Profil uživatele

Janis

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jiří Landa: 12 % (169)
Lukáš Dubský: 12 % (121)
Helena Grégrová: 13 % (110)
Jan Pařízek: 13 % (120)
Jiří Koula: 13 % (121)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 22.10.2013)
Muzikál, kde nikdo není za hl. sólistu, zvládli v MDB slušně. Škoda viditelného rozdílu mezi 1. a 2. částí, mezi muži a ženami: poměrně hodně dívek zejm. v úvodních tanečních partech budí dojem, že i soutěžící StarDance by to zvládli líp. Scéna hodně průměrná a např. herecký(!) výkon Antalové tak slabý, že mi vůbec nešlo na rozum, proč se děkuje jako hlavní hvězda.
Nejvíc se mi líbili Studénka, Vitázek, Mazák, celkově tu muži ženy výkony o dost převýšili. Hudební nastudování výborné. Divadlu ale zjevně chybí taneční mistr, který by kultivoval detaily pohybu.
Trochu málo po Poppins.
(zadáno: 5.10.2013)
V rozjezdu svěží parodie na kaliforn. gangsterku inspirovaná krimi "drsné školy." Trochu muzikál s hity Horečky, Travoltou, bossanovou. Špinar hru inscenuje s poťouchlým jakoby havlovským humorem (skvělá pocta, mimochodem). Neškodnou pohádku mění v nečekané podobenství, odhalující palčivá Havlova motta: podpis spolupráce s tajnou policií, odsudek bezpáteřného národa (vyznání Peachuma), "řezníků" z StB, dilema reality ČSSR (lžou všichni-udávají blízcí). Skvělý akcent na Havlova sdělení mj. monologem na mikrofon.
Výteční herci, Lockit. Mimořádné, aktuální zpracování, patří k událostem sezony.
(zadáno: 2.10.2013)
Drábkův facelift Shakespeara má tvar moderní popiny, zábavné koláže, bezstarostně parodující všechno vč. vlastní předlohy: mnoha citacemi, jednoduchými gagy, současnými narážkami vtaženými sem bez hlubší souvislosti. Stojí na skvělých hercích, zejm. Štorkové. Do přestávky svěží zábava, pak koncepci dochází dech a ve chvíli, kdy moralizuje (Wildeova báseň, monolog o obětech válek, závěrečný "filosofický" proslov), shazuje už jen sama sebe - kýčovitým sebedojetím, afektovaným patosem, maloměšťáckými emocemi. Škoda.
Zbytečný je i "moudrý nadhled" postav z forbíny (žabák-Werich) na svět lidí.
(zadáno: 24.9.2013)
Hned zpočátku mě překvapila výrazná stylizace, přepjaté emoce, masky, křečovité pohyby a ano, skoro mě to rozladilo. Nevím, zda se tu Pitínský nevyrovnává i se silným proudem v české divadelní režii. I uvedení díla jako "hry se zpěvy" (v jeho případě jde u české klasiky asi už o trend) mi připadá jako pendant k oblibě muzikál. tvorby.
Každopádně v Kalibově zločinu stylizace zvolna mizí, propojuje se s postupujícím příběhem, na povrch vystupují dramatické situace, emoce postav se vyhrocují. Magické hrátky s divákem, mistrovská režie. A skvělí herci Vacková, Majkus...
Dokonalé divadelní umění.
(zadáno: 18.9.2013)
Moje pocity z Mefista se dost shodují s tím, jak ho viděl a zhodnotil jenda.matoušek (viz níže).
Hře dominuje výkon L.Zedníčkové, dobré jsou i další ženské postavy (pí Efeuová E. Jelínkové) nebo Miklas M. Němce. Zato Havelkův Mefisto je ledabylý až groteskní a ubírá původně výjimečné hře přesvědčivost i většinu sdělení, jež se děje skrz osud hlavní postavy. Nicméně zásadní podíl na tom jistě má prázdná režie - už časté erotické scénky naznačují, že realiz. tým si potřebuje získat diváky i jinak než silou vyjádření.
Mannův ďábelský příběh o ďábelské době zůstal v MDB nevyužit.
(zadáno: 15.9.2013)
Zaujalo mě jemnější, ne tak šlehavé zpracování české klasiky, které se mi (i proto) zdálo víc "moravské," baladičtější. Včetně výběru těch lyričtějších z českých hudebních motivů, a taky tlumenějších barev kostýmů, což obojí očekávám u českého folkoru (s prominutím) kapánek uřvanější, než bylo tady.
Skvělá byla Hartlova postava krejčího Fialy, pitoreskního mužíčka, pokřiveného fyzicky i psychicky. Svému typu výborně odpovídal i M. Donutil, který se mi líbil, pokud nesklouzával k projevu Truffaldina ze Sluhy dvou pánů. D. Prachařovi ale podle mě komická role mazaného Habršperka moc nesedla.
(zadáno: 27.6.2013)
Odlehčená komedie "o lásce" s příjemnými hereckými výkony.
Líbil se mi nezvyklý výběr hlavní herecké dvojice a oceňuji herectví Jana Potměšila, který se tu představil v nové, zajímavé poloze. Ivana Chýlková tradičně dobrá, zábavná i Jana Stryková ve svých rolích.
55%
(zadáno: 31.5.2013)
První část pro mě neuvěřitelně až nesnesitelně dlouhá, vše podstatné z této hry mohlo být řečeno během 30 minut, které následovaly po přestávce.
Výtvarně poutavé, snivé a zajímavé.
(zadáno: 26.5.2013)
Konverzační, nepříliš hlubokomyslná komedie, která (alespoň v této realizaci) ani nijak zvlášť nerozvíjí téma naznačené v názvu, ten slibuje přece jen víc...
První půle je spíš trochu vysvětlující, hře dominují až výkony zamilovaného Vetchého v druhé půli, samozřejmě i sarkastická, přesně zahraná postava Cirilla v podání Petra Nárožného.
Přesto, komedii, které by měly dominovat italské emoce, si představuji trochu jinak, nicméně jako oddechový kus - ok.
Scéna ale jako tak často v ČK - nezáživná, sterilní až amatérská, postavená bez nápadu, bez zájmu o věc.
(zadáno: 26.5.2013)
Jedna z nejlepších věcí v současném Činoherním klubu. Ano, není sice tak zábavně odpudivá jako některé scény Boha masakru, ani nemá tolik Vetchého hereckých exhibicí jako Maska a tvář... ale připadá mi velmi celistvá a režijně (ve srovnání s ostatními zdejšími kusy, jež jsme měli možnost vidět) poměrně kompaktní.
Nárožného dominantní výkon byl přesvědčivý, z ostatních (většinou rozsahem podstatně menších) rolí se mi hodně líbila Otla Lady Jelínkové. Závěrečné scény mi připadaly trochu pokažené nebo nedotažené.
75%
(zadáno: 23.5.2013)
Tenhle kus šel nějak mimo mě. Přes skvělé herecké výkony zejména Slámy (!) a Novotné mi scéna připadala rigidní, ani režie mě nezaujala. První půle byla příliš klipovitá, kouskovaný děj působil nekompaktně. Příliš mnoho staticky pojatých dialogů a scén též nepřesvědčilo.
Navíc mi připadalo, jako by některé pasáže s typickým angl. humorem byly vědomě prostřídány scénami přizpůsobenými lacinějšímu vkusu českému. I důstojnost např. Bertieho je tu (záměrně?) snižována scénami, ve kterých se chová podivně nepatřičně.
Nevím, snad je to tím, že znám film, každopádně tohle mě trochu zklamalo...
(zadáno: 16.5.2013)
75%
K tomuhle představení už tady bylo asi řečeno vše...
Intimní a lidský, jakoby všední a jakoby banální příběh o mezigenerační pomoci, nepochopení, předsudcích, ale nakonec i porozumění a vzájemném obohacení...
Herecky vynikající Zindulka, nicméně zpočátku jsme měli místy problém mu rozumět, ačkoli k jeho postavě staříka to mrmlání přirozeně patřilo.
Určitě stojí za to vidět, na to, že jde o zájezdové představení, má - především díky St. Zindulkovi - výbornou úroveň.
(zadáno: 12.5.2013)
85%
Tohle představení se mi dost líbilo, zvlášť zkušenější generace v čele s Medveckou, Němcem, Mrkvičkou hrála skvěle, a emotivní výstup Arkadinové a Trigorina koncem 3.dějství mě naprosto uchvátil. Spleť lidských osudů, vykreslené charaktery, příběhy egoistických emocí a vzplanutých lásek, vzájemná manipulace...vše bylo autentické. Famózní Medvecká, Prachařův Trigorin asexuální i ovládaný, mladé herečky Žáčková, Borová mě bohužel nezaujaly. Drobné režisérské vsuvky (svítící svatozář, kmen..) snad reflektují i symbolismus hry, dělají ale složitou hru ještě hůř srozumitelnou.
(zadáno: 10.5.2013)
Trochu cynická komedie o jedné návštěvě, o setkání dvou manželských párů. Zpočátku trochu víc přehrávání, situačního humoru a "trapného ticha," než by mě bavilo. Když se hra kolem poloviny díky postavě M. Pleštilové rozjede, útočí autorka spíš na tradiční vztahová a rodinná klišé, stejně jako na fyzické pocity, které si v divadle přece jen tak často neužijete, takže i jejich efekt na vás je silnější, než by byl třeba při sledování filmu.
Ale jinak je to dobré, i když si asi dovedu představit kompaktnější režisérské zpracování (zvlášť první půle), než je to v Činoherním klubu.
(zadáno: 28.4.2013)
Zpočátku trochu křečovitá podobenka o přežívání za normalizace, která postupně graduje až k bizarnímu a bezvýchodnému (pro hl. hrdinu) finále. Fingerův ředitel je sympatický, přiměřeně bezcharakterní proutník, který má jisté autobiogr. rysy. Nemůžu se zbavit pocitu, že se tu Kundera vyrovnává i se svým (dnes známým) selháním, se spoluprací s STB, když v závěru vykresluje egocentrického ředitele nejen jako oběť vlastních vášní a katarze ze sexuální "msty" (opakuje se motiv z Žertu, který Kundera akcentoval dvojsmyslným názvem), ale především o poznání defektnějšího okolí.
Vynikající předloha.
(zadáno: 24.4.2013)
85%
Líbí se mi, že v Ungeltu dávají prostor i starší herecké generaci, a stále víc vnímám, jak pečlivě tu vybírají hry přímo pro konkrétní herce. Jako by jim ty příběhy, role dávali darem. Je to velmi přátelské.
Komorní představení o starých lidech, kteří se vyrovnávají s možnostmi a omezeními svého věku, je melancholické, úsměvné a zároveň intimní. Vyvolalo silnou odezvu u publika, v němž převažovali starší diváci. Snad pro jim blízké téma, určitě ale i dík skvělým výkonům Kostky, Vránové a Mayerové, kteří vytvořili hořkosladké postavy. Mě moc těšilo vidět po delší době paní Vránovou.
(zadáno: 16.3.2013)
75%
Silný a kultivovaný výkon Heleny Dvořákové, velmi přitažlivá, emotivní výtvarná složka (i když např. Ondříčkova čapka působí v antickém dramatu už trochu nepatřičně) a dokonale se přizpůsobující a gradující hudba. Bohužel ostatní herecké postavy budí dojem - zvlášť v přímém kontrastu s výkonem Dvořákové - příchozích z nižší ligy. V tom je určitá rozpornost inscenace, která mi neumožnila dát vyšší hodnocení. Městskému divadlu by neškodilo nabídnout v činoherním souboru příležitost výraznějším hereckým osobnostem, které by sem vnesly konkurenci. Usazení herci začínají působit provinčně.
(zadáno: 3.3.2013)
65%
(zadáno: 19.2.2013)
Slušné představení, lze doporučit. Část před přestávkou ale byla zbytečně fragmentovaná, nesouvislá, rozvleklá. Hudebně byl tento muzikál málo výrazný, se slabší režií, zarazilo mě i podivné české výrazivo překladu. Z hlavních představitelů, které jsme viděli (Gazdík-Holišová-Vaňková) působila nejsuveréněji H. Holišová, bohužel její role nebyla rozsahem taková, aby mohla strhnout celý kus. Gazdík byl při naší repríze málo osobitý a herecky i pěvecky jen standardní na to, že držel roli hlavní. Právě jeho výkon nutně ovlivnil mé hodnocení podstatně. Škoda, že jsme neměli alternaci s D.Vitázkem.
(zadáno: 19.2.2013)
65%. (Viděno v brněnském Městském divadle.)
Autenticky zachycené prostředí ve zpracování klasické moravské fresky. Výborná hudba (velký díl obstarává živý doprovod, jak to k moravskému venkovu a folklóru patří), kostýmy i scéna. Vadila mi ale nesrozumitelnost některých hereckých projevů, což hodně ubralo na celkovém dojmu.
(zadáno: 18.12.2012)
Na naprosté minimum omezená ungeltovská výprava (výjimečně zcela odpouštím) staví do popředí autentický dramatický příběh, který režisér vybudoval téměř výhradně na brilantních, strhujících výkonech obou představitelů. Typově postavy hercům skvěle sednou, jako by byly psány pro ně, přičemž Krajčova postava Dannyho (stejně jako jeho mimořádný, emotivní výkon) dostáva víc prostoru a přitahuje víc pozornosti.
Jako při sledování filmu, napětím jsme nedýchali a věřili oběma každé slovo. Tohle tedy bylo divadlo. Famózní herectví, tak krátce po premiéře a už standing ovation, bravo.
(zadáno: 11.12.2012)
Ještě se mi nestalo, že by tolik diváků odešlo během představení. Tohle ryze režisérské divadlo s minimem textu a děje vyzobává popularitu předlohy, ale v porovnání se zahraničními dramatizacemi je pouhou stylizací. Autoři snad po četbě Europeany nabyli dojmu, že jsou schopni podat podobně břitký obraz moderní historie. Asi přecenili své možnosti, výsledek je rozpačitý. Pro toho, kdo knihu nečetl či není milovníkem "moderního" expresivního až afektovaného divadla s prvoplánovými narážkami a posměšným humorem, bude hra, která o 20.století smysluplnou výpověď jistě nedává, zklamáním.