Jirkan

Tak takto si představuji prezentaci Gogola na jevišti... Závěr je nápaditej, otázkou je, zda jevištní technika neodvádí moc pozornost od závěrečného monologu.

Chválím scénografii. Chválím nápaditost tvůrčího týmu, je to další z vyjímečních inscenací DVD.

Životní role Hany Saidlové, na závěr dojme hodně lidí v publiku, jak jsem už 2x pozoroval v šatně.

Tak to je hodně povedené, možná víc než zlínská Maryša. Klasické provedení, které vítězí u publika...

Už u jiné inscenace jsem psal, že pan Gábor je vyjímečný režisér, který využívá hlavně herců na minimálně dekorativní scéně... Je to jedna z inscenací, kde umělecká úroveň roste a nepadá.

29.11. 2008: Tato inscenace mne hodně překvapila. A Martina Randová nám profesně jen kvete :-)... 11.5. 2011: zašel jsem znova, dnes bylo publikum hodně živé, hledištěm se nesl bouřlivý smích, až bylo vidět, že nás pozoruje někdo ze zákulisí. Obě představitelky jedou plnou parou do publika. Řada diváků situace předvídá, ale i tak se smějí (možná i kvůli tomu). Doporučuji :-).

(podzim 2009) Tak to jsem jenom hltal a těším se, až to bude zase v Praze... // (jaro 2010) Další hostování bylo v Divadle Kolowrat, 13.3.2010 - opět jsem na představení zašel a dal bych představení klidně 95%. Bylo fajn, že tentokrát se hrálo v menším prostoru. Divadlo pod Palmovkou, kde byla podzimní repríza inscenace, je na tuto komorní hru velké. Kolowrat je prostor akorát. Víc jsou vidět drobnosti jako pláč Zuzany Onufrákové a více vnímáte výpověď všech tří žen. Palmovka má bariéru v podobě kukátkového hlediště.

Tak tohle bylo něco! :-)Smekám pře paní Herečkou Kateřinou Krejčí, její výkon mne hodně překvapil (O´Brien).... Bezruči jsou vyjímečný soubor...

Hrozně zajímavě je řešena scéna. "Vítejte u nás doma, zůstaňte na svých místech a jen sledujte, jak se nám hroutí rodina". Nejvíc mne překvapila Lucie Žáčková. Její výstup, kdy dostane záchvat, mne až dojal. Jedno z nejleších pražských komorních dramat.

Pan režisér Dodo Gombár se pokusil o zajímavé představení a musím uznat, že se povedlo. Inscenace má velice silné momenty. Velice zajímavé je výtvarné pojetí, opakované scény, hudba. Obsazení je zdařilé, v paměti ovšem uvízne nejvíce závěrečná scéna Zuzany Onufrákové (Amélie). Rozhodně je to inscenace, která stojí za povšimnutí.

20.12.2009 a 25.4.2010: Moderní kabát inscenace, který funguje, nic tam není samoúčelné. Inscenace má hodně čitelných režijních nápadů (vězení, červené koberce). Herci hrají bezvadně, děj má spád, diváka to nenudí ani trochu. Mile překvapuje Lucie Juřičková i Dagmar Havlová. Špinar umí pracovat s herci a ví co chce a je to znát. Největší dojem na mne udělalo setkání obou královen, hodně silná scéna. Je tam pár drobností, které bych vypustil, ale je to názor osobného vkusu. Povedlo se to víc jak Vojcek (pro mne jako pro diváka).

1.3.2010: Špinar zase ukázal cit pro jevištní formu a hereckou práci. Inscenace na nic netlačí. Užíval jsem si děj bez nějakých těžkostí a "kudrlinek". Některé obrazy jsou hodně působivé. V hledišti bylo hodně zvědavců, o přestávce se probíral Vojcek a Marie Stuartovna (proč asi), našel se i pár, který byl znechucen, ale proti gustu... :-). Ukazuje se, že Špinar je opravdu výraznou osobností současného divadla.

13.9. 2010 (Divadlo v Celetné) - Čekal jsem jsem, co to bude, když se to na repertoáru divadla drží už pět let a musím říct, že to byla milá podivaná. Choreografie, kostými a boty koní jsou nápadité. Hlavní představitel Petr Halíček je opravdu velkým tahounem inscenace, dlouho ho asi uvidím před sebou jako starého koně v kuželu světla ohnutého a klepajícího se. Mladá Boleslav zase ukázala v Praze kus práce. Doufám, že po dokončené rekonstrukci divadla nás o podobné zážitky neochudí.

4.10. 2010: byl to příjemný zážitek, příběh je dojemný, humorný, vážný, romantický... rozhodně jedna z inscenací, která stojí za vidění...

5.10. 2010: Nikdy jsem nevyhledával režie pana Pokorného (jeho několik inscenací jsem viděl a jako divák říkám "nic moc pro mne"), ale toto se hodně povedlo. Máte pocit, jako když nahlížíte do té "nechutné" jídelny v továrně, do toho až hororová hudba připomínající práci velkých stojů a dobré herecké výkony. Jana Pidrmanová byla pro mne velkým překvapením, měl jsem z ní až místy husí kůži. Už dlouho jsem z krátkého představení neměl tak silný zážitek.

17.3. 2011: Hra je hodně zajímavá, scénicky skvěle řešená a přehledná. Trochu by se ještě škrtat dalo. Herecké výkony velice dobré, vyberu jen několik: Eliška Balzerová se místy ukazuje v "jiném světle" než ji z tohoto jeviště znám. Ondřej Brousek herecky roste, jen tak dál. Ovšem mou pozornost nejvíce strhnul výstup Zuzany Vejvodové, to bylo "divadlo", také si zasloužila jediný potlesk na otevřené scéně (jen škoda, že na děkovačce nebyla přítomna, ale nemoci neporučíte). Určitě ještě zajdu znova.

21.3. 2011 a 11.11. 2011: Zvyšuji hodnocení z 80% na základě navštívení další reprízy. Vrátil jsem se a musím říct, že inscenace zraje. Herecké výkony moc pěkné (zmíním Frejovou a Čapku v čele inscenace). Hodnotil jsem negativně P. Hřebíčkovou - již našla své místo v inscenaci, zaujala mne. Koncepce nápaditá. Svojí "ohraností" je inscenace více ironická. Lépe jsem pochopil význam II. části. Několik diváků o přestávce opět odešlo. (Za velké "+" souboru považuji nováčky P. Děrgela a M. Krátkou).

30.4. 2011: (téměř 95%) Po několika hostování v Praze jsem soubor navštívil na domácí scéně. Velké uznání za velice zdařilý pokus přenesení filmu na jeviště jako vlastní drama, které s filmem nesrovnáváte. R. Král a Z. Julina odvádí na jevišti neuvěřitelný výkon (odměnou jim byl velký potlesk). Z žen zaujme E. Novotná (Anežka) a M. Hradská (Marie). Několik dech beroucích scén (jako hospodská rvačka, smrt Anžeky...). Scéna možná zbytečně "megalomanská", ale funkční. Doporučuji milovníkům velkých dramat.

14.5. 2011: Začátek byl plný symbolů, což se mi líbilo, pak to trochu začalo váznout, přítom text je pěkný. Chvíli před přestávkou přišel zvrat a druhá polovina byla emoční smršť. Příjemným překvapením pro mne byla Veronika Žilková, velké vážné role ji sluší, škoda, že je hraje tak málo. Vedle ní velkým plus incenace je Veronika Divišová, která je neuvěřitelně přirozená. Její závěrečný výstup s V. Žilkovou byl hodně silný, dojemný. Myslím, že je to nová dětská divadlení hvězda!

23.5.2011: Měl jsem z této inscenace (vzhledem k jejímu věku) trochu strach, ale konalo se jen překvapení. Prostor divadla už má své kouzlo. Dokreslení se tu tvoří zajímavou zvukovou kulisou (např. smuteční hostina). Výkony herců vyrovnané a příjemné, přesto z nich něco zmíním: M. Myšička démonicky zaplňuje prostor, R. Fidlerové malé jeviště sluší a rozumí si s ním, Jitka Ježková byla pro mne příjemným hereckým překvapením. Neměl jsem nějak pocit, že by se čas na inscenaci podepsal, naopak - stále funguje.

25.5. 2011, 3.5. 2013: Původní podtitul "Roxanin poslední sen" inscenaci více sluší. Už "předehra" je takto emočně podána. Morávek je mág v aranžmá postav a jeviště, krásné obrazy. Kohoutův text není zatížený patosem a má švih. Režie se celkově soustředí na jiné momenty příběhu, než je u režií této hry zvykem. Nejslabší stránkou inscenace je ozvučení. Scénická hudba je (pro mne) zajímavější, než ta "zpěvná", ale i ta má své výborné momenty. Je to v současnosti 4 pražský Cyrano a liší se, což je dobře. Děkovačka byla překvapivě dlouhá.

3.1. 2012: (3. setkání s DK - viz.: hodnocení "Proces"). Musím říct, že se mi představení hodně líbilo. Oba protagonisté jsou perfektní. Zajimavá byla pohybová práce u M. Pechláta. G. Míčová mne svoji hereckou prací (opět) přesvědčila o svém širokém hereckém rejstříku. Najdou se (asi) drobnosti, ale zase se i střetávám s tím, že tak komorní divadlo (myšleno nezávislé na ději a množství postav) se mi těžko hodnotí. Myslím, že to na závěr vystihla divačka za mnou se svým komentářem "teda, to jsou ale herecké výkony".

6.1. 2012: (4. setkání s DK - viz.: hodnocení "Proces"). Po vizuální stránce velmi zdařilá inscenace. S obsahem jsem neměl problém. Vzhledem k tématu a pojetí režie (i podle programu) si myslím, že celý večer splňuje svůj účel s přehledem. Řada obrazů je opravdu hodně "drsná", něco podobnéhu už se tu píše. Roman Zach mne mile překvapil, se Stanislavem Majerem vynikající dvojce. Závěr byl opravdu velký. Vše podtrhuje zdařilá zvuková kulisa. Čas mi v tomto divadle vždycky rychle uteče ;-).

28.2. 2012: Bylo to moje první setkání se souborem, nechal jsem se utáhnout na ukázky, které jsem měl možnost najít na internetu. Inscenace se mi moc líbila. Scénicky a tématicky zajímavá a výkony všech protagonistů velmi zdařilé. Hodně zde dělá trefné využití animace. Veřím, že si vyberu ještě další inscenaci souboru, jejich práce mne začíná zajímat ;-).

22.3. 2012 (Nová scéna): Text, který není na situace nějak akční (v dnešní rychlé době). Líbí se mi překlad a neměl jsem problém s pár sprostými slovy (jiní diváci to vidí jinak). Další velké plus za práci M. Cpina a za hudební výběr. Jan Hušek je pro mne velký objev, moc se mi líbila jeho práce! Hned za ním jmenuji D. Bambasovou a J. Dvořáka. Ostatní nějak nezaostávají za jmenovanými. Závěr jsem čekal trochu jiný, takže mne hodně (a mile) překvapil. M. Glaser vybral dobrou hru. Mne se moc líbilo. Považuji za jednu z NEJ premiér sezony!