Profil uživatele

JirkaS

Dovolte mi, abych se představil. Jmenuji se Jiří Svoboda, je mi 32 let, jsem z Českých Budějovic, a miluji divadlo, které mi zabírá většinu volného času. Jsem jen obyčejný divák amatér, který se v divadle cítí šťastný. Už jako student základní školy jsem někdy od svých 12 let utrácel většinu kapesného za vstupenky do Jihočeského divadla, kde jsem viděl své první inscenace, a kde jsem postupně propadal kouzlu divadla. Nebylo výjimkou, že jsem šel do divadla i třikrát týdně. Chodil jsem na činohru, na operu i na balet. Toto zanícení mi vydrželo nějaké tři roky, než jsem propadl zase jiným zájmům. Znovuobjevit kouzlo divadla se mi povedlo od února 2016, tedy v 29 letech, kdy jsem začal u nás v Budějcích navštěvovat zájezdová představení z Prahy. A v roce 2017 jsem začal častěji jezdit za divadlem i do Prahy. A ze všech divadelních forem zůstávám věrný pouze činohře či výjimečně muzikálu.

Divadlo mě povznáší a dává mi křídla. Dobré divadlo ze mě dokáže vydolovat i ty nejvíce ukryté nejniternější emoce a přimět mě k zamyšlení. A jen málokteré divadlo mě dokáže vnitřně rozervat na milion kousků. Rád hledám právě takové inscenace, které ve mně rezonují, a které mě dokáží posouvat dopředu. Tak doufám, že jich najdu a uvidím co nejvíce.

Pro jakýkoliv kontakt jsem k dispozici na e-mailu: jirka.divadlo@seznam.cz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 17 % (87)
Helena Grégrová: 18 % (92)
Lukáš Dubský: 18 % (66)
Veronika Boušová: 18 % (19)
Anežka Hrebiková: 20 % (41)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 > >>

(zadáno: 23.7.2018)
Drahá legrace - agentura Harlekýn: 70 %
Docela příjemná a pohodová komedie, která dokázala pobavit, zaujmout, rozesmát, a u které jsem až do konce nedokázal odhadnout, jak dopadne. K mému překvapení jsem se docela příjemně bavil a ani na okamžik se nenudil. Josef Carda jako Pignon byl docela dobrý, ale převálcovali ho už z povahy svých rolí Jan Šťastný jako kontrolor z berňáku i Miloslav Mejzlík jako nekonvenční miliardář. Určitě se jedná o jednu z těch zajímavějších a kvalitnějších komedií v rámci zájezdových produkcí. Byl to příjemný a pozitivní večer strávený s fajn komedií. /23.7.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 7.7.2018)
Dobrý konec všechno spraví - Letní shakespearovské slavnosti: 50 %
Nevěděl jsem, co od neznámého titulu čekat. Dopředu jsem si ani nezjišťoval anotaci, takže jsem se spolehl na to, že budu rozumět ztvárnění v režii pana Pitínského. A chvílemi jsem měl problém porozumět. Chvílemi to dokonce vypadalo, že usnu. A chvílemi jsem se zájmem sledoval dění na jevišti. Herecky se jedná o mírný nadprůměr, vynikali O. Vízner a O. Pavelka, naprosto dokonalá byla hudba! Zaujala mě úsporná scéna, zajímavé kostýmy, a především dobrý konec! Dobrých konců není nikdy dost! Myslím, že tuto inscenaci je potřeba nechat v sobě uzrát. Děkuji za rozšíření obzorů! /6.7.2018/
(zadáno: 27.6.2018)
Čapek - Městská divadla pražská: 100 %
Uff. Na závěr sezóny neskutečně silná a ve všech směrech dokonalá inscenace! Nic jsem nečekal, inscenaci jsem si vybral víceméně náhodou, ale co jsem viděl, na tom jsem nemohl být jakkoliv připraven. Velká osobnost pronáší velké myšlenky a přenáší na diváka všechnu tíseň, zmar, strach a zoufalost doby, kdy Československo, Evropa a celý svět stáli před velkým zlem. Jiří Hána je ztělesněná dokonalost! Mnoho silných momentů! Celou dobu mi bylo smutno, bojoval jsem se slzami a pociťoval jsem strach a tíseň. Dokonce i ty cigarety jsem jako nekuřák sedící v první řadě přetrpěl. Děkuji!!! /25.6.2018/
(zadáno: 27.6.2018)
Sňatky z rozumu - Divadlo na Vinohradech: 80 %
Neznalý knižní předlohy ani seriálové verze vydal jsem se na Vinohrady s obavami, aby to nebylo nejdelších 3 a půl hodiny v mém životě. Ale ouha, opak byl pravdou! Celé mi to přišlo jen jako pár minut, tak rychle to uteklo. Záživně a hlavně přehledně ztvárněná rodinná sága, která mě dokázala zaujmout a já téměř nespouštěl oči z jeviště. Perfektní provedení, vynikající herecké výkony v čele s Tomášem Dastlíkem, zkrátka vše zde dokonale funguje. Jediné, co mohu vytknout, že se na mě nepřenesly žádné emoce. Ale jinak je to dokonalé od začátku do konce. Za mě spokojenost! /22.6.2018/
(zadáno: 22.6.2018)
I♥MAMMA - Městská divadla pražská: 90 %
Ženy a mateřství. To je něco, co se může nám, mužům, zdát jako cosi exotického, ale přitom se to týká i nás. Autorka píšící o ženách a asi primárně pro ženské publikum dává těm pár mužům v publiku možnost pochopit, co žena prožívá v různých stádiích mateřství, od početí, přes porod, až po výchovu starších dětí. Někdy je to odlehčené a vtipné, jindy se hraje na vážnou notu. Vše zde ale dává smysl, vše funguje a je to vlastně skvělé. Vyrovnané herecké výkony, promyšlená choreografie a silný závěr (husí kůže, slzy dojetí) činí z této inscenace překvapivě nadprůměrný zážitek. /20.6.2018/
(zadáno: 18.6.2018)
Vítejte v Thébách - Národní divadlo: 50 %
Jsem rozpolcen. Na jednu stranu aktuální hra poukazující na politické hry, nesmyslnost válek, naivní představy o míru a naději a hašteření o moc. Navíc ta scéna je do posledního detailu dokonalá. Na druhou stranu jsou tyto myšlenky sdělovány problematickou formou. Předně se zde neustále řve a křičí. Proboha, proč? Kam se v divadlech vytrácí běžná mluva? Problém mám rovněž s tím, že inscenace kolem mě projela jen jakoby z rychlíku. Žádné emoce, žádná síla, s výjimkou pana Štěpničky a krví a mocí posedlého Radúze Máchy zde nejsou ani výrazné herecké výkony. Pan Špinar to umí i lépe! /17.6.2018/
(zadáno: 18.6.2018)
Mikve - Národní divadlo: 100 %
Velké jeviště, úchvatně řešená scéna, inscenace založená pouze na textu. Osm žen na jevišti, účast každé z nich je opodstatněná, a k tomu náhled do pro nás exotického prostředí. Nad tím vší bdí violoncello se svým fascinujícím zvukem a doprovází všechny dámy až ke gradaci celého příběhu. Příběhu, který se pozvolna rozjíždí, aby mě postupně vtáhl do svých osidel, pozřel, rozžvýkal a emocionálně zničeného vyplivl zpět. Dokonale napsáno, dokonale ztvárněno. Všechny herečky excelovaly. Nahota je zde opodstatněná. Tyhle lázně se pro mě staly nezapomenutelnými. Děkuji! /16.6.2018 - derniéra/
(zadáno: 18.6.2018)
Perfect Days - Pantheon production: 60 %
Ucházející, leč prvoplánově nastudovaná inscenace. Narážím teď na přespříliš afektovaného Jana Dolanského, který sice nepřekonal laťku trapnosti, místy dokázal i pobavit, ale bylo to na hraně a příliš mě to nerozesmívalo. Celkově inscenace nabídla vyrovnané herecké výkony, oproti české filmové verzi úspornější scénář, jelikož se celá inscenace odehrává jen v bytě hlavní hrdinky, což ale není na škodu, a pohodový zážitek. Na jedno zhlédnutí a pro nenáročné pobavení je to ideální. Pokud se vám líbil film, myslím, že zklamaní nebudete. /13.6.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 10.6.2018)
Faust - Národní divadlo: 0 %
První zhruba čtvrthodinka skvělá. Pak nasednutí do kamionu a zmar, změť výjevů, množství postav v nichž se neorientuji. Chaos, zmatek, nepochopení. Cloumal mnou vztek a chtělo se mi zařvat na celé divadlo, co to sakra má být. Panu režisérovi se inscenace zvrhla v rej hnusu, kýče, trapnosti, zmatečnosti, uřvanosti. Nevím, o čem se hrálo a chtělo se mi z tohoto patvaru zvracet. Žádné emoce, žádný děj, žádné silné momenty. Tohle bolí. Poprvé v životě jsem při děkovačce netleskal, ale založil jsem si ruce na prsou. Pro mě to bylo jedno velké trápení a utrpení. Tohle nepatří do ND! /9.6.2018/
(zadáno: 9.6.2018)
Mlynářova opička - Národní divadlo: 80 %
Dlouho jsem zvažoval návštěvu inscenace. Bál jsem se kompilátu, který nebude držet pohromadě, ale bavil jsem se. Čeština je bohatý jazyk a všechny ty hříčky se slovy v téhle inscenaci jsou milé, hravé, zábavné, stejně jako celá inscenace. Herci si to evidentně užívají a navíc mám pocit, že po delší době Národní divadlo nabídlo klasickou inscenaci prostou jakýchkoliv modernizací, ve které vynikají F. Němec a V. Postránecký, a v kombinaci s F. Rajmontem, D. Matáskem či M. Preissovou předkládají divákovi hravou komedii, která má za cíl pouze pobavit. A to se jí u mě povedlo dokonale! /7.6.2018/
(zadáno: 9.6.2018)
Maryša - Národní divadlo: 100 %
Nejsem velkým zastáncem modernizací. Ale občas je z takové moderní verze klasického příběhu vybroušen vzácný klenot, který mě svým leskem očaruje. Maryša v tomto podání je čisté drama sdělující vše podstatné v přijatelné délce tak jednoduše a pochopitelně, že je to geniální. Opírajíc se o jednoduchou a přitom symbolicky perfektně vymyšlenou scénu, o úchvatné scénické nápady (především posun židlí a zavěšená místnost) a vynikající herecké výkony, kdy především Pavla Beretová dominuje a pozorovat jí z prostředka první řady byla divácká slast, je tato Maryša pokladem nejvzácnějším! /6.6.2018/
(zadáno: 5.6.2018)
4000 dnů - Divadlo Ungelt: 40 %
Inscenaci jsem viděl v rámci zájezdu v sále pro 560 diváků, kde mezi diváky a herci byla dlouhá forbína a tím pádem velká vzdálenost. A to je problém u inscenace určené pro komorní prostor Ungeltu. Jsem totiž přesvědčen, že se vytratila v tomto sále veškerá intimita a síla textu. Což v kombinaci s tím, že inscenace je pojatá profesorsky, tzn. pouze převedený text bez invencí, chybí jakékoliv emoce (upřímně mi bylo jedno, jak to celé dopadne, žádné sympatie k postavám), celou inscenaci sráží. V první půli jsem dokonce usínal. Škoda, Ungelt u mě jindy boduje. /5.6.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 4.6.2018)
Úklady a láska - Švandovo divadlo: 90 %
Chce se mi zvolat: Dobrá práce! Tahle inscenace má řadu silných momentů a zajímavých nápadů. Například nechat Luisu celou dobu na jevišti, mnohdy v přítmí jako tichou pozorovatelku toho, jak se její láska Ferdinand brání úkladům svého otce. Tabule s křídou, loutkové divadlo, to jsou také skvělé nápady. A v jednu chvíli rozehrávat na pódiu více dějových linií tak, že jsem fascinovaně těkal očima po celém jevišti, to pro mě bylo nevídaným vzrušením. Dokonce se u mě objevilo zase jednou v divadle mrazení v zádech. Herecky skvělé, režijně nápadité! Rozhodně stálo za to inscenaci vidět! /2.6.2018/
(zadáno: 30.5.2018)
Nora (Domeček pro panenky) - Divadlo pod Palmovkou: 40 %
Uff, tohle se z mého pohledu příliš nepovedlo. Byť oproti Hedě Gablerové, kterou jsem ohodnotil čistou nulou, Jan Nebeský tentokrát vypráví smysluplný děj a je to mnohem snesitelnější, pořád je to forma, která mi nesedí. Inscenace mě vytáčela, do přestávky mi to přišlo příliš natahované a zdlouhavé, a T. Dočkalová mi připadala příliš teatrální a uřvaná. Ani ostatní herci to nezachránili, snad jen J. Teplý snesl přísnější měřítko. Chvílemi jsem se nudil, chvílemi jsem byl celým tím provedením iritován. Po přestávce to už bylo z mého pohledu mnohem lepší. Tohle mi nesedlo. /29.5.2018/
(zadáno: 28.5.2018)
Kurz osudové přitažlivosti - TEĎ! Divadlo: 80 %
Tak trochu jiná činohra ve formě kurzu či show, která je ale vlastně milá, hravá, vtipná a originální. Je zde pár zajímavých situací ze života, trochu snahy pomoci nezadaným divákům uvědomit si, že vše musí začít u jejich sebelásky, a úžasné "improvizované" vyvrcholení celého představení. To vše s perfektním Markem Adamczykem, sympatickou Ninou Horákovou a mně dosud neznámým Janem Vejražkou, jehož Bruno byl prostě neodolatelný :D Já se bavil královsky a možná si i částečně uvědomil, co dělám špatně a proč jsem stále i ve svých 31 letech singl. A to se počítá! /27.5.2018 v Divadle v Celetné/
(zadáno: 27.5.2018)
Idiot - Městská divadla pražská: 80 %
Klasický text v klasickém provedení bez modernizací. V MDP to umí, a i proto tam rád chodím na klasiku. Zdejší Idiot je srozumitelně převeden z románu na divadelní jeviště, postav je zde tak akorát, scéna jednoduchá a plně funkční, kostýmy perfektní. Prodloužení jevištní plochy až do čtvrté řady hlediště je opodstatněné. A herecké výkony jsou skvělé. A. Bílík se stal opravdovým Myškinem, vynikal rovněž dokonale úlisně působící V. Dvořák. Chválím i P. Tenorovou a N. Horákovou, ve svých rolích byly přesné. Bohužel se ale na mě žádné větší emoce nepřenesly, proto nemohu hodnotit lépe. /25.5.2018/
(zadáno: 23.5.2018)
Něco za něco - Divadlo pod Palmovkou: 80 %
Sex a chtíč vládnou světu. Tak proč si nevzít toto téma i jako ústřední motiv pro inscenování jedné z her největšího dramatika historie? V určitých pasážích chce režisér šokovat za každou cenu, a to mi vadilo. Zbytečně natahované obrazy spolu s oděním některých postav (transvestita, záchranář, masky opic), které jsem nepochopil, inscenaci sráží. Ale vše vynahrazuje grandiózní výkon T. Dočkalové, její záchvat v úvodu a statickou scénu v závěru hry budu mít v hlavě do konce života. Celkově ve mně zůstává kladný pocit a přesvědčení, že i takový výklad klasického textu může obstát. /21.5.2018/
(zadáno: 21.5.2018)
Ulity - Divadlo na Vinohradech: 50 %
Zajímavé téma podpořené kvalitními herci, a přesto mám pocit promarněného potenciálu. Za celou dobu mi inscenace neumožnila proniknout pod povrch postav, sžít se s nimi, chápat je. Měl jsem pocit, jako bych koukal na několik sezón TV seriálu zhuštěných do jednoho speciálního 90minutového dílu shrnujícího vše podstatné. Kde jsou emoce? Kde je život? Tady je jen prázdnota. Ale i přesto nelituji, že jsem hru viděl, rád jsem své oblíbené herce poznal i takto zblízka. A abych jen nekritizoval, tak ono to docela příjemně a rychle uteklo. Ale jen jsem asi prostě čekal víc. /19.5.2018/
(zadáno: 21.5.2018)
Veletoč - Divadlo Kalich: 50 %
Inscenace příliš tlačí na pilu a bohužel v těch humornějších částech diváky ke smíchu doslova nutí. A to je škoda, protože kdyby inscenace nesklouzávala k laciné podbízivosti, ale i kdyby se trochu krátilo v textu, jednalo by se o příjemně nadprůměrné představení. Potenciál to má, a to nejen díky zajímavému a až groteskně dokonale vtipnému závěru, ale i díky hereckým výkonům, kterým vévodí skvělý A. Bílík a dokonale s kamennou tváří hrající E. Holubová. Ale pokud se u komedie pořádně zasměji až v závěru, nemohu ji označit jinak než za průměrnou. /18.5.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 21.5.2018)
Macbeth - Městská divadla pražská: 70 %
Chválím zajímavou scénu (díra s vodou, židle symbolizující zmařené životy), chválím kostýmy (obzvláště pojetí čarodějnic jako atraktivních mladých žen byla pastva pro mé oko), chválím celkové pojetí. Z herců vynikají A. Bílík, D Šoltýsová a v malých, ale důležitých rolích E. Pacoláková a K. Špiner. Bohužel ale M. Kačmarčík pro mě není Macbeth. Jeho měkká mluva v kombinaci s nulovým charismatem mu nedovolují působit tak, jak by Macbeth působit měl. Kdyby režisér sáhl třeba po A. Procházkovi, J. Hánovi nebo M. Dlouhém, bylo by to o něčem jiném. Ale jinak jsem spokojen. /17.5.2018 - derniéra/
(zadáno: 21.5.2018)
Pánská šatna aneb Improvizace v Ypsilonce - Studio Ypsilon: 70 %
Jak hodnotit představení, které je částečně improvizované a pokaždé asi trochu jiné? Asi podle pocitů, které jsem při jeho sledování měl. A to byly pocity příjemně stráveného večera ve společnosti osazenstva, které umí většinu času velmi dobře pobavit. Asi dle očekávání večeru vévodila dvojice Lábus a Dejdar. Pobavil například čerstvý postřeh M. Dejdara z jeho návštěvy zápasu českého týmu na hokejovém MS v Kodani 2018 nebo historka J. Lábuse o tom, jak si ve Finsku kupoval kabát. Bylo to milé, příjemné, odpočinkové. Potěšil dvojí přídavek J. Lábuse během potlesku. /15.5.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 14.5.2018)
Škola žen - Divadlo na Vinohradech: 80 %
Nic moc jsem nečekal a zažil jsem osvěžující večer plný nenásilné hravosti, pohody a dobré nálady. Krásné zvučné verše, žádné modernizace, příběh, který funguje, baví a zároveň mě donutil i k nějakému zamyšlení, a především kvalitní herecké výkony. Tomáš Pavelka mě dokázal uchvátit, a to nejen tím, jak zcela s přehledem ovládl celou hru i jeviště, ale i tím, jak reagoval na publikum. Příjemně pobavili Marek Holý se Simonou Postlerovou, u Dominicka Benedikta bych možná trochu ubral na akčnosti, příliš mi ta jeho rozjívenost do inscenace nezapadala. Každopádně tohle se povedlo. /11.5.2018/
(zadáno: 14.5.2018)
Obraz Doriana Graye - Švandovo divadlo: 50 %
Jsem rozpolcený. Inscenace na mě nepřenesla žádné emoce, jednotlivé postavy byly pro mě sterilní a jejich pohnutky mi zůstaly skryty, a nechápal jsem, čím zrovna tento Dorian Gray uchvacuje své okolí. Byť je Ondřej Kraus zajímavý, jeho postavě (alespoň z mého pohledu) chybělo charisma, které je pro tuto postavu nezbytné. Na druhou stranu, ač neznalý předlohy, v ději jsem se docela orientoval, inscenace mi přece jen evokovala dnešní dobu a donutila mě k nějaké formě zamyšlení. Ve výsledku jsem se vlastně ani příliš nenudil a nebyla to pro mě ztráta času. Nicméně čekal jsem více. /9.5.2018/
(zadáno: 7.5.2018)
Čarodějky ze Salemu - Divadlo na Vinohradech: 100 %
Jak se pozná opravdu kvalitní divadlo? Nejlépe asi tak, že má divák chuť vtrhnout na jeviště a vlastnoručně uškrtit herečku, kterou jinak bezvýhradně platonicky miluje (J. Kotrbatá). Tomu říkám dobrá práce. Silný text je zde podpořen kvalitními hereckými výkony, kdy člověka chvílemi až mrazí a je mu špatně z toho, na co musí koukat, protože nespravedlnost a zjevně chybějící selský rozum jsou na jevišti velmi zřetelné. Jednoduchá, ale funkční scéna, pak dotváří výsledný dojem. Silný zážitek, který mi zůstane ve vzpomínkách až do smrti! Potlesk celého hlediště ve stoje byl zasloužený. /4.5.2018/
(zadáno: 7.5.2018)
Kati - Činoherní klub: 80 %
Tato milá černá komedie vyniká především dokonalou hereckou souhrou. Nevím, jak se to Ondřeji Sokolovi povedlo, ale žádný z herců nevyčnívá a nekrade si inscenaci pro sebe, všichni táhnou za jeden provaz a já měl tak pocit, že sleduji něco skutečného. Ani na okamžik jsem se nenudil, se zvědavostí jsem očekával vývoj děje a doslova se kochal zajímavými herci a jejich souhrou. A kromě toho jsem objevil dva mně dosud neznámé zajímavé mladé herce - Š. Fingerhutovou a V. Šandu. Za sebe říkám, že mě to bavilo a byl to zajímavý nadprůměrný zážitek plný skvělých hereckých výkonů. /1.5.2018/

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 6 7 8 > >>