Jindrah

Vtipný, sarkastický, ironický souboj dvou světonázorů, reprezentovaných soupeři, kteří se respektují. Chytré repliky se střídají v rychlém tempu, takže pro průměrně inteligentního a vzdělaného diváka je problém všechny pochytit. Nejedná se však o planou intelektuálštinu.
Scéna Freudovy pracovny je pohledná a příjemná, oba herci v rolích namyšleného, sebevědomého Freuda a skromného avšak vnitřně jistého Lewise přesvědčiví.
Otázku existence Boha sice pánové nevyřeší ale je potěchou sledovat vodopád břitkých dialogů okořeněných nemalou dávkou jemného humoru.

Pěkný hudební doprovod, minimalistická scéna, věrohodné herecké výkony, zajímavá choreografie, román vcelku věrně převeden.

Dost dobrá ale poněkud temná predikce posametového vývoje. Nějací slušní idealisté stále existují. Osobně bych uvítal více prostoru pro oportunistické nebo idealistické motivace aktérů na úkor emocí a vášní v osobních vztazích. Explicitní sexuální epizodky nebyly nutné. Vztah papalášských manželů mi trochu připomněl Kdo se bojí V.W. Odkaz na Andreje (Bureše) Babiše byl poněkud aktivistický.

Úžasná dojemná tragikomedie.

Tohle se nepovedlo. Ideu hry je těžké v přemíře balastu vysledovat. Chybí jasný tah na bránu a srozumitelnost. Souhlasím s Eviikou, že vulgarity byly zbytečné, pro mě rušivé. Taková nepovedená varianta Kafky. Připadalo mi, že ani herci nejsou o svých rolích přesvědčeni.

Víc než dějová linie mě uchvátily výkony pánů Holuba a Vladyky. Ty stálé změny identity jsou vtipné a pro herce nesmírně náročné. Velmi povedené představení v prostředí bývalého kina Morava je zábavné, nechybí vážné momenty, rychle odsýpá.

Bratři Karamazovi je klasický "podvratný" Dostojevského román. Zaslouží si seriózní režijní uchopení. Byl již mnohokrát zpracován a režisér Čičvák se rozhodl přinést něco nového. Bohužel jeho inovační nápady (např. pokálený Kukura, hysterické ječení na mříži atd.) nejsou obohacením, nýbrž manýrou a fragmentací, která odvádí pozornost od silného děje a poselství románu. Možná i pro herce bylo trapné některé scény předvádět. Režisér padl do časté pasti "artového" zpracování. Pro takovou neúctu k předloze a nakonec i k divákovi nemám pochopení.

Hloupé, nudné, Radek Holub přehrává.

Velmi povedené, herci se do své práce položili, klasické představení bez samoúčelných nápadů režiséra.