Profil uživatele

Jaroslavz

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jiří Koula: 24 % (5)
Lukáš Holubec: 25 % (11)
Lukáš Dubský: 32 % (21)
Helena Grégrová: 33 % (20)
Pavel Širmer: 34 % (33)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 >

(zadáno: 6.12.2018)
Propánoboha, hodně slabá inscenace o hledání Boha. I když se herci moc moc snaží, aby z toho cosi vykřesali. Skoro se nechce věřit, že Dejvičtí něco takového pustili na scénu.
(zadáno: 3.2.2019)
Amerika 80. let, propletenec osudů, hodně gayů, hodně AIDS, politika a mystika, všeho dost, všeho MOC. Čtyři a půl hodiny utečou docela v pohodě. Konec se táhne jak žvýkačka na botě. Režijí všehochuť, herecký průměr, Pavelka přesně podle očekávání, Salzmannová umí pobavit. Havlínek s Dvořákem bezvadní. Hlavně Havlínek je tahoun představení. Kaňoková snaživá, ale jde to. Donutil jr. se snaží a smaží, a nejde to.
(zadáno: 8.3.2019)
Docela hezké představení. Víc na dívání než na přemýšlení. Což je u Dostojevského trošku na pováženou.
(zadáno: 19.12.2017)
Trefa do černého, konečně divadlo o něčem, které nezavírá oči před politikou a před tím, co se u nás děje. Herci famózní!
(zadáno: 27.6.2018)
Dobrý konec... ale kdo se ho má dočkat? Dlouhé, zdlouhavé, pomalu se to vleče, humoru jak šafránu. To že je šťavnatá renesance? Herecky jakš takš, nejvíc potěšil Dejdar jako pajdavý král, úplný Miloš. Jo, a povedená scéna a kostýmy.
(zadáno: 22.3.2018)
Patos. Prázdnota. Prach. Proč a nač se to hraje?
(zadáno: 11.3.2019)
Všimli si na Vinohradech, jaké máme století?
(zadáno: 28.6.2017)
Nejhorší Hamlet, jakého si snad ani nelze představit. Hluk z aut, mikrofony na pódiu, které zdůrazňují každý krok, snůška trapných vtipů. Plesl v křeči, ostatní herci chodící paňácové. Zklamání roku.
(zadáno: 16.11.2019)
Ha...ha...ha... Tak tenhle typ humoru už nikdy, prosím. Nudná, utrápená žvanírna a herecké pitvoření se. Autorská i režijní nemohoucnost. Dřív se tomu pohrdavě říkalo komunální satira.
(zadáno: 30.1.2020)
Trošku moc povyku a pekelníků, trochu oč psycho,méně by bylo více. Ale Patočka byl frajer,to zas jo. A Mejzlík ho hraje hezky.
(zadáno: 17.6.2016)
Herecký souboj Gajerová x Procházka, vítězí oba.
(zadáno: 14.2.2019)
Jan Mikulášek ve špičkové formě! To prostě musíte vidět, zažít. Nádherné obrazy venkova osmašedesátého roku, famózní herci. Bravo!
(zadáno: 5.12.2019)
Nejparádnější soudobé divadlo, jaké si umíte představit. Fričova imaginace je úžasná. Nápad s Oidipem jako detektivkou funguje. A herci Batěk, Orozovič, Stryková atd. jsou zkrátka a dobře famózní. Určitě si nenechte ujít zážitek roku v Národním.
(zadáno: 15.3.2019)
Jedna z nejstupidnějších produkcí, jakou si můžete představit. Laciná zápletka, tisíckrát viděné vtipy s chlapy převlečenými za ženské. Mistře Etzlere, to jste dopadl! A do toho přehlídka nejprofláklejších, většinou vyoůjčených hitů Zazenity V. Never more.
(zadáno: 28.2.2019)
Je to milé, je to české, je to hezké. Co to je? Kytice od Skútrů. Nenáročná vyprávěnka pro zlenivělé obecenstvo.
(zadáno: 17.4.2019)
Klasika bez piety, neomylně vyhmátnuté, co je na otřepaném Moliérovy živé, a opravdová pastva pro oči.
(zadáno: 24.11.2017)
Nejlepší z Mikuláškových režií za poslední léta. Maryša bez kroje, moderní drama o manipulaci a bezcitnosti. Herci do jednoho famózní. Musíte vidět!
(zadáno: 18.3.2018)
Mikulášek se Cpinem, nedostižná dvojice českého divadla. Geniální převod Bernharda na minijeviště Divadla Na zábradlí. Vtipná, mnohovrstevnatá groteska o snobech pražských, vídeňských i lecjakých jiných. Gejzír nápadů, které nejsou samoúčelné. Po absolvování úmorné fričovské faustiády v Národním je Mikuláškovo Mýcení jako doušek čisté vody!
(zadáno: 12.4.2018)
Inscenace, kterou by měl vidět každý, aby se zamyslel nad mírou kolaborace vlastního národa a každého jedince, který tady žil v totalitě. Bravo, pánové Fridrichu, Vlasáku, Suchý z Tábora. Je to váš herecký koncert! Bravo, režisére Svojtko!
(zadáno: 23.11.2018)
Někdy jsou dvě hodiny k nepřečkání. Myšlenka na dramatizaci Haklovy povídky není špatná, ale když ji režisér zabalí do zbytečných akcí, bloudění zákulisím, grilování a požírání kuřat nebo zatloukání hřebíku do nosu, tak vám začnou být ukradené i všechny hezké postřehy o naší kocovině 30 let po převratu. Čtveřice herců (a jedena herečka a jeden muzikant) si to očividně užívají, ale bojím se, že víc oni, než diváci. A pozor, nejdřív půl hodiny stojíte, a když si konečně sednete, zjistíte, že ze stanu, kam je vháněna pára, není úniku. Naštěstí měl režisér tolik soudnosti, že zrušil děkovačku.
(zadáno: 7.2.2018)
Nechápu, co je na tom provokativního. Za mě jenom pocit navršené nudy a zdlouhavosti. Herci se snaží a snaží, ale když režisér nemíří u žádné postavy jinam, než k sexuální motivaci, co s tím nadělat. Reakce diváků dost chladné.
(zadáno: 11.11.2018)
Ať si kdo chce, co chce říká, Špinar je guru moderního divadla. Horor jako hrom, a přitom chytrý, hluboký, zábavný. A Radúz Mácha, Pája Štorková, Beneš, Medvecká, Javorský - boží herci!!!
(zadáno: 9.11.2017)
20 % za Orozoviče a místy vtipného Pavelku a Polišenskou. Jinak nebetyčná nuda. Blbá hra, nijaká režie.
(zadáno: 11.11.2019)
Bernhardovy myšlenky v novém hávu ještě získaly na síle. Bravo herci (Rašilov ještě nikdy nebyl tak skvělý, Stivínová je prostě vtipná a okouzlující, Juřičková absolutně přesná). Kostýmy a scéna, potěcha pro oko. Špinar válí. Viděno na 2. premiéře a určitě ne naposled.
(zadáno: 8.4.2017)
Další z beznadějných muzikálových pokusů o světovost.

Další stránky hodnocení: 1 2 >