Profil uživatele

Jirkan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 10 % (259)
Pavla Haflantová: 11 % (89)
Anežka Kotoučová: 12 % (108)
Lukáš Dubský: 12 % (179)
Veronika Boušová: 12 % (107)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 12.12.2017)
11.12. 2017: Svěží a herecká inscenace se zajímavými hereckými výkony. V první chvíli jsem si myslel, že v této výpravě to nemůže fungovat, v průběhu večera se ukázal opak. Jen jsem (podle anotací a dostupných informací) čekal, že Lily bude mít trochu větší prostor. U některých postav a situací jsem si kladl otázku "proč", ale možná jen chci moc odpovědí. Zajímavé je rozdělení inscenace do dvou částí. Moment, který si z této inscenace budu pamatovat: příchod Johna a poslední výstup Lily v první části. Nemohu se ale zbavit pocitu, že to bylo jen "tady a teď" a že mi tam trochu něco chybělo...
(zadáno: 23.1.2014)
22.1. 2014 - Divadlo v Dlouhé: Martin Františák se přidává k řadě režisérů, kteří dokazují, že Ibsen není nuda a starý a má co říct v dnešní době. Z inscenací, které jsem od M. Františáka viděl, tato patří k těm nejpřehlednějším a nejuhlazenějším s jasným výkladem. Objevuje se tu několik symbolů, které ale do výkladu zapadají a působí velmi jemně (např. to, jak se nechá Nora nosit jako panenka). Velmi příjemné herecké výkony podává Tereza Novotná, Tomáš Šulaj a Jitka Josková. Slovácké divadlo v Praze opět ukázalo, že má silný soubor. (85%)
(zadáno: 12.4.2018)
11.4. 2018: A dělal toto opravdu Jan Nebeský? Několik jeho inscenací jsem viděl a toto vybočuje z jeho konvencí (mého očekávání). Naprosto jasný příběh bez scénických nebo významových zásahů s velmi dobrou hereckou interpretací. To, že hlavně první část působí jako groteska není na škodu, naopak to podtrhuje chování hlavní představitelky = Nora je panenka. O přestávce jsem zaslechl rozhovor o tom, jak starý ten text je a jak je aktuální. Ano, souhlasím a v podání Divadla pod Palmovkou je navíc divadelním zážitkem.
(podzim 2009) Tak to jsem jenom hltal a těším se, až to bude zase v Praze... // (jaro 2010) Další hostování bylo v Divadle Kolowrat, 13.3.2010 - opět jsem na představení zašel a dal bych představení klidně 95%. Bylo fajn, že tentokrát se hrálo v menším prostoru. Divadlo pod Palmovkou, kde byla podzimní repríza inscenace, je na tuto komorní hru velké. Kolowrat je prostor akorát. Víc jsou vidět drobnosti jako pláč Zuzany Onufrákové a více vnímáte výpověď všech tří žen. Palmovka má bariéru v podobě kukátkového hlediště.
(zadáno: 16.10.2012)
16.10.2012: Musím uznat, že činohra ND překvapila, dlouho se mi nestalo, abych odešel tak spokojený. Velmi nápaditá (a přitom jednoduchá) scéna. Režie přinesla řadu pěkných nápadů a přehlednost děje do velmi zajímavého textu. Herecky pěkné, především R. Mácha a jeho přerod (záskok za I. Bareše). L. Žáčková se asi pro podobný druh dramatiky narodila. Jmenoval bych asi další tři herce (není tu ale tolik prostoru). První půlka je vtipná (mohla by mít ale rychlejší tempo), u druhé už tak trochu tuhne úsměv. G. Tompa byl pro ND rozhodně zajímavý a "osvěžující" výběr. Řadím mezi: doporučuji.
(zadáno: 15.11.2017)
15.11. 2017: Křehkost. Síla. Dojetí. Drsnost. Lov. Nebezpečí. Vytahování se. Láska. Cit. Touha. Objetí. Radost. Fraška. Paradox. Stůl jako kra. Žena jako medvěd. Všechno má svůj obal, ale co je uvnitř? Nápaditá inscenace od samého začátku. Nepolevuje. Někdy toho dávkuje hodně. Není patetická. Zbytečně nedojímá. Nemoralizuje. Udělej si názor sám, téma máš! Sledoval jsem. Hltal jsem. Nemrkal jsem. Jen to publikum dnes bylo nějaké vlažné... do mne se to naprosto trefilo. Děkuji.
Obchodník plný humoru a ne slz a melancholie... dávám 88% :-)
(zadáno: 22.3.2018)
21.3. 2018 (75%): Vizuální, obrazové, dekadentní, metaforické, symbolické... Po této stránce mne inscenace bavila. Atraktivní pro mne byl i pohled na celou věc ze strany manipulace společnosti s jedincem a jednice se společností. Co dál překvapí a baví je Ondřej Kraus. Odcházel jsem s pocitem pěkného divadelního večera.

Jen mne tentokrát překvapovalo publikum. Přišlo rušící, špitající, pohoršující se nad homosexualitou v ději, hlavou kroutící (s názorem: kdo to nečetl, neorientuje se v ději). Pro některé toto pojetí bylo dokonce až příliš abstraktní (náročné).
(zadáno: 4.3.2015)
4.3. 2015: Zajímavá hra s pěknými hereckými výkony. Nic extra dramatického, chce to pozorně poslouchat. Z Karla Dobrého vyzařovala křehkost. Překvapil Filip Rajmont. Zajímavá pointa s bratrem Vincenta a o výstupech s Františkem Němcem psát nemusím. Jen si myslím, že komorně pojaté hře prostředí Nové scény trochu škodí a hlavně teď, když ji byla odejmuta právě její komornost. (75%)
(zadáno: 13.12.2011)
13.12. 2011: Inscenace s velkým potenciálem. První část se mi líbila. Bavil jsem se. V druhé je výborná tiskovka a základní "boj" inscenace, pak přichází chladný útlum až do závěrečného dialogu dvou postav. Tady by se dalo asi trochu škrtat. Zelenka se trefil do řady míst fungování reklamy a obchodu vůbec. /Odehrává se v části výpravy "Srpna v zemi indiánů", taková fundusovka (to ale není myšleno jako výtka) :-)./
(zadáno: 21.3.2014)
20.3. 2014: Váhám, ale asi o to víc nad inscenací přemýšlím a dávám to za "vinu" tvůrcům. Chápu to jako totální apokalypsu, poslední z posledních smíření se svým osudem, jinak to být nemůže, rezignace. Jen jeden se snaží najít příčinu, tak s ním tu hru hrajme, teď s tím už nic neuděláme. Nikdo z nich netuší, jak se to ale obrátí. Výborná výtvarná stránka. Moc pěkná herecká práce. Struhující J. Hušek (až by mu i člověk držel palce, aby to bylo jinak). Krásná byla i jeho herecká partneřina s V. Hlaváčkovou. Líbilo se mi to, mám ale řadu otázek, které mne uvádí do rozpaků.
(zadáno: 9.2.2017)
8.2. 2017: Proč jít na tuto inscenaci? Pro nápadité řešení prostoru. Pro vydařený text, který si hraje s obrazností, poetičností a neparoduje či nepopisuje do nějakých dějepisných podrobností. Hlavním důvodem jsou pak všechny herecké výkony. S chutí a zaujetím jsem sledoval tu souhru, chuť a zapálenost. Je to prostě vydařený kousek, který mohu doporučit.
(zadáno: 7.4.2016)
6.4. 2016: Asi bych své hodnocení rozdělil na dvě části: 1) Hra samotná - moc jsem se s ní nesešel, jak se tak říká. Na mne přílišné řešení boha a vlastní existence 100x jinak (chápaje, že alkohol dokáže rozvázat jazyk, ale..). Škoda, že se příběhy neprováží více. 2) Naprosto precizní práce souboru (s malou posilou spolužáků z nadcházejícího ročníku), kterou jsem sledoval se zaujetím (vč. režie na jednoduché scéně).
(zadáno: 24.1.2017)
23.1. 2017: Vizuálně je inscenace podařená. Škoda jen, že prolínání příběhů je tak trochu klipovité. V inscenaci je několik vtipných a fungujících nápadů a herecky je velmi dobře zvládnutá. Najít a udržet tu hranici, aby to nebylo trapné je velký úkol a soubor si s tím poradil. Ovšem některé momenty Diany Tonikové, Aleše Petráše, Elišky Bouškové a Barbary Lukešové se nedají zapomenout (v dobrém). Publikum se bavilo. Je to zdařilejší uvedení než v Disku. Kašpar má obdiv, že sahá po takových textech. Marek Němec jako režisér mne baví.
(zadáno: 13.9.2016)
12.9. 2016: Zajímavou "předehru" střídá téměř běžné venkovní divadlo (s řadou efektů a s rozehráním do širokého prostoru). Po přestávce přichází příjemná změna. Udělat z dikotéky chrám je vtipná "troufalost" a závěr toho dejství je velmi dobrým divadelním nápadem, kdy jsem se zaradoval. Zabij jednu sv*** a dalších pět se jich ukáže. Pak krátký (ale o to silnější) obraz v parku a finále soudu na stěně "chrámu". Výkony nehodlám soudit, protože z toho sršelo velké zapojení, ale přeci jen Lucie Trmíková "září". Dramaturgicky velmi srozumitelné. Zase trochu jiné divadlo a těším se na pokračování!
(zadáno: 18.7.2010)
16.7. 2010 - LS - Origami = složitá papírová skládačka jako sám život a text hry. Je to inscenace, ze které jsem odcházel s řadou otazníků, spousta věcí zde zůstává otevřená, asi proto, aby si je divák poskládal sám. Rozhodně zajímavé je vidět už kvůli hereckým výkonům. Všichni hrají perfektně, ale na špici vynáším V. Cibulkovou a P. Baťka.
(zadáno: 26.11.2014)
25.11. 2014: Proud myšlenek a úvah postav v naprosto dotaženém výtvarném řešení. Iluze louky mne hodně bavila. A to nemluvím o hereckých výkonech v čele s A. Kubátovou a M. Krátkou (která je zde jiná, než v rolích ve ŠD). Už kvůli těm čtyřem hercům a jejich práci to stojí za vidění. Po krátké době třetí setkání s A. Petřželkovou (Idioti, Svatba, Orlando), těším se na další její inscenace.
(zadáno: 6.12.2012)
6.12. 2012: Mne se zase poetika celé inscenace líbí. Myslím, že naraží na řadu aktuálních témat a cestou domů jsem o inscenaci přemýšlel (to u mne nedovede každá). Pravda je, že některé situace jsou předvídatelné a trochu jsem se bál konce, aby nebyl kýčovitý, směřovalo to k tomu, ale naštěstí se tak nestalo. Několik obrazů je docela i "drsných". Výtvarná a hudební stránka výrazná - prostě Jařab. Herecky také dobré, pro soubor to musí být další zajímavá zkušenost.
(zadáno: 21.1.2015)
21.1. 2015: Neubránil jsem se pocitu, že to trochu ze začátku vázne, že to může mít rychlejší spád. Dopis Otce Welshe je zdlouhavý a divadelně nezajímavý. Překlad působí místy šroubovaně, klidně mohl být trochu drsnější. Mnohokrát použitý výraz "podělaný" se dá asi vyjádřit (vzhledem k situaci a jednání postav) jinak a pochopitelně expresivněji. Finále (po dopisu Otce W. až po samotný závěr) má náboj a je radost oba protagonisty sledovat. Líbila se mi výprava, někdy stačí málo.
(zadáno: 8.2.2018)
7.2. 2018: Prvně jsem si říkal, že díky scéně mám pocit, že jsem na zájezdovém divadle, ale během hraní dostala své opodstatnění a moment, kdy André hledá dveře do kuchyně asi jen tak nezapomenu. Když přišla jedna z prvních záměn postav, měla mne celá hra v hrsti. Ten pohled na problematiku mne začal hodně bavit. Celkovému dojmu rozhodně pomáhá také výkon Jana Vlasáka. Když se nad tím zamyslím, tak je to možná více o jeho dceři a o tom, jak těžká tato situace může být. Nechal jsem se také trochu dojmout. (A šlo by to i bez přestávky.)
(zadáno: 31.8.2016)
30.8. 2016 (85%): Proškrtaný text jak v postavách, tak i v ději. Soustředění na konflikt generací a manipulaci. Komorní pojetí bez velkých gest a okázalosti (až na rozmlácenou židli). K tomu velmi zajímavé a důvtipné řešení scény. To přidává na opravdovosti a napětí, které převládá hlavně v první části inscenace. Velmi milé setkání s J. Vajdou. V. Kubařová mi v druhé části připomenula svou Markétku z MDMB. L. Kostelný je Jago všech Jagů (intrikán, politik, manipulátor...). Nápad s focením a jeho závěrečný postoj k celé situaci je vrcholem inscenace.
(zadáno: 17.1.2015)
16.1., 2.5., 19.12. 2015: Karel Dobrý zapracoval na své roli Othella, další repríza byla mnohem lepší a propracovanější! Vedle jeho výkonu nelze přehlédnout A. Švehlíka - není malých rolí. Šašek sice působí jako "pěst na oko", ale beru to jako účel a ten kontext něco do sebe má (vč. obsazení). Pomyslnou třešní na dortu je M. Borová! Asi nejlepší její herecký výkon, který kdy předvedla v ND. Nikdo v inscenaci není pozadu a jmenovat vše tu nelze. Pro mne vše funguje, příběh se pěkné skládá. Asi zatím nejlepší režie D. Špinara v ND.
(zadáno: 20.6.2012)
20.6. 2012: Hups, tak toto ne! Něco tak prázdného, nefungujícího a laciného jsem dlouho neviděl. Žádný obsah, žádné sdělení. Velký podíl má na tom i nevhodně chovající se publikum (hlasité komentáře, špitání si, hraní si s telefonem...). Na balkoně většina herců není pořádně slyšet. Huhňají. Téměř všichni se pitvoří pro pobavení diváka, který plácá a plácá samou radostí. Nejlépe má situaci pod kontrolou V. Gajerová a J. Smutná = světlé okamžiky inscenace. Bylo pár vtipných momentů, ale to je málo. Možná trochu únava souboru po několika odehraných reprízách za sebou?
(zadáno: 6.3.2017)
3.3. 2017: Nemohu srovnávat s knihou, kterou jsem nečetl a znám ji povrchně ze školy. Nechal jsem se zlákat na spojení Studia Hrdinů s Vojtou Dykem. Víděl jsem inscenaci velmi procítěnou s velmi povedeným startem (a zajímavých míst se v inscenaci najde více) a podařenými hereckými výkony (i přes výhrady k herectví D. Polákové i v jiných inscenacích v minulosti). Výrazné plus má i hudba Ivana Achara. Přes náročnost obsahu jsem se nenudil. Byl to přijemný divadelní večer.