Profil uživatele

Jirkan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 10 % (259)
Pavla Haflantová: 11 % (89)
Anežka Kotoučová: 12 % (108)
Lukáš Dubský: 12 % (179)
Veronika Boušová: 12 % (107)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 23.4.2016)
20.4. 2016 (Dejvické divadlo): Jak nápaditě zpracována předloha. S jakou lehkostí, humorem, ale rozhodně ne bulvárně nebo podbízivě. Další (a více oblíbené) dokudivadlo. Bylo to velmi příjemné. Jsou tam momenty velké souhry a pánům to funguje.
(zadáno: 17.5.2016)
15.5. 2016 - Divadlo Archa: Trochu zavádející název, který spíše připomíná nějakou komediální taškařici, kterou tato práce není. Nebylo to ani tak drsné, jak se to tváří. Bylo to ale neuvěřitelně precizní a přesvědčivé, co se týče herecké práce (F. Strnad, R. Finta, L. Bělašková vedou). Velmi dobrá souhra souboru. Krásně vystihnutá naivita dětské duše. Jednoduchá scéna s řadou nápadů, jako třeba led na jezeře. Vynechat nemohu (opět) hudbu J. Kudláče. Za mne jedna z nejlepších inscenací souboru z těch, které jsem měl možnost vidět.
(zadáno: 18.5.2016)
17.5. 2016: Vedle povedené (a jednoduché) výpravy má inscenace opravdu dobré a uvěřitelné napětí. S tou hrou jsem se setkal prvně a jsem mile překvapen. Závěr jsem čekal trochu jiný (další překvapení). Možná jen by ten jazyk mezi vojáky mohl být o něco ostřejší, někdy to bylo moc uhlazené (a to DNV na kouření na jevišti a expresivní výrazy upozorňuje na webu). Určitě doporučuji.
(zadáno: 23.8.2016)
21.8. 2016: OH beru jako určitou atrakci, kde mne baví využití pohybu hlediště, prostoru parku a světel. Pokud se navíc použije dav lidí, ohně, zvířata... pak je to divácky vděčné a více opravdové. To si asi uvědomuje i Petr Zelenka a plně toho využil. Takže v tomto směru jsem si celou inscenaci užil. K tomu obdiv pro J. Suchého z Tábora jako S. H. za jeho energii a soustředěnost. (Druhá strana mince: velký prostor, množství diváků, potřebný způsob herectví, jaké hry či dramatizace zde hrát... Myslím, že je tu větší potenciál než jsou jen komedie.)
(zadáno: 31.8.2016)
30.8. 2016 (85%): Proškrtaný text jak v postavách, tak i v ději. Soustředění na konflikt generací a manipulaci. Komorní pojetí bez velkých gest a okázalosti (až na rozmlácenou židli). K tomu velmi zajímavé a důvtipné řešení scény. To přidává na opravdovosti a napětí, které převládá hlavně v první části inscenace. Velmi milé setkání s J. Vajdou. V. Kubařová mi v druhé části připomenula svou Markétku z MDMB. L. Kostelný je Jago všech Jagů (intrikán, politik, manipulátor...). Nápad s focením a jeho závěrečný postoj k celé situaci je vrcholem inscenace.
(zadáno: 29.9.2016)
28.9. 2016: V poslední době vznikla řada tanečních inscenací, které se věnují tématům podobenství člověka a zvířete. Možná toto téma dává více možností prezentace, ale i tak je asi těžké být v tom originální. Tady se to celkem daří. Krátká, svěží, humorná inscenace. Originální pohybový slovník. Velmi dobrý výběr interpretů. Dokáží mnohem více než jen tančit! Velmi dobrá práce se světlem. Část od zápasu jelenů po folklórní tanec je vymyšlená do posledního detailu a je to pro mne nosný moment celé inscenace.
(zadáno: 24.10.2016)
21.10. 2016: Setkání s tímto projektem už po druhé (a nejsem sám). Došlo na několik úprav a rozpracování příběhů. Projekt pro labužníky, kteří se nebojí být součástí "tady a teď", protože občas se zapojení nevyhnete (a byla by to škoda). Asi nepojmete všechny příběhy, ale to není cílem. Stačí si jen vyhledat to, co vám sedí a zažijete něco (téměř) opravdového. Může z Vás být až detektiv. Scénicky velmi zajímavě řešený prostor. Nasazení všech protagonistů je na společné velké ocenění! Když se vše setká s dobrým publikem, pak je tu "reality show" v hutném pojetí.
(zadáno: 30.10.2016)
27.10. 2016: Jak překvapivě aktuální může být tak starý text a kolik významů je v něm nabídnuto a s tím (za mne) inscenátoři pracují. Scéna je jednoduchá a dává vyniknout herecké akci. Dojem trochu kazí (už ohraný) padající balvan. Velký úkol je to pro P. Hejcmanovou (nově v roli za K. Zetelovou). Její Madlena je uvěřitelná a silná postava ve společnosti, ale má své slabé (váhající) chvilky v soukromí. Oporou ji je K. Pulec (mimochodem jeho postava je nejzajímavější v celé hře) a J. Hejcman. Mluvit o této inscenaci a jejích momentech by dalo dlouze, ale není tu tolik místa.
(zadáno: 2.12.2016)
30.11. 2016: Komorní příběh na prostoru, který funguje filmovým způsobem, což přidává na atraktivnosti celého vyznění inscenace. V textu jsem trochu hledal některé motivy... Co ale v této inscenaci stojí za pozornost jsou výkony Anity Krausové, Jana Ciny, Petra Šmída. Velmi půvabně je doplňuje Miluše Hradská. Její výstupy společně s Janem Cinou jsou naplněné a jsou to ty momenty, které si budu pamatovat v souvislosti s touto inscenací.
(zadáno: 9.2.2017)
8.2. 2017: Proč jít na tuto inscenaci? Pro nápadité řešení prostoru. Pro vydařený text, který si hraje s obrazností, poetičností a neparoduje či nepopisuje do nějakých dějepisných podrobností. Hlavním důvodem jsou pak všechny herecké výkony. S chutí a zaujetím jsem sledoval tu souhru, chuť a zapálenost. Je to prostě vydařený kousek, který mohu doporučit.
(zadáno: 12.2.2017)
10.2. 2017: Tento styl inscenací souboru Švandova divadla mi sedí nejvíce a byla radost po delším čase takový kousek vidět. Několik herců se ukázalo i v jiných rolích, než je zvykem. Rozhodně za zmínění stojí Klára Cibulková a její precizní práce. Výprava se též povedla. Pravda, že první část více popisuje a v druhé se toho více děje, ovšem vše se dobře sledovalo a bavilo mne to.
(zadáno: 6.3.2017)
3.3. 2017: Nemohu srovnávat s knihou, kterou jsem nečetl a znám ji povrchně ze školy. Nechal jsem se zlákat na spojení Studia Hrdinů s Vojtou Dykem. Víděl jsem inscenaci velmi procítěnou s velmi povedeným startem (a zajímavých míst se v inscenaci najde více) a podařenými hereckými výkony (i přes výhrady k herectví D. Polákové i v jiných inscenacích v minulosti). Výrazné plus má i hudba Ivana Achara. Přes náročnost obsahu jsem se nenudil. Byl to přijemný divadelní večer.
(zadáno: 11.3.2017)
10.3. 2017, 14.2. 2018: Trochu boj s akustikou prostoru. Některé figury se nemusí tolik schovávat do odlišovacích kostýmů. Použité písně fungují jako zcizovák, ale mohou mít větší žánrovou vyhrazenost. Podařené scénické řešení a hudba. Divadlo zahrané s chutí. Nad tím vším, včetně hrůzného příběhu, vládne výkon Jana Grundmana! Už od příchodu do sálu až do samotného konce (odzbrojující poslední věty), má diváky v hrsti. Vlastně tak trochu máte pro něj i určité pochopení. Až potom Vás napadne otázka: kde je spravedlnost a pravda? Inscenace, která si zaslouží pozornost.
(zadáno: 9.4.2017)
7.4., 3.6. 2017, 10.2. 2018: Vtipné s dramatickým obloukem, dobrým překladem a hudbou (a hlavně když je živá). Vše obohaceno nápaditou režií. O. Sokol se posunul v muzikálu o kus dál. Důvod, proč většina diváků na toto zajde je M. Absolonová. Co ona dokázala jako M. Poppins, Evita a Funny mne přesvědčuje, že lidi na muzikál máme (s autory už je to horší). Její Funny není na začátku tak ztřeštěná, v závěru je velmi přesvědčivá. Její herectví je živé a přirozené. Poutavě pracuje s rozpětím hlasu. Trochu odlišná role. Co bude příště? Sally Bowles? (Jo a určitě nepřehlédnete L. Termerovou!)
(zadáno: 1.5.2017)
30.4.2017, 18.9. 2017: Podařený Skutrovský kousek. Výtvarné a hudební pojetí má prim. Velmi zajímavě pracují s folklorikou (španělskou nebo tou nám bližší). Užíval jsem si, jak celá skládačka funguje. Je to kolektivní práce, nikdo nevyčnívá a všichni mají prostor. Můžeme vést debatu o tom, do jaké míry byl Lorca zachován. Někteří asi mají problém s tím, že je to činohra a moc se tam nemluví (alespoň tak to znělo o přestávce a po představení). Proč se zahlcovat slovy, ty nám ve velké míře dávají seriály v TV. Užijte si tu poezii na jevišti, je to zážitek a jeden z velmi podařených kousků v ND.
(zadáno: 18.6.2017)
16.6. 2017: Komedie s chytrým humorem, a jak se tak říká: přesahem. Závěr této inscenace dokáže dojmout. Podíl na tom určitě mají herecké výkony. Na jednu stranu jsem si říkal, zda nejsou představitelé na to mladí, ale souhra na jevišti neuvěřitelně fungovala. Mám rád inscenace, které dokážou strhnout tak, že si neuvědomujete civilní jména herců a vnímáte jejich postavu. To se mi tento večer stalo. Pokud bylo cílem diváky potěšit, pobavit, pak došlo k naplnění. Ostatně děkovačka tomu nasvědčovala. Jinak spoustu už tady toho bylo napsáno?
(zadáno: 22.8.2017)
21.8. 2017: Slabší moment pro mne byla "přehlídka klobouků" a místy se objevilo menší klišé. Dále jen chvála = odlišnost od ostatních inscenací souboru. Silná a nakažlivá energie účinkujících. Následují jednotlivé momenty / výstupy, které nemá smysl popisovat, to se musí (muselo - bohužel) zažít. Velmi silné je pro mne zpracování příběhu o matce. Celé je to nesentimentální, neagitující, plné humoru, nadsázky, nadhledu, tak trochu i ironie... snad se jednou vrátí...
(zadáno: 4.9.2017)
31.8. 2017: Živá hudba, více účinkujících, práce se světlem a projekcí. Odlišnosti této inscenace od jiných tohoto souboru je pak určitou zárukou zážitku / kvality. Za sebe říkám: je to nejvíce divadelní kousek od Loserů. Díky tématu a zpracování nabízí velký prostor pro vlastní fantazii a výklad a o to více je celá inscenace hravá, ale zároveň i dost intimní. Vedle mne blízkého smyslu pro humor, který soubor má, uvidíte i kousky nad kterými rozum zůstává stát. A vlastně je potřeba zajít ještě jednou, protože někdy se na scéně toho děje tolik...
(zadáno: 14.9.2017)
11.9. 2017 DHNP a 4.12. 2017 Archa: Kousek s vydařeně postaveným příběhem a divadelně jsem plesal nad tím, jak to funguje. Dámská šatna v první části vede, především I. Hloužková, E. Vrbková, V. Ježková. V druhé části více prostoru dostává Kníže Myškin - D. Teleky a od devátého obrazu je to nádherná divadelní práce, kterou jsem hltal. / 4.12. 2017 - Pavel Liška = dlouho jsem neviděl takový rozdíl v alternacích. V celku je Pavel Liška velmi civilní a v závěru toho expresionistického kolotoče mi tak trochu něco chybělo.
(zadáno: 14.10.2017)
23.9. 2017 (85%): Hrálo se ve velkém sále a vůbec to nevadilo. Krásný průřez pantomimou, některé výstupy jsou nezapomenutelné. Energie Radima Vizváryho pro mne asi byla největším překvapením. Doposud to byl pro mne autor než protagonista. Byl jsem překvapen tím, co na jevišti vyzařuje. Strhl téměř celé publikum. Ta děkovačka měla... sílu :-). Těším se na další projekt.
(zadáno: 14.10.2017)
2.10. 2017 - Divadlo Archa: Vladimír Morávek opět zaplnil (nejen) celý sál. V tomto případě o něco přehledněji, než tomu bylo u dřívějších inscenací. Opět se hraje hodně mezi diváky. Je v tom hodně hudby, která se opakuje. Radost byla vidět práci I. Hloužkové, D. Telekyho a dalších. Záměrně nezmiňuji M. Donutila. V hledišti jsem měl z některých diváků pocit, že jsou tam kvůli němu. U některých diváků došlo asi i na překvapení v čem a jak hraje. A v obou případech je to dobře. Mám rád, když zaškatulkovaný herec dokáže nabídnout víc. Němluvě o tématu a aktuálnosti textu.
(zadáno: 24.10.2017)
23.10. 2017: První pocity trochu smíšené. Obsahově jsem tam chvilku tápal a hledal motiv a měl jsem pocit, že hry M. McDonagha mají jinou pověst. Po přestávce přišel zlom. Nejsem úplný znalec autora, ale z toho mála, co jsem viděl, je toto "nejuhlazenější" text. Scéna je velká (a z některých míst v hledišti asi ne úplně vhodná). Co ale zdobí tuto inscenaci jsou všechny herecké výkony. Čím ale budu mít tuto inscenaci zafixovanou v paměti je V. Šanda a především D. Černá. Bavilo mne sledovat postavy, které jsou jen svědky situace, přímo nejednají, ale přesto jsou součástí (hrají = žijí).
(zadáno: 31.10.2017)
30.10. 2017: Nápaditá divadelní scéna se střetává s minimalistickým herectvím obou protagonistů. A. Talacková má ještě plus v tom, že na začátku, nad ní kývete nevěřícně hlavou, ale s pokračováním v ději pro ní dostanete určité pochopení. D. Bambas překvapí s jakou emocí (agresivitou) dokáže pracovat a jak to dokáže rozehrát. Fyzický souboj, na který na scéně dojde, je tolik propracovaný, že máte strach, jestli už to opravdu není moc. Z. Maryško je pak přesně tím "trapným" komikem (myšleno v dobrém), který tu hrůzu odlehčí a dá ji větší nadhled.
(zadáno: 15.11.2017)
15.11. 2017: Křehkost. Síla. Dojetí. Drsnost. Lov. Nebezpečí. Vytahování se. Láska. Cit. Touha. Objetí. Radost. Fraška. Paradox. Stůl jako kra. Žena jako medvěd. Všechno má svůj obal, ale co je uvnitř? Nápaditá inscenace od samého začátku. Nepolevuje. Někdy toho dávkuje hodně. Není patetická. Zbytečně nedojímá. Nemoralizuje. Udělej si názor sám, téma máš! Sledoval jsem. Hltal jsem. Nemrkal jsem. Jen to publikum dnes bylo nějaké vlažné... do mne se to naprosto trefilo. Děkuji.
(zadáno: 1.3.2018)
28.2. 2018: Brutální groteska! Nářez kymácející se na hraně určité snesitelnosti. Rozklad společnosti. Prošpikováno pohledem skrz televizní reality show. Občas pozorným divákům neunikne vykročení z role. Smějete se, nevěřícně koukáte, smějete se... ale ve finále je to smutné. V závěru trochu natahované. V jeden moment se zdálo, že to bude ukončeno kýčem, ale nestalo se. Zajímavé herecké výkony (a přesto si říkám: Kdo je Nataša Mikulová? O té ještě uslyšíme.)...