Jirkan

18.9. 2012: Body za tu perfektní (nejenom výtvarnou) nápaditost. Tak málo a udělalo to tolik. Řada vtipných nápadů - některé založené na slovní hříčce, jiné na akci, další na satiře. To vše podrhuje hudební a zvukový doprovod. Není malých rolí, každý z herců má zde místo, kdy se ukáže. Když jsem viděl ten gejzír nápadů, bál jsem se, aby se to do hodiny neohrálo a nebyla to potom nuda, nestalo se tak. Kdo se rád baví (a má rád vitamíny), měl by zajít ;-).

20.9. 2012: Za problém považuji nezdařilou scénu. Vůči místu, tématu a osobám nepochopitelně designová věc, která mne spíše rušila. "Snové" obrazy bych více oddělil světlem, více by to podrthlo myšlenku textu, takto to trochu diváka asi mate. Souhlasím s tvrzením, že režie textu zůstala něco dlužna. Líbí se mi text, Martin Františák umí podat vážné věci s ironickým nadhledem. Herecké výkony také moc pěkné. Rád jsem sledoval Martinu Preissovou, myslím, že slušný návrat na "prkna". Taťjána Medvecká a Jan Hartl jsou další tahouni děje.

12.10. 2012: Za "-": trochu nepřehledná první část a trochu i samotný závěr, některé výstupy P. Vacka. Za "+": elán a plné herecké nasazení s předností M. Písaříka, P. Vraspírové a P. Strenáčika, jednoduchost scény, hudba. Souhrn: obsahově trochu pokulhává, druhá půlka lepší (je to textem nebo režií?). Dobré využití prostoru, režie si pohrává i s řadou metafor. M. Písařík využívá svůj temperament v přiměřené míře, to chválím. P. Vraspírová herecky a hlasově překvapila... ale něco té inscenaci celkově chybí...

8.11. 2012 - Švandovo divadlo: Mám z inscenace trochu smíšené pocity, což nepovažuji za škodu. Věděl jsem na jakou inscenaci jdu (to ne každý věděl podle odchodů během první části a o přestávce). Špinar připravil řadu moc pěkných obrazů (včetně závěru, wau), ale neměl jsem tentokrát pocit, že z herců "vyždímal" maximum, jak to už ukázal v jiných inscenacích. Zmíním ale T. Vilišovou a J. Vyorálka - pěkná práce. První část je plná paradoxu a ironie, druhá je odlišná, více vážná. Jsem rád, že jsem to viděl a ještě asi trochu nad tím budu přemýšlet (70% nebo 80%?).

29.11. 2012 - Divadlo v Dlouhé: Já jsem trochu na rozpacích, možná to byl záměr inscenátorů. Na jednu stranu jsem se bavil. Smál jsem se některým situacím a některým slovním hříčkám. Na druhou stranu některé situace a slovní hříčky v této inscenaci jsou dost na hraně. Drábkova razantní úprava je fakt "úlet" jako celá výprava (myslím to v dobrém). Herecky pěkné, soubor i ukázal jakou má hlasovou sílu. Dámská část souboru ale inscenací vévodí. Jiří Zapletal by mohl trochu ubrat, někdy méně znamená více. Co se mi ještě hodně na inscenaci líbí je hudba a role andělů.

12.3. 2013: Na jednu stranu jsem se bavil, bylo to zahrané perfektně a myslím, že se podařilo i zakomponování Zeyerova textu. Měl jsem z toho pocit, že celý projekt (jako Kauzy a Zakázané uvolnění) vznikl pro radost z tvorby a pro pobavení diváků. Na druhou stranu tomu něco chybělo, ale pořád nemohu přijít na to, co to bylo. O Špinarově práci v hodnocení dalších jeho inscenací jsem řekl už hodně. Teď je na čase si zajít na nějaký jeho vážnější kus, (povedené) srandy už bylo dost.

19.3. 2013: Vše podstatné už tu bylo řečeno. Věděl jsem na co jdu, takže se mi líbilo. Ovšem bylo by určitě lepší, kdyby to vzal režijně do rukou někdo jiný, třeba D. Gombár, a více si s tím vyhrál. Je to věc o přání, touze, věrnosti, odhodlání a určitě by bylo lepší to více rozehrát v abstraktním slova smyslu, jako je to třeba u Eskalátoru (který se tak trochu podobá). Ovšem líbí se mi, jak se ŠD hlásí ke svému okolí a myslím, že i přes všechny výhrady se zde profiluje zajímavý soubor. Už se těším na další premiéry.

21.3. 2013: Bavil jsem se. Humor v této inscenaci není trapný. Myslím, že ta forma se povedla. Od výpravy, přes nápadité projekce, hudbu až po pohybovou stránku inscenace. Začátek propojený s projekcí na mne udělal velký dojem. Obsahově tam jsou slabší místa, která inscenaci rozkolísávají. Nápadů inscenace srší tolik, že ke konci už tolik nepřekvapují. Rozhodně ale stojí za vidění už díky hereckému nasazení a pojetí celé inscenace.

29.3. 2013: Proč dnešní divák touží po něčem akčím, aby to podle něj mělo spád a byl chopný to sledovat? Přijde mi škoda, že pak u takových textů, jako je tento, nejsou někteří schopni udržet pozornost, protože se tam nic převratného dějově neděje a síla textu je ve slově a vztahu protagonistů. Musím Janu Strykovou a Pavla Baťka pochválit! Ano, jsou tam místa, která možná mluví až moc, ale i tak to bylo příjemné, nenásilné a uvěřitelné. Měl jsem z prvnu strach z výpravy. Scéna je dost popisná a nemusím podobné výklady, ale zde se s tím dobře pracuje.

3.4. 2013 - Švandovo divadlo: Ze začátku (zastavárny) jsem byl trochu na rozpacích, ale pak se to celé obrátilo. Vedle perfektních hereckých výkonů obou představitelů musím pochválit výpravu, svícení a pohybovou stránku inscenace, která vytváří krásné divadelní obrazy (a zážitky). Jen jsem se trochu pral s postavou Petry Bučkové, asi mi trochu uniklo její "proč" (to ovšem není chyba představitelky). Budu si muset povídku vzít do rukou a pročíst si ji. Mám rád podobné jednoduché a komorní inscenace.

17.4. 2013: Každá z Kauz v Rubínu má nějaký inspirační zdroj. Zde je to souboj mezi Prahou a Brnem, to je trochu málo, nedaří se to naplnit tolik, jako třeba v druhém dílu trilogie. Inscenace je navíc dost klipovitá a s "otevřeným" koncem, takže je to tak trochu "nahoru - dolů". Herecké výkony jsou pěkné, nejvíc mne zaujal O. Pavelka a Z. Stavná. Kolečko a Špinar opět mají text plný neuvěřitelných hlášek, škoda, že si je všechny nepamatuji. (Tak ještě musím na Salome, abych měl všechny...)

18.4. 2013 - Divadlo v Celetné: Myslím, že anotace, která je uvedena v profilu inscenace, je tentokrát více než vystihující. Anna Petrželková napěchovala inscenaci nápady (symboly). S žádným jsem tentokrát neměl problém, všechny byly pro mne čitelné. Byla by škoda tu nějaké prozrazovat, pak další diváci přijdou o to "kouzlo". Opravdu neuvěřitelná fantasmagorie, která mne bavila. Musím pochválit i herecký soubor, ale k nejsilnějším momentům pro mne patří společné výstupy T. Vilišové a S. Krupanské.

23.4. 2013 - Divadlo Archa: Pitínský inscenaci vystavěl na dvou samostatných částech. Ta první odvypráví příběh Hordubala celkem popisně a nenásilně s řadou nápaditých situací (jako koně, krávy, bouřka...) ve vydařené prostorné výpravě. Druhá část už je více Pitínský, více obraznosti, více "šílenosti". Soud, kde je publikum pojaté jako porota. Podle mého celé inscenaci vévodí Martina Krátká a Andrea Buršová. Husa je můj oblíbený soubor a myslím si, že předvedla už mnohem zajímavější kousky.

24.4. 2013 - Švandovo divadlo: Co do formy, tak nemohu inscenaci nic vytknout. Výtvarně zdařílé, samé výborné nápady, které fungují a jsou propracované. Některé obrazy si ještě "promítám". Určitě jedna z nejpovedenějších prací J. Mikuláška. Co do obsahu, tak pro mne je to o něco slabší. Příběh kohokoliv v jakékoliv době. Nejprve životní nadšení, vystřízlivění, pád a sebedestrukce. Takové trochu klišé, jako věta "inscenace nic nového nepřináší".

15.5. 2013 - Divadlo v Celetné: Já jsem si tu inscenaci docela užil, věděl jsem do čeho jdu. Věděl jsem, jaký si dal soubor cíl a myslím, že po této stránce se to povedlo. Opravdu jako sen! Ano, pár technických chybek by se našlo, ale myslím si, že za to může ten prostor pro hostování. Opět musím vychválit hudbu Jakuba Kudláče. Jen mne je trochu líto konce, přišlo mi to nedotažené, jsem trochu na rozpacích. Celá inscenace si pohrává s iluzí a kouzlí a konec poměrně nejasný a bez "fantazie", to je škoda. Jinak soubor má můj obdiv, tato inscenace opravdu vyžaduje naprostou přesnost.

24.5. 2013: Trochu chladnější rozjezd, Fidlovačka umí muzikály přeci lépe. Pak nastal obrat, když "praskla" část podmínky dědictví a potom nastane komická mela, které vévodí Martina Šťastná a především Denny Ratajský. Zaujala mne i Marta Sovová, ale její role nemá takový prostor, rozhodně ukázala, že má komediální talent (další Funny?). Na pár místech trochu texty drhnou. Hudebně pěkná práce. Místy jsou narážky na současnost nebo na jiné muzikály, autory, lidové písně, operu. Myslím, že vznikla příjemná inscenace pro pobavení, jak se to od muzikálu čeká, ne moc muzikálů má vážnější potenciál.

19.1. 2017 - Jatka78: Jatka jsou zajímavým prostem i pro činohru, jak se ukazuje. Zajímavě se nesl zvuk. Výprava inscenace je velká. Děj je podán velmi srozumitelně a sluší mu určitá nadsázka. Ovšem ta se trochu tříští se snahou o určitou ponurost (a to jak v hudbě, tak někdy i ve svícení). Některé menší postavy mají trochu ochotnické vyznění, to je škoda. I přes drobné výtky jsem si ale celou innscenaci užil jsem rád, že jsem ji měl možnost vidět. Byl to příjemný divadelní večer (plný mrazu) :-).

25.9. 2013: (75%) Líbí se mi práce M. Čičváka, vše umocňuje výprava, která je hodně symbolická a funkční, vznikla tak řada pěkných divadelních obrazů, to mne bavilo. Herecky to nejlépe zvládla I. Uhlířová, tak bych si představoval práci celého souboru. Někteří hrají trochu víc, než by bylo třeba. Další otázkou je samotný text, jeho obsah a k tomu i možné škrty. Za sebe: viděl jsem konečně z repertoáru "nových" Vinohrad inscenaci, která se snaží něco říct (a o tom by mělo být divadlo). (Překvapila mne prázdnost divadla, prvně se mi stalo, že balkony DNV byly zavřené a sedělo se jen v přízemí.)

23.10. 2013: Trochu divoký sen kohokoliv. Sen, kde je všechno zvláštní a jinak a vše se hýbe a někdy se Vám chce ze spaní smát a jindy brečet. Klidný začátek, až groteskní gradace a opět návrat ke klidu. První půlka jede, v druhé už se trochu více mluví. V surrealismu se režii daří více než v práci s textem (v několika místech). Po vizuální stránce perfektní práce! Scéna sice "velká", ale funguje. Hudba velmi vydařená. Chválím T. Pavelku, mile překvapil. Zaujala mne Z. Onufráková a P. Vaněk. Mne se dnešní večer v divadle líbil, ohlas to mělo (dokonce i od mnoha studentů v hledišti). (75%)

12.12. 2013: Nečekal jsem, že se budu tolik bavit! Nasmál jsem se jako dlouho v divadle ne. Je vidět, že si to obě herečky užívají a M. Issová je živel. Nedočkáte se nějaké velké dějové katarze, ale příjemného večera plného zdařilého a laskavého (ač se to místy nezdá) humoru. To vše podtrhuje pěkná hudba a velmi zdařilé animace. Zatím co se obě herečky maximálně vydají, tak Vás to naplní hodně pozitivní energií. Více takových inscenací, když se chce člověk bavit a neunavit se :-).

27.12. 2013: Hodnocení za snahu vykročit vpřed v české muzikálové tvorbě. Nechal jsem se utáhnout na Skutry. Po vizuální stránce výborné, je tam řada perfektních nápadů, které baví (slon, had...). Kostýmy jsou velmi vydařené. Pochválit musím pohybovou stránku. Myslím, že tvůrcům se podařilo hodně v tak malém a trochu nešikovném prostoru, zaslouží si to větší jeviště. V závěru bych uvítal větší katarzi. Z obsazení jmenuji: Cina, Sklenář, Čiernik, Vančura, Šoralová. Není to něco, co by mne posadilo... ale mohu říct: "ano, na toto se vyplatí jít, pokud chcete v Praze na muzikál".

30.1. 2014: Díky různým ohlasům a recenzím jsem od inscenace nic nečekal a udělal jsem dobře. Já se bavil, líbila se mi. Ano, možná je tam hodně nápadů, ale mne to takto sedlo. Líbila se mi i výtvarná stránka, především "divé ženy". Scénu "na popravišti" a "turecké lázně" považuji za nápaditá místa. Igor Orozovič a Karel Dobrý jsou jistě výraznou posilou souboru. Magdalena Borová tentokrát mile překvapuje.

Nechoďte do divadla s nějakou představou o tom, jaká má klasika být a přistupte na to, že někdo má více fantazie a uvidíte, že to půjde. Přeci je to jen báchorka.

13.2. 2014: Po hudební, světelné a taneční stránce výborná práce, to jsem si užíval. Trochu pro mne rušivé činoherní výstupy. Taneční stránka inscenace je na velmi vysoké úrovni a žánrem stand-up to byl z části krok zpět. Na druhou stranu musím pochválit Štěpána Pechara a jeho vyprávění příběhu, to je jeden z nejsilnějších momentů večera. Velmi mne pobavil komentář k filmu. Rozhodně je precizní práce, která funguje a pulzuje, ještě nad tím přemýšlím. Tento soubor stojí za pozornost.

5.3. 2014: Kašpaři mají (co do rozsahu a obsazení) další velký projekt a celkem příjemný. Neinovují. Některé nápadité výstupy podporující tragikomičnost příběhu. Celkem svěží inscenace, čas mi v hledišti rychle utekl. K první půlce mám drobnější výhrady, ale nic zásadního, co by kazilo dojem. Několik zajímavých hereckých výkonů (pojetí postav), ale zmíním L. Jůzu, který dostal velkou roli a hodně toho využil a M. Steinmasslovou - její Raněvská je sobecká (a trochu arogantní), viděl jsem už 3 zpracování Višňového sadu a zde je Raněvská jiná, což je velmi přínosné (příjemné).

5.4. 2014: Myslím, že je to velmi slušná inscenace. Mne se (až na nějaké drobnosti) líbila. Začátek je trochu pomalejší, ale pak se to rozjede. Rozhodně velmi příjemná herecká práce, protože text by mohl svádět ke groteskním karikaturám s přehnanou intonací a gesty a to se tu neděje. Iva Janžurová v ND po pauze dostala větší příležitost a je vidět, že ji na postavě hodně záleží, její práce je soustředěná a promyšlená. V inscenaci je řada nápadů a narážek, které jsou vtipné. M. Dočekal poslední dobou nachází oblibu v písních v podání hereckého souboru. Závěr se opravdu povedl. (75%)