě naprosto uchvátil. Spleť lidských osudů, vykreslené charaktery, příběhy egoistických emocí a vzplanutých lásek, vzájemná manipulace...vše bylo autentické. Famózní Medvecká, Prachařův Trigorin asexuální i ovládaný, mladé herečky Žáčková, Borová mě bohužel nezaujaly. Drobné režisérské vsuvky (svítící svatozář, kmen..) snad reflektují i symbolismus hry, dělají ale složitou hru ještě hůř srozumitelnou.
(zadáno: 4.5.2014)
Nejvíc na mě zapůsobil Pleslův výkon a hudba. Obojí ale odpovídá spíš tradičnímu čtení Čechova, přitom DD představilo Racka ze všeho nejvíc jako komerční tv sitcom á la Čtvrtá hvězda. Se situačními gagy, trapnými odmlkami, sexuální lascivností, bez "nadbytečného" děje a ryzích emocí. Nečekaně i s chvílemi nudy. V dřív skvělém herectví je pro mě překvapivě i přehrávání a falše. Dramaturgická volba Racka tak působí nabobsky, stačil by přece další Ucpanej systém.
Ve výsledku hra zhrubla, stala se jednosměrnou, ztratila dimenzionalitu. Čechov se trochu vytratil, zbyl konzumní produkt.
(zadáno: 18.10.2022)
Vynikající scénografie (která má v poslední době v NdB setrvale vysokou úroveň), vyrovnané herecké výkony, zajímavá režie.
Z herců mně zaujala Tereza Richtrová a Jiří Suchý z Tábora (jejich dialog po přestávce pro mě patřil k vrcholům představení), nebo Eliška Zbranková.
(zadáno: 29.4.2020)
(zadáno: 2.10.2013)
Drábkův facelift Shakespeara má tvar moderní popiny, zábavné koláže, bezstarostně parodující všechno vč. vlastní předlohy: mnoha citacemi, jednoduchými gagy, současnými narážkami vtaženými sem bez hlubší souvislosti. Stojí na skvělých hercích, zejm. Štorkové. Do přestávky svěží zábava, pak koncepci dochází dech a ve chvíli, kdy moralizuje (Wildeova báseň, monolog o obětech válek, závěrečný "filosofický" proslov), shazuje už jen sama sebe - kýčovitým sebedojetím, afektovaným patosem, maloměšťáckými emocemi. Škoda.
Zbytečný je i "moudrý nadhled" postav z forbíny (žabák-Werich) na svět lidí.
(zadáno: 21.7.2014)
Zaujala mě hlavně druhá půle: barevností, hudbou, artismem. Vtažením handicapovaného artisty do souboru a inspirováním se znaky jeho handicapu u artistických pomůcek (kola, lůžko). Stal se tím přirozenou, vrostlou součástí souboru. Vynikající téma.
Škoda jen, že 1. půlka byla až moc odlišná od té druhé, i roztržitá a chvílemi rozvleklá. Ačkoli chápu, že mezi oběma částmi má nastat změna, mají být v protikladu ("minulé" vs. nové, současné?). Přesto by se mi v té první líbilo třeba víc rytmu nebo např. videoscén (ta po přestávce patřila k vrcholům večera)..
I proto "nižší" hodnocení.
(zadáno: 19.2.2013)
65%. (Viděno v brněnském Městském divadle.)
Autenticky zachycené prostředí ve zpracování klasické moravské fresky. Výborná hudba (velký díl obstarává živý doprovod, jak to k moravskému venkovu a folklóru patří), kostýmy i scéna. Vadila mi ale nesrozumitelnost některých hereckých projevů, což hodně ubralo na celkovém dojmu.
(zadáno: 30.3.2018)
Poetické až trochu snové představení s velmi dobře zvolenými typy hlavních představitelů (Vojta, Terina). Sympatické herecké výkony, vydařená režie, vyrovnané spojení jednotl. složek (hudba, scéna, režie, herectví..) - pro mě milé překvapení.
72%
(zadáno: 21.4.2015)
Překvapilo mě vynikající herecké zpracování, které dělá ze zdánlivě banální, současné komedie z manželského života velmi autentický divácký zážitek.
75%
(zadáno: 21.7.2015)
Parodie na Romea a Julii vyznavače klasického pojetí a veršovaného textu spíš zklame. Tady jde hlavně o to bavit se a moc nepřemýšlet.
I mě to celkem bavilo, nebýt prvních 35min. s hromadnými scénami. Ty byly roztříštěné, křečovité, nesrozumitelné (radši nepočítám do hodnocení).
Výborný J.Sklenář, který se zkušeně pohyboval na hraně tragédie-parodie. Výtečná i N.Konvalinková. Vizuálně zajímavé, glassovské hudební variace ale nesedí. Osobně lituji talentovaného M.Slámu (Montek), jemuž zbyly v textu 2věty + nošení Dany B. Akcent byl přenesen jinam, k mladým pitvořícím se hercům (Cina, aj.)
(zadáno: 17.1.2023)
Dramatizace připomněla slavnou novelu, která dnes už asi vypadla z povinné četby.
Ale díky za to, že se k ní DvD vrátilo a ukázalo, jak může jednoduchý příběh vystavěný na principu antické tragédie zasáhnout znovu i současného diváka, a to nejen silou emocí nebo nevyhnutelností děsivého osudu, ale i autenticitou zpracování.
Výborná inscenace s vynikajícími hereckými výkony. Velmi silné byly ty od M. Poulové a P. Neškudly v hl. rolích, ale i další např. od J. Meduny, T. Turka a především M. Hanuše.
(zadáno: 18.8.2016)
65%
Bylo to příjemné a uvolněné letní představení a milý, rozmarný večer.
(zadáno: 10.5.2018)
Trochu jiné Rozmarné léto, než bylo Menclovo, i když to zdejší se jím inspiruje. Jde ale spíš o volné cirkusové představení, prokládané klaunskými výstupy, což zejména v začátku překvapí. Klauni však předvádějí nejlepší herecké výkony večera, podle mého hodné ocenění, spolu s nimi je zřetelný i M. Bumbálek v roli Majora. Ten má ale nejvíc prostoru na začátku, poté už jsou jeho herecké vstupy rozsahem omezené. Pěkné je i ztvárnění postavy Kateřiny (včetně akrobatických čísel) a také hudební složka.
Jen ten popcorn za 100 Kč bez dokladu (ač jsme o něj žádali) nás překvapil vskutku nemile.
(zadáno: 8.4.2015)
Osobní přiběh jednotlivce (žen, chudých imigrantek), který zrcadlí jeho nemohoucnost na pozadí obřího světového dramatu, přes odhodlání mu čelit.
Líbily se mi kostýmy, korektní byla i scéna. Herecky nečekané a podařené ztvárnění bodré, emotivní židovky H. Maciuchovou, dobrá i kontrastně strohá irská katolička Bydžovské. A osvěžující S. Rojková.
Přemýšlím-li o tom, dělá-li Ungelt hry pro 2-3 herce, nemohl dosáhnout o mnoho víc: herecky je hra vydařená, tematicky se Ungeltu také dařilo (podezírá-li ho někdo i teď z komerčnosti, pak už jde asi o předpojatost).
Pro mě dnes silný zážitek.