Profil uživatele

Janis

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Helena Grégrová: 12 % (102)
Jiří Landa: 12 % (165)
Lukáš Dubský: 12 % (103)
Michal Novák: 12 % (90)
Pavel Širmer: 12 % (142)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 5 6 7 8 9 10 >

(zadáno: 19.6.2018)
45%
Zájezdová revue pro nenáročné publikum...s předlohou nemá mnoho společného, snad jen schematickou dějovou kostru, úroveň humoru je ale zcela jiná.
A představení taky není pro děti, ty by se dost nudily...
(zadáno: 5.2.2015)
Mně se tahle žoviální a lehce pokleslá hudební fraška, pohrávající si s Moliérovou předlohou, líbila. A na rozdíl od L. Dubského si myslím, že režisér chtěl Tartuffa inscenovat právě takhle nevázaně, jako frašku, je to Moliére.
Velmi příjemná živá, trochu šantánová hudba, oceňuji i sebeironizujíci odstup a úhel pohledu, nebo to, jak zjednodušeně a současně lehce, zábavně a uvolněně byla tahle klasika vykuchaná a převyprávěná. Docela osvěžující v porovnání s jinými - málem už zkostnatělými - interpretacemi.
Takže fajn dílko, dík.
(zadáno: 11.10.2010)
Skvělé spojení hudby, výborných hereckých výkonů a zajímavého příběhu... Tohle je pro mě stále nejlepší představení Dejvických. (Viděli jsme obsazení se Z. Stivínovou nebo V. Křížovou v roli Lucie Rosen.)
(zadáno: 15.10.2017)
Dovedu si představit, že příběh velmi dobře funguje na plátně, tady byla první půle trochu suchopárná a úplný závěr (po hlasování) trochu useknutý nebo možná málo emotivně vygradovaný....
Rozhodně ale dík za nové a zas trochu jiné téma, které nabízí krátký vhled do toho, jak fungují soudy a právo a vyvolává důležité otázky, které Vás nenechají lhostejnými.
Naprosto vynikající byla tentokrát Eva Novotná, překvapila mě i Klára Apolenářová, která v NDB nedostává příliš příležitostí, což je zjevně škoda.
(zadáno: 19.2.2020)
Tomáš Dianiška se mi zdá být Troškou českého divadla.
Inscenace mi přišla konformní, plytká a povrchní, sestavená z nehlubokých skečovitých výstupů, ke konci už i dost nuda.
(zadáno: 20.7.2017)
viděno v tv záznamu
(zadáno: 27.5.2018)
První část stojí na herecké práci zejména H. Čermákové, která svým výkonem utváří celé představení, což je patrné zejména po přestávce, kdy se hra (bez její převažující účasti) propadá do frašky a později snad i trochu do chaosu.
Každopádně velmi silné Euripídovo téma s úpravami zlínských inscenátorů - ty už nám tak nesedly.
Líbilo se mi i ztvárnění role T. Kotrbovou, naopak mužské party mě ničím nezaujaly. Hudební výběr byl pro nás dokonce velkým zklamáním, když neměl jakoukoli souvztažnost k hrané složce. Kostýmy nás rovněž nezaujaly...
(zadáno: 9.12.2017)
Velmi dobře napsaný příběh se rozjíždí trochu nepřesvědčivě, postupně ale nabývá na dramatičnosti, zvlášť po přestávce. Hra je spíš komorní, s menším obsazením, přesto silou svých emocí dokáže ovládnout prostor velkého jeviště. Zaujal mě výkon T. Davida, který byl do role Carthaga dobře obsazen. Přesvědčivý byl též I. Bareš, líbila se mi i T. Groszmannová, H.T. Briešťanská, překvapila mě A. Stropnická (také dobře obsazená), vynikající byla dětská role A.M. Havířové. Zato stylizovaná bílá scéna byla dle mého příliš neosobní a setrvale umenšovala hloubku dramatu a jeho emocí.
(zadáno: 4.11.2012)
První část trochu delší a náročnější, přece jen už tak často nanavštěvuji IV. cenovou. Druhá část hru hodně vytáhla, zejména díky Trojanově výkonu, který tu dominuje a který zvýšil mé hodnocení inscenace minimálně o 10%. Velmi autentický byl ve své roli Hynek Čermák, divadlu hodně prospělo angažování nových tváří - M. Pechláta a Petra Vrška a koneckonců i větší prostor pro domácí herce, kteří se v jiných inscenacích DD objevují míň, mám na mysli Janu Holcovou. Jen nevím, zda by hra byla stejně úspěšná, kdyby byly vynechány vodopády vulgarit, jimž se diváci smějí a které tvoří asi 1/4 textu.
(zadáno: 24.1.2014)
65%
K hodnocení J. Landy chci jen na okraj říct, že na mě působila Z. Adamovská suverénně a P. Štěpánek proti svému typu především na začátku představení. Pak se moje vnímání jejich postav postupně přetáčelo a Štěpánek mi připadal stále uvěřitelnější (spolu s tím, jak jeho postava obhroublého a nevzdělaného, zdánlivě primitivního týpka obnažuje svoje boly a ukazuje, že vnější buranství je taky obranná maska), Adamovská naopak méně... Její Betty byla příliš předvídatelná.
Jinak ale fajn věc, jen konec podle mého málo dramaticky vystavěný, příliš náhlý.
(zadáno: 4.4.2017)
75%
Typická režie O. Havelky s akcentem na hudební složku, s jemným humorem, s příležitostmi pro mladé členy souboru. Hostování v NDB se povedlo, výborný byl I. Orozovič, nečekaně skvělá M. Borová ve vedlejší roličce. Musím ocenit, že autoři téhle zpěvohry přes lehce nostalgický podtón udrželi určitou atmosféru prvorepublikových filmů (jak už bylo jinými dobře připomenuto). A to nejen jejím tempem, které se zdá v naší vystresované době snad pomalé, ale i určitým barvotiskovým optimismem a lehkou šablonovitostí, též typickými pro pamětnické filmy.
Myslím, že tuhle "práci" si užívají i herci.
(zadáno: 1.2.2011)
Krásné kostýmy a výtvarné zpracování.
(zadáno: 28.4.2017)
Typická britská současná komedie, na níž se mi hodně líbilo výrazné typologické odlišení jednotlivých postav, i způsob, jak vstupují do děje. Naopak závěr nebyl (ze strany autora textu) úplně dotažený, ale režie se s tím vyrovnala ok. Herecky vyrovnané, např. Šulajův Čolki byl nejen divácky vděčný, ale i herecky velmi precizní. Jen mi nesedly hlučnější party postavy Carla, kdy v rychlosti mluvy už mu chvílemi přestávalo být rozumět.
Každopádně díky za večer, a myslím, že tahle pánská jízda je pro soubor velmi dobrou volbou. Kdo nemůže sehnat lístky do Dejvic, má tady rovnocennou náhradu.
(zadáno: 31.5.2013)
První část pro mě neuvěřitelně až nesnesitelně dlouhá, vše podstatné z této hry mohlo být řečeno během 30 minut, které následovaly po přestávce.
Výtvarně poutavé, snivé a zajímavé.
(zadáno: 11.12.2015)
45%
Mám podivný pocit, že ceny byly představení uděleny víc z přetrvávající devótnosti vůči zesnulému státníkovi, než kvůli jejím kvalitám.
Je to zvláštní shoda okolností, že právě před udílením (těchto) nových divadelních cen skončilo předávání cen Nadací Alfréda Radoka, jejichž vznik sám Havel kdysi inicioval. No, jsou to paradoxy.
(zadáno: 6.9.2015)
Konečně podařená věc v NDB.
Velmi dobrá I. Hloužková, která do NDB patří. B. Výtiskovi se omlouvám, před prvním zvratem se mi zdálo, že přehrává;-), po něm ukázal naopak nejlepší kontrast v psychologii postavy.
Výborně zvolená i napsaná předloha, daří se (místy skvěle) navodit svíravou atmosféru amerického psycha (mně osobně chybělo jen trochu víc hudebního podkresu), ukázat bezmoc oběti tváří v tvář všednosti, přesvědčivosti a nerozpoznatelnosti psychopata.
Kus lze každému bez výčitek doporučit. Až si sednou drobné detaily (psáno z předprem.), hra nabere na autenticitě i v začátku.
(zadáno: 15.1.2014)
65%
Velmi náročná hra ve verších, divácky nevděčná. Přesto dobrá věc pro ND a velký krok Mah. činohry.
Režisér jinotajnou hru adresoval (i pražským) městským intelektuálům, ačkoli na ně (výslovně i na novináře) míří ostnem s výtkou spoluviny za současný spol. marasmus (kocovinu po předchozí veselce, nezřízeném hodování). Řeší i soudobé rozdělení měst a venkova jako nositele přirozenosti a tradice (i husitské), obojí ale selhávají v ochotě/síle situaci změnit. Symbol ztracených klíčů (k revoluci) je neméně hořký.
Velmi vizuální, hudebně, pohybově silné.
Rychlíkova hořká suplika národu.
(zadáno: 12.11.2015)
Další totální divadlo K. Polívkové a spol.
Autoři servírují kultivované menu, v němž se text a hříčky prolínají s chody večeře, a vše zvolna graduje k finále, Spectaculu. Velmi pěkná hudba a dramatická práce se světly, stínohrou, odlesky, gesty. Úchvatná scéna jídelny s živými hosty, gastronomie z brněnského Koishi (v Maurerově TOP 100) i čisté herectví Javorského (brilantní v čínské pasáži či jako Fuchsovo alter ego). To vše dělá z fantaskní dramatizace hloubající mj. nad smyslem existence nevšední zážitek.
Přijďte s předstihem a nezapomeňte se soustředit i na text. 85%
(zadáno: 7.2.2017)
65%
Asi nejzajímavější věc z těch, co od Kašpara znám.
Herecky dominuje Milena Steinmasslová jako Raněvská, velmi na mě zapůsobila i Monika Zoubková svým nenápadným, ale propracovaným ztvárněním Varji. A vlastně i Petr Lněnička v menší roli Trofimova. Režijně také celkem vydařené, přiměřené i časově (např. pro unavené diváky), stojí za shlédnutí.
(zadáno: 19.3.2016)
45%
Při vší úctě k výkonům souboru je pro mě Vlčí jáma zklamáním. Nejen proto, že při srovnání s předlohou Glazarové či Vláčilovým filmem neobstojí, ale i kvůli tomu, že případná pochvala za uvedení jedné české klasiky (a že jich je - jak ukazuje i Dlouhá) bohužel ztrácí smysl při pohledu na tvar, který si z z ní bere jen povrchní popis prostředí a postav, ale psychologický posun či svíravost prostředí či skutečné emoce divákům není schopna předat. Nemluvě o detailech, jako je slezské nářečí, obraz sprostého světa služek, vztah Roberta a Kláry či patologie Robertova úniku do lásky k Janě...
(zadáno: 8.11.2011)
Pro mě byla tahle hra velkým zklamáním. V první části se dalo ještě zasmát některým vtipným gagům, herci v čele s J. Lábusem se snažili vykřesat humor ze slabého základu, ale po přestávce ztratil děj jakýkoli smysl a pokračovala jen rozvleklá a zbytečná nuda, která nedrží při sobě a postrádá jakýsi smysl existence. Nemůžu doporučit.
(zadáno: 9.2.2018)
První část se hodně inspirovala Holíčkovými Kmeny z brněnské Reduty. Vnímám ji ale i jako úlitbu Dejvických, jakousi sebezpytnou očistu, která umožňuje proponentům mainstreamové zábavy uvádět politické téma ve druhé půlce. A ta byla silná a přesně zahraná.
Přesto bylo od herců před přestávkou cítit, že jen "hrají" (civilně působil především T. Jeřábek a snad i M. Myšička) a že - jak ostatně sami připomněli - jim nelze všechno věřit. Což zanechalo šmouhu neupřímnosti na celém představení. Přesto nás druhá půle svým tematem, politickým přesahem a ztvárněním silně zasáhla.
Vstupné 700 Kč.

Další stránky hodnocení: << < 5 6 7 8 9 10 >