Janis

Překvapení, o jak kvalitní a naléhavou inscenaci jde.
Autor skrz Eichmannův příběh nabízí paralelu k aktuální situaci v Evropě, kdy je tak snadné podpálit nenávist k k lidem jiného náboženství či jiné rasy. I připomínka nuceného exodu masy lidí je pro dnešek platná.
Současně zkouší hledat kořeny zla, když v Eichmannovi ukazuje na typy "obyčejných" a všedních lidí, "jedněch z nás," našich sousedů, kteří při znejistění společenských hodnot obnaží zcela odlišnou tvář, zvrátí morálku společnosti, manipulují emocemi většiny tak, že zvrhlé se stane akceptovanou (ač jimi vždy sdílenou) normou.

Úplně jiné zpracování Oblomova, než bylo to Krobotovo (zbytečně idealizované), a to v mnohém i zajímavější. Určitě přímočařejší a otevřenější vůči divákovi, živější, bez ironického odstupu, nepochybně i aktuálnější. Třeba v tom smyslu, že tahle interpretace - např. na rozdíl od ztvárnění DD - neváhá vyvolávat otázky, které tam nepřicházely.
Herecky mě oslovil kromě Isteníka, chvíli melancholického a chvíli až extatického (který zjevně dobře plní režisérčino zadání) i výborný Jan Meduna. Vondráčkova postava se naopak držela hercovy (už poměrně časté) manýry, čímž mě nudila.

Dramatizace vytáhla z knihy to podstatné a přetvořila tak smyšlený a trochu jednostranně vyprávěný příběh na silné drama odkazující k historii regionu a konkrétním lidským osudům.
Téma z knihy Tučkové tak bylo povýšeno na adekvátní úroveň. V Hadivadle se to navíc povedlo i režijně a herecky, takže tenhle večer za to zkrátka stál.

Oceňuji umně manipulativní provokaci autora textu, to, jak předjímá a distribuuje převzetí zodpovědnosti (za předvedení hry i přijetí textu diváky), jak si až jízlivě pohrává s protagonisty, diváky. Zdánlivě jsou tak před námi nejvíc exponováni (zde skvělý!) Majer a Zábranský, trochu v zákrytu je Polívková, o které se jakoby "dovíme" jen málo. Ovšem ona byla pův. hybatelem a sledujeme, jak výzvu DZ přijala. I ji tak DZ vtáhl na pódium (což ona jindy činí svým hercům, nutí je exponovat se až osobně).
O to víc jde o její typické totální divadlo, jdoucí na dřeň, provokující, jsoucí tady a teď.

Typická britská současná komedie, na níž se mi hodně líbilo výrazné typologické odlišení jednotlivých postav, i způsob, jak vstupují do děje. Naopak závěr nebyl (ze strany autora textu) úplně dotažený, ale režie se s tím vyrovnala ok. Herecky vyrovnané, např. Šulajův Čolki byl nejen divácky vděčný, ale i herecky velmi precizní. Jen mi nesedly hlučnější party postavy Carla, kdy v rychlosti mluvy už mu chvílemi přestávalo být rozumět.
Každopádně díky za večer, a myslím, že tahle pánská jízda je pro soubor velmi dobrou volbou. Kdo nemůže sehnat lístky do Dejvic, má tady rovnocennou náhradu.

Oceňuji vyrovnané herecké výkony, a koneckonců i mírně odlišný, civilnější výklad, než jaký představila Dlouhá...
Groteskně-ironická režie H. Burešové mě ale chytla trochu víc, ačkoli zdejší Krejčího pojetí dalo zase větší prostor herecké kreativitě, a musím říct, že J. Kaluža, M. Čapka i Š. Krupa byli skutečně vynikající. Chybělo mi snad jen víc hudby, které tady bylo vskutku pomálu.

Ano, Šulajův Dr. Stockmann působí velmi idealisticky a rozevlátě, v prvních chvílích mě to trochu překvapilo, ale proč ne. Osobně se mi v téhle ibsenovce hodně líbila K. Zetelová, P. Hromádka, a nejvíc snad David Vaculík (hlavně v roli Aslaksena).
Nicméně herecky opět velmi vyrovnané, jak jsme u Slováckého divadla zvyklí, režijně také zdatně uchopeno, "interpretační" vsuvky mi přišly osvěžující a vstřícné k publiku.
Díky za večer.

Oceňuji pobavenou ironii, se kterou režisér mnoho scén zpracoval, a myslím, že se tím manželským dramatem (ze současného pohledu možná už jen "manželským dramatem") docela pobavil. Pro mě to byl (nejen) díky němu a výborné (a pro mě dosud skoro neznámé) Tereze Dočkalové vydařený večer.
Souhlasím s názorem K Jírové, i na mě udělala tahle inscenace Palmovky podobně silný dojem.

Braňo Holíček má talent vytvořit svěží a zábavný, a vlastně i mladistvý divadelní tvar.
Líbilo se mi to dnes hodně.
75%

viděno v tv záznamu

První část se hodně inspirovala Holíčkovými Kmeny z brněnské Reduty. Vnímám ji ale i jako úlitbu Dejvických, jakousi sebezpytnou očistu, která umožňuje proponentům mainstreamové zábavy uvádět politické téma ve druhé půlce. A ta byla silná a přesně zahraná.
Přesto bylo od herců před přestávkou cítit, že "jen hrají" (civilně působil především T. Jeřábek a snad i M. Myšička) a že - jak ostatně sami připomněli - jim nelze všechno věřit. Což zanechalo šmouhu neupřímnosti na celém představení. Přesto nás druhá půle svým tematem, politickým přesahem a ztvárněním silně zasáhla.
Vstupné 700 Kč.

75%
Velmi dobré herecké výkony, v prvé řadě M. Etzlera, který dostal nejvíc prostoru a který se skutečně dokázal velmi uvěřitelně přiblížit typologiím postav-y. Hra má velký potenciál, oceňuji i množství tragikomických momentů, anebo dokonalý a nečekaný závěrečný zvrat, po kterém se i mě na chvíli zmocnil pocit ztráty kontaktu s realitou...
Škoda slabší scénografie, inscenace mohla bodovat ještě výš.
Každopádně jako celek jde o výborný počin a Etzlerovo ztvárnění role bude letos zřejmě patřit k tomu nejlepšímu, co se urodí.

85%
Velmi kvalitní a vyrovnané představení, a to nejen herecky. Ačkoli režie pojala dílo spíš klasicky, nepochybně bude patřit k nejzajímavějším premiérám sezóny. Celkem neobvykle působící postava Lízala v podání Norberta Lichého. Vynikající hudba, skvěle souznící s dramatem, působící tradičně a přesto velice moderní. Tleskám.

Hra o hlubokém lidském osamění, se kterou není snadné se ztotožnit a která zanechává až trochu bolestnou emoci.
Moc se mi líbilo spojení s autorskou Fajtovou hudbou.

Rozumím, že mladá generace nemůže sdělení této hry a tedy její kvalitu dost dobře pochopit... Ale svým způsobem je to moc dobře.
My jsme inscenaci velmi ocenili, ačkoli 1. půle mohla být v mírně svižnějším tempu. Opravdu dobré byly herecké výkony, režie, hudba, scéna. A pro mě (po několikáté návštěvě představení JD) i pozitivní zjištění, že dnes zdaleka neplatí, že nejlepší divadla jsou ta v Praze nebo Brně. Naopak. Mediálně nejznámější scény se můžou inspirovat vyrovnaností a kvalitou, která je běžně k vidění na ostravských scénách, v Hradišti, Kr. Hradci nebo v ČB.
Takže dík za večer!

Půvabné a rozpustilé dílko, které je nepochybně osvěžením repertoáru brněnského ND. Ačkoli jde o nenáročný kus, může zdatně doplnit ty vážnější pilíře reperoáru. Pěkné byly herecké výkony (nejvíc se mi asi líbil pyroman Martina Siničáka a Cherry Isabely Smečkové Bencové), vydařila se i scénografie. Jen možná někdy prospěje méně ukřičeného projevu, který je z prken současných scén tak často slyšet (ačkoli ano, rozumím, do blázince trocha řevu přirozeně "patří").

Moderně a nezvykle transformovaný příběh stojí zejména na společné recitaci herců, kteří musí diváka zaujmout buď touto skupinovou a těžko dramatizovatelnou deklamací, anebo v krátkých individuálních partech, na velmi malém prostoru. I přes složitější formu, která asi není úplně pro každého, považuji tuto inscenaci za jednu z nejlepších v NDB z poslední doby a zatím nejlepší Páclův zdejší kus. Trochu mi připomněl náročná divadelní hledání K. Polívkové v HaDi. Z herců mě zaujal P. Kubes a Hana T.B. Velmi přitažlivé bylo představení i po výtvarné stránce, a myslím, že ho chci vidět znova.

77%
Velmi dobré obsazení a vyrovnané, koncentrované výkony všech, stejně jako citlivě vyjádřené emoce, to jsou hlavní devizy tohoto muzikálu MDB. Lukáš Vlček byl velmi autentickým Rochesterem, a to jak po herecké, tak po pěvecké stránce, a snad mu jeho suverenita přinese víc významnějších rolí. Výborná byla i A. Antalová, O. Studénka nebo třeba Petra Šimberová v roli Helen, ale i všichni další včetně vynikající company.
Tento muzikál vystavěný na klasickém literárním bestseleru má ambici být jedním z hlavních taháků budoucí sezony.

75%
Skvělé drama zlínského rodáka Toma Stopparda má velký potenciál (i pro většinové publikum) a doufám, že se stane tahákem repertoáru MD.

Tohle se opravdu povedlo. Výborné představení, díky za něj. Velmi aktuální téma, herci hrají s obrovským nasazením - všichni bez výjimky. Skvělá je i scéna, režijně též dobře zvládnuté... Představení jsme viděli zkraje sezóny, takže drobné výhrady promíjím a můžu dát nadstandardní hodnocení a těšit se, že se bude inscenace líbit těm, kterým ji budu s potěšením doporučovat.
85%

Obrovské herecké nasazení, které se tak často nevidí... skvělá inscenace.

Výborné zpracování NDB povýšilo Havlovu hru na současný, absurdně zábavný kus. Určitá přepjatost a humorná nadsázka textu je velmi srozumitelná pro mladé publikum, a odráží se i v hereckých projevech a v expresivně pojaté scéně (která se dobou vzniku jen inspirovala, protože dobovou realitu úplně věrně odrážejí snad jen hrnečky na kafe a držák na ubrousky, ó ano, a ještě tchynin jazyk). Havel také do textu vložil (formou monologů autora) mnohé své zásadní myšlenky.
Každopádně velmi mile zpracováno, příjemně strávený večer. Představení považuji za jeden z nejlepších činoherních kusů NdB poslední doby.

Vynikající předloha J. Křižana je na české poměry mimořádně kvalitní a Františákova dramatizace povedená, takže hra už nyní patří k těm nejlepším českým dramatům. Je tady totiž o čem hrát, a to se počítá.
Vinohradské zpracování se vydařilo, oceňuji silnou atmosféru, výborná byla i trojice hl. představitelů (J. Baran, páter Flóra, Sekal). O něco víc mě chytlo zpracování brněnského NdB (možná i kvůli další mimořádně podané postavě Záprtka od D. Hřebíčka), které naštěstí zachytila ČT, ale vinohradská realizace je srovnatelná.
Takže děkuji celému souboru za vydařený večer!

Druhý díl se nám asi z trilogie líbil nejvíc.
Každopádně opět nejvíc oceňuji mimořádný a odvážný počin uvedením téhle trilogie, oceňuji i herecké nasazení a komplexní přístup, který byl použit už v Úspěchu (včetně prostupování historického tématu do současnosti, vtažení obecenstva do děje jakožto připomínku kolektivní zodpovědnosti nebo toho, že přece jde i o nás teď a tady, atd. atd.)