Profil uživatele

Jirkan

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 10 % (259)
Pavla Haflantová: 11 % (89)
Anežka Kotoučová: 12 % (108)
Lukáš Dubský: 12 % (180)
Veronika Boušová: 12 % (107)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 9.6.2012)
9.6. 2012: Hudebně velmi podařený kus, po této stránce se mi inscenace líbila. Některé výkony velmi dobré. Řada obrazů odpovídá plné muzikálové produkci. Problém je v samotném pojetí příběhu, ze kterého se vytrácí hlavní dějová linka, potlačuje jí vizuální pojetí, ponechám-li stranou pouhou inspiraci příběhem Carmen. "Show" je mediálně postavená na L. Bílé: ta, bohužel, v první části hraje moc do publika, což je rušivé. Song "Symbol žen" se dnes moc nevydařil (a to je jeden z hitů incenace). Mnohem více Lucii sluší dramatické a hlubší momenty (především 2 část inscenace), kde i dobře hraje.
(zadáno: 11.1.2018)
10.1. 2018: S touto inscenací jsem se moc nesešel. Scéna byla jednoduchá, ale ne moc funkční (či nějak významově zajímavá). Z prvních dvou dějství jsem v některých chvílích pocit pouhé aranže a přílišné exprese. Více se dařilo dámskému obsazení a jmenovitě J. Kotrbaté a A. Elsnerové. Je tam několik pěkných obrazů. Vydařená je hudba a choreografie. Rozhodně se jedná o vydařený text se zajímavou stavbou příběhu s uplatněním v jakékoliv době.
(zadáno: 26.4.2014)
24.4. 2014: Nejsem příznivcem komedií, kde se masově publikum mlátí do stehen, řve smíchy a přitom to mnohdy nefunguje a je to prvoplánové. Co se dá říct i o této inscenaci: vše, co je v ní řečeno, je všeobecně známo, tak proč to publikum tak baví? Protože je zde něco zdařilého: komunikace a vzájemná interakce nabízí mnohem více pro publikum a asi i pro herce (Jan Holík). Občas vzniknou nečekané situace, které okoření i další reprízy. Pokud se sejde publikum, určitě je to legrace. Doporučuji podobný kus navštívit s partou přátel či kolegů, dva jsou možná málo pro kýžený výsledek.
(zadáno: 3.11.2015)
2.11. 2015 (Divadlo v Celetné): Naprosto čistá inscenace, která dává prostor hercům (a to i scénicky). Jednoduchá inscenace bez přílišných aktualizací. Místy improvizovaná a místy si dělající klauniádu z divadla samotného. Byla radost se na to dívat. Ovšem celková výpověď inscenace mi není úplně jasná (a neříkám, že není chyba u mne). Byl to příjemný večer.
9.2. 2011 - V uvedeném termínu jsem inscenaci viděl již jako svou třetí reprízu. Nápad s nádražím je velice povedený. Děj nedoprovází žádný vypravěč, takže je vše opravdu jen na postavách... Inscenace poměrně vyzrála, protagonisté jsou dost přirození. Lucie Žáčková je živel... :-)
(zadáno: 5.10.2010)
4.10. 2010: byl to příjemný zážitek, příběh je dojemný, humorný, vážný, romantický... rozhodně jedna z inscenací, která stojí za vidění...
(zadáno: 12.10.2010)
12.10. 2010: Možná jen 65%. Text je místy docela vtipný či zajímavý. Inscenace ale místy dost vázne. U Dočekala, jako divák, většinou očekávám dráždivější a akčnější režie. Výprava odhaluje celé zákulisí Nové scény a tím se stává jeviště obřím a některé momenty se v něm "topí". Zajimavý je sbor žen a některé nápady davových scén. Celkově si myslím, že koho neosloví téma, není připraven nebo nezná práci E. Jelinek, tak se musí strašně nudit. Pár takových "svátečních" diváků se v hledišti našlo i dnes.
(zadáno: 14.10.2017)
8.10. 2017 (95%): Divadelní zjevení! Přesně pro ty, kteří rádi říkají: "inscenace nepřináší nic nového". Tahle toho přináší vrchovatě! Perfektně napsaný text. Velmi kvalitní překlad, ale trochu drhne v momentu, kde si postavy na rande vykají. Některé momenty shazuje hudební výběr. Hodně se v tomto případě mluví o sexualitě, ale témata o tlaku a očekávání společnosti a postavení jedince jsou zde možná ještě silnější. To vše by nefungovalo bez precizní herecké práce všech účastněných. Díky také dvěma divačkám před mnou a jejich prožívání inscenace :-)...
(zadáno: 18.4.2015)
11.4. 2015: Bavila mne ta hra, kdy nevíte, zda si ti kluci hrají, trénují nějaký sport, prochází vojenským výcvikem nebo se opravdu perou. Ovšem pak se to ukáže a bylo zajímavé v závěru pozorovat i publikum jak reaguje. Dobrý je hudební výběr. Ta inscenace má co říct.
(zadáno: 21.3.2012)
21.3. 2012: Čekal jsem od D. Gombára mnohem surovější inscenaci. Je tu několik velmi pěkných imaginárních obrazů. Dalo by se škrtat a hrát bez přestávky a hlavní dvojce by mohla mít dramatičtější vývoj. Ovšem doporučuji vidět kvůli hereckým výkonům. Nikdo nesleze na delší dobu z jeviště a je radost pozorovat jak mezi nimi funguje "akce a reakce" naprosto přirozeně - nehrají, žijí :-). P. Hřebíčková má (z mého pohledu) největší protiúkol, ale zvládá to skvěle. Dalo by se o této inscenaci diskutovat dlouze... ;-).
(zadáno: 17.10.2015)
16.10. 2015: Hořká komedie. Hořká proto, že to není jen takové jevištní dílko pro pobavení, ale má to přesah, což je dobře. To si inscenace zvládá udržet i přes určitou předvídatelnost některých momentů nebo klasickou archetypálnost jednotlivých postav. Je vidět, že to dámskou šatnu Švandova divadla baví a diváky také.
(zadáno: 30.5.2017)
12.5. 2017: Pokud se rozhodnete navštívit inscenaci Cube, pak budete svědky nápaditého propojení jednotlivých choreografií, které se vás budou bavit. Každá využívá jiný princip práce s videem a to ji přidává na atraktivnosti a zaujetí. Soubor se tak trochu vrací k "základu" a možná jedinou vadou je krátkost celého večera. Klidně bych, jako divák, vydržel déle. Zajdu znova.
S málem uděláno hodně a zvýrazněný humor... :-)
Trošku se z toho vytratil humor a místy to dost váááázne...
Trochu jsem se té obnovéné premiéry bál, ale vše dobře dopadlo...
(zadáno: 25.5.2011)
25.5. 2011, 3.5. 2013: Původní podtitul "Roxanin poslední sen" inscenaci více sluší. Už "předehra" je takto emočně podána. Morávek je mág v aranžmá postav a jeviště, krásné obrazy. Kohoutův text není zatížený patosem a má švih. Režie se celkově soustředí na jiné momenty příběhu, než je u režií této hry zvykem. Nejslabší stránkou inscenace je ozvučení. Scénická hudba je (pro mne) zajímavější, než ta "zpěvná", ale i ta má své výborné momenty. Je to v současnosti 4 pražský Cyrano a liší se, což je dobře. Děkovačka byla překvapivě dlouhá.
(zadáno: 13.5.2016)
30.3. 2016: Rubínovská hříčka, která je nápaditě propracovaná a ty momenty, kdy přemýšlíte, zda je to bar nebo peklo mne na divadle baví. A kdo je vlastně ten barmana je to vůbec barman? Každý v minulosti děláme chyby a někdy si to nechceme přiznat. Bavil jsem se ten večer.
(zadáno: 2.2.2015)
2.2. 2015 - Divadlo Hybernia (75%): Možná pro tuto inscenaci moc velký prostor. Dramatizace podařená. Interpretace slušná se snahou vystihnout to podstatné z příběhu. Přiznávám, že jsem tuto inscenaci vyhledal kvůli hlavní představitelce, abych viděl její práci na jevišti a rozhodně mne přesvědčila o svých kvalitách! Moc pěkná herecká práce. Každé divadlo (soubor) má svou velkou herečku a zde je to Helena Karochová. (Jen mne pobavilo, že několik diváků bylo překvapených, že to není muzikál... :-)).
(zadáno: 7.5.2011)
7.5. 2011: Fraška, u které jsem se, po dlouhé době, bavil. Udělat dobrou frašku je problém, většinou to dopadne, že herci jsou v křeči a jen ječí, srší vtip za vtipem, v publikou jsou lidé, co do divadla běžně nechodí a plácají se smíchy do stehen - hrozná představa! Zde jsem byl náhodou a mile překvapen výkony, pojetím. Příjemné délka - divák nevychladne. Řada vtipných situací a nejvtipnější je podle mne scéna. Ta má neuvěřitelný nápad pro tento druh her.
(zadáno: 17.12.2012)
16.12. 2012 - Divadlo Komedie: Výborný nápad inscenace je udělat ze všech postav alegorii zvířat - z frašky bajku. Ovšem u toho celá inscenace končí. Dlouho se mi nestalo, abych takto hercům nevěřil, přišlo mi to prázdné a chyběl tomu komediální drive. Celá inscenace si hrála na vtipnou, ale nadařilo se to naplnit. Bylo tomu jen na několika málo místech. Herecky mohu pochválit jen L. Zahradnickou, Z. Velena a Š. Opršálkovou.
12.5.2010: Nemám v oblibě střeštěné komedie, kde se řve smíchy a při odchodu z divadla není schopen nikdo říct o čem to vlastně bylo. V tomto případě jsem byl ale nadšený. První komedie by si možná zasloužila rychlejší tempo, ale kdo ví, zda by to vůbec bylo možné. Druhá je opravdu o malinko lepší (jak se píše), možná je to její délkou (je o něco kratší):-). Dobrá byla v Klystýru služka a malý chlapec, v Hortensii "baba s kosou" :-).
(zadáno: 9.6.2018)
26.5. 2018 - Brno (85%): Nejprve se to tváří jako cirkus (v sauně, díky počasí) a pak změna! Groteskní příběh v naprosto realistickém provedení díky zvuku, dotáčkám, loutkám, nápadům... Nejsem příznivce doslovných výkladů a jevištní pravdy, ale tady to sedlo a fascinovalo a bavilo a nadchlo! Neřešíte příběh, ale necháte se fascinovat obrazem... Pozve někdo Formany do Laterny, která by potřebalova podobnou injekci?...
(zadáno: 21.2.2014)
21.2. 2014: Mimořádnost tohoto projektu je v naprosté autentičnosti, která je velmi vykreslená a neparoduje. Do velké míry (a záměrně) má na tom podíl prostor, kde se vše odehrává. Stanete se svědky události, nikoliv divadla. Reality show z minulosti. Něco se stalo a asi tak to bylo. Teď, diváku, jsi toho součástí a závěr si udělej sám (podobně jako v "Já, hrdina"). Zasmějete se, ale Dechovka není zase moc (od)dechovka, a tak trochu ilustrace.
Hrozně zajímavě je řešena scéna. "Vítejte u nás doma, zůstaňte na svých místech a jen sledujte, jak se nám hroutí rodina". Nejvíc mne překvapila Lucie Žáčková. Její výstup, kdy dostane záchvat, mne až dojal. Jedno z nejleších pražských komorních dramat.