JáraTym

Úžasné. Ondra Brzobohatý vytvořil úžasnou a drzou show, kterou prostě stojí za to vidět! Lukáš Janota byl zde báječný. Jaroslava Kretschmerová také skvělá. Všechny pěvecké výkony od Anny Fialové po Petra Vaňka, obrovská práce celé taneční company, která maká na sto procent, bravurně zahrané, precizně hudebně nastudované, a to vše, vytváří pro diváka nad míru senzační show, ve větší míře, než je zdrávo! Myslím, že konečně máme tuzemský muzikál, kterým se můžeme chlubit a zároveň vyrovnat jiným ve světě.

Smekám! Upřímně, s protaženou bránící a zamáčklýma slzama v očích. Drábek, prostě umí a s herci, kteří jsou nepochybně mistři svého oboru (Batulková si střihla barbie na výbornou, Konáš skvěle jmenuje značky i když mi mohl mít víc prostoru, Kalvoda ve své multi roli exceluje, a nakonec Pavla Tomicová je milá, vtipná, zábavná a i když měla někdy co dělat, aby se udržela, stejně jako divák, vše zvládla s bravurou) vytvořil poutavou jízdu, bez pásů, která vás chytne a ani po konci nepustí. Stojí za to vidět, bez debat.

Viděno na DRAMOXu, ale přesto s širokou paletou emocí, kterou herci Klicperova divadla, v čele s Tomicovou, Štorkovou a Smečkovou-Bencovou dokázali dostat až k nám do obýváku, včetně snové poetiky, brilantních komediálních pasáží (ve kterých exceluje zejména Jiří Zapletal), a smutně dojemného finále.

Někteří uživatelé tvrdí, že Drábek má své nejlepší období za sebou a jeho nové hry jsou jen ubohé frašky bez špetky vkusu. Po shlédnutí dnešní reprízy naprosto šíleně geniálního Pupku Paříže, musím oponovat že díky němu Městská divadla Pražská zažívají jednu ze svých nejlepších etap. Na hodinu a půl vás hra naprosto odřízne z reality a vy sledujete pohybující se, a mluvící barevná individua, posloucháte hudbu, o které byste normálně řekli že za moc nestojí, ale tady ji akceptujete a ještě vám do toho perfektně zapadá. Necháte se zcela obklopit světem ze kterého lezou monstra a makronkové ženy, a který si nechává říkat Hotel EDEN-Eden divadla.

Viděno na DRAMOXu, ale přesto bez špetky pochybení, zaváhání, se skvěle zaznamenanými hereckými výkony, geniální hudbou a "Drábkovsky" explozivním Shakespearem.

Drábek ve své neotřelé imaginaci rozehrává hru, která na hranici dadaismu a komiksového hororu, míchá a lomcuje českou společností, a kterou na kopytech čeří mouční šemíci. Byť je kolem celého tématu spoustu legrace, je vlastně ve své podstatě velmi vážné, ale v této (pro mě zatím nejlepší viděné Drábkovině) je s ním velmi tvrdě nakládáno, tak, že vás to nutí se mu chtě nechtě smát. Rozhodně musím zmínit skvělé duo Vandy Hybnerové, která svou alkoholičku v léčení hraje perfektně a Evi Leinweberové, která bez okolků s gustem spořádala na co přišla. Ach, jak je ta realita bizarní!

Nalézt slova, kterými bych mohl toto dílo popsat, není snadné. Nápad šířit historii "jakoby humorným" způsobem, je dnes již de facto zaběhlý postup, nicméně tato inscenace je v tomto odvětví divadla naprostý piadestal, během kterého jste si tak blízko s historickými hrdiny o kterých Tomáš Dianiška ve svém komiksu vypráví, že se nestihnete ani na moment nudit. Co je třeba obzvláště vyzdvihnout, krom hereckých výkonů a funkční scény, je především hudba a světelná režie. Ty totiž vytvořili z této hry břečťan který vás obtočí a nechce pustit.

Ze záznamu, ale přesto nádherně explozivní, bravurně zvládnutý muzikál, který má paradoxně živější postavy a dialogy, než kdejaká muzikálová scéna, a že mnohdy i zapomínáte, že jste v Čechách na marionetovém divadle. Klobouk dolů před loutkářským umem! Jediné, co mě jako důvěrného znalce původní nahrávky zaráželo byl fakt, že těžila více z Kirschnerovi choleričnosti, kdežto Klásek hraje Spejbla, který propadl šílenství, daleko klidněji a pak některé pasáže působí přespříliš rozvlekle. I tak, přestavení neztrácí drive a úžasný zápal a divákovi nedovolí vydechnout. Víc takových kusů.

DRAMOX - Geniální! Fascinující! Obdivuhodné! Víc komentářů netřeba, to se musí vidět.

Stát se na dvě hodiny dítětem lze opravdu jen s Petrem Panem v mocných spárech Davida Drábka. Z divadla se díky bohatým kostýmům a pohádkové scéně stává Země Nezemě a divák touží být "ztraceným dítětem" aby se mohl s herci - kovanými ve svých partech hereckých i pěveckých - vydat za první hvězdou doprava a pak rovně až do rána. Jenže, co se stane, až skončí se noc a s ní i tohle dobrodružství ve světě který se bojíte opustit? "Dál zbyl nám tu sen, jenž v nás může žít, byť zdál se jen..."
Všechna čest Darkovi Královi.

Líbí se mi na Vás vaše duševní odvaha
- Vás, co to sledujete a Vás, co to hrajete. Geniální Žáček neplive do ksichtu jen neméně dobré Sidonové. Špiní vás všechny. Stejně si to zasloužíte. I tenhle oduševnělý rozhovor sami se sebou. A můžu si vás u toho natočit? I když se ke mně točíte zády? A můžu se pak smát Plodkové nebo Kaplanové v klaunských maskách, zatímco bude Hájek na forbíně vést těžký monolog o tom jaká jsme všichni verbeš? A musím se ptát jestli můžu, přestože to pak stejně udělám ať chcete nebo ne? Jako Johanina Joana, která je okouzlující. Jen s úžasem čekáte, kdy si něco zlomí a občas stihnete taky čekat na herce z Národního.

Dá se slovy vylíčit atomová exploze? A existují pro to slova, která zvládne pochopit každej? Teda, pardon - "každý"! Toho nejlepšího už bylo o téhle inscenaci napsáno dost, ale i přesto se o ní dá mluvit a přemýšlet a jen se zatajeným dechem (od smíchu, pochopitelně) obdivovat tu její mnohovrstevnatost - v geniálních hereckých výkonech, "nadupané" režii, bezchybné změti gagů a džouků (v čemž jsou všichni tři nezpochybnitelnými mistry), fantastické scéně a všech těch superlativech která se po zhlédnutí rojí v hlavě! - p.s. za to "mnohovrstevné" se omlouvám, a už se psaním recenze končím, protože se blíží vrchol...

Ryzí komedie která baví.

Komický skvost, který pořádně protáhne bránici. Byť doplácí na slabší hraní některých herců.

Zde je základ na velmi dobrém obsazení, které celé představení táhne, a představitelé hlavních z nich, jsou opravdu velmi dobří (Pavla Tomicová s Vaškem Koptou, Eva Leinweberová a samozřejmě Tomáš Havlínek) Drábek si s Gogolem poradil skvěle, místy prošpikoval svým humorem a vytvořil zábavné představení, které stojí za to vidět. Nejoblíbenější scéna je ta když se matka s dcerou chystají na příjezd revizora! Člověk si z ní odnese ve vlasech pár listů salátu.

Tento muzikál mě VELMI mile překvapil. Hlavní role je pro Lucií Bílou, jak ušitá a proto si jí plně vychutnává, což ovšem platí i o Ivě Pazderkové, která s plnou vervou dokázala že není jen "blbá blondýna" ale že umí dobře hrát jakékoli situace, ale hlavně, umí zpívat. Krom všech ostatních výkonů, musím ovšem velmi vyzdvihnout Báru Fialovou, kterou sice Bílá (svým zjevem) lehce utlačuje, ale v druhé polovině nás plně přesvědčila, že si zaslouží divákův potlesk daleko víc. Při jejím zpěvu mi několikrát nastupovala slza do oka. Show broadwayského střihu.

Na přízvisko - nejčernější satira - má tato hra právem nárok. Jsou tam humorné situace. Zábavné. Legrační. Výsměšné. A přesto je to tak černé...
Závažnost témat, o který Drábek píše, nezpochybňuje, jen je lidem podává ve značných absurditách, jako hororový sen, po jehož skončení, a vašem probuzení při děkovačce, děkujete, že to byl JEN sen a už skončil, ale pak se zarazíte - že by to přece jenom nebyl sen? Že by to bylo všechno až tak na hraně s realitou? Nebo tam z fikce nakonec nebylo nic? Je to děsivé, a zároveň šíleně vtipné. Ta kombinace je opojná, i přes záznam na DRAMOXu.
(Eva Leinweberová opět geniální ve všech hereckých podobách.)

Mít příležitost na vlastní kůži zažít kultovní "Cimrmany" je zážitek sám o sobě. Když k tomu ještě můžete být jedním z prvních, kdo uvidí Vojtu Kotka v nové alternaci se Zdeňkem Svěrákem máte tak zážitek hned dvojí. Jako důvěrný znalec textu i několika televizních a audio nahrávek, jsem uchvácen, jak mě dokáže hra, ze které jsem měl, z již zmíněných záznamů, pocit přílišné rozvleklosti a úmorného táhnutí, založeném na opakování jména básníka Sládka, pobavit, a vyloudit ze mě kýžený huronský smích. Afrika je sice mezi Cimrmanovými hrami jedna z těch slabších, nicméně se pořád jedná o standardně dobrý komediální kus... Copak kus - ale jmelí!

DRAMOX.

DRAMOX.

Na inscenacích Divadla Pod Palmovkou jsem vždy obdivoval vizuální stránku a herecké výkony. Ani dnešní repríza Shakespearovi opulentní svatojánské noci nebyla výjimkou. Nejvíce zaujmou Denny Ratajský, který hraje ďábelsky, až Funésovsky a Barbora Kubátová jako vždy precizní, včetně tklivě provokativního zpěvu. Potíž v celé hře snad tropí jen jediný aspekt - a to samotný text. Místy rozvleklý, vršící citově přebarvená slova přes sebe - zkrátka dost často ubírá na dynamice, která naopak bují v četných režisérských nápadech od košíků s cukrovou vatou, několika vrstevných projekcí, stanu, po brilantní provedení vztahů v herecké společnosti.