Profil uživatele

Jenda.matousek

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Michal Novák: 13 % (118)
Pavel Širmer: 13 % (225)
Helena Grégrová: 14 % (182)
Jan Pařízek: 14 % (160)
Lukáš Dubský: 14 % (98)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 14.8.2017)
Je z toho tak trochu cítit, že v ČK jde nyní spíše o plnění přání režiséra a jistou nostalgii, než o moderní inscenační počiny. Hra mi v lecčems připomněla nedávné Před západem slunce. Nárožný a Vetchý hrají stejné role jako před 16 lety, což mě tedy trochu rušilo, stejně jako někteří "herci" v malých rolích, kteří by na jevišti prof. divadla neměli být. Na druhou stranu mě to celé ale vlastně bavilo - asi hlavně tím, že se to občas nebralo moc vážně a např. Zindulka, Procházková, Žáčková a Vetchý si mohli dovolit výraz na hraně karikatury.
(zadáno: 14.8.2017)
Letní uvedení v Hybernii - Šinkorová, Vraspírová, Vojtek, Vítek, Kříž, Kretschmerová, Nosková, Smička. Oproti ohlasům z uvedení z KC se zdá, že menší scéna a lepší zvuk v Hybernii celku dost prospěly. Naopak mohutné přehrávaní D. Šinkorové a slizkost P. Vítka by se v KC asi lépe ztratily. Sympatická a přirozená P. Vraspírová! Ze zbytku mě nikdo ani neurážel, ani nenadchl. Díky za živý sbor. Oproti filmovému uvedení má tato verze asi o 3 písně více a hlavní postavou je naštěstí spíše Sophie. Neznám cenu licence, ale upřímně mi přijde cena vstupného na české poměry trochu přepálená.
(zadáno: 27.5.2017)
Inscenace má lehce hippies atmosféru a je tam vidět (na rozdíl od pražského nastudování) nadšení mladých interpretů z tohoto díla. Režijní koncepce (pokus o aktualizaci a lokalizaci do Ostravy) mi ovšem přišla trochu nedotažená a nedomyšlená. P. Cmorík Ježíše obsáhne typově i hlasově, H. Fialová potěšila vřelým projevem a příjemnou barvou hlasu, největší pozornost na sebe ale strhává L. Adam, který nevyniká chraplákem ani hlasovými kudrlinkami, přesto je opravdovým hybatelem dění na jevišti, zejména herecky a výrazově je bezchybný. Zamrzí výpadky paměti u P. Dopity a hlasu u J. Lekeše.
(zadáno: 27.5.2017)
Zajímavá hra, zrežírovaná myslím dostatečně srozumitelně a s přesným zásahem, dále vyniká zejména scénografie. Nesouhlasím ovšem s tím, že by všichni studenti dokázali uhrát situace na výbornou, ač dostali všichni podobně velký prostor, kvalitativní rozdíly jsou zde myslím jasně patrné.
(zadáno: 12.4.2017)
J. Vojtek dostal Thálii za svoji zřejmě životní roli, nicméně J. Kříž předvádí ještě o kus lepší výkon. Oba tam evidentně nechají dost potu. Zpěv K. Gudasové mému uchu příliš nezalahodil. Přiblblé texty nejsou sice horší než v jiných muzikálech, ale když se autoři inspirovali filozofickým příběhem, mělo by být libreto i texty mnohem propracovanější, takto to žádnou hloubku nemá. Hluboká není ani hudba - jednoduchá, melodická, zpěvná, z playbacku. Řekl bych, že celku dost pomohla režie. Tanečky Boha a Lucifera se rychle omezí, navíc jejich kostýmy jsou fakt děsné :-)
(zadáno: 12.4.2017)
Po všech stránkách poctivé nastudování atraktivního titulu, které ale trochu postrádá duši. Podle mě se muzikál bere moc vážně, bez nadsázky je to libreto vlastně dost hloupé a nelogické. M. Vojtko obstojný, ale bez charismatu a statický, M. Gemrotová má problémy se sykavkami a nižší polohy jí nezní, v duetech spolu neladí. Výrazově je předčí výborní P. Vítek(!), B. Kotiš a E. Ochmanová. Hudba úžasná, silné opakující se motivy, přebásnění nadprůměrné, výprava je v porovnání se zahraničními verzemi chudá, choreografiím překážejí složité kostýmy. Ponižující čekání na obsazení mezi reklamami!!!
(zadáno: 21.3.2017)
I když většina postav jsou vlastně archetypální figurky a ještě k tomu notně přehrávané, bavilo mě se na to koukat. Myslím, že hlavní zásluhu má režisér, který odhadl pravou míru a herce dobře vedl. Skvělí Pálek, Tenorová, Tenkrát, Martiníková. Dobří Vondráček, Ciatti, u Tomeše, Podlipské a Maňasové jsou rezervy. Ohledně scény už ve stísněném Kalichu dokázali vymyslet více. Ačkoli je Presley zván králem rocknrollu, skládá se muzikál spíše z cajdáků o lásce s popovým aranžmá. Libreto je dobře napsané, na A. Nováka obstojný překlad. Prostě taková lehká zábavná věc pro široké publikum.
(zadáno: 17.3.2017)
16/3 Kříž, Holišová, Simon, Vojtek, Šteindler.. a dál není třeba psát, protože ostatní role mají minimální prostor, sólově zpívají jen 3 lidi a zbytek je defacto company. Bavilo mě využití přenosové techniky v sále a chemie a humor mezi hlavní dvojicí. Vlastně by to klidně mohla být činohra s hudebním podkresem a za poloviční vstupné by přišlo mnohem víc diváků. Přiznaní technici zajímavý nápad, ale přišlo mi, že s kulisami se hýbalo více, než bylo třeba, aby se zmenšil prostor. Závěr je efektní, má to energii, ale kvůli scén. řešení už nejde příběh doříci a lépe zakončit romantickou linku.
(zadáno: 16.3.2017)
Moje malá úchylka má zřejmě jméno Petr Vančura, protože jeho komediální talent se mi prostě nikdy neomrzí. Ostatní s ním zdatně drží krok, takže ač jsem se nesmál tolik jako vedle sedící režisérka (až jsem měl pocit, že to vidí poprvé), bavil jsem se i tak královsky. Dokážu si představit, že tento crazy text by mohl při jiném uvedení lehce sklouznout za hranici trapnosti, to ale v této konstelaci nehrozí. P.S. stejně jako v Dejvickém divadle si vždycky říkám, že je škoda, jak nevyhovující prostory Rubín má, vzhledem k tomu, jak dobré se tady hraje divadlo.
(zadáno: 16.3.2017)
Jméno je prostě dobře napsaná a vděčná hra. I v Brně se s ní poprali dobře, uvedení bez přestávky je dobrý nápad, protože v textu na ni není místo, ovšem být režisérem bych se v takovém případě uchýlil k jistým škrtům - úvod hry (než došlo k prozrazení jména Adolphe) si o to vyloženě žádal. Podobné role sednou jak pr*el na hrnec M. Havelkovi, který si to vyloženě užívá, A. Antalová mě prostě baví, i když tady jsem měl občas pocit (hlavně v závěru), že hraje trochu větší drama než ostatní. Postava V. Skály byla možná až zbytečně nesympatická, pojetí R. Zacha v Praze mi sedlo víc.
(zadáno: 8.3.2017)
Velmi mě zaujala ta hra, B. Hančilová je nesporný talent. I když se sem tam objeví náznaky klišé, je to myslím rozumná daň za to, jak aktuálně, přirozeně a civilně autorka text vystavěla, několik míst tam bylo opravdu hodně silných, rezonujících. Režie si byla dobře vědoma toho, co hra potřebuje, a i další inscenační složky jsou na poměry DISKu nadprůměrné. Jen tedy upřímně řečeno herecky mi to přišlo spíše obstojné, herci dobře posloužili celku, ale nikdo mě výrazněji nezaujal. I přesto jedna z nejzásadnějších inscenací na DAMU za posledních 10 let.
(zadáno: 16.2.2017)
75% MDB potvrdilo, že je Ostrovem pokladů v českém muzikálovém rybníčku. Vynikající (!!) libreto, které zajímavě proplétá román a život R.L. Stevensona. Hudba slušná, i když kvalit Papežky nedosahuje, v hlavě mi zůstala jen "odrhovačka". Tradičně skvělý A. Slanina, moc se mi líbila i L. Bergerová a její duet s J. Musilovou, role nesedla J. Hruškocimu. Občas situace vyznívaly trochu do prázdna a herci se místy nejistě pohybovali po jevišti, což může být delším neuváděním nebo režijními rezervami. Škoda, že už derniéra, jinak bych doporučil všem.
(zadáno: 11.2.2017)
Možná jen špatná repríza? Zřejmě jsem se nedokázal naladit na stejnou notu, abych si inscenaci užil. Bavil mě začátek, až do příchodu "řemeslníků", kteří byli vyloženě slabí. Pak tomu spadnul řetěz. Nevím, jestli právě tyto škrty jsou zrovna nejlepší způsob, jak hru vyložit, větší kompaktnosti a logičnosti celku to příliš neprospělo. Ztvárnění Puka mi přišlo jako asi to nejzajímavější, naopak na vtípky na prostorovou výraznost L. Polišenské už jsem asi imunní. Prosím vás, lidi, nešeptejte během představení, i když si myslíte, jak jste ohleduplní, strašně to ruší!!
(zadáno: 8.2.2017)
Dramatik Zábranský mluví ústy herce a truhláře Majera především o sobě, o herci Majerovi, režisérce Polívkové, Studiu Hrdinů, divadle Komedie a exilu režiséra Pařízka, o stavu naší domoviny minimálně. Hodně návštěvníků asi dle ohlasů z médií čeká nějakou obhajobu Zemana, ano to jméno tam občas padne, ale dle mého názoru jsou v textu myšlenky a názory formulovány velmi matně, autor proti sobě nestaví argumenty a prezentované fakty (např. že Havel, Klaus a Zeman byli stejně dobří) spíš jen naťukává. Takové trochu Spílání publiku typu Majer, no jo, jenže za co? I tak stojí za vidění.
(zadáno: 8.2.2017)
Těžké toto hodnotit. Evidentně to nějaké kvality má, ale na druhou stranu mě to zasáhlo minimálně. Po skončení představení jsem přemýšlel o tom, zda to náhodou nemělo být ještě o x dalších věcech, než o konformitě, viz anotace, ale bylo mi řečeno, že ne. Pak bych tedy ale já osobně inscenoval text, který má lépe načrtnuté postavy a situace, o těchto se člověk dozvěděl velmi málo, pro mě šlo spíše o nějak prostorově a pohybově efektně postavené scény. "Několik typů lidských povah" dle J. Landy jsem osobně neviděl, možná i proto, že si tuto reprízu herecky pro sebe ukradla I. Uhlířová.
(zadáno: 6.2.2017)
Že to bude tak nějak přibližně zrežírované, jsem čekal, ono je to ale bohužel i tak nějak přibližně a plytce napsané. Spolu s neúměrnou délkou musím říct, že jsem představení přetrpěl. Také jsem nepochopil nazvučení - postavy střídavě mluvily a a zpívaly na mikroport a pak zase bez něj, bez nějaké koncepce a logiky. Ani interpretace písní mě neoslovily. Myslím si, že inscenace by se hodila více do Karlína nebo ABC, ale Národního není hodna. Poslední ještě více laciná část mě tedy dorazila, proto dávám jen 30%.
(zadáno: 2.2.2017)
Nesouhlasím s předchozími komentáři a osobně považuji poslední třetinu (Sagher, Skálová) za nejzdařileji napsanou, zahranou a zrežírovanou. M. Salvadori je vyloženě sympaťák, podává dobrý výkon, ale charisma hereckého génia mu trochu schází. Osobně bych klidně muzikál oželel, ale radši bych viděl lépe napsanou činohru. Texty (resp. přebásnění) mě vyloženě iritovaly, hudbu bych označil jako nevzrušivou, libreto obsahuje několik silných a šikovně vymyšlených scén, ale také dost klišé a černobílých figurek. Celkově mírný brněnský nadprůměr, nejsem si ale jist, zda stojí za cestu z Prahy.
(zadáno: 30.1.2017)
Nejedná se o zážitek, bohužel. Těžko pojmenovat, kde je přesně problém. Nezaznamenal jsem žádný slabý herecký výkon, některé byly dokonce výborné (V. Lazorčáková), ale celkově ve mě převládal pocit nudy. Přemýšlel jsem nad tím a nevím, jestli bych stylizaci označil za přepálenou nebo groteskní nebo nějak nepatřičnou, podle mě je to jedna z civilnějších Špinarových režií. Spíš jsem celkově postrádal tempo a nějakou atmosféru. Nutno podotknout, že po zhlédnutí mnoha Čechovových her bych možná zůstal imunní vůči jakékoli inscenaci Tří sester.
(zadáno: 27.1.2017)
Celkem pěkně naaranžované akvárium s herci naprogramovanými režisérem odříkat efektně své více či méně pobuřující monology. Proč ne. Celkem mě i bavilo se na to koukat. Ke své smůle jsem ale na konci zjistil, že ani u jednoho ze 3 příběhů nedokážu říct, jak přesně vlastně skončil. Mělo to mít nějaké pointy? Nebo to byly takové momentky "ze života"?
(zadáno: 13.1.2017)
Věřím, že Seidlové pojetí Edith na premiéře před 18 lety bylo uvěřitelnější a přirozenější, dnes bych se nebál její vrabčí rozpustilost (ač to stálo mnoho sil!) označit za přehrávání a hlasovou manýru, s kterou roli odehrála, za otravnou. R. Drössler je sice herecky trochu plochá, ale její výkon se mi líbil více. Když připočtu slabší text, až amatérské svícení, práci s prostorem, nepraktickou scénu a vesměs ochotnické výkony mužského osazenstva, o divadelní zážitek se nejedná. Tím jediným zážitkem jsou opravdu famózní interpretace všech písní (vlastně jsem se celou dobu jen těšil na další).
(zadáno: 2.1.2017)
L. Smoček je jako režisér poměrně nenápadný, pomalu a důkladně (pro někoho možná až trochu úmorně) skládá situace a buduje v duchu předlohy nějakou atmosféru. Není špatné všechny ty Špinary a Mikulášky jedním Smočkem proložit, pro mě osobně je to příjemné osvěžení. Ačkoli na jevišti defiluje mnoho herců, většina postav je spíše schematických, některé vyloženě do počtu, a herci nemají prostor vyniknout. Velkou příležitost dostává P. Nárožný, který sice trochu hůře artikuluje, jeho pojetí postavy mě ale vtáhlo - precizní výkon. Vlivem zřídkavého uvádění je představení místy trochu rozhozené.
(zadáno: 9.12.2016)
Střídání extrémních poloh (imprese - exprese) může být pro diváka poněkud náročné a přiznám se, že se mi na to občas nekoukalo úplně lehce, možná by režijní invenci neuškodilo občas trochu zkrotit, nicméně převládl ve mně pocit, že toho ve 2hodinové inscenaci bylo řečeno a obsaženo opravdu hodně. Obzvláště hudebně-výtvarná složka je působivá, herecky poctivé, musím říct, že mě linka kolem Chicka a Alice tolik nezaujala, ale to je ale i věcí předlohy. Styl SKUTRu se zde dost přiblížil stylu Drábkovu.
(zadáno: 6.12.2016)
Představení plyne spíše jako líná řeka, až v poslední části přijdou nějaké peřeje. Můj osobní pocit je, že ta řeka není až tak hluboká, jak by se mohlo zdát. Jako ok, scénicky to je zhotovené zajímavě a odkazuje to možná k vyšším % na žebříčku hodnocení, ale podezírám Doda, že hodně obrazů je stavěných spíš na efekt, aby to nějak vypadalo a něco se tam dělo, já jsem tam množství symbolů a odkazů osobně neviděl. Bohužel žádný herecký výkon nemůžu vyloženě označit jako výborný, spíše jsem viděl u mnohých rezervy, možná i proto ve mně inscenace silný dojem nezanechala.
(zadáno: 16.11.2016)
Docela by mě zajímalo, proč na Jezerce po tomto textu sáhli. Pro tamního diváka může být poněkud úmorný a těžko stravitelný a i když M. Kňažkovi nejde opravdu nic vyčíst, přiznám se, že byl i pro mě. Téma, které se ve hře řeší, mi nepřijde zkrátka tolik zajímavé a text zase tolik vrstevnatý, hluboký ani nijak zvlášť aktuální ve vztahu k dnešku. Režii bych osobně až tak velkou vinu nedával. Pana Kňažka jsem viděl na divadle poprvé a v té lehké otupělosti a nudě mě napadlo, že jeho dikce a gesta trochu připomínají p. Postráneckého.
(zadáno: 18.10.2016)
Hra na hranici reality a absurdity, komedie a psych. dramatu - je na ní cosi zneklidňujícího. Myslím, že z této podoby (schválené k inscenování autorem) bylo vytěženo režijně maximum. Podle mého by byl ale efekt mnohem lepší, kdyby byla zkrácena cca o čtvrtinu, některé pasáže působí podobně. Ano, je pravda, že V. Gajerová hraje na hranici svých možností, co ale naplat, když je tato hranice na úrovni takového standardního výkonu V. Kubařové. Také si myslím, že obě hlavní role jsou střídáním poloh prostě dost vděčné... V repeartoáru MDP ale rozhodně perla.

Další stránky hodnocení: < 1 2 3 4 5 6 7 8 9 > >>