Profil uživatele

Jirkan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 10 % (259)
Pavla Haflantová: 11 % (89)
Anežka Kotoučová: 12 % (108)
Lukáš Dubský: 12 % (180)
Veronika Boušová: 12 % (107)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 26.11.2014)
25.11. 2014: Proud myšlenek a úvah postav v naprosto dotaženém výtvarném řešení. Iluze louky mne hodně bavila. A to nemluvím o hereckých výkonech v čele s A. Kubátovou a M. Krátkou (která je zde jiná, než v rolích ve ŠD). Už kvůli těm čtyřem hercům a jejich práci to stojí za vidění. Po krátké době třetí setkání s A. Petřželkovou (Idioti, Svatba, Orlando), těším se na další její inscenace.
(zadáno: 26.11.2014)
26.11. 2014: ...a já jsem se bavil taky! Nejsem příznivce realistických výprav, ale zde to sedí. Trik ohledně střídání postav je perfektní a bavilo mne publikum, jak to řeší, o to je to absurdnější. Je to plné hlášek, občas má divák pocit, že je to jedna velká improvizace, ale ve finále to něco do sebe k té svobodě má. Rozhodně příjemný večer a možná bude někdy opakování.
(zadáno: 30.12.2014)
29.12. 2014: Bez děje, absurdní, poetické, drsné, něžné, vtipné, rafinované, cynické. Velké plus má tato inscenace ve výtvarném pojetí a souhře souboru, díky které mohou zajít na určitou hranici, ale tu nepřekročit. Je to celé o tom, že jeden potkal druhého, který nesl chleba... a to je všechno. A. Petželková má neuvěřitelný smysl pro poetiku, výtvarno a humor, tím mne ve svých inscenacích přesvědčuje více a více. Budu se zaujetím číst další divácké ohlasy, protože ta inscenace má zvláštní kouzlo a asi ne každému to sedne...
(zadáno: 22.1.2015)
22.1. 2015: Roztomilá hříčka díky oběma protagonistům. Obsazení se v tomto případě velmi zdařilo. Ocenit se zde musí odvaha uvést u nás neznámého autora. Četl jsem nějaké ohlasy, že je to dosti specifické, ale neměl jsem ten pocit. Užíval jsem si to, ale nečekejte nějaké velké dramatické zvraty. Perfektní je řešení sálu divadla. Iluze továrního prostředí je vydařená. Stejně podařený je i překlad, který zní velmi přirozeně. Je to o snech, o iluzích, o dětské radosti a touze s tvrdou realitou světa za zády.
(zadáno: 27.2.2015)
27.2. 2015 - Švandovo divadlo: Nejprve se to tvářilo jako Drábkova taškařice plná nápadů a slovního humoru, ale pak tuhne úsměv a dochází na vypovídající hodnotu s dotažením příběhů jednotlivých postav. To mne hodně překvapilo a možná o to více jsem si inscenaci užíval. Opakovaně zde budu blahořečit práci Darka Krále a k němu tentokrát přidám perfektní Julii Marie Poulové. Nechtěl jsem tomu záměru inscenace moc věřit, ale funguje to (87%).
(zadáno: 11.3.2015)
11.3. 2015: Mne se hra samotná hodně líbila. Myslím, že je kvalitně scénicky povedená. Co se týče hereckých výkonů, tak už tu padlo, že dobře je obsazen Tomáš Havlínek. V závěru má výrazný prostor Andrea Daňková, ale ještě to chce se trochu ohrát. Kdo mne překvapil, byla Sandra Černodrinská. Výhodou určitě je i autentičnost studentů (jako studentů). Určitě se text zařadí mezi hry, které ve vlně ovládají různá jeviště. Šikovný ročník.
(zadáno: 27.3.2015)
26.3. 2015: Povedený a chytře vtipný text. Dá se inscenovat jinak, když ty postavy jsou "současné"? Pěkné využití "interiéru" SD, ale kýč ve scéně s J. Callaghanem. Proč dramaturgie na Audienci nepozvala všechny premiéry? Ovace pro I. Janžurovou zasloužené! Sice roli trochu pomáhá kostým (ne tolik jako v londýnské inscenaci). Své proměny zakládá na své energii a dovednostech, moc pěkně pracuje s hlasem. Tím nechci shazovat další herce. Naopak! Nic akčního, konverzačka, co snese menší prostor. Jen snad si publikum uvědomí o čem to je a nebude z toho další Sluha...
(zadáno: 7.4.2015)
7.4. 2015 - Švandovo divadlo: Některé situace možná až moc klipovité, některé předvídatelné. A ta přestávka proč? Podobnost s McDonaghem čistě náhodná (nebo záměrná). Přes groteskní humor to má něco do sebe a druhá půlka se obrátí. Téma je zajímavé a k zamyšlení (Co by taková situace opravdu přinesla a jak se zachovat?). Líbil se mi konec. Měl jsem strach, aby z toho nebyl romantický kýč a to se nestalo. Z výkonů pro mne spíše vládnou dámy souboru. Myslím, že na stránky této hry se určitě podívají i jiná divadla. Jo, šikovní jihočeši...
(zadáno: 9.4.2015)
8.4. 2015: Po několika ohlasech a recenzích jsem šel na inscenaci bez očekávání (která jsem měl, když se provalilo, že toto Činoherák chystá). No a možná dobře. Dost mne to bavilo. Mám rád divadlo s jednoduchou scénou založené na herecké práci a zde se ještě sešla parta, která (do jednoho) na sebe dobře slyší. V druhé půlce došlo ke slabšímu místu krátce po přestávce, ale pak se to vyrovnalo. Některé aktualizace jsou paradoxní (myšleno v dobrém). Pro někoho budou některé situace možná až moc. Ještě nad tím budu chvíli přemýšlet...
(zadáno: 18.4.2015)
16.4.2015 - Divadlo Archa (85%): Možná až paradoxně a komicky zní věta "Babičku hraje Jiří Pecha", ovšem kdo neviděl, nepochopí. Paradoxně a komicky vyzněla celá inscenace a ne Pechovo pojetí Babičky. To mne velmi mile překvapilo a bavilo! Svou výpravou, pojetím a hudbou (muzikálem) balancuje soubor na hranici zesměšnění klasiky a její oddané interpretaci. Řada situací a replik, které mají mnozí ze školy a filmů zafixované jsou zde interpretovány mnohdy s nadsázkou a v závěru zjistíte, že celý ten příběh je plný ironie a paradoxů. Výborná práce, já se bavil.
(zadáno: 4.5.2015)
3.5. 2015: Příjemná dobová romantická oddechovka. Už dlouho jsem tak "sladký" příběh neviděl. Ovšem nekončí to jako kýč, což je dobře. Je to jedna z inscenací, na kterou jdete na herce, takže: Igor Orozovič Vás překvapí svou přirozeností na jevišti. Chantal Poullain se na začátku trochu drží, aby se pak před přestávkou a v druhé půlce předvedla v plné parádě. Regina Rázlová překvapí svým temperamentem a humorem. Dámy na sebe asi hodně slyší a občas se i před diváky pozlobí, což v tak komorním prostředí nevadí. Jen mám pocit, že se právě v tom komorním prostředí někdy hraje až moc.
(zadáno: 16.5.2015)
14.5. 2015 - Divadlo Disk: Na této inscenaci mne nejvíce bavila práce s prostorem, hudba a některé herecké výkony, včetně Sáry Venclovské. Celoživotní příběh hlavní hrdinky s momenty, které jsou všem známé a s momenty s nevšedním pohledem. Je dobře, že taková díla se píší. Režijně je to trochu roztříštěné: chvilku je to nápadité, chvilku kýčovitě popisné. Řada postav jen epizodních, takže není moc co hrát, jiné Vám uvíznou (v dobrém) v paměti. I přes délku, která se nemusí někomu zamlouvat, to byl příjemný divadelní večer.
(zadáno: 20.5.2015)
20.5. 2015: Tak trochu o hvězdách a vesmíru z jiného pohledu. Tak trochu o tom, jestli je každý z nás na všechno sám. Tak trochu skrytě o tom, jak si to umíme ničit a ničíme i okolí. Tak trochu o tom, že každý máme svůj svět. Tak trochu o tom, jak podléháme svým vzorům, snům a představám. Tak trochu více zakódovaně, že Vás to přinutí používat nejen oči. Tak trochu více s Janou Bouškovou překvapující.
(zadáno: 23.5.2015)
22.5. 2015: Kdo zná práci D. Špinara, pak je překvapen, že zde trochu obrací své běžné postupy a po přestávce přichází naprostá čistota. Chybí v tom disco koule, mikrofony jsou. Herce bych jmenoval asi všechny, protože opět se ukázalo, že soubor ND není tak zamrzlý a dá se s ním pracovat, byla to radost sledovat. Řada jmen se opakuje v příspěvcích dalších diváků a s tím souhlasím. Text hry je možná trochu upovídaný a na někoho chaotický, ale soubor si s tím poradil. Mile to překvapilo a bavilo.
(zadáno: 10.8.2015)
9.8. 2015 - Divadlo v Celetné: Velmi jemné, ale zároveň drsné. Publiku a ani hercům už vůbec ne ulehčující situaci, protože to chce vysokou koncetraci, bdění a ochotu si tu skládačku pěkně poskládat. Není to nějak akční, jedná se o vyprávění, které mne bavilo poslouchat, vlastně jsem to skoro hltal. Velký podíl na mém zaujetí má i jednoduchá a fungující výprava. Je to kolektivní práce a chválím celý tým, ale přeci jen z mého pohledu Magdaléna Tkačíková byla trochu více tahounem celého příběhu.
(zadáno: 9.10.2015)
9.10. 2015: Někoho neosloví téma, někdo se neztotožní s opakováním situací... ale vzhledem k nasazení všech herců to stálo za vidění a já jsem se bavil. Minulý čas z toho důvodu, že se jednalo o derniéru, škoda. Pavla Beretová hrála s velkou energií a na králíka Tomáše Jeřábka nezapomenete. Více už asi nemá smysl hodnotit.
(zadáno: 25.10.2015)
25.10. 2015, 14.1. 2016: Křehké, poetické, drsné, nekompromisní, pulsující a pro někoho šokující. Střípek poskládaný v bohatou mozaiku (vč. hudby a výpravy). Přes svůj "kabát" si drží důvod, proč to dnes uvádět. Možná ta skutečnost o ponižování jedince tolik publikum šokuje? Pak dochází na rozdělení do tří táborů: ti co s breptáním opustí divadlo během inscenace, ti co netleskají a protestně opouští při děkovačce sál a ty, co to vnímají a berou. Důkaz živého divadla! Ani uvedení v Praze nemělo na růžích ustláno. Na tom textu asi něco bude... ještě nad tím přemýšlím...
(zadáno: 1.11.2015)
30.10. 2015: Na začátku jsem si říkal, jestli se dá porovnávat herecký výkon na velkém a malém jevišti a udělit mu cenu. Každé herectví a prostor má svá specifika. Dá se to, Vilma Cibulková mne o tom přesvědčila. Vlastně jsem ani chvilku nepomyslel na to, že to Vilma Cibulková je, což u dalších tolik nešlo. Příjemné narušení inscenace (a zároveň punc) je Dana Syslová. V té hře je i řada zajímavých myšlenek. Ano, toto stojí za vidění a chápu, že už před 19 hodinou před divadlem stojí nervózní dav diváků a chce už být vpuštěn do prostor divadla.
(zadáno: 7.11.2015)
7.11. 2015 (DK): Martin Františák má neuvěřitelný cit pro symboliku od pojetí scény, rekvizit, pohyb, přes hudbu... to mne na jeho práci hodně baví. Líbí se mi souhra herců, jen Hynek Chmelař, tam mi to trochu skřípalo, možná moc velká míra stylizace. Má to určitý nadhled, který nutí diváka k pousmání. Je dobře, že si tato inscenace poradila bez hostů, jak to v některých inscenacích bývá. Soubor sám má co ukázat! (Není dobře co se pak děje za zády diváka a jak se k tomuto souboru přistupuje, když se mu začíná dařit.)
(zadáno: 25.11.2015)
25.11. 2015: Divadelně jednoduché a přiznané, žádné velké efekty. Dobré je využití živé hudby. Celkově hravé a nápadité (štěstí jako konzum a nenarozené děti mne nejvíce baví). Řada kostýmů a situací má vtip. Podařilo se i obsazení. P. Štorková a F. Kaňkovský celou inscenaci utáhnou s přehledem. Pro někoho možná moc velká filozofie. Zaslechl jsem několik rozhovorů, že je to náročné nebo to nedává smysl, já takové pocity nesdílím. Naopak, v Národním divadle se po dlouhé době povedla rodinná inscenace plná humoru a i dobrodružství. Je to nová krev. Snad se nějakou dobu na repertoáru udrží.
(zadáno: 2.1.2016)
30.12. 2015: Z počinů M. Čičváka v DNV pro mne tato inscenace vede (v porovnání s dalšími v jiných divadlech najdu nápaditější kousky). Bavila mne scéna, která má hned několik významů, nápadité. Herecky velmi zajímavé. Celkově mne to mile překvapilo (přes několik drobných výhrad, které jsou ale už spíše osobní). Pro "vinohradského diváka" asi také překvapivé. Zaznamenal jsem o přestávce dva komentáře a říkám ano, i těchto inscenací je třeba a mají význam (co říct) a i v tomto pojetí, které mi nepřijde nějak přehnaně moderní. Je to "perlička" na vinohradském repertoáru. (85%)
(zadáno: 15.1.2016)
13.1. 2016: Práce Lenky Vagnerové mne baví a je pro mne čitelná (což je někdy u moderní taneční formy problematické). Setkal jsem se s její prácí už asi 4x. Na jednu stranu opět překvapení a zaujatost nápady, schopností a nasazením protagonistů, řešením prostoru a světel. Každá její práce se snaží být v něčem trochu jiná a o kousek dál. Teď je to více o divadle a ne vždy to úplně funguje, trochu houpačka. Rozhodně ale říkám ano, toto je inscenace, kvůli které se vyplatí koupit si vstupenku. Přes mé výhrady jsem si to užil a těším se na další.
(zadáno: 15.2.2016)
15.2. 2016 (Stavovské divadlo): Na inscenaci mne bavila ta opulentnost. Další výhodou je živá hudba, výprava a práce sboru, to dělá inscenaci velkou, vhodnou takových scén, jako je právě Stavovské. Martin Siničák si mne podmanil hned na začátku a ve spojení s Evou Novotnou to byla divadelní radost. Tím ovšem nezapomínám na další herce podílející se na inscenaci. Význam několika prvků (momentů) mi unikl, ale to je možná má chyba a neomezuje mne to v mém kladném hodnocení. Podobné inscenace mne baví.
(zadáno: 24.3.2016)
18.3. 2016: Překvapivě hravé a vtipné! Výstupy En.drua mne hodně baví (a to co dokáže, je fakticky umění). Začátek hodně mystický a vlastně když nad tím tak přemýšlím, není tam pro mne hluchého místa. Když jsem u těch překvapení, tak mne i překvapuje soubor svým smyslem a dispozicí pro tanec, což nápaditě doplňuje akrobacii. Je pravda, že zde je toho tance trochu více než v jejich dalším projektu, ale jinakost je vítána a nenudí :-). Těším se na další nový kus.
(zadáno: 23.4.2016)
19.4. 2016: Poměrně komplikovaný a trochu prapodivný text v (pro mne) zajímavém jevištním podání. O to těžko se to možná soudí. Užíval jsem si ty jednotlivé divadelní obrazy. Oceňuji výpravu, světla a hudbu vedle Davida Punčocháře (a za ním všichni ostatní). Velká inscenace na malém prostoru. Marek Němec se jako režisér určitě neztratí.