Profil uživatele

Jirkan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 10 % (259)
Pavla Haflantová: 11 % (89)
Anežka Kotoučová: 12 % (108)
Lukáš Dubský: 12 % (179)
Veronika Boušová: 12 % (107)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 6.2.2013)
6.2. 2013: 85% Asi jsem byl na jiném představení. Díky hodnocení dalších uživatelů jsem moc nečekal a šel jsem jen kvůli tomu, abych viděl, jak si T. Kobr s rolí Netvora poradí. Inscenace mne bavila! Františák má všechny své interpretace tak trochu hrubé, neobroušené, to je jeho rukopis. Taková je i tato inscenace. Není zde nic, co by mi vadilo. Podařený je výběr hudby, který vše dokresluje. Z výkonů jmenuji T. Kobra, F. Čapku a M. Krátkou. ŠD jsem si oblíbil až pod vedením D. Gombára. Líbí se mi práce souboru. (Škoda jen NEVYCHOVANÝCH školáků v hledišti, nevoďte je do divadla!)
(zadáno: 23.1.2016)
22.1. 2016: Poměrně dost utahaný rozjezd a některé scény vyzní do prázdna. Trochu se mi z toho vytratilo téma o snaze obnovení starého přátelství (a zda je to vůbec možné po všech životních kotrmelcích). Některé scény byly sice vtipné, ale možná to má větší potenciál, než černá komedie. Pěkná scéna. Mile překvapil Jiří Langmajer (neměl jsem s ním v poslední době dobrou zkušenost jako divák). Mám pocit, že to zůstalo někde v půli cesty před cílem, škoda.
(zadáno: 9.4.2017)
7.4., 3.6. 2017, 10.2. 2018: Vtipné s dramatickým obloukem, dobrým překladem a hudbou (a hlavně když je živá). Vše obohaceno nápaditou režií. O. Sokol se posunul v muzikálu o kus dál. Důvod, proč většina diváků na toto zajde je M. Absolonová. Co ona dokázala jako M. Poppins, Evita a Funny mne přesvědčuje, že lidi na muzikál máme (s autory už je to horší). Její Funny není na začátku tak ztřeštěná, v závěru je velmi přesvědčivá. Její herectví je živé a přirozené. Poutavě pracuje s rozpětím hlasu. Trochu odlišná role. Co bude příště? Sally Bowles? (Jo a určitě nepřehlédnete L. Termerovou!)
Tak to je hodně povedené, možná víc než zlínská Maryša. Klasické provedení, které vítězí u publika...
Trochu výsměch, myslela to tak režie?
(zadáno: 24.11.2017)
23.11. 2017: Nemohu se zbavit pocitu, že se obě herečky snaží navodit velmi intimní atmosféru jejich rozhovoru a trochu jim v tom brání prostředí, ve kterém hrají. Akustika Slévárny se ukazuje jako překážka. Samotný text stojí (tak trochu zoufale) na jednom bodě a je zacyklený, což není třeba chápat špatně, ale jako odraz současné společnosti. Setkáváme se s tím často, že se točíme kolem jednoho bodu a rýpeme se v tom a nedaří se posunout dále. Je ale zajímavé vidět spolupráci těchto dvou hereček a pozorovat je, jak se vzájemně inspirují.
(zadáno: 9.11.2017)
8.11. 2017: Režie je místy možná trochu aranžérská. Na druhou stranu je to s promyšlenou úpravou textu. Ano, hlavní role je psána pro mladší herečku, ale J. Bohdalová si rozhodně ostudu v této roli neuřízla. Naopak v ní možná našla i něco trochu nového (a jiné významy zase jsou minulostí). Dobrým partnerem (místy ale s trochu drastickou komikou) jí je Radek Holub. Významným plusem je to, že text má svou určitou hořkost a není to řachanda na první dobrou. Závěr se na jevišti velmi vydařil.
(zadáno: 4.1.2012)
3.1. 2012: (3. setkání s DK - viz.: hodnocení "Proces"). Musím říct, že se mi představení hodně líbilo. Oba protagonisté jsou perfektní. Zajimavá byla pohybová práce u M. Pechláta. G. Míčová mne svoji hereckou prací (opět) přesvědčila o svém širokém hereckém rejstříku. Najdou se (asi) drobnosti, ale zase se i střetávám s tím, že tak komorní divadlo (myšleno nezávislé na ději a množství postav) se mi těžko hodnotí. Myslím, že to na závěr vystihla divačka za mnou se svým komentářem "teda, to jsou ale herecké výkony".
(zadáno: 19.12.2011)
19.12. 2011: Nevím jak hodnotit. Najde se tu i řada zajímavých hereckých výkonů (především H. Bor). Řada obrazů má nápad. Dalo by se v textu ale škrtat, místy je to moc "ukecané". Obsahově nic nového, žádný zajímavý pohled. Odvyprávěný příběh, který plní média a knihovny v mnoha mutacích. Nějak mne to nezaujalo, bylo to dost "řemeslné". Myslel jsem, že je to mnou a nemám na to náladu, ale děkovačka byla dost slabá (2x a dost - a málem ani to). Půl mé řady po přestávce najednu prázdná. Tak nevím, kde je chyba...
(zadáno: 13.4.2014)
1) Výborný nápad s fungující a promyšlenou realizací, perfektní místo a téma. 2) Provedení vůči divákům. Občas se stane, že Vám něco podstatného unikne a pokud důvěrněji příběh neznáte, tak je to asi trochu problém. Děje se toho tolik, že pokud se nechytíte někoho jako novináře, snadno o něco přijdete. Škoda, že v momentech kdy jste někým z postav osloveni můžete jen gestikulovat, možná by byl pak zážitek větší. Obdivuji více formu než obsah. V tomto směru (a nasazení tvůrců vč. herců) je to mimořádné. Pomalejší rozjezd a pak čas nevmítáte a snažíte se vše pochytit.
(zadáno: 15.1.2016)
13.1. 2016: Práce Lenky Vagnerové mne baví a je pro mne čitelná (což je někdy u moderní taneční formy problematické). Setkal jsem se s její prácí už asi 4x. Na jednu stranu opět překvapení a zaujatost nápady, schopností a nasazením protagonistů, řešením prostoru a světel. Každá její práce se snaží být v něčem trochu jiná a o kousek dál. Teď je to více o divadle a ne vždy to úplně funguje, trochu houpačka. Rozhodně ale říkám ano, toto je inscenace, kvůli které se vyplatí koupit si vstupenku. Přes mé výhrady jsem si to užil a těším se na další.
(zadáno: 22.10.2011)
22.10. 2011: (Nová scéna) - No a přivírám obě oči. Myslím, že J. Mikulášek ukázal na prknech lepší kusy (alespoň pro mne). Výtvarně nápadité. Hudbě se opět nedá nic vytknout. Místy dost (trefně) ironické. Některé obrazy moc pěkné. Herecky vyrovnané (a není malých rolí). Ovšem nejsem si jist samotnou dramatizací textu. Skákání z příběhu do příběhu. Vše se odehrává jako dějepisná freska plná replik. Hutná scénická koláž. Asi to chtělo jiný inscenační klíč.
(zadáno: 21.3.2011)
21.3. 2011 a 11.11. 2011: Zvyšuji hodnocení z 80% na základě navštívení další reprízy. Vrátil jsem se a musím říct, že inscenace zraje. Herecké výkony moc pěkné (zmíním Frejovou a Čapku v čele inscenace). Hodnotil jsem negativně P. Hřebíčkovou - již našla své místo v inscenaci, zaujala mne. Koncepce nápaditá. Svojí "ohraností" je inscenace více ironická. Lépe jsem pochopil význam II. části. Několik diváků o přestávce opět odešlo. (Za velké "+" souboru považuji nováčky P. Děrgela a M. Krátkou).
(zadáno: 11.3.2017)
10.3. 2017, 14.2. 2018: Trochu boj s akustikou prostoru. Některé figury se nemusí tolik schovávat do odlišovacích kostýmů. Použité písně fungují jako zcizovák, ale mohou mít větší žánrovou vyhrazenost. Podařené scénické řešení a hudba. Divadlo zahrané s chutí. Nad tím vším, včetně hrůzného příběhu, vládne výkon Jana Grundmana! Už od příchodu do sálu až do samotného konce (odzbrojující poslední věty), má diváky v hrsti. Vlastně tak trochu máte pro něj i určité pochopení. Až potom Vás napadne otázka: kde je spravedlnost a pravda? Inscenace, která si zaslouží pozornost.
(zadáno: 16.1.2014)
15.1., 27.12. 2014: Velmi promyšlená režijní koncepce a dramaturgická úprava, která dává smysl a v některých místech více podtrhuje význam textu. Psychologická tragikomedie s trochou hororu. V první části jsou ironické a kritické momenty, kterým se zasmějete, v druhé pak už tuhne úsměv. Bez patosu, vše přirozeně, sehraně. Povedených nápadů je tam mnoho, povídat bych mohl dlouze. Za pozornost stojí herecké výkony. Mnozí velmi příjemně překvapují, především Patrik Děrgel a Petra Hřebíčková! Než o tom dlouze vyprávět, tak raději říkám: BĚŽTE na Hamleta do Švanďáku, nebojte se "klasiky", nenudí!
(zadáno: 8.7.2017)
7.7. 2017: Ne úplně využitá nápaditá scéna, nevysvětlené šílenství Hamleta a Ofelie se spojuje s nápaditostí spojení některých postav, s jiným (a pro mne velmi zajímavým) výkladem některých situací (především závěru) a velmi zajímavými hereckými výkony (především Jaroslav Plesl, Lenka Vlasáková a Ladislav Hampl). To vše ještě podtrhuje tuto reprízu fakt, že minimálně třetina se hrála za deště. Inscenace stojí trochu dál za Othellem (téměř) stéjného tvůrčího týmu. Obdiv, že se tvůrci nebojí hledat trochu jiné souvislosti a významy.
(zadáno: 4.2.2016)
3.2. 2016: Dobré téma s nápadem, které místy baví (a někdy i drasticky) a místy se snaží diváka překvapit (a to rychlostí z 0 na 100). Ovšem hodina celému projektu by bohatě stačila, protože pak už je to jak nastavovaná kaše. Jako divák mám asi problém s autorským divadlem Jana Mikuláška. Mnohem více mne baví hotové (dějové) hry, které vezme do ruky a zrežíruje. Jeho autorské projekty mají sice svůj jedinečný rukopis, ale přijde mi to stále stejné jen vždy na jiné téma, takže to ničím nepřekvapí. Několik obrazů si ale určitě v paměti ponechám...
1.3.2010: Špinar zase ukázal cit pro jevištní formu a hereckou práci. Inscenace na nic netlačí. Užíval jsem si děj bez nějakých těžkostí a "kudrlinek". Některé obrazy jsou hodně působivé. V hledišti bylo hodně zvědavců, o přestávce se probíral Vojcek a Marie Stuartovna (proč asi), našel se i pár, který byl znechucen, ale proti gustu... :-). Ukazuje se, že Špinar je opravdu výraznou osobností současného divadla.
(zadáno: 23.11.2010)
23.11. 2010: Hodně jsem se bavil velice nápaditou a vtipnou režií. Je tam hodně kousků, které mají neuvěřitelný vtip. Když hraje živá hudba, tak je to něco jiného no a hlas I. Chýlkové byl pro mne velice příjemný. Díky té divadelní nápadivosti a obrazotvornosti mi ani nevadilo, že se jedná (v podání souboru) spíše o komorní muzikál (či hudební komedii).
Dlouho mne v divadle nic tak nerozložilo (myšleno v dobrém)...
(zadáno: 9.5.2014)
9.5. 2014: Podle mne je to zajímavá a docela povedená hra, která se trochu pokazila pojetím inscenace. Kdyby vše směřovalo do absurdity a pečlivěji se pracovalo s podobností příběhů (postav), které se vzájemně propojí, pak by z toho vyšla určitě mnohem zajímavější inscenace se slušným potenciálem. Ovšem nemohu si stěžovat na hereckou práci, nezapírám, že jsem to sledoval se zaujetím. Trochu mi do prázdna vyzněl závěr.
(zadáno: 18.4.2012)
18.4. 2012: Pro někoho málo dramatický text, upovídanost a místy nepochopenost režijního záměru (včetně obsazení). Pro mne velmi příjemný večer. Líbí se mi interpretace J. A. Pitínského a E. Salzmannová jede v této inscenaci na plné obrátky. Hodně dělá i řešení prostoru. Bavilo mne očekávání reakce T.G.M. (sic jsem věděl, že je to role němá). Moc se mi líbila ta část s podpisy a kostelem. Velmi chválím nápad s "líčením".