Jirkan

11.5. 2016: Možná jsem měl jsem pocit, že některé situace se opakují a tím se celá inscenace natahuje. Ovšem tato výtka nezabrání tomu si odnést mimořádný zážitek z hereckého umění, protože nasazení všech herců je vysoké a nepoleví (tak trochu lišácky jsem na to čekal a nic). Je to o společnosti jako takové a vztazích v ní. Je překvapující, na jakém příběhu se toto dá odhalit. Žádná sranda ve finále (situační humor ale v inscenaci je a funguje).

30.4. 2014: Když jsem se dozvěděl, že tuto inscenaci MDP uvedou, obsazení V. Gajerové a A. Procházky bylo první, co mne napadlo. Vyšlo to. Funguje to! Včetně V. Kubařové (ta mne hodně tentokrát zaujala) a V. Dvořáka. Souhlasím s názory, že po herecké stránce je to velmi vydařené. Pokud dosáhnete pocitu, že vidíte před sebou Marthu a George a ne V. Gajerovou a A. Procházku, pak gratuluji, tomu říkám maximální divadelnost. Na vulgaritu textu nehleďte, není prvoplánová a funguje. Sama o sobě je hra drsná. Tentokrát chválím i za obsah programu k inscenaci.

Trochu jednotvárné a přitažené za vlasy. Za každou cenu být pro smích publiku? Snad není nutné...

18.3. 2015: Nápad dobrý, ale někdy až příliš kritický a chybí mu nadhled, který si to zaslouží. Možná by si to zasloužilo trochu škrtů. Velmi zajímavý je jazyk hry - od poetického až po vulgární (který sedne). Herecky dobré, všichni si to užívají. Vévodí dámská část obsazení, je radost pozorovat jejich práci.

Proč tak velké projekty na tak malém prostoru? Pak dochází k situacím, že herci kopou do světel, ach jo...

3.2. 2018: Kolečkův text plný paradoxního humoru není tak vyhrocený, jako v jiných jeho inscenacích. Je to tak trochu na houpačce. Samotný závěr, kdy Kleopatra promlouvá o budoucnosti svého syna, má mnohem větší potenciál udělat velkou tečku za tou smrští humoru, ale úplně se tak nestalo. Incenace má několik pěkných momentů (jako Pexeso o Egypt...). Několik pěkných momentů je i díky zajímavému scénickému řešení. Hrdinky P. Kolečka v Rubínu mají do sebe něco více...

31.10. 2013: Fraška plná absurdit na témata, která některým nemusí být příjemná (a chápu, že to ve své době vyvolalo trochu rozruch), ale věděl jsem co mne čeká a... bavil jsem se! Obsazení se vydařilo. M. Finger hraje s určitou suchostí a vážností, to komiku ještě podtrhuje. G. Míčová vydá neuvěřitelné množství energie. Byla by škoda nepochválit i ostatní, ale není tu tolik prostoru. Lví podíl na fungování inscenace má scéna K. Polívkové a M. Čičvák toho dobře využívá. Fraška je řemeslně náročná, režie navíc míchá koktejl s prvky grotesky, dramatu, hororu... Ono si to ještě všechno sedne.

30.10. 2014 - Divadlo v Celetné: Nevím, zda je dobré se vracet k něčemu, co už bylo a je to ukončené, ovšem i tak mne to zajímalo. Začátek slibný, pak to ztrácí šťávu, k závěru prví části se vrací energie, která už vydržela do konce. Obdivuhodné je nasazení Marka Němce a Jana Plouhara, to jsou velcí tahouni! První rvačky hodně opatrné, ty další už jsou velmi povedené. Přes mé výtky to není inscenace, ze které bych odešel a byla úplně zapomenuta, ale...

27.9. 2017 - Švandovo divadlo: Dobrý nápad s ne moc dobrou realizací. Prádelna se zdá jako dobré místo. Fungovalo by to, ale celé je to utahané, zdlouhavé a nic neříkající. Příběhy se střídají jeden po druhém, žádné prolnutí, energie, drive... Nic co by mne získalo pro ten moment tady a teď. Pár dobrých míst tam bylo, ale pak se to zase vrátilo zpět. Navíc podobně zpracovaných témat máme plná jeviště, napadá mne několik takových inscenací. Škoda, jsem NDB fanda, ale jednou za čas šlápne každý vedle...

11.9. 2017 DHNP a 4.12. 2017 Archa: Kousek s vydařeně postaveným příběhem a divadelně jsem plesal nad tím, jak to funguje. Dámská šatna v první části vede, především I. Hloužková, E. Vrbková, V. Ježková. V druhé části více prostoru dostává Kníže Myškin - D. Teleky a od devátého obrazu je to nádherná divadelní práce, kterou jsem hltal. / 4.12. 2017 - Pavel Liška = dlouho jsem neviděl takový rozdíl v alternacích. V celku je Pavel Liška velmi civilní a v závěru toho expresionistického kolotoče mi tak trochu něco chybělo.

18.11.2016: Repríza, která měla řadu drobných chyb, se setkala s velkým diváckým úspěchem. Více se celá inscenace soustředí na vztahy se vším, co k tomu patří. Trochu trnem je to, proč se sestry nemohou sejít (v dnešní době). P. Tomicová hraje s naprostou přirozeností (vlastně nehraje, žije). V druhé části ukazuje, že má i na jiné role než komické a to bylo milé a vyrovnává tím i obavu, zda na tuto roli není ještě mladá. S Z. Valchařovou - Poulovou tvoří velmi dobrý tandem a ten naprosto překvapivě a trefně doplňuje Myška - Petra Vývarová Krausová.

29.3. 2013: Proč dnešní divák touží po něčem akčím, aby to podle něj mělo spád a byl chopný to sledovat? Přijde mi škoda, že pak u takových textů, jako je tento, nejsou někteří schopni udržet pozornost, protože se tam nic převratného dějově neděje a síla textu je ve slově a vztahu protagonistů. Musím Janu Strykovou a Pavla Baťka pochválit! Ano, jsou tam místa, která možná mluví až moc, ale i tak to bylo příjemné, nenásilné a uvěřitelné. Měl jsem z prvnu strach z výpravy. Scéna je dost popisná a nemusím podobné výklady, ale zde se s tím dobře pracuje.

31.8. 2017: Živá hudba, více účinkujících, práce se světlem a projekcí. Odlišnosti této inscenace od jiných tohoto souboru je pak určitou zárukou zážitku / kvality. Za sebe říkám: je to nejvíce divadelní kousek od Loserů. Díky tématu a zpracování nabízí velký prostor pro vlastní fantazii a výklad a o to více je celá inscenace hravá, ale zároveň i dost intimní. Vedle mne blízkého smyslu pro humor, který soubor má, uvidíte i kousky nad kterými rozum zůstává stát. A vlastně je potřeba zajít ještě jednou, protože někdy se na scéně toho děje tolik...

21.11. 2010: Tak jsem zašel na tu inscenaci, která na i-divadle vyvolala malou debatu. Inscenace se mi líbila. Začátek byl perfektní (bavil jsem se hodně u psaní na sklo), pak přišel pád dolů (u toho výslechu to vázlo), druhá půlka byla také podařená. Celkově je text dost popisný, ale dobré pro toho, kdo tu dobu tolik nepamatuje (jako já). Jakub Špalek hrál opravdu hodně dobře.

8.6.2011: Výtvarně a hudebně podařená isncenace. Pitínský připravil řadu hezkých výstupů, ale řada jich je také "mrtvých". Ovšem neříkám, že je to režijně-dramaturgická chyba. Řada otázek pro mne nedostala odpovědí. Nesedl mi samotný text (ale chvilky měl pěkné). Možná to více mělo co říct v době vzniku. Pojetí maškar mne hodně bavilo. Z herců zmiňuji: I. Janžurová, F. Kaňkovský, R. Mácha, Vl. Beneš. Poetiku Pitínského mám rád, ale něco tomu chybí.

5.2. 2011 (NS), 20.12. 2011 (ŠD): Pro mne velké překvapení, inscenace s divákem "čaruje" už od začátku. Mikulášek opět ukazuje, jak si umí hrát se slovem, pohybem a řadou rekvizit a zaplním tím celé jeviště (s logikou, nikoliv předvádením se). Opět jeho inscenace má silnou výtvarnou stránku. Líbí se mi, že zde není snaha vytvořit V+W, ale že se tu opravdu jedná o obsah. Závidím Brnu tak zdařilé dílo. Z Mikuláškových režií, které jsem již viděl, řadím tuto inscenaci k těm nejlepším.

24.9. 2012 - Divadlo v Celetné: Mám téměř stejný názor jako uživatel "Lukasd", takže se opakuji :-). Drábek opravdu NEnapsal text, který by koulařku Milenu "znemožnil". Drasticky humorná (satirická) místa vyvažují i místa vážnější (a později některá vyustí v komiku). Jen jestli to nebyla moc velká porce :-). Závěrečný koncert P. Kotvalda jsem trochu dramaturgicky nepobral, vnímal jsem to jako něco navíc. Pavla Tomicová = miláček publika. Jiří Zapletal by v první půlce mohl trochu ubrat. Reakce narvaného divadla a závěrečná děkovačka ukazují, že na tom kusu dramatiky něco je. Podařilo se to.

23.10. 2013: Trochu divoký sen kohokoliv. Sen, kde je všechno zvláštní a jinak a vše se hýbe a někdy se Vám chce ze spaní smát a jindy brečet. Klidný začátek, až groteskní gradace a opět návrat ke klidu. První půlka jede, v druhé už se trochu více mluví. V surrealismu se režii daří více než v práci s textem (v několika místech). Po vizuální stránce perfektní práce! Scéna sice "velká", ale funguje. Hudba velmi vydařená. Chválím T. Pavelku, mile překvapil. Zaujala mne Z. Onufráková a P. Vaněk. Mne se dnešní večer v divadle líbil, ohlas to mělo (dokonce i od mnoha studentů v hledišti). (75%)

8.10. 2010: Pro mne velmi milé překvapení. První půlka mne ohromně bavila. Rozdělování království je podařené. V druhé bylo pár (pro mne) "hluchých" míst, ale i tak hodnotím inscenaci velice vysoko. Některé recenze píší, že je to nuda, ale jako divák to netvrdím, naopak, pro mne je to zdařilá inscenace, která se řadí k těm lepším v ABC za poslední 3 roky. Herecké výkony jsou dobré. Ještě zmíním jednoduchou a účelnou scénu a perfektní hudbu. Určitě zajdu ještě jednou... :-)

26.3. 2013: Z Krále Leara zůstavají v této inscenaci snad jen jména. Celé je to nesrozumitelné. Proti moderní interpretaci klasických textů nic nemám, pokud to má význam, zde se to nedaří. Nenazval bych to ani "alternou". To po přestávce už je úplně něco navíc. Dlouho jsem ale v hledišti nezažil tak mrazivé ticho a o přestávce šepot. Nejlepší na celé inscenaci je hudba Aleše Březiny. Paradoxem celé inscenace je, že v takovém "kusu" někteří členové souboru hodně překvapují svým herectvím. Myslím, že tato interpretace je hodna jiného prostředí pro své působení.

15.2. 2016 (Stavovské divadlo): Na inscenaci mne bavila ta opulentnost. Další výhodou je živá hudba, výprava a práce sboru, to dělá inscenaci velkou, vhodnou takových scén, jako je právě Stavovské. Martin Siničák si mne podmanil hned na začátku a ve spojení s Evou Novotnou to byla divadelní radost. Tím ovšem nezapomínám na další herce podílející se na inscenaci. Význam několika prvků (momentů) mi unikl, ale to je možná má chyba a neomezuje mne to v mém kladném hodnocení. Podobné inscenace mne baví.

11.4. 2014 (Švandovo divadlo): Ionesco je pro mne zajímavý autor a jeho texty mne baví a tento také, ovšem občas se musí hlava více zapojit. V paměti inscenace uvízne především výkonu Heleny Čermákové, ale i ostatní musím pochválit. Myslím, že je to povedené. Líbila se mi výtvarná stránka. Je zvláštní kolik spojitostí v textu se najde s jinými dramaty, asi už tu opravdu všechno bylo. (75%)

9.10. 2015: Někoho neosloví téma, někdo se neztotožní s opakováním situací... ale vzhledem k nasazení všech herců to stálo za vidění a já jsem se bavil. Minulý čas z toho důvodu, že se jednalo o derniéru, škoda. Pavla Beretová hrála s velkou energií a na králíka Tomáše Jeřábka nezapomenete. Více už asi nemá smysl hodnotit.

6.8. 2015: Poměrně dobrá hra s dobrý hereckým obsazením, kterému režie zůstala něco dlužna (z mého pohledu). Některé situace jsou až příliš vláčné ne ne moc uvěřitelné. Pár jich potom vysvětlilo další jednání. Je to škoda. Volba hry mne překvapila. Ungelt, z mého pohledu, přináší jiné kousky (to ovšem není myšleno jako výtka, ba naopak). Možná venkovní prostor je pro toto komorní drama moc velký?...