Jirkan

11.4. 2014 (Švandovo divadlo): Ionesco je pro mne zajímavý autor a jeho texty mne baví a tento také, ovšem občas se musí hlava více zapojit. V paměti inscenace uvízne především výkonu Heleny Čermákové, ale i ostatní musím pochválit. Myslím, že je to povedené. Líbila se mi výtvarná stránka. Je zvláštní kolik spojitostí v textu se najde s jinými dramaty, asi už tu opravdu všechno bylo. (75%)

1) Výborný nápad s fungující a promyšlenou realizací, perfektní místo a téma. 2) Provedení vůči divákům. Občas se stane, že Vám něco podstatného unikne a pokud důvěrněji příběh neznáte, tak je to asi trochu problém. Děje se toho tolik, že pokud se nechytíte někoho jako novináře, snadno o něco přijdete. Škoda, že v momentech kdy jste někým z postav osloveni můžete jen gestikulovat, možná by byl pak zážitek větší. Obdivuji více formu než obsah. V tomto směru (a nasazení tvůrců vč. herců) je to mimořádné. Pomalejší rozjezd a pak čas nevmítáte a snažíte se vše pochytit.

23.4. 2014: Vedle vydařené výtvarné stránky zde za pozornost stojí hudba Petra Kalába a hlavně choreografie Jana Kodeta, tahounem celé inscenace je Zuzana Stavná. Nečekejte divadlo plné zvratů nebo dramatu. Osobní linka příběhu Muybridge je zde vedlejší. Jde zde o jeho práci, jeho fotografie před Vámi přímo ožijí. Vizuální složka a princip vede. Rozhodně zajímavý divadelní počin, ale tak trochu pro mlsouny (mne to chutnalo = 75%).

25.4. 2014: Bavil mne Pavel Liška společně s Ivanem Luptákem, myslím, že se zde s dvojníkem hlavního představitele pracuje velmi vhodně a jemně, aby to více podtrhlo jeho běsi, které v hlavě má. Pak určitě nepřehlédnete Marii Spurnou, Anežku Kubátovou a Magdalénu Sidonovou. Snad nelžu, když řeknu, že jsem měl pocit, že to soubor baví. Přišlo mi, že jsou v tomto případě hodně sehraní a vedle vtipných scén tu jsou i scény s napětím (např.: sundávání krabice v 1. části). Více mi sedla až druhá polovina, ale celé to má zvláštní punc, ještě trochu přemýšlím (75%).

6.6. 2014: Bavil jsem se. Ale má to své mouchy, vynechám-li samotný text hry: Chrobáci tak trochu ilustrují, mravenci = dobrý nápad s teambuildingem, ale nefunguje úplně přesně. Perfektní po výtvarné stránce, moc fajn (brechtovská) hudba. U Motýlů baví především K. Dobrý a F. Kaňkovský, to je dvojce! Podobní jsou Cvrčci v podání L. Žáčkové a I. Orozoviče. Lumka Vl. Beneše nepřehlédnete stejně jako Kuklu M. Kerna. Konec má určitou potřebnou hořkost. U Špinara mne baví, jak si z něčeho udělá srandu a na závěr to pěkně "nadávkuje", ale nemohu se ubránit pocitu, že se trochu drží stranou. (75% ?)

9.7. 2014: Když Vám během představení lehce prší, ale herci hrají dál, diváci sedí všichni ve stejných (fasovaných) pláštěnkách a nad HAMU se objeví duha, pak je to asi kýč :-). Podle mne je Sen složitější kousek - tři dějové linky, žádná hlavní postava. Tvůrci letní produkce si s tím umí poradit s určitým nadhledem a humorem. Pro někoho možná moc alternativně, pro někoho klasicky. Rozhodně nápaditě, místy možná i s pokorou, vizuálně zdařile. Já se u včerejší reprízy bavil. Pochválit musím především dámskou část obsazení a Puka. Krásná je i autentičnost svatebčanů.

19.12. 2016: Inscenace, kde jsem se téměř nechytil příběhu, nebyl tam za mne žádný motiv a řada postav jen tak epizodně prošla, řada situaci se prostě nějak stala. Na druhou stranu mne v této inscenaci baví některé herecké výkony, nápady, její výtvarné pojetí a řešení. V tomto ohledu je inscenace velmi podařená, takže jsem se nenudil. Určitě si najde své publikum. A jestli někdo z hnidopichů řekne, že je příliš moderní, tak už nevím... (65%)

9.8. 2014 (Divadlo v Celetné): Zajímavá hra se zajímavým výtvarným a zvukovým pojetím. P. Hromádka umí upoutat pozornost a strhnout. Pochválit musím i další herce a především jejich rozlišení jednotlivých postav. Líbí se mi, že každý kousek má svůj humor, který pak přejde v něco vážnějšího. Ovšem trochu přemýšlím nad koncem. Od určitého nadhledu to přešlo k silné víře. Beru to jako záměr, že tomu všemu propadl hlavní představitel a uvěřil... (a dál bych neprozrazoval).

17.9. 2014: Derniéra se asi hodnotit nedá objektivně, protože nálada inscenace je jiná a možná s několika vtípky, které jsou někdy méně, někdy více viditelné pro publikum. V podobné férii se nesl určitě i dnešní večer. Rozhodně to byla vtipná podívaná, která mne bavila. Určitá aktualizace a stylizace je přesně tak akorát. Moc se mi líbil úvod Z. Hadrbolcové a scéna s předložením důkazů pro Oregona.

16.10. 2014: Hra sama o sobě mne hodně bavila. Je barvitá, od zamyšlení proč R & G jsou a co se od nich čeká přes filozofické úvahy hodné Stopparda interpretované s nadhledem obou protagonistů, kteří na sebe neuvěřitelně slyší, takže jejich souhra je dokonalá. Tohle je přesně ta komedie s chytrým humorem, které trochu postrádám i v dalších divadlech. Občas to v té linii humoru zakolísá, ale to se dá omluvit. Určitě se přidám mezi další diváky, kteří mohou říct "viděl/a jsem to dvakrát" (nebo více krát).

26.10. 2014 - DNV (85%): Ostravská inscenace se více věnuje dějové lince vztahů, než tomu kdo je to Christopher a jak kolem sebe vnímá svět. Většina těchto částí byla škrtnuta. Dokonce i Siobhan zde není tolik strážným andělem jako reálnou postavou z jeho okolí. Vše to působí jako hromadná terapie nebo rekonstrukce událostí. Nepovažuji to za chybu, je to jiný pohled a o to více pro mne zajímavější. Podstata povedeného příběhu byla zachována. Vedle dobrého výkonu Roberta Finty mne velmi zaujal Ed v podání Františka Strnada. Problém jsem měl trochu s uchopením postavy Judy.

30.10. 2014 - Divadlo v Celetné: Nevím, zda je dobré se vracet k něčemu, co už bylo a je to ukončené, ovšem i tak mne to zajímalo. Začátek slibný, pak to ztrácí šťávu, k závěru prví části se vrací energie, která už vydržela do konce. Obdivuhodné je nasazení Marka Němce a Jana Plouhara, to jsou velcí tahouni! První rvačky hodně opatrné, ty další už jsou velmi povedené. Přes mé výtky to není inscenace, ze které bych odešel a byla úplně zapomenuta, ale...

1.11. 2014 - Divadlo Komedie: A přivírám obě oči, protože jako inscenace běžný průměr. Nadprůměrný je zde text, který baví více především ty, co znají úskalí ruské dramatiky nebo podrobněji znají Čechova. Koho v inscenaci nepřehlédnete je Dana Fialková. Měl jsem pocit, že na ní celý večer stojí a padá. Další v pořadí je pro mne Tereza Dočkalová. Rozhodně říkám inscenaci "ano", ale pokud Prahu ještě navštíví, nemám potřebu ji vidět znova.

27.11. 2014: Poměrně zajímavá hra (a dá se nad ní ještě hodně přemýšlet). Říkal jsem si, jaké by to bylo bez těch "komických vsuvek". Je to trochu naše povaha zlehčovat i ty nejvážnější situace, tak proč ne. Navíc ta poslední vsuvka neuvěřitelně podtrhla celý děj = zafungovala. Možná je to v Rubínu tentokrát moc stísněné,ale to nemá zde na mé hodnocení vliv. Hvězdou dnešního večera je Týna Průchová.

21.1. 2015: Neubránil jsem se pocitu, že to trochu ze začátku vázne, že to může mít rychlejší spád. Dopis Otce Welshe je zdlouhavý a divadelně nezajímavý. Překlad působí místy šroubovaně, klidně mohl být trochu drsnější. Mnohokrát použitý výraz "podělaný" se dá asi vyjádřit (vzhledem k situaci a jednání postav) jinak a pochopitelně expresivněji. Finále (po dopisu Otce W. až po samotný závěr) má náboj a je radost oba protagonisty sledovat. Líbila se mi výprava, někdy stačí málo.

2.2. 2015 - Divadlo Hybernia (75%): Možná pro tuto inscenaci moc velký prostor. Dramatizace podařená. Interpretace slušná se snahou vystihnout to podstatné z příběhu. Přiznávám, že jsem tuto inscenaci vyhledal kvůli hlavní představitelce, abych viděl její práci na jevišti a rozhodně mne přesvědčila o svých kvalitách! Moc pěkná herecká práce. Každé divadlo (soubor) má svou velkou herečku a zde je to Helena Karochová. (Jen mne pobavilo, že několik diváků bylo překvapených, že to není muzikál... :-)).

28.2. 2015 - Švandovo divadlo: David Drábek má obrovskou fantazii a umí pracovat se situací a slovem a někdy v dost absurdní rovině, ale vlastně dává to smysl. Líbí se mi hlavní motiv. Navíc má tahle hra v sobě určitou hořkost. První polovna se ale vleče a moc povídá. Druhá už má nějakou hodnotu a spád a není to jen takové plácání pro pobavení. Jiří Zapletal by měl své herectví krotit, jeho projev je místy dost za hranicí únosnosti. Na druhou stranu práce Pavlíny Štorkové je nepřehlédnutelná a nezapomenutelná, na tuhle herečku v ND se těším!

4.3. 2015: Zajímavá hra s pěknými hereckými výkony. Nic extra dramatického, chce to pozorně poslouchat. Z Karla Dobrého vyzařovala křehkost. Překvapil Filip Rajmont. Zajímavá pointa s bratrem Vincenta a o výstupech s Františkem Němcem psát nemusím. Jen si myslím, že komorně pojaté hře prostředí Nové scény trochu škodí a hlavně teď, když ji byla odejmuta právě její komornost. (75%)

26.4. 2017: Divácky atraktivní a vděčná inscenace s trochou ironie k textu, ale i k hercům samotným. Mile překvapil A. Goldflam. Nejlepší byla Kněžna E. Hacurové. Obdivoval jsem projekce. Samotný závěr mi vtipný nepřišel (vlastně s ním i trochu nesouhlasím). Použití české hudby našich velikánů je vtipné (a když k tomu máte i dav v krojích), ale podobně k tomu přistupoval i Vl. Morávek v ND. Tato inscenace bude mít určitě pěknou řádku repríz, ale čekal jsem trochu jiný pohled na věc (jako třeba Furianti)...

18.3. 2015: Nápad dobrý, ale někdy až příliš kritický a chybí mu nadhled, který si to zaslouží. Možná by si to zasloužilo trochu škrtů. Velmi zajímavý je jazyk hry - od poetického až po vulgární (který sedne). Herecky dobré, všichni si to užívají. Vévodí dámská část obsazení, je radost pozorovat jejich práci.

11.4. 2015: Bavila mne ta hra, kdy nevíte, zda si ti kluci hrají, trénují nějaký sport, prochází vojenským výcvikem nebo se opravdu perou. Ovšem pak se to ukáže a bylo zajímavé v závěru pozorovat i publikum jak reaguje. Dobrý je hudební výběr. Ta inscenace má co říct.

23.4. 2015: Troufám si říct až "klasická fraška" s velmi rychlým spádem, ale postavena tak, že i přes prosmátá místa jste schopni převyprávět děj. Jednoduchý, ale na druhou stranu i satirický a romantický příběh. Rozhodně finále nevyzní úplně banálně, což celou věc lehce pozdvihuje. Práce paní Bohdalové je pozoruhodná. Myslím si, že velmi slyší na publikum a pokud se publikum baví, umí jim dát, co žádá, ale v takové formě, že se to hodí, zapadne to a nepředvádí se. To je umění. Byl to příjemný večer a délka představení pro nedivadelníky je velmi příznivá.

29.7. 2015: Líbí se mi, že se R. Novák snaží v rámci své práce přijít s něčím novým. Proti naplněnému a košatému Risku je tu něco komorního, sevřeného, více koncetrovaného. Výtvarně a hudebně moc vydařené, pomáhá tomu u surové prostředí Jatek 78. Pravdou je, že některé výstupy nejsou tak intenzivní a podmanité, ale nenudí tolik, aby Vás to "vykoplo zpět do reality". Rozhodně kousek, který něco říká a není to jen show a stojí za vidění, ač jsem čekal něco více niternějšího a mezi aktéry dravějšího, vzhledem k tématu a anotaci.

6.8. 2015: Poměrně dobrá hra s dobrý hereckým obsazením, kterému režie zůstala něco dlužna (z mého pohledu). Některé situace jsou až příliš vláčné ne ne moc uvěřitelné. Pár jich potom vysvětlilo další jednání. Je to škoda. Volba hry mne překvapila. Ungelt, z mého pohledu, přináší jiné kousky (to ovšem není myšleno jako výtka, ba naopak). Možná venkovní prostor je pro toto komorní drama moc velký?...

16.8. 2018: Inscenace využívající plně princip OH, kouzlo parku a jeho proměn podle potřeb situace. Jen by se trochu lépe mohlo pracovat s hloubkou parku a světlem (jako v jiných inscenací téměř stejného tvůrčího týmu = Robin Hood, Macbeth...). Řada scén je efektních, mají nápad, spád nebo humor. Ovšem dost to celé shazuje až přílišná lidovost, dvojsmyslnost a hraní na diváka. Za mne má Martin Glaser větší smysl a představivost pro divadlo. Herecky několik zajímavých výkonů, jiné skřípou na hraně taškařice. Kdo to drží a táhne je Taťána Kupcová!