Profil uživatele

Jirkan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 10 % (259)
Pavla Haflantová: 11 % (89)
Anežka Kotoučová: 12 % (108)
Lukáš Dubský: 12 % (179)
Veronika Boušová: 12 % (107)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 4.10.2013)
4.10.2013: Za omyl celé produkce považuji obsazení protagonistů Háma, Párová, Soukup, Vojtko = kde je herectví? Dále některá místa libreta a režie s doslovnou popisností (místy až kýč), občasné laciné vtípky a nevydařený závěr. Hudebně to ušlo, ale proč si půjčovat melodie? Za velké plus považuji vyrovnání se tvůrčího týmu s malým prostorem. Hodně zdařilá taneční čísla (tango, dražba, švadlenky...)! Škoda, že propagace nestojí i na třetí protagonistce M. H. - M. Horké. Ta zvyšuje mé hodnocení, udělala na mne velký dojem (jak po herecké tak i hlasové stránce).
(zadáno: 27.12.2013)
27.12. 2013: Hodnocení za snahu vykročit vpřed v české muzikálové tvorbě. Nechal jsem se utáhnout na Skutry. Po vizuální stránce výborné, je tam řada perfektních nápadů, které baví (slon, had...). Kostýmy jsou velmi vydařené. Pochválit musím pohybovou stránku. Myslím, že tvůrcům se podařilo hodně v tak malém a trochu nešikovném prostoru, zaslouží si to větší jeviště. V závěru bych uvítal větší katarzi. Z obsazení jmenuji: Cina, Sklenář, Čiernik, Vančura, Šoralová. Není to něco, co by mne posadilo... ale mohu říct: "ano, na toto se vyplatí jít, pokud chcete v Praze na muzikál".
(zadáno: 15.6.2012)
14.6. 2012: Spíše filozofie než silná dějová katarze, mne to nevadí, mám to rád. Aby byla inscenace divácky atraktivní, tak ji režie naplnila řadou symbolů, které jsou více či méně čitelné. Perfektní je práce se světlem. Zmiňovaná slepice je sice "předepsaná", ale zde spíše rušivá (podle reakcí publika a také jak je vidět i v jiných komentářích). Kolik diváků ví, o čem mluvil Herzl s Markétkou, když mu předala dar? Herecky velmi pěkné. Zmíním především perfektního F. Čapku. Velkým překvapením je P. Hřebíčková - k nepoznání a dechberoucí! Uvidíme, zda si incenace najde místo na repertoáru ŠD.
(zadáno: 20.4.2015)
19.4. 2015 - Divadlo Archa: Trochu jiný pohled na Švejka, který mne bavil. Zajímalo mne, jak se s tím soubor popere a je to hodně hutné. Podtitul inscenace vše podtrhuje. Je to kolektivní práce, protože téměř nikdo neopustí jeviště, ale Dalibor Buš mne překvapil a Ivana Hloužková je prostě hvězda. I ostatním patří dík za zajímavý večer, hrají naplno. J. A. Pitínskému se podařilo vystihnout myšlenku určité absurdity a zbytečnosti války dost zajímavou formou. Sedlo mi to více než jeho Hordubal se stejným souborem. Sedlo mi to více než všechny inscenace k připomenutí 1. sv. války.
(zadáno: 2.11.2010)
1.11.2010: Hodnocení průměrem: 100% za výpravu, pohybovou a vizuální stránku inscenace, metafory, za herecké výkony celého souboru (ale vyzdvihuji jména Frejová, Vermelho, Čapka, Saez, Hruška, Onufráková...) a za hudbu... + 40% za volbu tématu (to je hodně osobní názor), délku (pro některé diváky neúnosnou), dvojdílnost v jedné sezóně (mělo se počkat na ohlasy a pokračovat dle ohlasů v další sezoně). V náročnosti takový problém nevidím.
(zadáno: 28.5.2017)
27.5. 2017: Za sebe si dovoluji tuto inscenaci označit jako činoherní inscenaci roku a to z několika důvodů: uchopení tématu, dvě naprosto rozdílné části inscenace spolu neuvěřitelně fungující, výtvarná stránka a především herecký výkon P. Staňkové. Ta pro mne byla největším překvapením a její práci jsem si užíval! Překvapují mne některé ohlasy publika. Myslím, že ve Slováckém divadle opět vznikla výjimečná inscenace. Doufám, že vyjede ven a objede několik měst, festivalů a třeba se toho "kouzelného" divadla dočká i Praha.
(zadáno: 20.11.2017)
19.11. 2017 - Dejvické divadlo: Hříčka. Kabaret. Básnické dílo. Tak trochu divadlo na divadle. Vztah muže ženy v různých situacích a společenských postaveních. Jednoduchá scéna (připomíná krabici). Zajímavý hudební doprovod. Hlavní devizou jsou oba hlavní představitelé. Jejich převleky a převtělování jsou velmi vydařené a fungující. Někdy jsou třaskavě vtipní, jindy jim tu vážnost věříte tolik, že máte pocit, že jsou opravdu třeba na ulici za divadlem. Nemluvě o jejich hádce, která přerušila představení. Ne jeden chvilku váhal, zda je to součástí inscenace. Byl to příjemný večer.
První půlka se trochu sune, než se o všech řekne vše a vysvětli se co je to Mikve. Druhá půlka je dějová smršť, kterou prožívá každý v hledišti a chytí ho :-).
(zadáno: 12.2.2014)
12.2. 2014, 9.10. 2016: V Praze je dost divadel, ale musel jsem na výlet a vyplatilo se. D. Špinar opět naservíroval příběh s nadhledem, humorem, ironií, ale i s veškerou pokorou k předloze a logičností děje. M. König působí celou dobu velmi přirozeně, ale zároveň je v něm něco zvláštního. Ve spojení se Z. Mixovou je to neuvěřitelný divadelní gejzír! Její Virginie je postava, která projde výraznou proměnou a publikum to dnes vycítilo. Krásná práce. Výprava (vč. světel a dalších nápadů) s pojetím příběhu a hereckou prací funguje. Ano! Pobavil jsem se a ještě budu o tom přemýšlet.
(zadáno: 2.12.2016)
30.11. 2016: Komorní příběh na prostoru, který funguje filmovým způsobem, což přidává na atraktivnosti celého vyznění inscenace. V textu jsem trochu hledal některé motivy... Co ale v této inscenaci stojí za pozornost jsou výkony Anity Krausové, Jana Ciny, Petra Šmída. Velmi půvabně je doplňuje Miluše Hradská. Její výstupy společně s Janem Cinou jsou naplněné a jsou to ty momenty, které si budu pamatovat v souvislosti s touto inscenací.
(zadáno: 14.2.2014)
13.2. 2014: Po hudební, světelné a taneční stránce výborná práce, to jsem si užíval. Trochu pro mne rušivé činoherní výstupy. Taneční stránka inscenace je na velmi vysoké úrovni a žánrem stand-up to byl z části krok zpět. Na druhou stranu musím pochválit Štěpána Pechara a jeho vyprávění příběhu, to je jeden z nejsilnějších momentů večera. Velmi mne pobavil komentář k filmu. Rozhodně je precizní práce, která funguje a pulzuje, ještě nad tím přemýšlím. Tento soubor stojí za pozornost.
(zadáno: 24.10.2015)
23.10. 2015: Inscenace zajímavá výtvarně, některé nápady jsou hravé a vtipné, zajímavě se pracuje s textem. Na druhou stranu mi trochu stále unikala hlavní myšlenka a celé se mi to zdálo jako (jen) jevištní aranžmá. Myslím, že soubor (a i vybraný text) má mnohem větší potenciál. Snad to příště vyjde lépe...
(zadáno: 22.3.2012)
22.3. 2012 (Nová scéna): Text, který není na situace nějak akční (v dnešní rychlé době). Líbí se mi překlad a neměl jsem problém s pár sprostými slovy (jiní diváci to vidí jinak). Další velké plus za práci M. Cpina a za hudební výběr. Jan Hušek je pro mne velký objev, moc se mi líbila jeho práce! Hned za ním jmenuji D. Bambasovou a J. Dvořáka. Ostatní nějak nezaostávají za jmenovanými. Závěr jsem čekal trochu jiný, takže mne hodně (a mile) překvapil. M. Glaser vybral dobrou hru. Mne se moc líbilo. Považuji za jednu z NEJ premiér sezony!
(zadáno: 5.4.2018)
4.4. 2018: Rozpačitý dojem. Zvláštní je nazvučení celé inscenace. V místech psychického nebo fyzického mučení Paula se publikum často směje, nedochází k napětí. Výkon Petra Štěpánka tomu moc nepomáhá, nevěřil jsem. Druhá část inscenace byla více dynamická. Zajímavě se pracovalo se scénou (která je hodně realistická). Zapojeny zajímavé efekty (až filmové). Závěrem hodnocení: Zlata Adamovská - ano! Převálcovala na jevišti vše, co se dalo a ovace na děkovačce byly zasloužené. Její obsazení byla velmi dobrá volba.
(zadáno: 20.3.2018)
19.3. 2018: Text trochu přetéká situacemi, které trochu zavání kýčem. Malé klišé. Nepodařený závěr (ne vinnou interpretace). Je to model, který může najít uplatnění v jakémkoliv rodinném vztahu. Je tam několik velmi podařených vtipů. Ovšem velmi hodnotná je zde práce obou protagonistek. Jejich přístup, souhra a zápal všechny nedostatky textu obrací a co mne na tom bavilo (vedle toho mikroskopického dívání se pod jejich hereckou pokličku) je fakt, že pro mne ani jedna nebyla úplnou "hrdinkou chvíle", ale podle situací se jejich role obrací. Obě jsou důvod proč si na toto do divadla zajít.
(zadáno: 4.9.2017)
4.9. 2017: Vizuálně pěkná inscenace, pěkné herecké výkony, pěkná hříčka s textem / slovy = je na co se dívat. Příběh až cimrmanovsky graduje (hlavně v samotném závěru). Ovšem chybí tomu trochu spád a tím roste pocit, že se to tak trochu vleče. To je škoda. Záměr se do takového kusu pustit je chvalitebný. Možná by to fungovalo v rukou Davida Drábka?...
(zadáno: 15.9.2016)
14.9. 2016: Našlo se v hledišti pár překvapených diváků nad pojetím této inscenace a na druhou stranu studenti v publiku mile překvapili svými reakcemi a bouřlivou děkovačkou. Ta inscenace má humor a spád. Herci si to užívají a občas si to asi i okoření. Klade to na ně dvojí nárok: nevypadnout z konceptu a role a zároveň zahrát Shakespeara. Na začátku jsem měl trochu problém oreintovat se v postavách, pak si to sedlo. Z další strany to ukazuje na samotný text a na jeho přednosti i nedostatky, což mne zaujalo nejvíc (75%).
(zadáno: 15.7.2012)
13.7. 2012: nádraží Praha Bubny: Měl jsem trochu strach, aby nebylo představení rušeno okolím a vůbec. Naopak, vznikla tu velmi zajímavá kulisa z projíždějících vlaků. Režie využívá i prostoru kolem "hracího" vagonu, to přidává jen na autentičnosti děje. Obsazení se zde povedlo. Byla radost se dívat na řadu hereckých výkonů. Některé z nich: D. Pfauserová, R. Zima, D. Sitek, R. Přibil a R. Valenta. Škoda, kdyby projek po 14ti reprízách byl zapomenut. Je to po dlouhé době "plenérové" divadlo, které zaslouží pochvalu. (Souhlasím částečně i některými názory redakce portálu).
(zadáno: 25.11.2015)
25.11. 2015: Divadelně jednoduché a přiznané, žádné velké efekty. Dobré je využití živé hudby. Celkově hravé a nápadité (štěstí jako konzum a nenarozené děti mne nejvíce baví). Řada kostýmů a situací má vtip. Podařilo se i obsazení. P. Štorková a F. Kaňkovský celou inscenaci utáhnou s přehledem. Pro někoho možná moc velká filozofie. Zaslechl jsem několik rozhovorů, že je to náročné nebo to nedává smysl, já takové pocity nesdílím. Naopak, v Národním divadle se po dlouhé době povedla rodinná inscenace plná humoru a i dobrodružství. Je to nová krev. Snad se nějakou dobu na repertoáru udrží.
(zadáno: 31.3.2018)
28.3. 2018: Tak trochu divoká jízda světem detektivních románů připomínající autorku A. CH. Dianiškova bizardnost s humorem mne blízkým. Hříčka divadla. Proč ne? Navíc nápaditá inscenace co do práce s prostorem, co do režie a především hereckých výkonů. Zažít toto po náročném dni je dobití baterek na maximum. Pokud to, co baví herce baví v tu chvíli i publikum, co více si přát. (Opakování bude...)
(zadáno: 10.4.2012)
10.4. 2012: Herecky protagonistům nemám co vytknout, možná se mi ani nechce. To je totiž inscenace na kterou jdete kvůli nim a víte, že to bude příjemný večer. Stalo se tak. Hra samotná je trochu problém. Její přeskakování a režijní střihy trochu narušují celý děj. Přitom řada scén má tak slušně nakročeno a "chytí" diváka. Obsahově nic, co by nějak překvapilo.
(zadáno: 11.3.2015)
11.3. 2015: Mne se hra samotná hodně líbila. Myslím, že je kvalitně scénicky povedená. Co se týče hereckých výkonů, tak už tu padlo, že dobře je obsazen Tomáš Havlínek. V závěru má výrazný prostor Andrea Daňková, ale ještě to chce se trochu ohrát. Kdo mne překvapil, byla Sandra Černodrinská. Výhodou určitě je i autentičnost studentů (jako studentů). Určitě se text zařadí mezi hry, které ve vlně ovládají různá jeviště. Šikovný ročník.
(zadáno: 7.5.2018)
4.5. 2018 - Divadlo v Celetné: Nápaditost ve scéně a některých doprovodných akcí, jako je zvuková kulisa, se úplně nestřetávají s vykreslením postav. Možná za to trochu může hostování na jiných prknech než jsou ta domácí. Třeba i já jsem neměl den... Na druhou stranu některé menší role, jako je ředitel, jsou přesné a uvěřitelné. Ještě nad tím přemýšlím a to asi taky není špatná cesta...
(zadáno: 25.11.2013)
25.11. 2013 (DCV) a 28.5. 2014 (DK): Něco mi tam trochu chybělo, především v první části (slušná groteska), druhá část už pak chytí více. Příjemně vystavená komedie s hořkým (tak trochu nečekaným) koncem. Bez T. Vilišové a S. Krupanské a O. Bretta by to nebylo ono, jen L. Melník může trochu ubrat. (Opakuji se) D. Špinar je jeden z režisérů, co umí (v dobrém) vyždímat herce a má to "hlavu a patu" a to mne baví. Nasmál jsem se, bylo to fajn.