Jirkan

16.11. 2012: To je věc, která je místy vtipná, místy roztomilá a místy docela drastická. Líbí se mi celková emoce, která z inscenace vychází a drží se až do samotného závěru. Ročník se ukazuje ve velmi dobrém světle. Převapilo mne jejich pohybové a pěvecké nadání. Pro mne to byla příjemná hodina a kousek, nechám to ještě v hlavě "uležet", ale myslím, že to ještě jednou dám.

14.11. 2012: Radek Balaš ukázal, že umí režírovat hudební inscenace a veřím, že i tento kus nějakou dobu na prknech Vinohrad vydrží. Základ je příjěmně vtipný, komedie, která opravdu baví a je doplněná o řadu pěkných scénických nápadů (viz.: už zmiňovaný výstup B. Polákové). Zpěvu jsem se nebál, věděl jsem do čeho jdu. Trochu jsem se obával orchestrace převedené tak trochu do popu, ale dopadlo to dobře. Nechci hodnotit jednotlivé výkony, soubor totiž odvedl velký kus práce a někteří opravdu příjemně překvapují.

8.11. 2012 - Švandovo divadlo: Mám z inscenace trochu smíšené pocity, což nepovažuji za škodu. Věděl jsem na jakou inscenaci jdu (to ne každý věděl podle odchodů během první části a o přestávce). Špinar připravil řadu moc pěkných obrazů (včetně závěru, wau), ale neměl jsem tentokrát pocit, že z herců "vyždímal" maximum, jak to už ukázal v jiných inscenacích. Zmíním ale T. Vilišovou a J. Vyorálka - pěkná práce. První část je plná paradoxu a ironie, druhá je odlišná, více vážná. Jsem rád, že jsem to viděl a ještě asi trochu nad tím budu přemýšlet (70% nebo 80%?).

7.11. 2012: Životní role Zuzany Onufrákové! Její MM je vydařená postava, žádná doslovná kopie, ta na jevišti žije po svém. Překvapením pro mnohé musí být i její (velmi příjemný) hlas. Velkou oporu má v hereckých partnerech. Apolena Veldová a David Punčochář odehrají řadu postav ze života MM, všechny jsou takové karikaturní figurky, ale žádná z nich není herecky přehnaná. Doplněním (třešničkou na dortu) je živá hudba Jakuba Kudláče. Vyzdvihnout musím i nazvučení inscenace. U Švandů je zaděláno na diváckou hitovku. (Mne se to hodně líbilo, určitě ještě zajdu.)

2.11. 2012 - Divadlo Komedie: JO! Chápu, že režie J. A. Pitínského jsou pro někoho za 0%, ale toto se (dle mého) povedlo! Na jeho poetiku živá inscenace, téměř až "taneční". Vše začíná z vesela a dramaticky přituhuje. Dějově moc pěkně vystavené. "JO!" za dnešní večer si zaslouží hlavní představitelé J. Josková a T. Šulaj, krásná práce. Především proměny postavy J. Joskové (Karla). Já se bavil celý večer. Moravo, gratulace! Doufám, že podobný živel se podaří J. A. Pitínskému také někdy v Praze.

1.11. 2012: Cesta, která byla ukončena v polovině. Rozhodně to chce něco udělat se zvukem. Výprava (včetně projekcí) je neuvěřitelný kýč "s doslovným popisem". Tvůrci se musí rozhodnout, zda je to kostýmový koncert nebo divadlo. Některé výkony po herecké stránce špatné. (A pokud spadnu mrtvý z barikády, neohlížím se ještě, zda ležím na točně.) Svou roli zvládá K. Brožová, F. Čapka a T. Ringel. Hlasově navíc zaujme J. Vágner, Vl. Skálová. Je fajn, že se u nás najde vhodně velká scéna, je fajn že je to s živou hudbou, ale ještě si to nějakou práci a soustředění zaslouží.

28.10. 2012 - Nová scéna: Štěpán Pácl by měl pracovat tímto způsobem. Já, jako divák, jsem spokojený, pobavil jsem se a viděl jsem inscenaci, která měla hlavu i patu. Hodně této inscenaci pomáhá výtvarné řešení a klobouk dolů před herci (především v druhé části). Dobře se tu pracuje i se světlem, hudbou a zvukem. Režie přinesla do inscenace několik nápadů, které nechci prozrazovat, to by pak byla pointa pryč. Najdete tu i několik vtipných odkazů na další "Čechovky". Herecky zdařilé, především L. Bělašková, J. Fišar, A. Gasnárková (ta zvádá dobře udržet komiku na uzdě). Doporučuji.

26.10. 2012 - Divadlo Komedie: Pro mne naprosto neujasněná inscenace, která popisuje osudové události jedné ženy s množstvím dat zapsaných v učebnicích dějepisu. Unikala mi základní myšlenka. Na zvolené téma moc dlouhé. Místy kolísavé, že jsem si chvilku říkal "jo", chvilku jsem se ptal "proč tu jsem?". Některé nápady obdivuji, jiné raději zapomenu. Alena Sasínová-Polarczyk má herecky tu výhodu (usnadnění), že ostatní postavy jsou karikatury, takže z celé hry vystupuje jako "normální" osoba. Někdy méně znamená více!

16.10.2012: Musím uznat, že činohra ND překvapila, dlouho se mi nestalo, abych odešel tak spokojený. Velmi nápaditá (a přitom jednoduchá) scéna. Režie přinesla řadu pěkných nápadů a přehlednost děje do velmi zajímavého textu. Herecky pěkné, především R. Mácha a jeho přerod (záskok za I. Bareše). L. Žáčková se asi pro podobný druh dramatiky narodila. Jmenoval bych asi další tři herce (není tu ale tolik prostoru). První půlka je vtipná (mohla by mít ale rychlejší tempo), u druhé už tak trochu tuhne úsměv. G. Tompa byl pro ND rozhodně zajímavý a "osvěžující" výběr. Řadím mezi: doporučuji.

12.10. 2012: Za "-": trochu nepřehledná první část a trochu i samotný závěr, některé výstupy P. Vacka. Za "+": elán a plné herecké nasazení s předností M. Písaříka, P. Vraspírové a P. Strenáčika, jednoduchost scény, hudba. Souhrn: obsahově trochu pokulhává, druhá půlka lepší (je to textem nebo režií?). Dobré využití prostoru, režie si pohrává i s řadou metafor. M. Písařík využívá svůj temperament v přiměřené míře, to chválím. P. Vraspírová herecky a hlasově překvapila... ale něco té inscenaci celkově chybí...

4.10. 2012: Lákadlem pro mne byl režisér inscenace a ohlasy v médiích, jinak bych si inscenaci asi nevybral. Musím říct, že jsem se celou dobu "bavil". Líbí se mi forma inscenace. Jednotlivé příběhy jsou zajímavě vystaveny z různých pohledů a proloženy fakty a názory místy dost ironicky, někdy mrazivě fakticky. Pěkně zahrané, ale pánská část souboru byla o něco silnější, než dámy. Pochválit musím také výpravu. Doufám, že se podaří uskutečnit ještě několik repríz, určitě stojí za vidění. (Dokumentární divadlo žije.)

25.9. 2012: Už u dřívějších inscenací D. Gombrára jsem se zmiňoval, jak se mi líbí jeho obrazová tvořivost, práce s pohybem, zvukem... Tato inscenace toho využívá ve velkém (a především ve velmi povedeném závěru). Vznikl rozhodně zajímavý divadelní tvar, za to pochvala, debata na závěr je zajímavá a doporučuji. O tom, že je to "něco jiného", svědčí už fakt, že já byl spokojený a můj doprovod úplně zklamán (takový rozdíl už tu dlouho nebyl). Jinak se 100% přidávám k souhlasu s M. Novákem.

24.9. 2012 - Divadlo v Celetné: Mám téměř stejný názor jako uživatel "Lukasd", takže se opakuji :-). Drábek opravdu NEnapsal text, který by koulařku Milenu "znemožnil". Drasticky humorná (satirická) místa vyvažují i místa vážnější (a později některá vyustí v komiku). Jen jestli to nebyla moc velká porce :-). Závěrečný koncert P. Kotvalda jsem trochu dramaturgicky nepobral, vnímal jsem to jako něco navíc. Pavla Tomicová = miláček publika. Jiří Zapletal by v první půlce mohl trochu ubrat. Reakce narvaného divadla a závěrečná děkovačka ukazují, že na tom kusu dramatiky něco je. Podařilo se to.

20.9. 2012: Za problém považuji nezdařilou scénu. Vůči místu, tématu a osobám nepochopitelně designová věc, která mne spíše rušila. "Snové" obrazy bych více oddělil světlem, více by to podrthlo myšlenku textu, takto to trochu diváka asi mate. Souhlasím s tvrzením, že režie textu zůstala něco dlužna. Líbí se mi text, Martin Františák umí podat vážné věci s ironickým nadhledem. Herecké výkony také moc pěkné. Rád jsem sledoval Martinu Preissovou, myslím, že slušný návrat na "prkna". Taťjána Medvecká a Jan Hartl jsou další tahouni děje.

18.9. 2012: Body za tu perfektní (nejenom výtvarnou) nápaditost. Tak málo a udělalo to tolik. Řada vtipných nápadů - některé založené na slovní hříčce, jiné na akci, další na satiře. To vše podrhuje hudební a zvukový doprovod. Není malých rolí, každý z herců má zde místo, kdy se ukáže. Když jsem viděl ten gejzír nápadů, bál jsem se, aby se to do hodiny neohrálo a nebyla to potom nuda, nestalo se tak. Kdo se rád baví (a má rád vitamíny), měl by zajít ;-).

12.9. 2012: Nevidím to tak černě. Problém je především ve využití hudby, ubral bych. Sbor by potřeboval trénink na rytmus přednesu. Vzhledem k pojetí to chce více exprese v mluvě i pohybu, nebál bych se emoce více zdůraznit. Toho využívá R. Chvalová. Začátek trochu rozpačitý, po nástupu Andromaché přišel zlom, kdy i sbor perfektně pracuje s pohybem a hlasem a to se udrží až do konce. Pochvalu si zaslouží i Jindra Janoušková. Zdena Bittlová je místní "star", děkovačka to jen potvrdila (přidávám se). Výtvarná stránka zdařilá. Obdiv, že si regionální divadlo troufá na takovou inscenaci.

2.9. 2012: Líbí se mi, jak M. Glaser umí využít potenciálu parku a OH, tato inscenace to jen potvrzuje. Vůbec mi nevadí, že je to tak trochu "filmová podívaná", naopak to považuji za přednost. Režie perfektně zvládá davové scény (požár, trh atd.). Líbí se mi jak i režie rozehrává "intermezza" během otočení. Text je poněkud jednoduchý a co se týče některých postav, tak ty mohou ubrat na své komičnosti a upovídanosti. Konkrétně to nemá cenu rozebírat, jednalo se o derniéru, takže tam určitě bylo pár přídavků :-). (Viděl jsem letos i Radokova Shakespeara, který ve využití parku a OH pokulhává).

21.7. 2012: Radok se ujal hry výborně. Řada nápadů je vtipná a neopakuje se. Humor není nucený a trapný (až na pár dvousmyslů, které jsou spíše kořením). Bavil jsem se u "podivných bytostí přenášející ovce". Velkou pochvalu si zaslouží Zuzana Stavná. Jak řekl pán vedle mne: "ta hrála nejvíc". Na druhou stranu Radok ne úplně využívá příležitostí a možností parku a OH, což je na škodu. Pak inscenace působí staticky. (Četl jsem i řadu názorů, které srovnávají tuto inscenaci s Macbethem, který asi nasadil ve využití prostoru laťku moc vysoko). Byl to ale příjemný večer :-).

13.7. 2012: nádraží Praha Bubny: Měl jsem trochu strach, aby nebylo představení rušeno okolím a vůbec. Naopak, vznikla tu velmi zajímavá kulisa z projíždějících vlaků. Režie využívá i prostoru kolem "hracího" vagonu, to přidává jen na autentičnosti děje. Obsazení se zde povedlo. Byla radost se dívat na řadu hereckých výkonů. Některé z nich: D. Pfauserová, R. Zima, D. Sitek, R. Přibil a R. Valenta. Škoda, kdyby projek po 14ti reprízách byl zapomenut. Je to po dlouhé době "plenérové" divadlo, které zaslouží pochvalu. (Souhlasím částečně i některými názory redakce portálu).

28.6. 2012: Já bych tuto inscenaci tak černě neviděl. Nečekal jsem nic podle ohlasů, tak se mohlo konat jen překvapení. Neříkám, že jsem z toho odvázanej a nadšenej, ale přijal jsem celou inscenaci tak, jak je. Pravda je, že některé výstupy jsou zdlouhavé. Řada nápadů je vtipných, ale pozor, je to tenký led. Líbí se mi hudba. Z herců vévodí K. Winterová. Prosím, nesrovnávejte s Wilsonovou prací. Výpravou by to k tomu mohlo provokovat, ale Wilson pracuje jinak, na tom si založil image. V současné době je "volné jeviště" a ostrá světla trend, brzo přijde jiný...

20.6. 2012: Hups, tak toto ne! Něco tak prázdného, nefungujícího a laciného jsem dlouho neviděl. Žádný obsah, žádné sdělení. Velký podíl má na tom i nevhodně chovající se publikum (hlasité komentáře, špitání si, hraní si s telefonem...). Na balkoně většina herců není pořádně slyšet. Huhňají. Téměř všichni se pitvoří pro pobavení diváka, který plácá a plácá samou radostí. Nejlépe má situaci pod kontrolou V. Gajerová a J. Smutná = světlé okamžiky inscenace. Bylo pár vtipných momentů, ale to je málo. Možná trochu únava souboru po několika odehraných reprízách za sebou?

14.6. 2012: Spíše filozofie než silná dějová katarze, mne to nevadí, mám to rád. Aby byla inscenace divácky atraktivní, tak ji režie naplnila řadou symbolů, které jsou více či méně čitelné. Perfektní je práce se světlem. Zmiňovaná slepice je sice "předepsaná", ale zde spíše rušivá (podle reakcí publika a také jak je vidět i v jiných komentářích). Kolik diváků ví, o čem mluvil Herzl s Markétkou, když mu předala dar? Herecky velmi pěkné. Zmíním především perfektního F. Čapku. Velkým překvapením je P. Hřebíčková - k nepoznání a dechberoucí! Uvidíme, zda si incenace najde místo na repertoáru ŠD.

9.6. 2012: Hudebně velmi podařený kus, po této stránce se mi inscenace líbila. Některé výkony velmi dobré. Řada obrazů odpovídá plné muzikálové produkci. Problém je v samotném pojetí příběhu, ze kterého se vytrácí hlavní dějová linka, potlačuje jí vizuální pojetí, ponechám-li stranou pouhou inspiraci příběhem Carmen. "Show" je mediálně postavená na L. Bílé: ta, bohužel, v první části hraje moc do publika, což je rušivé. Song "Symbol žen" se dnes moc nevydařil (a to je jeden z hitů incenace). Mnohem více Lucii sluší dramatické a hlubší momenty (především 2 část inscenace), kde i dobře hraje.

6.6. 2012: Fandím celému projektu. Všichni mají můj velký obdiv. Ovšem co se týče této prvotiny, tak ano, vtipné, hravé, bavil jsem se, ale jejich druhý kousek mám rád více. Možná je to tím, že je více dějový. Tady trochu trvalo, než to nabralo obrátky, aby se tajil dech. Ovšem trampolína nebo tanec s kabelkou jsou výborná čísla. Těším se na další inscenaci ;-).

27.5. 2012: Teda, byla to opravdu plná show. Inscenačně tak, jak si asi divák, který není každý týden v divadle, představuje. Osobně bych uvítal větší jednoduchost. Herecké a pavěcké výkony na slušné úrovni (vede Dasha). Režie se soustředí na efekt, než samotnou situaci. Problémem célé inscenace je také špatné nazvučení, až to za uši trochu tahá. Chtělo by to i rychleší práci se železnou oponou, která trochu diváky dnes mátla...