Profil uživatele

JirkaS

Dovolte mi, abych se představil. Jmenuji se Jiří Svoboda, je mi 34 let, jsem z Českých Budějovic, a miluji divadlo, které mi zabírá většinu volného času. Jsem jen obyčejný divák amatér, který se v divadle cítí šťastný. Už jako student základní školy jsem někdy od svých 12 let utrácel většinu kapesného za vstupenky do Jihočeského divadla, kde jsem viděl své první inscenace, a kde jsem postupně propadal kouzlu divadla. Nebylo výjimkou, že jsem šel do divadla i třikrát týdně. Chodil jsem na činohru, na operu i na balet. Toto zanícení mi vydrželo nějaké tři roky, než jsem propadl zase jiným zájmům. Znovuobjevit kouzlo divadla se mi povedlo od února 2016, tedy v 29 letech, kdy jsem začal u nás v Budějcích navštěvovat zájezdová představení z Prahy. A v roce 2017 jsem začal častěji jezdit za divadlem i do Prahy. A ze všech divadelních forem zůstávám věrný pouze činohře či výjimečně muzikálu.

Divadlo mě povznáší a dává mi křídla. Dobré divadlo ze mě dokáže vydolovat i ty nejvíce ukryté nejniternější emoce a přimět mě k zamyšlení. A jen málokteré divadlo mě dokáže vnitřně rozervat na milion kousků. Rád hledám právě takové inscenace, které ve mně rezonují, a které mě dokáží posouvat dopředu. Tak doufám, že jich najdu a uvidím co nejvíce.

Pro jakýkoliv kontakt jsem k dispozici na e-mailu: jirka.divadlo@seznam.cz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 17 % (102)
Helena Grégrová: 18 % (106)
Iva Bryndová: 18 % (47)
Lukáš Dubský: 18 % (77)
Jiří Koula: 19 % (58)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  6 7 8 9 10
(zadáno: 29.6.2017)
Jsem nadšený. Inscenace mě ihned vtáhla do děje, hodně rychle to utíkalo, nedokázal jsem odhadnout konec, a bylo mi líto, když konec přišel. Tato inscenace je skvělou žánrovou míchanicí, která si s divákem krásně pohrává. Kromě toho mi bylo ctí poprvé vidět na jevišti Vladimíra Polívku a naopak již posedmé vidět hrát Veroniku Kubařovou. A konečně jsem viděl, jak to vypadá, když se herci Dejvického divadla odbourávají a bojují se smíchem. Toto bylo osmé představení DD, které jsem viděl, ale první, kde herci neudrželi vážnou tvář po celou dobu. O to víc jsem si to užil. /viděno 25. června 2017/
(zadáno: 7.7.2019)
Za mě jedna z nejlepších inscenací, ne-li nejlepší z těch, které jsem zatím na Slavnostech viděl. Je to dáno docela jednoduchou, ale funkční scénou, krásně vrstvenými dialogy kladoucí na herce ty nejvyšší nároky, ale především samotnými hereckými výkony. Nevím, jak se s tím popral M. Hofmann, ale M. Isteník mě doslova šokoval svým vyzrálým a bezchybným výkonem, kdy jsem mu v první půli naprosto uvěřil propukající žárlivost a v druhé půli pak zlomeného člověka. Částečné modernizace jsou zde spíše ku prospěchu a stejně jako u Macbetha, i zde mě P. Khek přesvědčil, že Shakespeara umí! /2.7.2019/
(zadáno: 10.3.2019)
Jako divák neznalý předlohy jsem zhruba první hodinu s inscenací bojoval. Hodně postav, spousta jmen a událostí, skoky v čase, celé to bylo zmatené a nesrozumitelné. Ale nerezignoval jsem, a ještě před přestávkou (od scény z dětského domova) jsem se dostal do děje. Pak už to bylo neskutečně silné, velmi dramatické a hodně těžké, ale bylo to rozhodně to, pro co jsem si do divadla přišel. Skvělé herecké výkony, obzvlášť od T. Dočkalové, správně budovaná a gradující atmosféra, silný příběh, to vše činí z této inscenace neobvykle silný zážitek. Škoda jen té zmatečnosti na začátku. /9.3.2019/
(zadáno: 28.10.2018)
Za mě dokonalý večer plný národní hrdosti. Jako správný vlastenec jsem cítil během první části večera, kdy se napůl četl a napůl hrál Havlův text, husí kůži a dojetí. Hromadný zpěv vlasteneckých písní byl zážitkem do konce života. A palec nahoru za to, jak umně si v Dejvicích poradili se střídáním humornějších a vážnějších pasáží, obzvláště Miroslav Krobot a jeho chvíle slávy byl geniální! Druhá část, kdy se besedovalo, pak už jen dotvořila pozitivní výsledný dojem z právě viděného a zažitého. Byl to krásný slavnostní večer v Dejvickém divadle. Bylo to úžasné a nezapomenutelné! /27.10.2018/
(zadáno: 7.10.2017)
Umím si představit, že tato verze by klidně zapadala do období, kdy byla napsána. Dobové kostýmy, dobová živá hudba, minimum modernizací, prostě klasika v klasickém hávu. A na mě to fungovalo. Pravda, Filip Blažek mohl být trochu méně uřvaný, některé laciné vtípky, především ty se sexuálními náznaky, mohly být vynechány, druhá polovina mi pak už přišla trochu utahaná, ale můj výsledný dojem z inscenace je pozitivní. A bylo mi ctí herce, jako je O. Vlach, M. Novotný či L. Veselý vidět naživo v divadle vůbec poprvé. Tato inscenace pro mě byla velkým zážitkem. /viděno 6.10.2017 - 65. repríza/
(zadáno: 14.8.2019)
Skvělý zážitek, nádherná, pohodová, milá, vtipná inscenace s některými originálně vypointovanými scénami. Je to barevné, je to veselé, je to hravé, i nějaká ta písnička se tu najde, a byť to má i s přestávkou cca 165 minut nenudil jsem se. Originální je multifunkční využití ústřední kulisy a celkový koncept divadla na divadle, díky kterému to má náboj a určité kouzlo neokoukanosti. A samozřejmě dominují herecké výkony v čele s K. Leichtovou, která zde je opravdu ženská od rány. V Ostravě vznikla jedna z nejlepších inscenací, které jsem dosud v rámci Slavností viděl. /5.8.2019 v Praze/
<<  <  6 7 8 9 10