Profil uživatele

Jirkan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 10 % (259)
Pavla Haflantová: 11 % (89)
Anežka Kotoučová: 12 % (108)
Lukáš Dubský: 12 % (179)
Veronika Boušová: 12 % (107)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 1.5.2011)
30.4. 2011: (téměř 95%) Po několika hostování v Praze jsem soubor navštívil na domácí scéně. Velké uznání za velice zdařilý pokus přenesení filmu na jeviště jako vlastní drama, které s filmem nesrovnáváte. R. Král a Z. Julina odvádí na jevišti neuvěřitelný výkon (odměnou jim byl velký potlesk). Z žen zaujme E. Novotná (Anežka) a M. Hradská (Marie). Několik dech beroucích scén (jako hospodská rvačka, smrt Anžeky...). Scéna možná zbytečně "megalomanská", ale funkční. Doporučuji milovníkům velkých dramat.
Teda, všichni to chválí a žádnej zázrak, jsou v Praze lepší inscenace...
(zadáno: 5.2.2014)
5.2. 2014: Začátek inscenace slibný, první část večera dobrá, po přestávce celá práce hodně zvolnila tempo, což mi (vzhledem k vyvrcholení zápletky) přišlo slabé. Došlo na několik slabých obrazů, ale i vtipných nápadů. Bylo zajímavé sledovat práci Davida Drábka s jiným souborem, než je ten "jeho". Myslím, že to jde, ještě tak 2 - 3 inscenace a bude to lepší. Soubor Národního divadla nebude tak kamenný jak jsem si myslel. Nejvíc mne bavila Pavla Beretová v první části (v té druhé už to není takové, ale za to může podle mne režie). Perfektní výtvarná a hudební stránka inscenace!
(zadáno: 23.4.2012)
22.4. 2012 (DPP - České divadlo 2012): Skoro 80%. Téměř vše už tu bylo řečené. Drábek si zase pohrává s absurditou (téměř až Irvingovskou), ironií a humorem. Vše se mu daří vyvážit tak, aby to nebylo trapné. Je to jeho hra s diváky a pokud na tu hru nepřistoupíte, tak Vám to jako celé přijde blbost a otráví Vám to večer (našlo se pár takových). Já na tu hru přistoupil a bavil jsem se... místy něuveřitelně moc... a pak i trochu tuhne úsměv. Herecky velmi vyrovnané.
(zadáno: 25.9.2016)
23.9. 2016: Od M. Františáka jsem čekal více expresivnější inscenaci s větším množstvím hudby a přišlo trochu něco jiného. Poctivé divadlo, které se soustředí na velký příběh. Mile překvapila T. Terberová. Pak je tu Števa a Laco a viditelný věkový rozdíl (a tedy zkušenost a zralost), to příběh ještě více podtrhuje. D. Havlová - Veškrnová je asi tahákem diváků. Musím říct, že její výkon mi tentokrát přišel hodně koncentrovaný a soustředěný, především v druhé části inscenace. Překvapilo mne co všechno v roli Kostelničky je. V tom je opera (za mne) více jednotvárná.
(zadáno: 2.2.2011)
2.2. 2011: Řada vtipných situací vyplývající z dění na jevišti nebo textu. Některá čísla velmi působivá. Hodně jsem se nasmál (a paradoxně si dlouho budu pamatovat) u velice vtipných dotáček. Trochu jsem měl problém rozumět sborovému zpěvu, možná za to může ozvučení (to je technická drobnost). Z první části jsem měl pocit, že ve "slovním dění" je moc tlačeno na pilu, projev mohl být naprosto civilní a tím více vyniknou zdařilá čísla. Závěrečný potlesk velice dlouhý a skandovaný - že by divácký hit?
(zadáno: 27.5.2012)
27.5. 2012: Teda, byla to opravdu plná show. Inscenačně tak, jak si asi divák, který není každý týden v divadle, představuje. Osobně bych uvítal větší jednoduchost. Herecké a pavěcké výkony na slušné úrovni (vede Dasha). Režie se soustředí na efekt, než samotnou situaci. Problémem célé inscenace je také špatné nazvučení, až to za uši trochu tahá. Chtělo by to i rychleší práci se železnou oponou, která trochu diváky dnes mátla...
(zadáno: 22.1.2013)
22.1. 2013: Milé překvapení a rovnou přiznávám - chci nášup, ještě kousek, bylo to málo :-). Práce Lenky Vágnerové místy popírá základní fyzikální zákony gravitace. Vizuální zážitek, který Vás upoutá. Výborné výkony. Místy mi to připomíná práci souboru "Philippe Genty". Vážnost střídá i velmi vydařená komika. Ivan Acher připravil zajímavý hudební podklad. Určitě doporučuji zajít, nemá cenu to více popisovat, každý si tam najde své a po svém si to vyloží.
(zadáno: 24.4.2018)
20.4. 2018: Je mi líto, ale nelze jinak hodnotit, než málo procenty. Až na výkon Z. Kronerové, K. Mendeho a L. Přichystalové nefungoval ani obsah, ani výprava... O některých hereckých výkonech raději pomlčet. Přitom ta komedie má potenciál... a možná se jen potvrdilo, že poetika tohoto divadla mne neoslovuje...
(zadáno: 21.12.2013)
21.12. 2013: Jak jsem si stěžoval, že změna vedení divadla moc scéně nepomohla, tak dnešní večer byl velmi překvapující! Bavil jsem se celou dobu. Po delší době něco, kde se chvilku smějete a chvilku Vás mrazí. Po dlouhé době inscenace, kde její anotace "nelže" a to, co si zadal tvůrčí tým jako cíl, se povedlo. Pochválit musím scénu, která (za mne) je mimořádná. Inscenaci se podařilo i velmi dobře obsadit. Díky tomuto propojení je řada obrazů, které si budu pamatovat! Zmínit musím Jiřího Dvořáka a ve spojení s A. Elsnerovou je to koncert!... a finále opravdu velké...
Tak to se moc nepovedlo, ale lidem se to hodně líbí...
(zadáno: 13.11.2010)
12.10. 2010: Velice milá inscenace s oblíbenou hereckou dvojcí, takže vhodné pro (a v hledišti plněné) zájezdy. Bavil jsem se, kniha mi přišla dost ponurá. Chápu, proč je tato inscena jednou z perel repertoáru. Žádná velká hloubka, ale člověk si odpočine a pobaví se... :-).
(zadáno: 7.1.2016)
6.1. 2016: Pro mne hříčka, která paradoxně na paradoxech chce bavit. Což v některých místech velmi dobře funguje (jako proměna ve vílu, probuzení Růženky, Popelka ve voliéře, ztvárnění holubů...). Na druhou stranu jsou místa, která jsou neobroušená, trochu hluchá, plná klišé a nebo příliš technická, což je škoda... ale jsou to studenti a mají sbírat zkušenost, takže tak. Co pro mne hodně zafungovalo byla část o Karkulce a především interakce Karkulky s vlkem! To je výstup, který řadím do kategorie nezapomenutelné!
(zadáno: 7.3.2014)
6.3. 2014 a 22.4. 2015: Pro muzikál Kabaret mám slabost a asi vždy i velká očekávání a tu jsem se bavil. Jednoduchá a fungující scéna. Když je živá hudba, pak je to vždycky fajn. Líbil se mi nápad přítomnosti všech účinkujících na jevišti. Celkově mne práce Lumíra Olšovského překvapila. A co je ještě milejší je herecké nasazení ročníku v čele s  M. Dancingerovou, A. Nesvadbovou a P. Šmídem. Myslel jsem, že to pro studenty bude velký oříšek, ale strčí některé pražské produkce do kapsy. Rozhodně hodně muziky za málo peněz (vzhledem ke vstupnému do Disku)! Půjdu znova. (Váhám, zda více %...)
(zadáno: 7.2.2013)
7.2. 2013 - Švandovo divadlo: Kabaret, který je lehký, směšný, trapný, děsivý, mrazivý, ironický, drsný, vážný. Daniel Špinar je pro mne jeden z nejzajímavějších režisérů mladé generace a troufám si říci, že více se mu daří v autorském divadle, než interpretaci již napsaného textu. Ta inscenace má řadu moc pěkných nápadů, které nechci (budoucím) divákům prozrazovat. Volba představitelů je zdařilá, ale nejvíce vyčnívá (až neuvěřitelně přesný) Vladimír Marek. Na jeho výstup s lustrem se nedá zapomenout. Finále je opravdu velké, sukces neuvěřitelný. S čím dalším Reduta navštíví Prahu?
(zadáno: 10.9.2013)
10.9. 2013: V první řadě je třeba si říct, že se celá inscenace opírá o velmi výrazné a schopné divadelní osobnosti, které se mohou opřít o velmi zdařilou hudební stránku a všechny ty "šílené" nápady si užívají a to dokážou přenést do publika. Toto je představení, které Vás chvilku baví, chvilku Vás mrazí a chvilku Vám (záměrně) servíruje trapnost... Tak jsem si tak po představení říkal, že tou ústřední figurou může být kdokoliv, takový koloběh života plný radosti, trapnosti a starostí.
(zadáno: 2.11.2012)
2.11. 2012 - Divadlo Komedie: JO! Chápu, že režie J. A. Pitínského jsou pro někoho za 0%, ale toto se (dle mého) povedlo! Na jeho poetiku živá inscenace, téměř až "taneční". Vše začíná z vesela a dramaticky přituhuje. Dějově moc pěkně vystavené. "JO!" za dnešní večer si zaslouží hlavní představitelé J. Josková a T. Šulaj, krásná práce. Především proměny postavy J. Joskové (Karla). Já se bavil celý večer. Moravo, gratulace! Doufám, že podobný živel se podaří J. A. Pitínskému také někdy v Praze.
(zadáno: 17.1.2017)
16.1. 2017: Vizuálně nápaditá inscenace. Ovšem jako celek úplně nezafunguje a ukazuje jen určitou povrchnost mezilidských vztahů mladé generace. Mnohdy trefnými a ironickými poznámkami, jindy zas určitým a nepravděpodobným klišé. Ani reklamní "zcizováky" tomu úplně nepomhou, ale vtipně zapadají. (Bylo to mé první setkání s tímto ročníkem a myslím, že o některých uslyšíme a podaří se jim uchytit se).
(zadáno: 12.4.2016)
10.4. 2016: Baví mne hry, kde se proplétají časové roviny a zde si s tím tvůrčí tým dobře poradil, ale chápu, že pro někoho je to náročné na soustředění. Zdařilá je i scéna a některé nápady (co do symbolů). Výkony také dobré, zapálené, ovšem Kateřina Winterová nesporně vede. Trochu mám pocit, že se to ale s publikem nesešlo. Není to špatné, více než společenské či válečné téma jsem vnímal téma lží v rodině (mnohdy ale ne cílené, prostě zub času).
(zadáno: 20.9.2012)
20.9. 2012: Za problém považuji nezdařilou scénu. Vůči místu, tématu a osobám nepochopitelně designová věc, která mne spíše rušila. "Snové" obrazy bych více oddělil světlem, více by to podrthlo myšlenku textu, takto to trochu diváka asi mate. Souhlasím s tvrzením, že režie textu zůstala něco dlužna. Líbí se mi text, Martin Františák umí podat vážné věci s ironickým nadhledem. Herecké výkony také moc pěkné. Rád jsem sledoval Martinu Preissovou, myslím, že slušný návrat na "prkna". Taťjána Medvecká a Jan Hartl jsou další tahouni děje.
(zadáno: 11.12.2010)
10.12. 2010 a 17.12. 2014: Baví mne "speciální" večery Kašpara plné překvapení. V létě Rozmané léto a v zimě Sláva vánoční. Velice vtipný a příjemný večer bez vysokých uměleckých ambicí, ale o to více plný radosti a pohostinosti, dokořeněno přátelskou náladou mezi publikem a jevištěm. Hodnotit jednolivé kusy večera nemá smysl, mám tam ale pár kousků, co opravdu nezapomenu :-). Kdo neviděl, tak až za rok, je vyprodáno :-)
(zadáno: 24.10.2017)
23.10. 2017: První pocity trochu smíšené. Obsahově jsem tam chvilku tápal a hledal motiv a měl jsem pocit, že hry M. McDonagha mají jinou pověst. Po přestávce přišel zlom. Nejsem úplný znalec autora, ale z toho mála, co jsem viděl, je toto "nejuhlazenější" text. Scéna je velká (a z některých míst v hledišti asi ne úplně vhodná). Co ale zdobí tuto inscenaci jsou všechny herecké výkony. Čím ale budu mít tuto inscenaci zafixovanou v paměti je V. Šanda a především D. Černá. Bavilo mne sledovat postavy, které jsou jen svědky situace, přímo nejednají, ale přesto jsou součástí (hrají = žijí).
(zadáno: 18.4.2013)
17.4. 2013: Každá z Kauz v Rubínu má nějaký inspirační zdroj. Zde je to souboj mezi Prahou a Brnem, to je trochu málo, nedaří se to naplnit tolik, jako třeba v druhém dílu trilogie. Inscenace je navíc dost klipovitá a s "otevřeným" koncem, takže je to tak trochu "nahoru - dolů". Herecké výkony jsou pěkné, nejvíc mne zaujal O. Pavelka a Z. Stavná. Kolečko a Špinar opět mají text plný neuvěřitelných hlášek, škoda, že si je všechny nepamatuji. (Tak ještě musím na Salome, abych měl všechny...)
(zadáno: 27.1.2011)
27.1. 2011, 21.9. 2011, 5.2. 2016: Jdu s hodnocením dolů. Ta inscenace měla své kouzlo, nadhled, náboj, humor, ironii = šťávu. Ovšem nic netrvá věčně a řekl bych, že už své podstatné má odžito. To, co jsem viděl bylo úplné jiné, trochu mdlé, pomalé a ne tak trefné, ironické... trochu to upadlo a to je škoda.
(zadáno: 9.6.2018)
8.6. 2018. Tak jsem stihl alespoň derniéru, abych viděl všechny tři Kauzy a jsem rád. Myslím, že tato je nejpovedenější. Mám rád inscenace, kde se humor (a mnohdy až trapný) střídá s momenty, kdy mrazí. Navíc všichni jsou zde dobří, ale P. Beretová a L. Příkazký jsou velmi fungující dvojka. A ještě jednou navíc: vidět v jednom týdnu P. Beretovou jako Lakmé ve Spalovači a pak jako Salome je divadelní zážitek. V obou rolích je zajímavá, přirozená a uvěřitelná... wau...