Jirkan

20.1. 2011: Samotné Studio má své kouzlo, jednoduchá (kufrová) scéna s kolejí, hromadou bot a oddělená ostnatým drátem od publika podtrhává text. Děj: dva na sobě nezávislé podobné příběhy - obyčejného muže a herečky. M. Hruška srší sportovním duchem (o lásce M. Dobrého ke sportu hodně mluví). Z. Onufráková je pro mne výrazná herečka životních příběhů (jako v NordOst), neuvěřitelný živel, moc mne "baví". Některé scény jsou hodně působivé. Sám příběh ale jiný pohled na válku (jak je to u inscenace Peníze od Hitlera) nepřináší.

23.9. 2017 (85%): Hrálo se ve velkém sále a vůbec to nevadilo. Krásný průřez pantomimou, některé výstupy jsou nezapomenutelné. Energie Radima Vizváryho pro mne asi byla největším překvapením. Doposud to byl pro mne autor než protagonista. Byl jsem překvapen tím, co na jevišti vyzařuje. Strhl téměř celé publikum. Ta děkovačka měla... sílu :-). Těším se na další projekt.

Písničky žádné velké hity, ale to není chyba divadla. Choreografie perfektní... :-)

Humor nikoliv urážející dílo velikána, ale místy ne očekávaně divákem přijatý... a pak, jak se blíží konec, divák si na ty "špeky" zvyká a nepřijdou mu tak vtipné. Slabé místo? Hokejový zápas, komedie v jednom (ač si myslím, že tam to byl trochu účel).

25.3. 2011: První polovina se trochu vleče, druhá už má nějaký spád a není tam tolik hluchých míst. Některé scény jsou opravdu vydařené. Líbila se mi Ilona Svobodová. Mirek Hanuš je muž mnoha tváří :-). Výber hudby perfektní. Kostýmy a scéna funkční a nápadité. Je to zvláštní, ale Maškaráda mi sedla více.

12.3. 2014 - Divadlo v Celetné: V případě této inscenace mne velmi oslovila její forma, ta je velmi vydařená včetně stavby textu a hereckých výkonů. Bylo příjemné to nasazení sledovat, takže nikoho z celého týmu nebudu zde jmenovat, je to kolektivní práce. (Paradoxem je, že mi to tak trochu připomnělo Pařízkovu Komedii).

13.9. 2013 - Divadlo Komedie: Forma představení, především výtvarná a pohybová stránka, je velmi zdařilá. Ovšem obsahově by to chtělo nějaký přesnější cíl. Myslím, že si soubor vzal poměrně velké sousto. Období, které mapuje, je příliš dlouhé. Trochu je to také nevyvážené v popisnosti a abstrakci. Jsem ale rád, že si fyzické divadlo nachází své publikum, mne baví.

31.1. 2011: Dlouho sedím u hodnocení dnešní reprízy. Nevím kolik % dát. Obsazení se mi líbilo, především "divadelnost" Marie Spurné. Text mne bavil, spousta zajímavých nápadů a témat. Řada scén velmi povedených. Jen režie byla příliš "čítanková". Měl by tento text do rukou vzít někdo více "drzí" s dávkou jevištní stylizace jako Morávek, Mikulášek nebo Špinar... a těch zatmívaček, strašně to rozbíjí celistvost a ruší (odvádí) divákovu pozornost. Taže text, obsazení proti režijní interpretaci = mé hodnocení 75% a kousek.

4.6. 2018: Ze začátku nápaditá inscenace, ze které se ale pro mne trochu vytrácelo napětí. Na druhou stranu někdy poměrně trefně (nebo i drsným humorem) parafrázuje obsah se současnou situací, společností. Symbolů v této inscenaci je až přemíra. Ze začátku rušivá scéna (ale s výborným nápadem) své opodstatnění dostala v samotném závěru. Vedle Martina Pechláta, který hraje po svém a nekopíruje film, zmínit musím Pavlu Beretovou. Její výkon mne překvapil a bavil nejvíce.

29.11.2016 (DvC): Krásný nápad s kontrabasy. Bavila mne práce se zvukem. Výkon Norberta Lichého je nespochybnitelný a dokáže uchvátit. Hned za ním musím jmenovat Sarah Haváčovou. Občas je v jednání postav hlubší symbolismus. Nápadité bylo řešení jak se Kopfrkingl zbavil dětí. Pěkné herecké výkony, ale jako celek se to pro mne příliš vleklo a neoslovilo mne to tolik. Přitom to má atmosféru. (Možná ale jen, že jsem neměl "svůj den").

22.3. 2010: Musím pochválit výpravu a hudbu - hodně povedené a efektní. Text je poněkud drsný, ale Dočekal k němu přistupuje opatrně a to včetně brutální scény s kočárkem. Pořád si tam drží myšlenku, že se jedná o divadlo a ne o opravdový život. Nebyl by to Dočekal, aby se mu jen tak někdo neprošel přes jeviště a inscenace měla méně jak tři hodiny. Jsou tam místa slabší a hodně silná, ale asi záleží na náladě diváka. Nějak nemusím paní Bouškovou na jevišti, ale tady sedla, byla hodně dobrá.

19.11. 2015: Velmi literární text, který je pro mne zajímavý více svou stavbou než obsahem (a někdo asi nepřistoupí ani na to) ve velmi chytře pojaté scéně (s povedeným ozvučením) a jednotícím prvkem v kostýmech. První příběh se trochu odlišuje, další dva splývají, což je trochu škoda. Škoda, že v tom není hlubší prolnutí příběhů. Herecky pěkné, ale jmenuji Kateřinu Holánovou, ta mne překvapila a sedlo jí to. Nemohu se ale zbavit pocitu, že tomu něco málo chybělo, ne úplně jsem měl z toho pocit, který mi slibovala anotace inscenace.

6.1. 2012: (4. setkání s DK - viz.: hodnocení "Proces"). Po vizuální stránce velmi zdařilá inscenace. S obsahem jsem neměl problém. Vzhledem k tématu a pojetí režie (i podle programu) si myslím, že celý večer splňuje svůj účel s přehledem. Řada obrazů je opravdu hodně "drsná", něco podobnéhu už se tu píše. Roman Zach mne mile překvapil, se Stanislavem Majerem vynikající dvojce. Závěr byl opravdu velký. Vše podtrhuje zdařilá zvuková kulisa. Čas mi v tomto divadle vždycky rychle uteče ;-).

29.2. 2012: Viděl jsem již 2x. Pro řadu herců je to velká herecká příležitost. Jmenuji hlavně ty, co si asi nejvíc budu pamatovat: M. Šplechtová, J. Preissová, L. Žáčková a především K. Burianová. Její role má velkou výhodu, že je v ní co hrát a tato výhoda byla využita a vše výrazně podrtrhuje její závěrečný výstup doplněný "poslední větou" L. Žáčkové. Někomu možná může trochu vadit ostřejší slovník, ale sem to sedne. Místy ironický humor se určitě strefuje do řady vztahů (podle reakcí diváků).

24.4. 2017 a 22.10. 2017: Zvyšuji své hodnocení a upravuji komentář. Trvám na tom, že výprava této inscenace není dotažená tak, jako herecká práce a úprava samotného textu. Milena Steinmasslová ve své roli byla po druhé mnohem působivější. Na své roli stále pracuje a stále hledá nové momenty a významy (takže roli dává dost energie). Rovnocenným parťákem je Jitka Nerudová, to platí stále. Ostatní nemají tolik prostoru rozehrát své příběhy, ale odvádí velmi dobrou práci a jako celek to funguje. Prostě šťavnaté divadlo.

27.9. 2011: Jdu s hodnocením vysoko než asi ostatní (o tom i divadlo asi je). Věděl jsem do čeho jdu, pozoruji práci P. Gábora. Řekl bych, že jeden z jeho nejlepších počinů na místním jevišti. Vše podrhuje i práce J. Cillera a Vl. Franze. Inscenace mne nenudila a nepřišla mi zdlouhavá. Hodnotím samostatně, neporovnávám s knihou, každý máme jinou fantazii. Z herců nepřehlédnete R. Fidlerovou, Vl. Čech dostal konečně "nepolitickou" roli, ale všechny na jevišti válcuje J. Smutná. Téměř nesleze z jeviště a role ji hodně sedla, byla radost ji pozorovat.

30.1. 2014: Díky různým ohlasům a recenzím jsem od inscenace nic nečekal a udělal jsem dobře. Já se bavil, líbila se mi. Ano, možná je tam hodně nápadů, ale mne to takto sedlo. Líbila se mi i výtvarná stránka, především "divé ženy". Scénu "na popravišti" a "turecké lázně" považuji za nápaditá místa. Igor Orozovič a Karel Dobrý jsou jistě výraznou posilou souboru. Magdalena Borová tentokrát mile překvapuje.

Nechoďte do divadla s nějakou představou o tom, jaká má klasika být a přistupte na to, že někdo má více fantazie a uvidíte, že to půjde. Přeci je to jen báchorka.

4.2. 2014 - Divadlo v Celetné: Promyšlená koncepce plná symbolických nápadů a založená především na herecké práci. Místy téměř černě-groteskní pohled. Synonymem této inscenace pro mne bude řada obrazů, které záměrně nechci prozrazovat budoucím divákům, ale já se u nich bavil (ať byly komické nebo vážné). Na jednotlivou chválu herců zde není takový prostor, ale výrazný dojem na mne udělala Pavla Gajdošíková, dále Norbert Lichý a Kateřina Krejčí, ovšem celé inscenaci dominuje Markéta Haroková. Je to určitě inscenace, kterou si budu dlouho pamatovat. Těším se na další hostovačku DPB. (85%)

4.6.2010, 10.11. 2010: Nic jsem od toho nečekal, ale byl jsem hodně překvapený. Perfetní výkon podal Otakar Brousek ml. jako Lucifer, inscenaci hodně drží Petr Rychlý jako Adam. Pochválit musím výpravu. "Lidový humor" střídají velice vážné a dramatické scény (na Fidlovačku až nezvyklé - příchod Lucifera, vyhnání z ráje a víc neprozradím).

Omlazené, upravené, dobře fungující... jen škoda, že to ocenění na sebe tak dlouho čekalo...

27.11. 2014: Poměrně zajímavá hra (a dá se nad ní ještě hodně přemýšlet). Říkal jsem si, jaké by to bylo bez těch "komických vsuvek". Je to trochu naše povaha zlehčovat i ty nejvážnější situace, tak proč ne. Navíc ta poslední vsuvka neuvěřitelně podtrhla celý děj = zafungovala. Možná je to v Rubínu tentokrát moc stísněné,ale to nemá zde na mé hodnocení vliv. Hvězdou dnešního večera je Týna Průchová.

22.11. 2014, 11.9. 2015 (Plzeň): Komicky drastické! Je Brecht autorem klasickým nebo moderním? Je několik sprostých slov a náznaků sexuálnosti něco nepřípustného na jevišti? Má inscenace být naprosto jasná nebo si na jevišti můžeme dovolit několik metafor ve smyslu rozpadajícího se nábytku jako rozpadu společnosti a co potom, když nám na hlavu padá strop a všichni utečou? Myslím si, že si Anna Petrželková rozumí se souborem SD, ale překvapilo mne několik reakcí diváků. Přitom je to divadlo tak vyhlášené. Já jsem spokojený, mne se to líbilo a pokud to Prahu navštíví, rád půjdu znova.

23.3. 2016: Je mi líto, že musím hodnotit takto, ale je to opravdu hodně slabé. Ten text místy až tahá za uši a nezní přirozeně a od toho se pak odráží samotná režie a to, co se děje na jevišti. Při některých výstupech jsem i dělal, že v hledišti nejsem (jako opilá scéna oddávající). Činoherní klub má rozhodně navíc. Celé to dorazil závěrečný monolog Zuzany Stavné za který nemůže ona. S Václavem Šaldou se snaží, ale jen oni dva to nezachrání. (Nerad přiznávám závěrečnou myšlenku: ale odcházel jsem z divadla s pocitem, že na závěr měl přijít Vichr z hor.)

16.11. 2012: To je věc, která je místy vtipná, místy roztomilá a místy docela drastická. Líbí se mi celková emoce, která z inscenace vychází a drží se až do samotného závěru. Ročník se ukazuje ve velmi dobrém světle. Převapilo mne jejich pohybové a pěvecké nadání. Pro mne to byla příjemná hodina a kousek, nechám to ještě v hlavě "uležet", ale myslím, že to ještě jednou dám.

15.12. 2011: (2. setkání s DK - viz.: hodnocení "Proces"). Líbila se mi nálada, jakou inscenace v publiku probudila. Text je hodně zajímavý. Martin Finger je opravdu dobrý herec. Nejprve jsem si říkal, jak je to hrozná postava (co do vlastností), ale ve finále mi jeho konce(možná) bylo líto. G. Míčová mu je vyrovnanou hereckou partnerkou. Doufám, že mi vyjde i další výběr inscenace.