Jirkan

2.3. 2018: Na této inscenaci nelze jinak, než obdivovat souhru a zápal všech hereček a nápaditou scénografii. Přes určitou odlehčenost textu jde o současné téma, které někomu řekne něco méně či více. / Mé třetí setkání (celkově páté) ve velmi krátké době s Divadlem Letí a jako divák nadšeně přiznávám, že se vždy na další inscenaci těším a ano, sobor má své zasloužené místo na divadelní mapě.

5.3. 2018 (85%): Je tu kontroverzní téma, které funguje, rezonuje, překvapuje. Některá "vtipná místa" mi vtipná úplně nepřišla, protože jejich obsah (síla) má poměrně dost velké následky, ale neznamená to, že s tím nesouhlasím, naopak. O to více si jeden tu záklaní myšlenku uvědomí. Pak je tu fakt, že bych něco takového od Jezerky nečekal (a co na to tradiční divák?). Sama inscenace je v některých významech dost popisná a doslovná, ale opět: nějak to základní myšlence neublíží. Hodně jsem o této inscenaci přemýšlel. Ondřeje Kavana jsem několikrát viděl, ale tedy velmi mile překvapil.

12.3. 2018: Velmi dobrá divadelní práce trochu naráží na nejasný žánr mezi dokudivadlem a detektivkou... Do jaké míry to ovlivňuje text či režie?
Podstata inscenace:
1) Je to o vztazích, respektu, intrikách, ženách na vysokých (zajímavých) postech a přístupu k nim... (a může to být jakákoliv společnost a řešit jakýkoliv problém nebo objev).
2) Objevení zajímavého textu a autorky a odvaha Kašparu do toho jít (jako soukromé divadlo, fandím tomu).
O výkonu E. Elsnerové se tu určitě ještě bude psát. Šel jsem s její postavou, fandil jí... Díky za příjemný večer.

19.3. 2018: Text trochu přetéká situacemi, které trochu zavání kýčem. Malé klišé. Nepodařený závěr (ne vinnou interpretace). Je to model, který může najít uplatnění v jakémkoliv rodinném vztahu. Je tam několik velmi podařených vtipů. Ovšem velmi hodnotná je zde práce obou protagonistek. Jejich přístup, souhra a zápal všechny nedostatky textu obrací a co mne na tom bavilo (vedle toho mikroskopického dívání se pod jejich hereckou pokličku) je fakt, že pro mne ani jedna nebyla úplnou "hrdinkou chvíle", ale podle situací se jejich role obrací. Obě jsou důvod proč si na toto do divadla zajít.

28.3. 2018: Tak trochu divoká jízda světem detektivních románů připomínající autorku A. CH. Dianiškova bizardnost s humorem mne blízkým. Hříčka divadla. Proč ne? Navíc nápaditá inscenace co do práce s prostorem, co do režie a především hereckých výkonů. Zažít toto po náročném dni je dobití baterek na maximum. Pokud to, co baví herce baví v tu chvíli i publikum, co více si přát. (Opakování bude...)

22.5. 2018 (85%): Divadelní blaho podpořeno netradičním řešením prostoru. Soubor opět dokazuje, že umí nejen hrát, ale i hudebně je dost založený. Herecké výkony jsou takové, že žádná z postav vám pak zpětně nezapadne v paměti (ovšem Petra Špalková je dvojnásob nezapomenutelná). Vizuální a zvuková stránka této inscenace mne bavila tolik, že jsem spíše litoval, že je to tak krátké. (A zase jsme u tématu většího množství antiky na našich jevištích...)

26.5. 2018 - Brno (85%): Nejprve se to tváří jako cirkus (v sauně, díky počasí) a pak změna! Groteskní příběh v naprosto realistickém provedení díky zvuku, dotáčkám, loutkám, nápadům... Nejsem příznivce doslovných výkladů a jevištní pravdy, ale tady to sedlo a fascinovalo a bavilo a nadchlo! Neřešíte příběh, ale necháte se fascinovat obrazem... Pozve někdo Formany do Laterny, která by potřebalova podobnou injekci?...

8.6. 2018. Tak jsem stihl alespoň derniéru, abych viděl všechny tři Kauzy a jsem rád. Myslím, že tato je nejpovedenější. Mám rád inscenace, kde se humor (a mnohdy až trapný) střídá s momenty, kdy mrazí. Navíc všichni jsou zde dobří, ale P. Beretová a L. Příkazký jsou velmi fungující dvojka. A ještě jednou navíc: vidět v jednom týdnu P. Beretovou jako Lakmé ve Spalovači a pak jako Salome je divadelní zážitek. V obou rolích je zajímavá, přirozená a uvěřitelná... wau...

1.7. 2018: Méně známá hra. Najdeme v ní kousky či podobné motivy z jiných WS komedií. Co takové množství diváků vede na takový titul jít a ještě venku (a přiznejme si, že ne všichni jsou "divadlomani")? Velký prostor ubírá možnostem rozehrát některé detaily. Podařil se zvuk.

Krotký Pitínský ve své expresivnosti. Velmi zajímavé obsazení, které funguje (především Fialová, Durnová, Janošek). Podařená scéna, hudba. Mělo to spád, s chutí jsem celý děj sledoval a myšlenkami neodbíhal pryč. Nepodbízelo se to. Za mne to byl příjemný večer.

První půlka se trochu sune, než se o všech řekne vše a vysvětli se co je to Mikve. Druhá půlka je dějová smršť, kterou prožívá každý v hledišti a chytí ho :-).

Děti trnou, když si Sněhová královna jde pro Káje a když je Káj vysvobozen Gerdou. Rodiče se smějí politickým narážkám a také vtipům paní Janžurové (vtipy známé z televizních scének). Havran, Sob a Královna dotaženy do (skoro) dokonalosti. Jinak jsou tam hluchá místa, kdy to děti nebaví...

Klasický Morávek, ale líbí se mi jeho práce...

Trochu jiné, než by někdo čekal. Někdo dokonce i řekl, že tak trochu studentské představení, ale nenudí, naopak, já se bavil celou dobu... :-)

Jedna z několika velice vážných inscenací, které Vám dlouho vrtají hlavou. Musím pochválit hereckou práci...

Líbí se mi nápad druhých "já" na jevišti. Člověk si řekne: "Sakra, ale mne se takové věci také honí hlavou a jednám stejně jinak." :-).

Humor nikoliv urážející dílo velikána, ale místy ne očekávaně divákem přijatý... a pak, jak se blíží konec, divák si na ty "špeky" zvyká a nepřijdou mu tak vtipné. Slabé místo? Hokejový zápas, komedie v jednom (ač si myslím, že tam to byl trochu účel).

Velký klad inscenace: pohybová stránka, hudební stránka, výprava...