Profil uživatele

Jirkan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 10 % (259)
Pavla Haflantová: 11 % (89)
Anežka Kotoučová: 12 % (108)
Lukáš Dubský: 12 % (180)
Veronika Boušová: 12 % (107)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 1.5.2017)
30.4.2017, 18.9. 2017: Podařený Skutrovský kousek. Výtvarné a hudební pojetí má prim. Velmi zajímavě pracují s folklorikou (španělskou nebo tou nám bližší). Užíval jsem si, jak celá skládačka funguje. Je to kolektivní práce, nikdo nevyčnívá a všichni mají prostor. Můžeme vést debatu o tom, do jaké míry byl Lorca zachován. Někteří asi mají problém s tím, že je to činohra a moc se tam nemluví (alespoň tak to znělo o přestávce a po představení). Proč se zahlcovat slovy, ty nám ve velké míře dávají seriály v TV. Užijte si tu poezii na jevišti, je to zážitek a jeden z velmi podařených kousků v ND.
(zadáno: 29.4.2017)
26.4. 2017: Divácky atraktivní a vděčná inscenace s trochou ironie k textu, ale i k hercům samotným. Mile překvapil A. Goldflam. Nejlepší byla Kněžna E. Hacurové. Obdivoval jsem projekce. Samotný závěr mi vtipný nepřišel (vlastně s ním i trochu nesouhlasím). Použití české hudby našich velikánů je vtipné (a když k tomu máte i dav v krojích), ale podobně k tomu přistupoval i Vl. Morávek v ND. Tato inscenace bude mít určitě pěknou řádku repríz, ale čekal jsem trochu jiný pohled na věc (jako třeba Furianti)...
(zadáno: 25.4.2017)
24.4. 2017 a 22.10. 2017: Zvyšuji své hodnocení a upravuji komentář. Trvám na tom, že výprava této inscenace není dotažená tak, jako herecká práce a úprava samotného textu. Milena Steinmasslová ve své roli byla po druhé mnohem působivější. Na své roli stále pracuje a stále hledá nové momenty a významy (takže roli dává dost energie). Rovnocenným parťákem je Jitka Nerudová, to platí stále. Ostatní nemají tolik prostoru rozehrát své příběhy, ale odvádí velmi dobrou práci a jako celek to funguje. Prostě šťavnaté divadlo.
(zadáno: 9.4.2017)
7.4., 3.6. 2017, 10.2. 2018: Vtipné s dramatickým obloukem, dobrým překladem a hudbou (a hlavně když je živá). Vše obohaceno nápaditou režií. O. Sokol se posunul v muzikálu o kus dál. Důvod, proč většina diváků na toto zajde je M. Absolonová. Co ona dokázala jako M. Poppins, Evita a Funny mne přesvědčuje, že lidi na muzikál máme (s autory už je to horší). Její Funny není na začátku tak ztřeštěná, v závěru je velmi přesvědčivá. Její herectví je živé a přirozené. Poutavě pracuje s rozpětím hlasu. Trochu odlišná role. Co bude příště? Sally Bowles? (Jo a určitě nepřehlédnete L. Termerovou!)
(zadáno: 21.3.2017)
20.3. 2017, 19.4. 2018: Nápaditá inscenace, která si hraje i s řadou forem a jako celek to funguje. Jednoduchá scéna o to více podtrhuje jednotlivé herecké výkony a zde je co chválit. Povedený je i překlad. Bavil jsem se celou dobu, místy mne inscenace i mile překvapila. To je přesně ten divadelně-radostní moment. / Vydařený počin DNV a inscenace zdraje jako víno, škoda blížící se derniéry.
(zadáno: 17.3.2017)
15.3. 2017: Poměrně komplikovaný text komplikuje trochu ještě režijní pojetí a pak chápu, že s některými diváky se to nesetká. Chvilku mi trvalo, než jsem se orientoval a pochopil jsem o čem to je. Práce obou protagonistů je o to více obdivuhodná. V tak malém prostoru to ošívání musí vnímat a neztratit se v textu dá asi také práci. Oba jsou velmi dobří, ale neodpustím si poznámku, že Jakub Gottwald v některých momentech překvapil. Chtěl jsem hodnotit nižšími %, ale nějak se mi to rozleželo v hlavě... inscenace s přesahem? :-)
(zadáno: 11.3.2017)
10.3. 2017, 14.2. 2018: Trochu boj s akustikou prostoru. Některé figury se nemusí tolik schovávat do odlišovacích kostýmů. Použité písně fungují jako zcizovák, ale mohou mít větší žánrovou vyhrazenost. Podařené scénické řešení a hudba. Divadlo zahrané s chutí. Nad tím vším, včetně hrůzného příběhu, vládne výkon Jana Grundmana! Už od příchodu do sálu až do samotného konce (odzbrojující poslední věty), má diváky v hrsti. Vlastně tak trochu máte pro něj i určité pochopení. Až potom Vás napadne otázka: kde je spravedlnost a pravda? Inscenace, která si zaslouží pozornost.
(zadáno: 6.3.2017)
3.3. 2017: Nemohu srovnávat s knihou, kterou jsem nečetl a znám ji povrchně ze školy. Nechal jsem se zlákat na spojení Studia Hrdinů s Vojtou Dykem. Víděl jsem inscenaci velmi procítěnou s velmi povedeným startem (a zajímavých míst se v inscenaci najde více) a podařenými hereckými výkony (i přes výhrady k herectví D. Polákové i v jiných inscenacích v minulosti). Výrazné plus má i hudba Ivana Achara. Přes náročnost obsahu jsem se nenudil. Byl to přijemný divadelní večer.
(zadáno: 23.2.2017)
22.2.2017: Zajímavé herecké výkony O. Veselého, R. Valenty a T. Dočkalové. Nápadité řešení scény a dotáček (včetně práce s nimi). Ovšem je to pro mne velmi nesourodá inscenace, která je složená z jednotlivých obrazů a nefunguje jako celek - příběh. Postrádal jsem motivaci postav. Kladl jsem si otázku "proč" (a to především v druhé části inscenace).
(zadáno: 21.2.2017)
20.1. 2017: Co je za mne v inscenaci na výtku je především neujasněný styl kostýmu. Na druhou stranu jsou tu pak zajímavosti po pohybové stránce, projekce, hudba a některé fungující nápady. Dámská šatna v této inscenaci je lepší, z pánů jmenuji hlavně Lukáše Adama a Ctirada Götze. Poměrně velmi svižně běží čas v hledišti. První půlka má pár slabších momentů, ale je více snová. Daří se pracovat s "herci" chystající představení, je to vtipné. Za stěžejní momenty inscenace považuji milenecký ring a samotný Pukův závěr. Fidlovačka má našlápnuto, tak snad to půjde dál dobře...
(zadáno: 15.2.2017)
13.2. 2017 (75%): Zapálenost mládí, které k sobě přivzalo i zkušenou generaci se vyplácí. Myslím, že vznikla svěží inscenace s podařeným humorem tak trochu na vážno a ne úplně situačně. Jednoduchá scéna, vydařená hudba a pohybová stránka inscenace. Snad jen trochu v první části nefungují doprovodné zvuky pro tetičku. Vzhledem k určité vizuální aktualizaci se mohl i v místech aktualizovat text. Rozhodně tento soubor stojí za pozornost, má potenciál to dotáhnout daleko.
(zadáno: 12.2.2017)
10.2. 2017: Tento styl inscenací souboru Švandova divadla mi sedí nejvíce a byla radost po delším čase takový kousek vidět. Několik herců se ukázalo i v jiných rolích, než je zvykem. Rozhodně za zmínění stojí Klára Cibulková a její precizní práce. Výprava se též povedla. Pravda, že první část více popisuje a v druhé se toho více děje, ovšem vše se dobře sledovalo a bavilo mne to.
(zadáno: 9.2.2017)
8.2. 2017: Proč jít na tuto inscenaci? Pro nápadité řešení prostoru. Pro vydařený text, který si hraje s obrazností, poetičností a neparoduje či nepopisuje do nějakých dějepisných podrobností. Hlavním důvodem jsou pak všechny herecké výkony. S chutí a zaujetím jsem sledoval tu souhru, chuť a zapálenost. Je to prostě vydařený kousek, který mohu doporučit.
(zadáno: 6.2.2017)
6.2. 2017: Některé projekce jsou až moc naivní. Místy se kopíruje doslovně film. Komická dvojce je tak trochu nešvar produkcí, ovšem díky druhé půlce a vyvolané reakci u pozorného diváka je beru, fungují. Polemika by se dala vést nad výkonem A. Šiškové. Ovšem na druhou stranu je tu povedené hudební aranžmá, vtipná a fungující aktualizace moderní pohádky, některé režisérské a scénografické nápady, kostýmy. Špičkou ledovce, třešní dortu je nasazení B. Kohoutové a J. Ciny! Naprostý punc inscenace! Důvod, proč jít na hudební divadlo v Praze! Velmi dobrá rodinná inscenace.
(zadáno: 1.2.2017)
30.1. 2017 - Divadlo Archa: Pro mne osobně tak trochu bez přesahu, abych šel s některou z postav nebo s dějem. Na druhou stranu to, co se dělo na jevišti se mi líbilo a dobře se na to dívalo. Velmi jednoduchá scéna a velmi dobré herecké výkony. Pitínského stylizace a práce s pohybem mne vždy bavila. Ve finále jsem byl překvapený jak dlouhá ta inscenace je, uteklo to. Je to velkoformátová inscenace (s dobrým výběrem hudby).
(zadáno: 30.1.2017)
25.1. 2017: Zajímavě vystavený text v podařené režii s řadou nápadů pro dotvoření situace, atmosféry. Herecky více uvěřitelné než např. Kamarádi. Ovšem celé to pro mne bylo bez hlubšího zásahu a to je škoda.
(zadáno: 24.1.2017)
23.1. 2017: Vizuálně je inscenace podařená. Škoda jen, že prolínání příběhů je tak trochu klipovité. V inscenaci je několik vtipných a fungujících nápadů a herecky je velmi dobře zvládnutá. Najít a udržet tu hranici, aby to nebylo trapné je velký úkol a soubor si s tím poradil. Ovšem některé momenty Diany Tonikové, Aleše Petráše, Elišky Bouškové a Barbary Lukešové se nedají zapomenout (v dobrém). Publikum se bavilo. Je to zdařilejší uvedení než v Disku. Kašpar má obdiv, že sahá po takových textech. Marek Němec jako režisér mne baví.
(zadáno: 22.1.2017)
22.1. 2017, 5.5. 2017: Inscenace, která mne pohltila od samého začátku, nedala mi vydechnout a jediné na co jsem myslel byl fakt, aby to neskončilo. Díky předloze jsem se přesvědčil o tom, že Lenka Vagnerová netvoří pohyb pro pohyb, ale vše dává smysl a promlouvá. Viděl jsem všechny její současné inscenace a stejně mne některé nápady překvapují a fascinují. Vše maximálně propojeno s jednoduchou výpravou a velmi povedenou hudbou. O výkonech nemluvě, ale přeci jen Andrea Opavská mne tentokrát uhranula. Pro mne taneční inscenace roku a těším se, až zajdu znova.
(zadáno: 20.1.2017)
19.1. 2017 - Jatka78: Jatka jsou zajímavým prostem i pro činohru, jak se ukazuje. Zajímavě se nesl zvuk. Výprava inscenace je velká. Děj je podán velmi srozumitelně a sluší mu určitá nadsázka. Ovšem ta se trochu tříští se snahou o určitou ponurost (a to jak v hudbě, tak někdy i ve svícení). Některé menší postavy mají trochu ochotnické vyznění, to je škoda. I přes drobné výtky jsem si ale celou innscenaci užil jsem rád, že jsem ji měl možnost vidět. Byl to příjemný divadelní večer (plný mrazu) :-).
(zadáno: 17.1.2017)
16.1. 2017: Vizuálně nápaditá inscenace. Ovšem jako celek úplně nezafunguje a ukazuje jen určitou povrchnost mezilidských vztahů mladé generace. Mnohdy trefnými a ironickými poznámkami, jindy zas určitým a nepravděpodobným klišé. Ani reklamní "zcizováky" tomu úplně nepomhou, ale vtipně zapadají. (Bylo to mé první setkání s tímto ročníkem a myslím, že o některých uslyšíme a podaří se jim uchytit se).
(zadáno: 12.1.2017)
11.1. 2017: Tak trochu prapodivná pointa z prostředí dámské herecké šatny s obdivuhodnými výkony všech protagonistek. Jejich herecká práce v prázdném prostoru funguje jako přirozený rozhovor, kterého jste, jako divák, tajným svědkem. Samotný závěr pak ukáže, že jste v divadle (a začne se scénicky něco dít). V tomto směru je to velmi pěkná práce. Text sám obsahuje ostré, milé a i vtipné momenty, ovšem místy také klišé. Nabízí se ale otázka, jestli to tak náhodou není i v běžném životě. Taky předpokládám, že je to kus, který diváka přitáhne spíše obsazením než obsahem (titulem).
(zadáno: 12.1.2017)
9.1. 2017 - Divadlo DISK: Řada zajímavých nápadů se zde střídá s momenty, které nejsou tolik vydařené. Z nich několik působí i naprosto nevyužitě a prvoplánově. S tím jsem se u režií I. Rajmonta setkával často, takže hodnocení je hodně subjektivní. Zajímavé je scénické řešení, jen asi trochu dojelo na uvedení v jiném prostoru (měl jsem pocit, že někteří diváci špatně vidí, to ale do hodnocení nezahrnuji). Zaujalo mne pojetí Mefista (Veronika Korytářová a Martin Polách), dále Tomáš Váhala a Karolína Beranová. Trochu mi ale asi unikla základní myšlenka proč...
(zadáno: 21.12.2016)
19.12. 2016: Inscenace, kde jsem se téměř nechytil příběhu, nebyl tam za mne žádný motiv a řada postav jen tak epizodně prošla, řada situaci se prostě nějak stala. Na druhou stranu mne v této inscenaci baví některé herecké výkony, nápady, její výtvarné pojetí a řešení. V tomto ohledu je inscenace velmi podařená, takže jsem se nenudil. Určitě si najde své publikum. A jestli někdo z hnidopichů řekne, že je příliš moderní, tak už nevím... (65%)
(zadáno: 7.12.2016)
6.12. 2016: Malé zjevení na divadelní mapě. Vedle výkonů všech tří protagonistů mne bavilo to střídání situací. Mnohdy až přehnané a pro někoho místy i trapné situace obalují velice silý a zajímavý příběh. Díky tomu samotné jádro inscenace pak ještě více rezonuje. To se především ukázalo v samotném závěru. Stačí určitá paralela, se kterou se smysluplně pracuje, pak není potřeba nic říct a diváka mají herci v hrsti. Odcházel jsem nadšený...
(zadáno: 2.12.2016)
30.11. 2016: Komorní příběh na prostoru, který funguje filmovým způsobem, což přidává na atraktivnosti celého vyznění inscenace. V textu jsem trochu hledal některé motivy... Co ale v této inscenaci stojí za pozornost jsou výkony Anity Krausové, Jana Ciny, Petra Šmída. Velmi půvabně je doplňuje Miluše Hradská. Její výstupy společně s Janem Cinou jsou naplněné a jsou to ty momenty, které si budu pamatovat v souvislosti s touto inscenací.