Profil uživatele

Jirkan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 10 % (259)
Pavla Haflantová: 11 % (89)
Anežka Kotoučová: 12 % (108)
Lukáš Dubský: 12 % (180)
Veronika Boušová: 12 % (107)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 9.5.2014)
9.5. 2014: Podle mne je to zajímavá a docela povedená hra, která se trochu pokazila pojetím inscenace. Kdyby vše směřovalo do absurdity a pečlivěji se pracovalo s podobností příběhů (postav), které se vzájemně propojí, pak by z toho vyšla určitě mnohem zajímavější inscenace se slušným potenciálem. Ovšem nemohu si stěžovat na hereckou práci, nezapírám, že jsem to sledoval se zaujetím. Trochu mi do prázdna vyzněl závěr.
(zadáno: 2.10.2014)
1.10. 2014 - Pro mne má inscenace dvě roviny. K té, které jsem více kritický, je obsah a sdělení, musel jsem si po představení celý příběh znovu projít a upřesnit si o čem to vlastně bylo, co tím chce autor říci. Ta druhá, vydařená, je hudba (mimořádná), výprava, herecké výkony (vévodí Helena Čermáková, ale na její Hippodamii a Surmenu to nemá) a nálada celé inscenace, která je až hororová. Líbilo se mi, jak z toho šla energie o tom, jak Vás něco ničí, nemůžete z toho ven, je to stále dokola a čas stojí. M. Františák mne vždy bavil svým naturelem a symbolikou, zde je to také, ale...
(zadáno: 30.12.2014)
28.12. 2014 a 24.3. 2015: Nic jsem nečekal, první ohlasy nejsou moc pěkné a koluje řada historek ze zkoušek. O práci Vl. Morávka jsem tu napsal mnoho a stále to platí. V této inscenaci uvidíte budovu ND tak trochu v jiném světle a divák je tak trochu součástí děje. Kdo pozorně poslouchá, něco se dozví navíc, ale... Paralela s 1989 se trochu utápí a místy se možná moc popisuje, ale neubralo to mé zaujetí tím "hemžením kolem". M. Preissová, E. Salzmannová, R. Mácha, Vl. Polívka, V. Postránecký a F. Rajmont = tahouni inscenace (u některých paradoxně). Uvidíme co na to další diváci.
(zadáno: 15.1.2015)
14.1. 2015: Dramatizace je velmi povedená a líbí se mi nápad udělat inscenaci jednoduchou, zaměřenou na herecké jednání. Bohužel záměr ne zcela vyšel. Zásadním problémem je zvládnutí nářečí. Vzhledem k uchopení inscenace si dovedu představit, že by se nářečí vynechalo. Některé výkony jsou velmi zajímavé, ale jako celek to proplulo a nenechalo to u mne žádný zásah.
(zadáno: 21.3.2015)
20.3. 2015: 1) Princip projekce a prolínání s životem na jevišti je téměř běžnou záležitostí a v tomto směru se nějak soubor neposouvá dále. 2) Poměrně velký potenciál tématu byl velmi špatně využit. Více se mělo pracovat s dílem J. Verna (jako v závěru) a vztahy a filmaře nechat stranou. Mohla to být podívaná! Scénicky a hudebně velmi zdařilé. Trochu pokulhává pohybová stránka. Překvapil mne (tentokrát krotký) J. Zapletal. Zaujmou i B. Pavlíková, A. Sadirov a M. Mochnáčová. D. Drábek umí být více nápaditý. Dobré pro rodiny s dětmi (na seznámení se s divadlem).
(zadáno: 22.3.2015)
22.3. 2015: Tak si říkám, jestli tahle vizuální poetika je pro běžného diváka a jestli něco z ní má víc, než herci, protože pro ně to musí být zážitek pracovat na inscenaci jinak, než je zvykem. Navíc jsou místa (díky světlům), kde opravdu musí být přesní, takže žádná velká improvizace, pokud se kolečka toho strojku trochu zadrhnou. Na druhou stranu se mi osvědčilo to, že B.W. je lepší v něčem, co si dělá "pro sebe" a nebere do rukou hotové dílo, za mne to lépe funguje. Otázkou další je obsah a do jaké míry je ho v této "pohlednici" třeba? Tak hodnotím něco mezi 60% - 70%...
(zadáno: 26.4.2015)
25.4. 2015 (65%): Výkon J. Dvořáka mi nepřišel tak dobrý (na této repríze, v závěru byl o něco lepší). O. Brousek má výhodu ve svém hudebním umění, ale jako herec se ukázal už víc, navíc jeho Mozartův smích zní moc uměle. Kdo ovládl jeviště byla I. Uhlířová. Velmi zdařilá je výprava a světla. Je jeden moment, na který se chodí dívat i uvaděčky. Líbil se mi nápad s Větříčky. Jako celek se snaží inscenace (z mého poledu) říct něco k dílu a vtahu dvou představitelů a mnohdy moc popisuje, což je na škodu (viz.: popis obsahu oper). Možná je to text u kterého se dá více hrát s tvarem inscenace.
(zadáno: 7.5.2015)
6.5. 2015: Zkušenost pro ročník velice zajímavá, ovšem výsledek je trochu rozpačitý. Vinu na tom nenese herecká práce, ale režijní uchopení, které kolísá mezi velkým formátem a intimností, mezi výraznou stylizací a snahou o realismus. Což je velká škoda. Místy dost tvrdě, nepřirozeně působí práce chóru, jindy je bezvadně využit. Co se týče hereckých výkonů, tak Annette Nesvadbová, Marta Dancingerová, Tomáš Havlínek a Petr Šmíd asi nebudou mít o hereckou práci nouzi. Ročník výrazně do světa vyrazil Kabaretem, pokračoval Mučedníkem... , ale k této inscenaci mám výhrady.
(zadáno: 12.6.2015)
12.6. 2015: Místy vtipné a dobře ironizující divadelní prostředí, místy moc povídavé. Některé situace se trochu vytratí a nejsou dotažené. Ovšem soubor na sebe hodně slyší a funguje jako tým, což celou inscenací posouvá k lepšímu výsledku včetně překvapujícího (a za mne velmi vydařeného) závěru.
(zadáno: 24.10.2015)
23.10. 2015: Inscenace zajímavá výtvarně, některé nápady jsou hravé a vtipné, zajímavě se pracuje s textem. Na druhou stranu mi trochu stále unikala hlavní myšlenka a celé se mi to zdálo jako (jen) jevištní aranžmá. Myslím, že soubor (a i vybraný text) má mnohem větší potenciál. Snad to příště vyjde lépe...
(zadáno: 11.11.2015)
11.11. 2015: První dějství ucházející, s výbornými narážkami na Čechova, na které publikum moc nereagovalo. Druhé trochu otravující taškařice, v tu chvíli pro mne hra ztrácela význam (nosné téma), po přestávce se dostavila příjemná změna. Ale pořád se nemohu zbavit pocitu, že text je nápaditý a má navíc, než na pouhou ilustraci. Přes výtky mne ale inscenace mile překvapila (v rámci repoertoáru divadla). Jednalo se o derniéru a kolik diváků si všimlo "derniérového forku" alternujících hereček A. Elsnerové a A. Černé?
(zadáno: 7.1.2016)
6.1. 2016: Pro mne hříčka, která paradoxně na paradoxech chce bavit. Což v některých místech velmi dobře funguje (jako proměna ve vílu, probuzení Růženky, Popelka ve voliéře, ztvárnění holubů...). Na druhou stranu jsou místa, která jsou neobroušená, trochu hluchá, plná klišé a nebo příliš technická, což je škoda... ale jsou to studenti a mají sbírat zkušenost, takže tak. Co pro mne hodně zafungovalo byla část o Karkulce a především interakce Karkulky s vlkem! To je výstup, který řadím do kategorie nezapomenutelné!
(zadáno: 4.2.2016)
3.2. 2016: Dobré téma s nápadem, které místy baví (a někdy i drasticky) a místy se snaží diváka překvapit (a to rychlostí z 0 na 100). Ovšem hodina celému projektu by bohatě stačila, protože pak už je to jak nastavovaná kaše. Jako divák mám asi problém s autorským divadlem Jana Mikuláška. Mnohem více mne baví hotové (dějové) hry, které vezme do ruky a zrežíruje. Jeho autorské projekty mají sice svůj jedinečný rukopis, ale přijde mi to stále stejné jen vždy na jiné téma, takže to ničím nepřekvapí. Několik obrazů si ale určitě v paměti ponechám...
(zadáno: 30.3.2016)
29.3. 2016: Zajímavý projekt, který byl ale pro mne trochu nahoru a dolu. Jsou tam místa, která jsou trefná, výstižná a divadelně vydařená a místa, která jsou trochu na sílu. (Za jeden z nejlepších momentů považuji schování se do skříní před kantorkou.) Přes mé výtky se nemění názor, že o Kateřině Dvořákové, Veronice Popovičové a Františkovi Hniličkovi ještě uslyšíme. Ti určitě najdou uplatnění na prknech, které znamenají svět.
(zadáno: 12.4.2016)
12.4. 2016: Rozhodně zajímavé přes herecké výkony, což je výhoda komorních scén. Prostě být tomu všemu tak blízko. Zde to fungovalo také, ale trochu jsem bojoval s povídavým textem a celkovým obsahem. Asi si to potřebuji nechat projít hlavou. Možná mne trochu rušila režie, která místy pracuje s realistickým podáním, místy s určitou iluzí (pomocí světel a zvuku).
(zadáno: 22.11.2016)
21.11. 2016: První část inscenace byla slibná. Bavilo mne, jak postavy nedokážou spolu jednat přímo a zamotávají se do svých vět. Některé vysvětlivky jsou trochu navíc. Mělo to tempo a dobré vyprávění. V druhé půlce se to ale obrací a některé motivace unikají, takže jejich výsledek nebyl tak jasný. Přitom to svůj vnitřní náboj mělo, ale kdybych román neznal, asi bych se trochu neorientoval. Je to kolektivní práce, ale jmenovat musím Petra Bláhu, Helenu Čermákovou a Terezu Groszmannovou - krásná herecká práce.
(zadáno: 2.12.2016)
29.11.2016 (DvC): Krásný nápad s kontrabasy. Bavila mne práce se zvukem. Výkon Norberta Lichého je nespochybnitelný a dokáže uchvátit. Hned za ním musím jmenovat Sarah Haváčovou. Občas je v jednání postav hlubší symbolismus. Nápadité bylo řešení jak se Kopfrkingl zbavil dětí. Pěkné herecké výkony, ale jako celek se to pro mne příliš vleklo a neoslovilo mne to tolik. Přitom to má atmosféru. (Možná ale jen, že jsem neměl "svůj den").
(zadáno: 12.1.2017)
9.1. 2017 - Divadlo DISK: Řada zajímavých nápadů se zde střídá s momenty, které nejsou tolik vydařené. Z nich několik působí i naprosto nevyužitě a prvoplánově. S tím jsem se u režií I. Rajmonta setkával často, takže hodnocení je hodně subjektivní. Zajímavé je scénické řešení, jen asi trochu dojelo na uvedení v jiném prostoru (měl jsem pocit, že někteří diváci špatně vidí, to ale do hodnocení nezahrnuji). Zaujalo mne pojetí Mefista (Veronika Korytářová a Martin Polách), dále Tomáš Váhala a Karolína Beranová. Trochu mi ale asi unikla základní myšlenka proč...
(zadáno: 24.1.2017)
23.1. 2017: Vizuálně je inscenace podařená. Škoda jen, že prolínání příběhů je tak trochu klipovité. V inscenaci je několik vtipných a fungujících nápadů a herecky je velmi dobře zvládnutá. Najít a udržet tu hranici, aby to nebylo trapné je velký úkol a soubor si s tím poradil. Ovšem některé momenty Diany Tonikové, Aleše Petráše, Elišky Bouškové a Barbary Lukešové se nedají zapomenout (v dobrém). Publikum se bavilo. Je to zdařilejší uvedení než v Disku. Kašpar má obdiv, že sahá po takových textech. Marek Němec jako režisér mne baví.
(zadáno: 14.10.2017)
20.9. 2017: Neobvyklé, křehké, snové a čitelné. Co více říct? Je to jiný taneční projekt, než se kterými se běžně setkávám. Přes svou velmi jemnou poezii to má něco do sebe a po představení jsem o tom ještě trochu přemýšlel, takže nějaký přesah to má. Chvílemi jsem měl ale pocit, jak když hlediště a jeviště odděleuje stěna, něco mi tam chybělo.
(zadáno: 9.11.2017)
8.11. 2017: Režie je místy možná trochu aranžérská. Na druhou stranu je to s promyšlenou úpravou textu. Ano, hlavní role je psána pro mladší herečku, ale J. Bohdalová si rozhodně ostudu v této roli neuřízla. Naopak v ní možná našla i něco trochu nového (a jiné významy zase jsou minulostí). Dobrým partnerem (místy ale s trochu drastickou komikou) jí je Radek Holub. Významným plusem je to, že text má svou určitou hořkost a není to řachanda na první dobrou. Závěr se na jevišti velmi vydařil.
(zadáno: 13.11.2017)
10.11. 2017 - Divadlo v Celetné: Oblíbená divadelní hra se zajímavými hereckými výkony obou protagonistek. Přesto Kateřina Krejčí má v sobě něco více poutavého. Scéna s olejem byla velmi silná a dramatická, reakce publika byla divadelně "milá". Neměl jsem text v ruce, takže nevím, co autor k tomu předepisuje a čeho se opravdu režisér drží, ale výprava zde není moc vydařená a trochu ruší. Její jednoduchost nepomáhá ani hereckým výkonům. Otázkou je, zda tomu trochu neublížilo přenesení do jiného divadelního prostoru. To se někdy také stane.
(zadáno: 14.11.2017)
13.11. 2017: Trochu jsem měl problém s "chórem", někdy (z mého pohledu) jeho přítomnost či reakce (opakování se) jsou rušivé. Děj plyne celkem pomalu, ale není to asi na škodu, má to své kouzlo. Podařená je scéna, choreografie. Je to hodně o herecké práci. Publikum hodně zaujal Igor Bareš. E. Režnarová opět ukázala, že není malých rolí. A pak jsou tu hlavní představitelé a jejich naprosto soustředěná práce. Oba si zasluhují obdiv. Marek Lambora navíc prakticky nesleze z jeviště a dokázal si udržet (alespoň mou) pozornost a zaujmout.
(zadáno: 12.12.2017)
11.12. 2017: Svěží a herecká inscenace se zajímavými hereckými výkony. V první chvíli jsem si myslel, že v této výpravě to nemůže fungovat, v průběhu večera se ukázal opak. Jen jsem (podle anotací a dostupných informací) čekal, že Lily bude mít trochu větší prostor. U některých postav a situací jsem si kladl otázku "proč", ale možná jen chci moc odpovědí. Zajímavé je rozdělení inscenace do dvou částí. Moment, který si z této inscenace budu pamatovat: příchod Johna a poslední výstup Lily v první části. Nemohu se ale zbavit pocitu, že to bylo jen "tady a teď" a že mi tam trochu něco chybělo...
(zadáno: 6.2.2018)
5.2. 2018: Poměrně dobře odpálený začátek a spád a určitá jinakost inscenace se postupně vytrácí nebo stává všední, takže samotný dojem v závěru nebyl tak silný. Expozice některých scén je nezvykle dlouhá. Než o moci je to o chtíči. Herecky je to velmi pestré a jiné, to stojí za pozornost. Scéna a hudební výběr jsou podařené. Nabízí se otázka, zda spolupráce s takovým režisérem je více obohacující spíše pro soubor než pro diváka. Publikum mi přišlo rozpačité...