Profil uživatele

Jirkan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 10 % (259)
Pavla Haflantová: 11 % (89)
Anežka Kotoučová: 12 % (108)
Lukáš Dubský: 12 % (179)
Veronika Boušová: 12 % (107)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Žebrácká opera v ND je "žebrácká" - forma potlačuje obsah, hlavní hit tam raději není, doslovný a moc vůlgární překlad, špatné ozvučení zpěvu, podoba režírování Špinara, uchycení děje je bída. Nezachrání to ani Dyk, Vrbková nebo Králová. Některé režijní nápady jsou až trapné (třeba postel) a je to ještě dlouhé (3.20). Někdo to pos... a jen se předvádí (pokud mám použít slovník postav). Pan Rajmont by si měl dát od režírování dlouhou pauzu. Dva vznešení příbuzní a tohle, to už je fakt moc na "zlatou kapličku" :(.
(zadáno: 19.5.2012)
18.5. 2012: Dávám téměř 100%. Pro mne naprostá divadelnost. Výborný nápad pozvat na hostování P. Kheka. Líbí se mi jeho rozehrané režie a Želary to jen potvrzují. Vše začíná u výtvarného pojetí. Zdařilé využití prostoru, Rokoko zrovna není (dle mého názoru) ideální. Pokračujeme přes světla, hudbu, až po herecké výkony. Žádný z výkonu nebyl rušivý (ani ty dětské). Doufám, že MDP najdou ještě příležitost pro tento tvůrčí tým. Viděl jsem v MDP řadu inscenaci, ale tuto řadím k nejlepším.
(zadáno: 23.5.2015)
22.5. 2015: Kdo zná práci D. Špinara, pak je překvapen, že zde trochu obrací své běžné postupy a po přestávce přichází naprostá čistota. Chybí v tom disco koule, mikrofony jsou. Herce bych jmenoval asi všechny, protože opět se ukázalo, že soubor ND není tak zamrzlý a dá se s ním pracovat, byla to radost sledovat. Řada jmen se opakuje v příspěvcích dalších diváků a s tím souhlasím. Text hry je možná trochu upovídaný a na někoho chaotický, ale soubor si s tím poradil. Mile to překvapilo a bavilo.
Práce O. Brouska mne velice překvapila a nevěřil jsem, že bude možné na malém jevišti udělat horor. 21.4. 2010 - Dnes večer vzal 13 lidí (kolegyně, kolegové a jejich přátelé) Inscenace se hraje už bez přestávky, je trochu upravená. Machrovalo se před představením, že horor a na divadle, to bude klídek... no a ty reakce? Líbilo se. Trochu strach, napětí... prý nečekané. 22.11. 2011 - tentokrát jsem s sebou vzal 20 lidí a opět úspěch (viděl jsem již 4x).
(zadáno: 30.12.2017)
29.12. 2017: Hudební nápaditost doplněná o vtipné situační momenty. Některé herecké výkony pomáhají odpustit, že se jedná o nahrávku (ta se ale vydařila). Lukáš Pečenka vše na samotném začátku rozjíždí ve velkém. Iva Pazderková je improvizátor a zachránce (technicky trochu nevydařených) situací. Natálii Drabiščákové nejde nefandit. Smekám před Martinou Šťastnou. Velkou oporu má inscenace také ve velmi zajímavé company. Bavil jsem se. Některé alternace jsou pro mne zajímavé a tak asi ještě jednou?...
(zadáno: 19.2.2016)
18.2. 2016: Trochu jinak uchopená hra, možná díky tomu ubírá na určité absurditě. Je ale plná nápadů, které baví. To samé lze říci také u hereckého nasazení, především u Petra Lněničky. Je až škoda, že se o jeho výkonu nemluví (nepíše) více, protože díky jemu je to opravdu večer plný příjemného humoru.
(zadáno: 14.9.2016)
13.9. 2016: Co se týče inscenace a hereckých výkonů, pak spokojenost, byl to fajn večer a pobavil jsem se (a to nejen ve smyslu smál jsem se). Ovšem samotný text je pro mmne trochu problém. Je v něm skoro z každé Shakespearovy hry kousek a tím to trochu působí nevyváženě. Bylo to moje první setkání s tímto příběhem a asi to potřebuje čas na uzrání :-).
(zadáno: 19.5.2014)
16.5. 2014, 18.10. 2015 (DNV): Zaujal mne děj a jeho vystavení. Nečetl jsem knihu a "hltal jsem to". Nejprve jsem si myslel, že v některých jednáních postav jsou chyby, ale jednotlivé slupky se odkrývají postupně až do konce. 2 díly - na autobusové zastávce o hledání hodnot, sebe sama, o společnosti; v Kolumbáriu o rozřešení příběhu o završení toho, po čem se pátrá a něco navíc. Z herců: H. T. Briešťanská, M. Bačíková a H. Čermáková, P. Vacek a J. Leflík. Jedná se o velký a kolektivní kus, takže všem všechna čest! Další vyprávění o této inscenaci je na dlouho.
(zadáno: 18.7.2013)
17.7. 2013: Toto bylo moje první setkání s LSS. Nechal jsem se utáhnout na D. Špinara a jeho neotřelý pohled na klasiku a vyplatilo se. Bavil jsem se a humor v této inscenaci je tak akorát. Velké "+" za vykreslení vztahu Kateřiny a Petruchia. Chování Kateřiny zde má svůj důvod a její zkrocení jsem bral jako pochopení se s Petruchiem. To je (dle mého) problém textu a D. Špinar si s tím s herci poradil velmi pěkně, jako se závěrečným monologem Kateřiny. "+" J. Stryková, L. Štěpánková, R. Zach, M. Ruml, výprava a hudební výběr. "-" ozvučení ano, ale asi by to chtělo řešit trochu jinak.
(zadáno: 19.12.2012)
18.12. 2012: Výpravou je to snaha o velkou klasiku, která u mne moc nefungovala. J. Deák to servíruje s naprosto jasnou představou. Ty, diváku, si sedni, bav se a nepřemýšlej, není třeba nějak provokovat tvou fantazii, tady je jasná freska. Některé nápady dobré, jiné moc laciné. Příjemné bylo setkání Kateřiny a Petruccia. A. Elsnerová si na jevišti s F. Blažkem opravdu rozumí, to mne bavilo. Pochválit musím i H. Vagnerovou. Otázkou je závěrečný monolog Kateřiny - mají ta slova o podřízenosti žen mužům v dnešní době co říct? Není to přeci jen už trochu jinak?
(zadáno: 24.4.2013)
24.4. 2013 - Švandovo divadlo: Co do formy, tak nemohu inscenaci nic vytknout. Výtvarně zdařílé, samé výborné nápady, které fungují a jsou propracované. Některé obrazy si ještě "promítám". Určitě jedna z nejpovedenějších prací J. Mikuláška. Co do obsahu, tak pro mne je to o něco slabší. Příběh kohokoliv v jakékoliv době. Nejprve životní nadšení, vystřízlivění, pád a sebedestrukce. Takové trochu klišé, jako věta "inscenace nic nového nepřináší".
(zadáno: 24.5.2011)
23.5.2011: Měl jsem z této inscenace (vzhledem k jejímu věku) trochu strach, ale konalo se jen překvapení. Prostor divadla už má své kouzlo. Dokreslení se tu tvoří zajímavou zvukovou kulisou (např. smuteční hostina). Výkony herců vyrovnané a příjemné, přesto z nich něco zmíním: M. Myšička démonicky zaplňuje prostor, R. Fidlerové malé jeviště sluší a rozumí si s ním, Jitka Ježková byla pro mne příjemným hereckým překvapením. Neměl jsem nějak pocit, že by se čas na inscenaci podepsal, naopak - stále funguje.
(zadáno: 25.2.2018)
24.2. 2018: Nejprve krátká instalace v prostoru, pak přesun do sálu, ze kterého máte pocit klece, ale zároveň určité nadčasovosti nebo (tak trochu trapné) televizní show a před vámi v mlze opice - člověk a vy ji zastihnete, když si holí celé tělo... Spíše fyzické divadlo... Málo se mluví, hodně se jedná a jak se jedná! Zuzana Stivínová mne svým pojetím role a fyzickou schopností fascinovala. Vyhnula se možným klišé, které se mohou nabízet. Její závěr, kdy neví jak tomu všemu uniknout a... je silný. Ivan Lupták má na tom všem též velký podíl. (Trochu něco jiného a trochu fascinace).
(zadáno: 12.3.2018)
9.3. 2018: Skutečná událost protknutá drastickou komikou a nadhledem. Zároveň vtipným pohledem ze stran všech účastněných a jak to občas T. Dianiška dělá - s hořkým koncem, kdy vám úsměv tuhne. Takové divadlo mne baví. Hlavním důvodem, proč toto vidět je herecká práce tří herců. Tomáš Kobr vás odzbrojí svou ironií a nadhledem. Václav Neužil překvapí svou jemností a přesvědčivostí v hlasovém a pohybovém projevu. Lenka Krobotová je jiná, než ji můžete znát z jiných projektů. Její projev je nejvíce na hraně stylizace a perfektně balancuje (pointuje). Strhla mou pozornost.