Janis

Brilantní a inspirativní!!
Mnohovrstevnatá hříčka o počátcích (němého) filmu, která dokonalým způsobem využívá právě jeho prostředky (humor, zrychlené až trhavé pohyby, energický hudební doprovod, psané nápisy...), aby připomněla jeho průkopníka a trikovou podstatu jeho filmů. Stejným způsobem, jaký byl i jemu vlastní, tj. hravě a nápaditě. Obdivuji založení tématu: jak se GM (zdánlivě vetchý stařík, který má pořád dost espritu na škádlení ošetřovatelky) i smrt snažil přechytračit tím, co uměl dokonale: hravými tričky...
Fantastická hudba. Divadelní událost, kterou byste neměli minout.

Další z anglických konverzačních komedií, postavených na jednoduché zápletce a inteligentním humoru. Spolehlivá, svěží oddychovka bez trapných scén, s výtečným M. Němcem. Komediální role dobře zvládli i ostatní (hubatá July L. Zedníčkové, matka J. Musilové...). Stojí za vidění.

55%
Tomuhle muzikálu asi nejvíc uškodil slabší a rozplizlý děj, osobně mi lehce vadil i nedotažený překlad (viz samotný titul). Oceňuji ale vizuální stránku a scénografii, stejně jako výborné herecké výkony J. Uličníka (Nemotorus), L. Vlčka (Furius), J. Musilové (Titanie) nebo některých dětí (S. Pálová...). A těší mě vytrvalost v hledání titulů pro nejmladší obecenstvo.
Výkon J. Gazdíkové nevnímám tak negativně jako někteří přispěvatelé, v herecké pozici byla obsazena dobře, na druhou stranu je přirozené, že diváci muzikálu očekávají stoprocentní výkony především v pěveckých partech.

U této lehce dekadentní, nesnadné hry oceňuji volbu hudby, nápaditou scénu, tentokrát kapku detailnější, než bývá u Buranu zvykem. Inscenace byla odehrána s velkým nasazením i přesto, že převážně ženský tým byl složen z mladých a mnohdy nových tváří. Oceňuji zaujetí, s jakým se všichni snaží držet vysoký standard Buranteatru a myslím, že se jim to daří.

75%
Několik málo základních myšlenek knihy ilustrují autoři velkým množstvím příkladů - vtipných gagů, odlehčených bonmotů. Škoda jen, že tolik času a legrácek bylo potřeba na ilustraci spíš méně ideí z Talebovy knihy. Ačkoli rozumím, že takto si je opravdu všichni zapamatují. Budiž tedy.
Jinak považuji tuhle inscenaci za vydařenou a zábavnou, zajímavou, režisérsky dobře zvládnutou, celkově vkusně udělanou. Líbila se mi i hudba a ok byla i jednoduchá, účelná scéna.
Velmi slušný počin Reduty, který má esprit, a který - doufám - je jen jedním z dobrých kroků nové dramaturgie.

Na hře je najzajímavější originální koncept a varietní děj, plný zábavných gagů a pohrávající si s divákem. Hodné obdivu jsou výkony herců (I Ondříček si svůj díl zábavy skutečně vychutnal). Po první části s detektivní zápletkou spěje hra ke konci dík dobrému vedení a organizační práci policisty Rosického:-)
Divácky vděčný a dobře zahraný kousek (včetně improvizací). Nejvíc mě bavilo sledovat, jak byli herci v některých chvílích "na prášky" anebo (smíchy?) odrovnaní z některých diváckých reakcí, posunu ve hře, nebo se jim z neústupných diváků (jimž museli přizpůsobit děj) rosilo čelo.

Konečně podařená věc v NDB.
Velmi dobrá I. Hloužková, která do NDB patří. B. Výtiskovi se omlouvám, před prvním zvratem se mi zdálo, že přehrává;-), po něm ukázal naopak nejlepší kontrast v psychologii postavy.
Výborně zvolená i napsaná předloha, daří se (místy skvěle) navodit svíravou atmosféru amerického psycha (mně osobně chybělo jen trochu víc hudebního podkresu), ukázat bezmoc oběti tváří v tvář všednosti, přesvědčivosti a nerozpoznatelnosti psychopata.
Kus lze každému bez výčitek doporučit. Až si sednou drobné detaily (psáno z předprem.), hra nabere na autenticitě i v začátku.

35%
Bizarní pokus o jakousi lidovou "drábkovštinu" byl pro mě po přestávce už jen utrpením. Hned scéna ve slipech upozornila, že kus se nebude dít v měšťanské Padově, ale (dle míry pokleslosti, způsobu uvažování i projevu postav) v nejnižších vrstvách společnosti, mezi spodinou v pravém slova smyslu.
Zaujal mě R. Zach, M. Kern, J. Černý, ale taky otisk režisérova misogynství. Vlastně i míra trapnosti, kterou se inscenace bez obalu prsí, zvlášť když její autor neváhal veřejně řešit J. Hrušínského + Na Jezerce za úroveň tamější divadelní produkce, ačkoli ji - jak řekl současně - vůbec nezná.

Parodie na Romea a Julii vyznavače klasického pojetí a veršovaného textu spíš zklame. Tady jde hlavně o to bavit se a moc nepřemýšlet.
I mě to celkem bavilo, nebýt prvních 35min. s hromadnými scénami. Ty byly roztříštěné, křečovité, nesrozumitelné (radši nepočítám do hodnocení).
Výborný J.Sklenář, který se zkušeně pohyboval na hraně tragédie-parodie. Výtečná i N.Konvalinková. Vizuálně zajímavé, glassovské hudební variace ale nesedí. Osobně lituji talentovaného M.Slámu (Montek), jemuž zbyly v textu 2věty + nošení Dany B. Akcent byl přenesen jinam, k mladým pitvořícím se hercům (Cina, aj.)

Velmi intenzivní, energické představení, které ze sebe sálá Isteníkovu (a nejen jeho) neutuchající energii. Režijně i herecky silné, zaujaté, s dobře vypointovanými gagy a odlehčeními, Buran prostě umí. A umí si i poradit (viz scéna) s finančními omezeními, které má, umí je přetavit ve svůj prospěch.
Vzhledem k tomu, že při námi shlédnuté repríze počasí dokonale korespondovalo s názvem hry (což mělo za následek naše postupné totální vyčerpání), není mi vůbec jasné, jak mohli herci hrát stále se 110%-ním nasazením...

Monodrama, které určitě není pro každého. Pominu-li výhrady k předloze, které mám, tak autorské zpracování bylo výborné, profesionální: skvělá byla komentovaná videoprojekce, scéna zpěvu, herecké uchopení, vlastně i scéna s fotografem a další...

Opravdu oceňuji snahu realizovat tyhle divácky nesnadné kusy, navíc způsobem, který necílí na prvoplánovou zábavnost, neohromuje dekadentní vizualitou, nepodpírá se berličkami hudby.
Autoři jdou docela těžkou cestou, která vůbec není ve zdejším prostředí běžná, naopak. Tudíž ani nepřináší snadné body a lehké úspěchy. Ale o tom by to mělo být.
75%

Tahle inscenace měla pro mě nulovou výpovědní hodnotu. Tedy až na novinku v podobě ujištění, že umřu - tak dík za informaci.
Odosobněný, chladný kus, který nedojme (viz V. Rogalewicz) a nemá schopnost emocionálně zasáhnout (ne náhodou se ke zvolenému tématu staví tak nezúčastněně). I proto se zakrývá efektní, přepjatou vizualitou, poutá divákovu pozornost ironizováním, pózuje, eklekticky pracuje s hudbou. Pro mě dokonalý divadelní kýč.
Osobně oceňuji především vynikající výkon M. Koniga (jeho herectví začínám líp vnímat a obdivovat), výborná byla i D. Kaplanová a lehce ďábelský J. Žáček.

Několikahodinová nuda, rozbředlost, destruovaná předloha. Co všechno se dá udělat z Ibsena a s Ibsenem... Ten, a taky třeba Filip Topol se dost možná ošívají v hrobě.
To nejhorší z mnou shlédnutých představení z poslední doby. Ale jeden velký klad (tedy kromě výkonu Venclovské a dobrého ztvárnění určité snové atmosféry): konečně jednou mám kandidáta na propadák roku.

Dramatizace Gogolovy vynikající předlohy vůbec není špatná, jen místy koketuje s podbízivostí a primitivním humorem, což jí podle mého nesvědčí, podobně jako nevýrazné obsazení.
Až na Michala Dlouhého, který umí dát některým scénám punc jiné ligy.
Velmi silně působí závěrečný výstup Ichareva a karetní scény: ač mají omezené dialogy, hudba skvěle buduje napjatou atmosféru.
Sehraným hercům by pomohlo trochu pevnější vedení, méně přehrávání (byť zde jen nevýrazné a jen občas), uřvanosti, víc civilnosti. Tam, kde tomu tak bylo, bylo i představení silnější a koncentrovanější.

Překvapilo mě vynikající herecké zpracování, které dělá ze zdánlivě banální, současné komedie z manželského života velmi autentický divácký zážitek.
75%

Osobní přiběh jednotlivce (žen, chudých imigrantek), který zrcadlí jeho nemohoucnost na pozadí obřího světového dramatu, přes odhodlání mu čelit.
Líbily se mi kostýmy, korektní byla i scéna. Herecky nečekané a podařené ztvárnění bodré, emotivní židovky H. Maciuchovou, dobrá i kontrastně strohá irská katolička Bydžovské. A osvěžující S. Rojková.
Přemýšlím-li o tom, dělá-li Ungelt hry pro 2-3 herce, nemohl dosáhnout o mnoho víc: herecky je hra vydařená, tematicky se Ungeltu také dařilo (podezírá-li ho někdo i teď z komerčnosti, pak už jde asi o předpojatost).
Pro mě dnes silný zážitek.

Velmi osvěžující, nostalgicky zpracované dílko s přitažlivou dávkou humorných až sebeironizujících tónů. Pěkně zasazeno do předválečné reality. Velmi zábavně jsou představeny jednotlivé charaktery postav, jak výrazově, tak kostýmně. Oceňuji vyrovnanost v hereckých výkonech i živý hudební doprovod v podání herců samých. Jak už bylo níže dobře popsáno, představení se postupně rozjíždí a graduje, pro mě byla vrcholem scéna u totemu.
88%

75%
Mě ta koláž kupodivu dost bavila, i přes všechny výhrady (které tu jiní už celkem dobře popsali). Především kvůli své zábavné hravosti, ironii i zachycení určité dobové naivity (z dnešního pohledu úsměvné). A díky zajímavému autorskému uchopení a intenzivním hereckým výkonům, z nichž ten Majerův byl velmi přirozený, nezpochybnitelný.

65%
Oceňuji spíš čistší a uměřenější, tentokrát ne-našlehanou a ne-pompézní (jak bývá jindy obvyklé) vizualitu. A také výběr propracovanějšího, komplexnějšího textu, jehož dramatizované "převyprávění" je ovšem v první řadě obnažením režisérova vlastního světa a necítím v něm hlubší vztah k samotnému Camusovu textu (což bývá u režiséra a dramaturga skoro pravidlem) - o jisté bezradnosti ve vnímání jádra a sdělení, podtextu předlohy svědčí zvolený podtitul.
Dramatizace mě ale nijak zvlášť nezaujala.
Silnou stránkou jsou tu ale zcela jistě herecké výkony.

Zajímavě napsaná komorní hra ze strohého venkovského prostředí, hudebně velmi dobře dokresleno. Oceňuji i kostýmy.
Problém mi ale dělaly postavy Ženy a Hraničáře. Jejich stylizovaný, exaltovaný projev odpovídal snad chování současných mladých českých měšťáků, ne horalům z rakouského pohraničí poč. 20.st. Ti dva na mě působili dokonce silně psychopaticky, když fakticky neprožívali přirozené emoce, jen je přepjatě předstírali, ačkoli byli citově zcela ploší. Z toho pohledu pak nebylo v původně psycholog. dramatu moc o čem hrát, čímž se zpracování míjí se záměrem dramatika a vlastně i s hudbou.

Hudebně byl tento muzikál spíš nevýrazný, přesto se mi nastudování MDB líbilo. Pěkné choreografie company (tanec obstarává téměř výlučně, což je škoda např. pro talent O.Studénky), zajímavé i vizuálně, děj příběhu také odsýpal tak, že nebyl prostor pro nudu: podle mého velmi dobře režijně zvládnuto.
I.Odehnalová se mi líbila víc pěvecky, M.Němec mě pěvecky překvapil, kladně. Spolehlivé výkony podal A.Březina, S.Slovák, K.Pekar, J.Apolenář.
Škoda, že jsme neviděli Z.Herfortovou jako Odu, ale A.Březinová v alternaci se stále víc profiluje jako komediální talent a její možná nástupkyně.

Je sice pravda, že by se mi líbila propracovanější výprava, ale uvědomuji si, že tato scéna stále působí v poloamatérských podmínkách a na hranici finančního přežití (kéž by si nová garnitura brněnského magistrátu dokázala trochu víc vážit tohoto divadla). Takže toleruji a hodnotím především za to nejviditelnější - za silné herecké výkony, režii, dramaturgii.
85%

Letní plážová verze klasiky rozehrává "dovolenkový" příběh z bohatší společnosti, bavící se, někdy přiopilé a nepříliš vázané. Nálada inscenace je velmi uvolněná, stejně jako společnost. Tahle přirozená modernizace se mi líbila, taky latinskoamerické rytmy, kostýmy, scéna letoviska.
H. Dvořáková předvedla Beatricii jako odlišný typ, než je sama, s dost ostrým jazykem. Oceňuji. Beru i to šňupání koksu a lascivní scény (k nevázanému létu smetánky patří) a snad i švejkovské postavy policajtů, co si sice pletou cizí slova, ale pravdu shodou náhod odhalí.
Hravé, ctí původní náladu díla W.S.

Mně se tahle žoviální a lehce pokleslá hudební fraška, pohrávající si s Moliérovou předlohou, líbila. A na rozdíl od L. Dubského si myslím, že režisér chtěl Tartuffa inscenovat právě takhle nevázaně, jako frašku, je to Moliére.
Velmi příjemná živá, trochu šantánová hudba, oceňuji i sebeironizujíci odstup a úhel pohledu, nebo to, jak zjednodušeně a současně lehce, zábavně a uvolněně byla tahle klasika vykuchaná a převyprávěná. Docela osvěžující v porovnání s jinými - málem už zkostnatělými - interpretacemi.
Takže fajn dílko, dík.