Janis

45%
Mám podivný pocit, že ceny byly představení uděleny víc z přetrvávající devótnosti vůči zesnulému státníkovi, než kvůli jejím kvalitám.
Je to zvláštní shoda okolností, že právě před udílením (těchto) nových divadelních cen skončilo předávání cen Nadací Alfréda Radoka, jejichž vznik sám Havel kdysi inicioval. No, jsou to paradoxy.

Zvláštní, jak často šla hudba proti tomu, co a jak se hrálo...
A to ostatní: ano, jak už bylo řečeno - několikátá variace téhož. Takže kdyby vám předem neřekli, že to je o lásce, vůbec to nerozpoznáte....

Pro mě zklamání.

55%
Hodně se mi líbila scéna a výrazné byly i výkony ženských představitelek - T. Groszmannové, K. Apolenářové a samozřejmě H. Briešťanské. Zklamalo mě ale proškrtání hry, které ji sice zkrátilo na příjemných 1:35h, bohužel ale značně poničilo její strukturu, ubralo jí dějovost i zábavnost. A i ta mravní linka se nakonec stala jednosměrnou a šablonovitou. Takže i když na režie M. Glasera vždy s chutí zajdu, toto zpracování hodnotím jako rozpačité.

První část stojí na herecké práci zejména H. Čermákové, která svým výkonem utváří celé představení, což je patrné zejména po přestávce, kdy se hra (bez její převažující účasti) propadá do frašky a později snad i trochu do chaosu.
Každopádně velmi silné Euripídovo téma s úpravami zlínských inscenátorů - ty už nám tak nesedly.
Líbilo se mi i ztvárnění role T. Kotrbovou, naopak mužské party mě ničím nezaujaly. Hudební výběr byl pro nás dokonce velkým zklamáním, když neměl jakoukoli souvztažnost k hrané složce. Kostýmy nás rovněž nezaujaly...

Tomáš Dianiška se mi zdá být Troškou českého divadla.
Inscenace mi přišla konformní, plytká a povrchní, sestavená z nehlubokých skečovitých výstupů, ke konci už i dost nuda.

Dobré herecké výkony, opravdu vydařená scénografie a myslím, že i režie.... ale ten kus šel absolutně mimo mě a vůbec mě nezaujal a nebavil...
Takže nízké hodnocení tentokrát vůbec nejde za zpracováním, ale za autorem, mně osobně to připadalo - jak už napsal někdo přede mnou - jako slátanina.

V inscenaci vystupují vlastně jen figury bez emocí (což zesiluje tichý projev, mikroporty), neschopné vzájemné komunikace, které se jen vzájemně využívají a škodolibě si ubližují. Tak kompletní sestava psychopatů ale v reálu nemůže existovat.
A tak jako nejsou postavy schopny komunikovat mezi sebou, nedokáže bohužel jeviště navázat spojení s hledištěm. Náznak propojení snad probleskne skrz "fórky," na které reagují hl. mileniáloví odkojení lety, jež se tvůrci snaží nasvítit kriticky.
Ale jako celek to prostě nefunguje, snad i proto, že nelze brát vážně kritiku toho, z čeho nohy tvůrců vyrůstají a z čeho jejich celé dílo vědomě téží.

Téma hry předem lákalo, ale eklektická scéna jako první z úvodních vjemů trochu překvapila (nejvíc asi plyš, který tak kontrastuje s tématem války). Ale nakonec ji beru, barevnost je originální a využití zástěny pro zobrazení vzdálených scén války nápadité a velmi působivé.
Vlastní dramatizace není jednoduchá, v první části ani nedrží moc při sobě. Pilíři hry jsou herecké výkony starších mužských bardů (včetně nejvýraznějšího T. Šulaje), zaujala mě ale i postava Hostivíta v podání H. Drozdové.
Na scéně ovšem bylo i dost hereckých deklamací namísto přesvědčivého projevu, jejich aktérům to moc nevěřím. A i to pro mě ubírá hře na zásahu.

Dost nesrozumitelně napsané, snaha po originalitě a zábavě za každou cenu, pro mě i přes výkony herců, zejména Nely Boudové, zklamání.

Pro mě byla tahle hra velkým zklamáním. V první části se dalo ještě zasmát některým vtipným gagům, herci v čele s J. Lábusem se snažili vykřesat humor ze slabého základu, ale po přestávce ztratil děj jakýkoli smysl a pokračovala jen rozvleklá a zbytečná nuda, která nedrží při sobě a postrádá jakýsi smysl existence. Nemůžu doporučit.

Herecky ok, kostýmy taky. Pár výborných retro-gagů a nostalgických připomínek z minulosti. Nuda to asi nebyla, ale jinak slušnej bizár.
Jen musím přiznat, že mi pořád ještě nedošlo, o čem že to vlastně bylo, představení postrádalo dějovou linku...
Údajně faustovský příběh, hm. Navštívili jsme skutečně tohle představení?

Mně osobně to přišlo režijně slabší, jakoby ta práce režiséra nebavila. Herci ok, ale hlavně ze začátku jakoby nebyli vedeni, zpracovali si role sami doma, pak se to tak nějak hromadně slepilo... byli nepřesní a v rámci celku rozklížení. O slabším a spíš roztržitém, pro mě příliš nesdělném podkladu, který postrádá hlubší tmel, nebo třeba přesnější katarzi, se mi nechce dál rozepisovat. Nejvíc mě na tomhle všem bavila hudba, i když jí bylo hodně málo.
Bohužel, pro mě celkem zklamání.
Ale dost možná to všechno bylo i tím, že jsme šli na představení na zájezdě...?!

Scéna vydařená, i orchestr odvádí dobrou práci. Zdálo by se, že v kombinaci s výbornou hudbou K. Svobody půjde o zaručený úspěch.
Bohužel neděje se tak. Inscenace postrádá tmel a pevnou linku, nutnou k tomu, aby divák, který nezná tv předlohu (děti...) pochopil, o čem se hraje.
Ačkoli se kus uváděný na Hudební scéně snaží napodobit film, balancuje nakonec spíš na hraně (sebe)parodie - za všechny J.Matějka jako Karel IV. Ani všechny pěvecké a herecké výkony (vyjma spolehlivé I.Vaňkové či J.Mazáka) nejsou na úrovni, která by měla být pro MDB nepodkročitelným standardem.

Tahle inscenace měla pro mě nulovou výpovědní hodnotu. Tedy až na novinku v podobě ujištění, že umřu - tak dík za informaci.
Odosobněný, chladný kus, který nedojme (viz V. Rogalewicz) a nemá schopnost emocionálně zasáhnout (ne náhodou se ke zvolenému tématu staví tak nezúčastněně). I proto se zakrývá efektní, přepjatou vizualitou, poutá divákovu pozornost ironizováním, pózuje, eklekticky pracuje s hudbou. Pro mě dokonalý divadelní kýč.
Osobně oceňuji především vynikající výkon M. Koniga (jeho herectví začínám líp vnímat a obdivovat), výborná byla i D. Kaplanová a lehce ďábelský J. Žáček.

35%
Bizarní pokus o jakousi lidovou "drábkovštinu" byl pro mě po přestávce už jen utrpením. Hned scéna ve slipech upozornila, že kus se nebude dít v měšťanské Padově, ale (dle míry pokleslosti, způsobu uvažování i projevu postav) v nejnižších vrstvách společnosti, mezi spodinou v pravém slova smyslu.
Zaujal mě R. Zach, M. Kern, J. Černý, ale taky otisk režisérova misogynství. Vlastně i míra trapnosti, kterou se inscenace bez obalu prsí, zvlášť když její autor neváhal veřejně řešit J. Hrušínského + Na Jezerce za úroveň tamější divadelní produkce, ačkoli ji - jak řekl současně - vůbec nezná.

Hudebně velmi zdařilé, velmi jistý živý doprovod. Herecky taky ok, pěkná výprava. Jinak mi ale tahle fraška nesedla, připadala mi nepodařená.

45%
Při vší úctě k výkonům souboru je pro mě Vlčí jáma zklamáním. Nejen proto, že při srovnání s předlohou Glazarové či Vláčilovým filmem neobstojí, ale i kvůli tomu, že případná pochvala za uvedení jedné české klasiky (a že jich je - jak ukazuje i Dlouhá) bohužel ztrácí smysl při pohledu na tvar, který si z z ní bere jen povrchní popis prostředí a postav, ale psychologický posun či svíravost prostředí či skutečné emoce divákům není schopna předat. Nemluvě o detailech, jako je slezské nářečí, obraz sprostého světa služek, vztah Roberta a Kláry či patologie Robertova úniku do lásky k Janě...

"Modernizace" WS určená pro FCB generaci, bez sdělení a užšího vztahu k předloze. Většina postav se dřív či později projeví jako regulérní psychopati, v čele s Hamletem a Ofélií. Hamlet bez mrknutí oka přechází z hysterických do zcela klidových scén, zjevně postrádá skutečné emoce, nerespektuje nikoho a nic, nemá zábrany, vraždí, ač totéž tvrdí (zde bez důkazů) o jiných. Jako kladní hrdinové tak nakonec vyšli Polonius a Claudius (oba herecky nejlepší), tomu jsme s postupujícím dějem děkovali za rozhodnutí Hamleta zabít a zbavit se té stvůrky.
Nahý závěr, snad bonbónek pro režiséra, unavuje.

Na tomhle kusu byla asi nejlepší předloha, kterou všichni znali a z jejíž kvality dramatizace NDB těží. Přesto, že herecké výkony byly kvalitní, se mi bohužel nelíbila ani struktura této dramatizace, ani režijní zpracování. První půle ještě přijatelná, po přestávce už dost nudné. Legátové pevní a svébytní horalé se tady změnili vesměs v primitivy a opilce, trpící své ploché životy na podivné a mentálně izolované periferii... No, škoda.