Profil uživatele

JirkaS

Dovolte mi, abych se představil. Jmenuji se Jiří Svoboda, je mi 32 let, jsem z Českých Budějovic, a miluji divadlo, které mi zabírá většinu volného času. Jsem jen obyčejný divák amatér, který se v divadle cítí šťastný. Už jako student základní školy jsem někdy od svých 12 let utrácel většinu kapesného za vstupenky do Jihočeského divadla, kde jsem viděl své první inscenace, a kde jsem postupně propadal kouzlu divadla. Nebylo výjimkou, že jsem šel do divadla i třikrát týdně. Chodil jsem na činohru, na operu i na balet. Toto zanícení mi vydrželo nějaké tři roky, než jsem propadl zase jiným zájmům. Znovuobjevit kouzlo divadla se mi povedlo od února 2016, tedy v 29 letech, kdy jsem začal u nás v Budějcích navštěvovat zájezdová představení z Prahy. A v roce 2017 jsem začal častěji jezdit za divadlem i do Prahy. A ze všech divadelních forem zůstávám věrný pouze činohře či výjimečně muzikálu.

Divadlo mě povznáší a dává mi křídla. Dobré divadlo ze mě dokáže vydolovat i ty nejvíce ukryté nejniternější emoce a přimět mě k zamyšlení. A jen málokteré divadlo mě dokáže vnitřně rozervat na milion kousků. Rád hledám právě takové inscenace, které ve mně rezonují, a které mě dokáží posouvat dopředu. Tak doufám, že jich najdu a uvidím co nejvíce.

Pro jakýkoliv kontakt jsem k dispozici na e-mailu: jirka.divadlo@seznam.cz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 17 % (87)
Helena Grégrová: 18 % (92)
Lukáš Dubský: 18 % (66)
Veronika Boušová: 18 % (19)
Anežka Hrebiková: 20 % (41)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 > >>

(zadáno: 24.1.2019)
Cyrano - Divadelní spolek Kašpar: 80 %
Ten zvláštní veršotepec Cyrano svým vzhledem a pojetím na míle vzdálen představě romantického hrdiny, dokázal okouzlit nejen Roxanu, ale i mě jakožto diváka tímto příběhem dosud nepolíbeného. Na vině tomu je zajisté ve všech směrech dokonalý a bezkonkurenční Martin Hofmann, který s přesnou dávkou recituje, hraje, až se svou postavou splyne a já ho začínám vnímat jako Cyrana, nikoliv jako herce. Jaký to kontrast k ostatním hercům, kteří jsou také skvělí, ale dokonalosti hlavního hrdiny nedosahují. Nelituji svého času a stálo to za to i přesto, že se hrálo bez nalepeného nosu. /19.1.2019/
(zadáno: 30.12.2018)
Bratr spánku - Švandovo divadlo: 100 %
Emoce. Síla. Láska. Cit. Čistá duše toužící, trpící, zmatená, bojující se sebou sama i s okolím neuznávajícím její odlišnosti. Trápení. Soužení. Genialita promarněná ve spirále nepochopení a lidského nešvaru vše vymykající se normálu odsuzovat a ničit. A já se rozbrečel a nechal kanout slzy bezmoci a smutku pro tu čistou a nevinnou duši. Inscenace zkrápěná mými slzami, a to aniž bych znal předlohu. Skvělá dramatizace, vynikající až geniální režie, srdcervoucí herecké výkony J. Erftemeijera a J. Novotného. A můj potlesk ve stoje. Nezapomenutelné, dokonalé, skvělé! Srdečně děkuji! /29.12.2018/
(zadáno: 25.12.2018)
Mýcení - Divadlo Na zábradlí: 90 %
Jeden salonek, rakouská (nebo pražská?) smetánka, jedna noc a přehlídka přetvářky, snobismu, malosti, pokrytectví a namyšlenosti. Jan Hájek dominuje celé této zvláštní sešlosti jako kritik všech nešvarů, kterých jsme svědky, ale bez výrazné kolektivní práce všech zúčastněných by to nebylo tak silné, tak zajímavé, tak inspirativní. Jan Mikulášek mi po Maryše, Spalovači mrtvol a Kafkovi´24 předvedl další svou výraznou režii, kterou z hlavy jen tak nedostanu a spolu s dokonalou výpravou Marka Cpina a převedením do českých reálií tak vznikla výrazná inscenace, která nutí k zamyšlení. /21.12.2018/
(zadáno: 25.12.2018)
Vězeň na Druhé Avenue - agentura Harlekýn: 30 %
Věřím, že ten text sám o sobě je určitě velmi zajímavou částečně odlehčenou psychologickou studií toho, jak snadné je se zbláznit, když člověk prožívá jednu pohromu za druhou. O to více mrzí, jakou estrádu z toho paní Stašová dělá. Méně je někdy více a její postava by potřebovala méně expresivního herectví a více přirozenosti. Kamil Halbich byl věrohodnější, ale vedle paní Stašové spíše upozaděný. A ostatní herci byli jen do počtu. Nejlepší herectví v této inscenaci předvádí Vasil Fridrich, který dal své postavě přesnou dávku přirozenosti a věrohodnosti! /20.12.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 25.12.2018)
Hrdý Budžes - Divadlo A.Dvořáka Příbram: 80 %
Tato inscenace už je kultem, a proto jsem měl před svým úplně prvním setkáním s tímto představením ta nejvyšší očekávání, která nebyla úplně naplněna. Ano, je zde heroický a obdivuhodný výkon Báry Hrzánové, která jde až na dřeň a je dokonalá a přesná. Ano, její kolegové netvoří jen stafáž a jsou plnohodnotnou součástí dění. A ano, téma vyrůstání v socialismu je zde vytěženo na maximum. A všechno to dokáže pobavit. Ale je to zbytečně dlouhé a natahované. Je to mnohdy až příliš estrádní. A nedokázalo to udržet mou plnou pozornost po celou dobu. Ale stálo to za to! /13.12.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 24.11.2018)
Howie a Rookie Lee - Divadlo J.K.Tyla Plzeň: 100 %
Dva neuvěřitelně silné monology, které se vryjí hluboko pod kůži a tam zůstanou. Dva silné příběhy, které spolu souvisí. Počáteční humorná stránka příběhu je postupně nahrazena smutkem, zoufalostí, smrtí. Atmosféra houstne. Úsměv na tváři zamrzá. Soucítím. Lituji. Propadám zoufalství. Takhle to nemůže skončit! Bohužel, může! I tohle je život. Ale je to odvrácená stránka života. Miluji obě postavy. Je to tak uvěřitelné. Jan Holík v neskutečném tempu začne, co sympaťák Ondřej Rychlý dokončí. Žádné kulisy, žádné rekvizity. Jen příběh. A ten je nezapomenutelný! /23.11.2018 - Divadlo Ungelt Praha/
(zadáno: 21.11.2018)
Po konci světa - SpoluHra: 50 %
Text nenabízí nic zajímavého a zachraňují to pouze herecké výkony obou protagonistů, zejména Dana Krejčíka, který skvěle a uvěřitelně provází svou postavu postupným vývojem z hodného hocha až k despotickému vládci krytu. A Iva Pazderková mu velmi zdatně sekunduje. Jinak je to ale z mého pohledu zbytečný text, který mě spíše nudil, kterým jsem se prozíval, u kterého jsem se nedokázal napojit na dění na jevišti a nechal mě celou dobu bez emocí. Bylo mi jedno, co a jak se stane dál. Všechna procenta jsou tak jen za herecké výkony. Je to pro mě jedna z těch zapomenutelných inscenací. /20.11.2018/
(zadáno: 20.11.2018)
Maryša - Divadlo A.Dvořáka Příbram: 70 %
Tuto Maryšu bych označil za čítankovou verzi známého textu. Je to velmi jednoduše provedená klasika v přijatelné délce. A já jsem rád, že někdo ctí klasiku a neroubuje do toho modernizace za každou cenu. Anna Fixová se do hlavní role perfektně hodila, ostatní herci hráli solidně, jen ten T. Töpfer mohl trochu přidat na přísnosti, celou dobu na mě působil ne jako autoritativní otec, ale jako hodný strýček. Bohužel mě to nějak nevtáhlo, ale ani nezklamalo. Jo, a chtělo by to více hudby, s hudbou jen v předělech mezi jednáními to působilo velmi stroze. /19.11.2018 - Divadlo Járy Cimrmana Praha/
(zadáno: 19.11.2018)
Kalibův zločin - Východočeské divadlo Pardubice: 90 %
Klasický román byl zdramatizován do klasické podoby prost jakýchkoliv modernizací či režijní exhibice. Kdysi by to bylo samozřejmé, dnes to považuji za malý zázrak. Krásně se na mě přenesla stará atmosféra vesnice, čemuž zajisté velmi pomohla skvělá scénografie, kostýmy i dobová mluva všech postav. Bez zdlouhavých odboček se zde odvíjí příběh hlavního hrdiny, který na pozadí manipulace směřuje k hořkému konci. Chválím herecké výkony (obzvláště vyniká M. Mejzlík jako starý Kaliba), chválím hudbu se skvělými folklorními motivy, chválím celkový výsledek! /18.11.2018 - Praha - Divadlo v Dlouhé/
(zadáno: 18.11.2018)
Oskar a Růžová paní - Klicperovo divadlo Hradec Králové: 90 %
Poslední operace, která mohla desetiletému Oskarovi zachránit život, se nezdařila. Jeho pečovatelka mu poslední dny života zpříjemní hrou. Každý den bude Oskar brát jako 10 let života. A třeba ho navštíví i Bůh... J. Sklenář je v dětské roli velice uvěřitelný a klobouk dolů před jeho výkonem. M. Eliášová mu pak velice zdatně sekunduje, a zdánlivě nesourodý pár si s minimálními prostředky dokáže zcela podmanit divákovo srdce. Zajímavý text se dočkal kvalitního ztvárnění. Jediná výtka směřuje k délce inscenace. Chvílemi je to zdlouhavé, krácení by neškodilo. /14.11.2018 v Praze v Divadle Ungelt/
(zadáno: 17.11.2018)
Na miskách vah - Městská divadla pražská: 80 %
Soudit je těžké. Být souzen ještě těžší. Hra na kočku a na myš. Touha po spravedlnosti mířící často za hranu zdravého rozumu a chápání. Kdo je zde oběť? A můžeme si z toho všeho vzít ponaučení? Znepokojivá hra o věcech, které jsou vzdálené časem, a přesto jaksi povědomé a blízké. Pánové Fridrich a Vlasák rozjeli tak zajímavý příběh, že jsem celou dobu nedokázal spustit oči z jeviště a nestihl jsem se ani začít nudit. Tato inscenace je jedna z náročnějších, ale divákovi se odmění zážitkem vpravdě nezapomenutelným. Jen je škoda, že se u mě vnitřně nedostavily žádné emoce. /13.11.2018/
(zadáno: 11.11.2018)
Moje velká ryba - Divadlo Viola: 100 %
Ota Pavel, Miroslav Donutil a Divadlo Viola. Pan Donutil je mistr slova a je lhostejno, vypráví-li zábavné historky nebo předčítá-li poetické povídky plné nostalgie vyprávěné nevinnýma dětskýma očima. Troufám si tvrdit, že povídky Oty Pavla v panu Donutilovi našly interpreta z nejlepších, a ta atmosféra nesoucí se sálem, kdy dychtivé oči divákovy spočívají na jediném aktérovi dychtíc po mimořádném zážitku, je nepřenositelná. Ponořit se do právě slyšeného, představovat si to a do toho zakoušet přednes páně Donutila, to je mimořádné. To je dokonalé! To je večer z nejvzácnějších! /9.11.2018/
(zadáno: 6.11.2018)
Lady Oskar - Divadlo Kalich: 70 %
Jana Paulová vládne na jevišti všemu a všem, a činí tak způsobem natolik přirozeným a energickým, že se divák prostě nemůže nudit a nebavit. Její Lady Oskar je inscenací veselou, hravou, vtipnou a celkově velmi vydařenou. K čemuž zajisté přispívá nejen hlavní hrdinka, ale i ostatní herci, kteří jsou ve svých rolích neméně dobří. Až do konce jsem byl zvědavý, jak vše dopadne, a přitom se u toho bavil. Nicméně některé situace mi přišly až příliš natahované a zdlouhavé. Krácení by neškodilo. I tak je to ale v rámci komediální divadelní produkce nadprůměr. /5.11.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 5.11.2018)
Dánská občanská válka 2018-24 - Divadlo Na zábradlí: 90 %
Jak málo stačí k tomu, aby se nastolený řád rozpadl? Text klade zajímavé otázky, nastoluje děsivou fikci, která by nemusela být daleko od reality, a vtahuje diváka do nebezpečně destruktivních situací, kterých je těžké být svědkem jen v hledišti, natož aby se staly realitou. Inscenace úžasně pracuje s různými situacemi i s diváky samotnými jako se součástí celku, a pomalu kráčí ke konci, který je zoufale prázdný a cizí jakémukoliv lidství tak, jak bylo přítomno ještě na začátku představení. Originální zážitek plný děsivých vizí, zajímavých myšlenek a vyrovnaných hereckých výkonů! /3.11.2018/
(zadáno: 28.10.2018)
Zítra to spustíme aneb Kdo je tady gentleman - Dejvické divadlo: 100 %
Za mě dokonalý večer plný národní hrdosti. Jako správný vlastenec jsem cítil během první části večera, kdy se napůl četl a napůl hrál Havlův text, husí kůži a dojetí. Hromadný zpěv vlasteneckých písní byl zážitkem do konce života. A palec nahoru za to, jak umně si v Dejvicích poradili se střídáním humornějších a vážnějších pasáží, obzvláště Miroslav Krobot a jeho chvíle slávy byl geniální! Druhá část, kdy se besedovalo, pak už jen dotvořila pozitivní výsledný dojem z právě viděného a zažitého. Byl to krásný slavnostní večer v Dejvickém divadle. Bylo to úžasné a nezapomenutelné! /27.10.2018/
(zadáno: 28.10.2018)
Konec masopustu - Divadlo na Vinohradech: 70 %
Poměrně nesnadný text na pochopení je servírován v ucházející formě, byť i s ní jsem měl chvílemi problém. Mám však pocit, že chyba není v samotné adaptaci, jako spíše v textu. Je jasné, na co autor poukazuje a co tím chce říci, ale činí tak zdlouhavě a se smyslem pro zvláštní poetiku. Zatímco první polovina měla z mého pohledu hluchá místa, po přestávce už to bylo téměř dokonalé. Co však ční v této adaptaci nade vše ostatní jsou scény s maškarami. Hrozivé, tísnivé, dokonalé jsou zde chorály maškar! A spolu se zajímavými hereckými výkony tak dotváří mírně nadprůměrný celek. /27.10.2018/
(zadáno: 26.10.2018)
Šťastný vyvolený - Divadlo Verze: 70 %
Pět lidí, jedna večeře, houstnoucí atmosféra, eskalace vztahů. Zpočátku milá komedie se postupem času mění v otázku svědomí, v přestřelku názorů, v diskuzi o násilí či rasismu. A jak se mění nálada na jevišti, divák chtě nechtě přemýšlí. Je pokrytecké tvrdit, že názory prezentované zde postavou Matouše Rumla jsou ojedinělé. Rasismus, xenofobie, násilí. I to se zde řeší a je to zajímavý prostředek ke konfrontaci několika obyčejných lidí. Tohle je zajímavá inscenace, která nabízí možná trochu nečekaná témata a vyrovnané herecké výkony všech zúčastněných. /25.10.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 22.10.2018)
Parfém v podezření - Divadlo Radka Brzobohatého: 60 %
Tato detektivní komedie mě na jednu stranu příjemně překvapila, ale zároveň také lehce zklamala. Pokud se totiž u komedie zasměji jen párkrát, a to bezhlasně, je něco špatně. Ale pokud jsem zároveň v napětí, jak to celé dopadne a konec mě doslova překvapí, takže si celou dobu inscenace drží mou plnou pozornost, nemůže to být špatné představení. Zatímco po komediální stránce je to slabé (ale nepodbízivé, což velmi oceňuji), po detektivní stránce to nemá chybu. Tenhle zločin chcete zažít a vyřešit! Navíc herecký ansámbl je perfektně sehraný. Za mě mírný nadprůměr. /18.10.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 8.10.2018)
Dabing Street - Dejvické divadlo: 80 %
Inscenace, která je nejen o dabingu, ale i o chlastu. A paradoxně právě scény o chlastu a s chlastem se mě z osobních důvodů bytostně dotýkaly, kdy Martin Myšička byl naprosto přesný a excelentní ve všech podobách. Ovšem nezaostával zde naprosto nikdo a inscenace samotná perfektně dávkuje humor i vážné scény a přináší rovněž bizarnosti, které v divadle divák běžně neuvidí. Královsky jsem se bavil a zároveň mi bylo smutno. Taková rozpolcenost je u mě v divadle velmi vzácná. Musím rovněž pochválit plně využitou scénu, která je dokonalá. Potenciál tématu byl vytěžen na maximum. /6.10.2018/
(zadáno: 5.10.2018)
Všechny báječný věci - Západočeské divadlo v Chebu: 80 %
Sprška energie, kterou Pavel Richta v tomto představení vysílá směrem k divákům, je obdivuhodná. Je ho plný prostor, v podstatě se nezastaví a relativně intimní text, který by měl být jakousi osobní výpovědí jednoho mladého muže, povyšuje spíše na show. Což mi trochu vadilo u těch vážnějších scén, kdy mi chybělo přenesení oné naléhavosti sdělení směrem k publiku. V odlehčených scénách a v práci s publikem však exceloval a publikum spolupracovalo nad očekávání skvěle. Divák si ale spíše než zamyšlení nad vážností tématu odnese pocit pohody a pobavení. /4.10.2018 v Divadle v Celetné v Praze/
(zadáno: 30.9.2018)
Pardál - Divadlo Ungelt: 100 %
Dokonalé herectví velkých osobností umocněno malým komorním prostorem a vážným tématem pro mě bylo zážitkem, po jakém jsem toužil. Paní Štěpánková i pan Němec byli dokonalí ve své mluvě a gestech a pan Novák jim zdatně sekundoval. Závěrečná pointa mě hodně překvapila, a tak by to asi mělo být. Já jsem nadšený, ani na okamžik jsem se nenudil, naopak jsem si každou vteřinu užíval a uteklo to až neskutečně rychle. Ano, i tohle je život. Ztráta paměti, strach, bezmoc, samota, nemoc. Stáří! Touhy, přání, sny. Tak blízko, a zároveň tak daleko. Dokonalý divadelní zážitek! /24.9.2018/
(zadáno: 23.9.2018)
Modrý pták - Národní divadlo: 90 %
Za mě super! Je to jedna z těch mála inscenací z činohry ND, které nejsou exhibicí režiséra, ale dávají prostor příběhu, autorově poetice, a hercům. Příběh o modrém ptáku jsem dosud neznal, a o to více jsem byl zvědavý a ve výsledku mile překvapený výsledkem. Bál jsem se, že jako dospělý divák si to neužiju, ale ono to celé bylo tak působivé, že jsem jen fascinovaně sledoval dění a nechal se unášet na křídlech fantazie a zároveň jsem zpracovával myšlenky, které ke mně z jeviště pronikaly. Vždyť to celé bylo tak krásné a snové! A všichni herci byli skvělí! /21.9.2018 - večerní představení/
(zadáno: 23.9.2018)
Co takhle ke zpovědi... (Pardon me, Prime Minister) - agentura Harlekýn: 40 %
Jediným důvodem, proč stojí za to tuto komedii vidět, je stále energií a vtipem sršící Petr Nárožný, který ani poté, co oslavil osmdesátku, neztrácí jiskru. Bohužel hraje v inscenaci, která staví na zažitých klišé a předvídatelných kýčovitých situacích (dospělá utajená dcera, svlékání šatů, záměny a zmatky). Většinu doby mi to nepřišlo ani vtipné, ani záživné, ani překvapivé. Všechna má procenta tak jdou hlavně za panem Nárožným, který kýčovitý text povyšuje na alespoň ucházející komediální zážitek. Viděno v alternaci J. Nosek-J. Čenský-K. Sedláková-I. Svobodová. /17.9.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 27.8.2018)
Veselé paničky windsorské - Letní shakespearovské slavnosti: 80 %
Klasika v klasickém provedení. Děkuji za to, že jsem se taky jednou nedočkal další moderní variace. Pan Menzel zvolil jednoduchou scénu a nechal herce odehrát obstojnou klasiku, která umí zaujmout a nenudí. Ostatně režii této komedie si J. Menzel vyzkoušel už v roce 1999 na Otáčivém hledišti v Č. Krumlově, dokonce dvěma hercům z krumlovské verze (Ctirad Götz a Petra Hobzová) svěřil stejné role i zde, a netřeba dodávat, že excelují, když se svými rolemi tráví tolik roků. A když se k nim přidají B. Polívka se S. Stašovou, je o humor a zábavu postaráno. Já se královsky pobavil! /24.8.2018/
(zadáno: 17.8.2018)
Sen noci svatojánské - Letní shakespearovské slavnosti: 30 %
Bohužel jedno z těch horších představení na Slavnostech. Pitvoření, obscénnosti, skřeky. Nejsem proti modernizacím, například moderní verze této hry v Národním divadle od Dana Špinara mi připadá téměř geniální. Ale SKUTR to vzali za špatný konec a nabídli cosi velmi podbízivého, pokleslého, a ve výsledku mi to připadalo skoro trapné. V těch bdělých chvilkách, kdy jsem neusínal, jsem se nestačil divit. Pokud v divadle usínám (a to dokonce ve venkovním prostoru na čerstvém vzduchu), je to pro mě signál, že inscenace je nezajímavá. Na jedno kouknutí to ušlo, ale převládá zklamání. /10.8.2018/

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 > >>