Jirkan

7.3. 2018 - Divadlo v Celetné: Subjektivně jsem měl trochu pocit, že to jen ilustruje. Ovšem do (sympaticky) krátkého času se podařilo toho dostat hodně. Zajímavě se zde pracuje s projekcí a také s live videem (které se v poslední době využívá na divadle často). Velký dojem na mne udělal samotný závěr a momenty s Martou Vítů a Jaroslavem A. Haidlerem.

16.3. 2018: Na jednu stranu jsem měl trochu problém se dostat do děje. Na straně druhé musím uznat, že je to zajímavá inscenace tím, jak dokáže využít svou scénu na malém prostoru. Co ale hlavně hodnotím na této inscenaci pozitivně jsou herecké výkony "nové herecké generace". Často se setkávám s názorem, že mladí herci nemají to "kouzlo" jako dřív, ale ono to dá nějakou práci a potřebuje to čas a o lidech z této inscenace určitě uslyšíme. Jejich práce mne hodně bavila.

23.3. 2018: Vděčný kousek pro pobavení publika. Bude to mít úspěch i na zájezdech. Naštěstí to nevsází jen na humor ve dvousmyslech. Při repríze došlo i k několika vtipným kolizím, takže diváci mají bonusový zážitek. Některé pointy krásně využité, něco je zase trochu navíc. Závěr trochu (vtipně) "hororový"... A proč toto vidět? Nevyčerpatelná energie Patrika Děrgela, který nesleze z jeviště a "husarské" kousky Lukáše Příkazkého!

9.4. 2018: Snaha dostat co nejvíce dění s velkým množstvím postav a prostředí pomocí dynamického střídání do únosné délky (a i tak je to pro některé moc) trochu brzdí herce. Některé postavy jsou načrtnuté či karikaturní. To dobře ovládá J. Maryško, V. Křížová a J. Satoranský. Poměrně velký mimický sbor téměř nesleze z jeviště. Jednoduchá scéna. Nápad skříní může někomu připomínat rčení o kostlivcích nebo měšťanské domy či hradby. Celek si drží slušnou úroveň a není přehnaně patetický nebo melancholický.

(Zvědavost, tématicky mne to neoslovuje, takže objektivnost je trochu stranou.)

17.6. 2018: Přílišná stylizace kostýmů na první dobrou prozrazují charaktery postav. Řada scén či výstupů pouze načrtnuta povrchně. Jindy, kdy se to střetává s antikou, je to až směšné. Špatný výkon D. Matáska. To je všechno pomyslná jedna miska vah. Pak je tu vydařená scéna, hudba. Zajímavá K. Winterová. Využitá příležitost J. Strykovou. Velmi zajímavá dramaturgická práce (škrty, když si pročtete text v programu). A to vše ještě podtrženo překvapením do jak politického textu se D. Špinar pustil... celek ale rozpačitý.

Trošku se z toho vytratil humor a místy to dost váááázne...

Pořád mám k této inscenaci určitý odstup a trochu negativní postoj. Nesouhlasím s uvedením na tomto jevišti. Jinak je to zajímavé pojetí. Ze 40% dávám 50%. A to na základě shlédnutí jedné inscenace v jiném divadle, která tak trochu tuhle velice nepodařeně kopíruje a to nemám rád.

Divák se zasměje, ale autor to psal asi hodně rychle, že diváka ničím nepřekvapí a je jasné od začátku jak to dopadne...

Minimální scéna, vše založeno na herecké akci... ovšem místy to trochu vázne.

23.2.2010: Téma je zajímavé, po Prolomit vlny další film na jejich jevišti. Na pana Gábora je scéna moc bohatá, většinou jsou jeho výpravy jednoduché, ale tím neříkám, že to inscenaci uškodilo. Naopak, bylo to fajn. Ovšem nedávám této hře moc šancí: publiku bude vadit volgarismus, jiná část nepřijme téma (na druhou stranu se najdou tací, kteří to berou jako obrovskou srandu, alespoň to tak bylo na první repríze). Herci hrají perfektně, je to dobře odvedená práce. Závěrečný obraz je zase chytlavý (to Gábor umí - předvedl to i u Anny Kareniny).

27.2.2010: Text je upraven, tentokrát v dobrém (propojena je "střihem" první část - u Podtokatova a Agáty). Opět zde dominují rekvizity, hudba, zvuky a pohyb. Škoda jen, že ten fór s Dohazovačkou (zárověň hrána třemi herci - jen v první půlce, pak už jen dvěma) nebyl víc rozehraný. Vydra jako Kočarev slízí velké ovace. Až na závěrečné oponě se ukáže, že je to celé sen, ale asi ne všichni diváci to pochopí. Publikum bylo tak 50:50, část se bavila, druhá byla otrávená režijním přístupem. Na Morávka hodně vtipná inscenace.

16.8.2010 (Celetná): Přemýšlel jsem dlouho kolik % dát. Začátek je možná až moc klipový a plný krátkých příchodů a odchodů ze scény. Julie se ze svého dlouhého spánku probouzí jako by nic, což je škoda. Na druhou stranu strohost inscenace je dobrá pro mladého diváka. Ruml a Kubařová je velice šikovný pár u kterého je vidět sehranost a pochopení. K. Frydecká je živel se srdcem na dlani, Teprt měl ze všech nejlepší přednes. Bojové scény berou dech. Hudba velice zdařilá. Scénu hodnotit nemohu (do Celetné se vešel jen nepatrný zlomek výpravy).

30.10. 2010: Něco mi tam chybělo. Text má na to, aby byla inscenace více drzá a šokující. Přišlo mi, že je zde snaha udržet to ve snesitelné míře. Výtvarně zajímavá inscenace, ovšem technicky nepraktická - ty přestavby strašně trhají slušný děj. Začátek trochu vázne, výstupem v galerii se to rozjede. Druhá půlka a rozuzlení už jsou dobré. Herecké výkony místy kolísavé. (I tak se mi Kašpar začíná víc a víc líbit.)

21.11. 2010: Tak jsem zašel na tu inscenaci, která na i-divadle vyvolala malou debatu. Inscenace se mi líbila. Začátek byl perfektní (bavil jsem se hodně u psaní na sklo), pak přišel pád dolů (u toho výslechu to vázlo), druhá půlka byla také podařená. Celkově je text dost popisný, ale dobré pro toho, kdo tu dobu tolik nepamatuje (jako já). Jakub Špalek hrál opravdu hodně dobře.

2.2. 2011: Řada vtipných situací vyplývající z dění na jevišti nebo textu. Některá čísla velmi působivá. Hodně jsem se nasmál (a paradoxně si dlouho budu pamatovat) u velice vtipných dotáček. Trochu jsem měl problém rozumět sborovému zpěvu, možná za to může ozvučení (to je technická drobnost). Z první části jsem měl pocit, že ve "slovním dění" je moc tlačeno na pilu, projev mohl být naprosto civilní a tím více vyniknou zdařilá čísla. Závěrečný potlesk velice dlouhý a skandovaný - že by divácký hit?

6.2. 2011 (Nová scéna): Hra je to rozhodně zajímavá. Jsem rád, že jsem viděl režii M. Taranta, je to perfekní hráč se zvukem a světlem, což na divadlo patří, to se mi hodně líbí. Jen mi přišlo, že je zde velká snaha z toho udělat velký kus a přitom by tomu menší prostor slušel. Škoda málo využité filharmonie. Trochu mne rozčilovala věčně stoupající a klesající stěna. Řada scén je opravdu silná (díky divadelnosti režie). Hodně mne zaujal Josef Bartoň - naprosto civilní projev.

31.3. 2011: Scénicky to není špatné, najdou se tam "špinarovské chvilky" (a to Špinar v médiích strašil). Text má povedenou zápletku, ovšem ne plně využitou herci. Docela dobrá je Šplechtová, Burianová. Zajímavý je Bánovec. Většina ale nehraje, mají 2:30 hod. křeč. Donutil - vrchol trapnosti (Matásek ho dohání), ale lidi se jimi baví a plácají se do kolen. Asi 50% publika nepochopilo o co v inscenaci jde (z toho 25% ani nevědělo na co jdou, hlavně, že je to s Donutilem). Škoda toho pitvoření, zajímalo by mne, zda je s výsledkem režie spokojena.

27.6. 2011: Dramatizace je podařená a má velký divadelní potenciál, kterého, bohužel, režie nevyužila. Představení jde místy nahoru a prudce dolů. Moc klipovité, řešeno zatmívačkou, která nutí publikum rušit (z podstatné části ho tvoří diváci, co do divadla běžně nechodí). Je tam několik dobrých nápadů, ale ty inscenaci nezachrání. Dobrý přístup k roli má L. Krbová, ale ještě by to něco chtělo. Potenciál textu nejvíce využila B. Poláková. J. Lanmajer šel místy zase moc do extrémního šaškování.

17.10. 2011: Škoda, že se režie soustředí více na taneční lekci, než na jednotlivé osudy a problémy žen. Texty autorky jsou dosti (žensky) pichlavé a zde se to vytrácí, dobrý náznak je u scény Lilian hledající brýle, některé momenty Anny a pár dalších. Minajev má přitom velmi dobré nápady. Prolog s loutkou, ženy napodobujicí chrliče, závěrečná Umírající labuť, to patří k hezkým okamžikům inscenace. Obdiv všem představitelkám za fyzický výkon. Hvězdou večera je pro mne E. Elsnerová. Chce to méně snahy o nauku tance pro lepší %.

8.11. 2011: Tak nevím. Mne se samotná hra líbila. Chvílemi předvídatelný děj, ale po dějové lince dobře napsaná. Snad jen překlad byl trochu (místy) krkolomný a nepřesvědčivý. Chtělo by to přirozenější jazyk. Herecké výkony dobré, ovšem pan Vízner hrál moc do publika a chyběl mi tak kontakt s aktéry děje (a o tom podle mne ta inscenace hodně je). Druhá část mnohem lepší. Zajímavý je hudební doprovod. Ovšem pozor, můj doprovod se prý v I. části v několika okamžicích dost nudil. Máme na inscenaci rozdílný názor.

13.12. 2011: Inscenace s velkým potenciálem. První část se mi líbila. Bavil jsem se. V druhé je výborná tiskovka a základní "boj" inscenace, pak přichází chladný útlum až do závěrečného dialogu dvou postav. Tady by se dalo asi trochu škrtat. Zelenka se trefil do řady míst fungování reklamy a obchodu vůbec. /Odehrává se v části výpravy "Srpna v zemi indiánů", taková fundusovka (to ale není myšleno jako výtka) :-)./

9.6. 2012: Hudebně velmi podařený kus, po této stránce se mi inscenace líbila. Některé výkony velmi dobré. Řada obrazů odpovídá plné muzikálové produkci. Problém je v samotném pojetí příběhu, ze kterého se vytrácí hlavní dějová linka, potlačuje jí vizuální pojetí, ponechám-li stranou pouhou inspiraci příběhem Carmen. "Show" je mediálně postavená na L. Bílé: ta, bohužel, v první části hraje moc do publika, což je rušivé. Song "Symbol žen" se dnes moc nevydařil (a to je jeden z hitů incenace). Mnohem více Lucii sluší dramatické a hlubší momenty (především 2 část inscenace), kde i dobře hraje.