Chybová zpráva

  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).
  • Deprecated function: Function ereg() is deprecated ve funkci include() (řádek: 236 v souboru /www/doc/www.i-divadlo.cz/www/pages/uziv_detail.php).

Profil uživatele

JirkaS

Dovolte mi, abych se představil. Jmenuji se Jiří Svoboda, je mi 33 let, jsem z Českých Budějovic, a miluji divadlo, které mi zabírá většinu volného času. Jsem jen obyčejný divák amatér, který se v divadle cítí šťastný. Už jako student základní školy jsem někdy od svých 12 let utrácel většinu kapesného za vstupenky do Jihočeského divadla, kde jsem viděl své první inscenace, a kde jsem postupně propadal kouzlu divadla. Nebylo výjimkou, že jsem šel do divadla i třikrát týdně. Chodil jsem na činohru, na operu i na balet. Toto zanícení mi vydrželo nějaké tři roky, než jsem propadl zase jiným zájmům. Znovuobjevit kouzlo divadla se mi povedlo od února 2016, tedy v 29 letech, kdy jsem začal u nás v Budějcích navštěvovat zájezdová představení z Prahy. A v roce 2017 jsem začal častěji jezdit za divadlem i do Prahy. A ze všech divadelních forem zůstávám věrný pouze činohře či výjimečně muzikálu.

Divadlo mě povznáší a dává mi křídla. Dobré divadlo ze mě dokáže vydolovat i ty nejvíce ukryté nejniternější emoce a přimět mě k zamyšlení. A jen málokteré divadlo mě dokáže vnitřně rozervat na milion kousků. Rád hledám právě takové inscenace, které ve mně rezonují, a které mě dokáží posouvat dopředu. Tak doufám, že jich najdu a uvidím co nejvíce.

Pro jakýkoliv kontakt jsem k dispozici na e-mailu: jirka.divadlo@seznam.cz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Iva Bryndová: 17 % (38)
Jan Pařízek: 17 % (102)
Helena Grégrová: 18 % (106)
Lukáš Dubský: 18 % (75)
Jiří Koula: 19 % (58)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>

(zadáno: 21.5.2018)
Jak hodnotit představení, které je částečně improvizované a pokaždé asi trochu jiné? Asi podle pocitů, které jsem při jeho sledování měl. A to byly pocity příjemně stráveného večera ve společnosti osazenstva, které umí většinu času velmi dobře pobavit. Asi dle očekávání večeru vévodila dvojice Lábus a Dejdar. Pobavil například čerstvý postřeh M. Dejdara z jeho návštěvy zápasu českého týmu na hokejovém MS v Kodani 2018 nebo historka J. Lábuse o tom, jak si ve Finsku kupoval kabát. Bylo to milé, příjemné, odpočinkové. Potěšil dvojí přídavek J. Lábuse během potlesku. /15.5.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 21.5.2018)
Chválím zajímavou scénu (díra s vodou, židle symbolizující zmařené životy), chválím kostýmy (obzvláště pojetí čarodějnic jako atraktivních mladých žen byla pastva pro mé oko), chválím celkové pojetí. Z herců vynikají A. Bílík, D Šoltýsová a v malých, ale důležitých rolích E. Pacoláková a K. Špiner. Bohužel ale M. Kačmarčík pro mě není Macbeth. Jeho měkká mluva v kombinaci s nulovým charismatem mu nedovolují působit tak, jak by Macbeth působit měl. Kdyby režisér sáhl třeba po A. Procházkovi, J. Hánovi nebo M. Dlouhém, bylo by to o něčem jiném. Ale jinak jsem spokojen. /17.5.2018 - derniéra/
(zadáno: 23.7.2018)
Docela příjemná a pohodová komedie, která dokázala pobavit, zaujmout, rozesmát, a u které jsem až do konce nedokázal odhadnout, jak dopadne. K mému překvapení jsem se docela příjemně bavil a ani na okamžik se nenudil. Josef Carda jako Pignon byl docela dobrý, ale převálcovali ho už z povahy svých rolí Jan Šťastný jako kontrolor z berňáku i Miloslav Mejzlík jako nekonvenční miliardář. Určitě se jedná o jednu z těch zajímavějších a kvalitnějších komedií v rámci zájezdových produkcí. Byl to příjemný a pozitivní večer strávený s fajn komedií. /23.7.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 26.10.2018)
Pět lidí, jedna večeře, houstnoucí atmosféra, eskalace vztahů. Zpočátku milá komedie se postupem času mění v otázku svědomí, v přestřelku názorů, v diskuzi o násilí či rasismu. A jak se mění nálada na jevišti, divák chtě nechtě přemýšlí. Je pokrytecké tvrdit, že názory prezentované zde postavou Matouše Rumla jsou ojedinělé. Rasismus, xenofobie, násilí. I to se zde řeší a je to zajímavý prostředek ke konfrontaci několika obyčejných lidí. Tohle je zajímavá inscenace, která nabízí možná trochu nečekaná témata a vyrovnané herecké výkony všech zúčastněných. /25.10.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 28.10.2018)
Poměrně nesnadný text na pochopení je servírován v ucházející formě, byť i s ní jsem měl chvílemi problém. Mám však pocit, že chyba není v samotné adaptaci, jako spíše v textu. Je jasné, na co autor poukazuje a co tím chce říci, ale činí tak zdlouhavě a se smyslem pro zvláštní poetiku. Zatímco první polovina měla z mého pohledu hluchá místa, po přestávce už to bylo téměř dokonalé. Co však ční v této adaptaci nade vše ostatní jsou scény s maškarami. Hrozivé, tísnivé, dokonalé jsou zde chorály maškar! A spolu se zajímavými hereckými výkony tak dotváří mírně nadprůměrný celek. /27.10.2018/
(zadáno: 6.11.2018)
Jana Paulová vládne na jevišti všemu a všem, a činí tak způsobem natolik přirozeným a energickým, že se divák prostě nemůže nudit a nebavit. Její Lady Oskar je inscenací veselou, hravou, vtipnou a celkově velmi vydařenou. K čemuž zajisté přispívá nejen hlavní hrdinka, ale i ostatní herci, kteří jsou ve svých rolích neméně dobří. Až do konce jsem byl zvědavý, jak vše dopadne, a přitom se u toho bavil. Nicméně některé situace mi přišly až příliš natahované a zdlouhavé. Krácení by neškodilo. I tak je to ale v rámci komediální divadelní produkce nadprůměr. /5.11.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 27.11.2019)
Byť jsem byl svědkem zřejmě nejlepšího možného herectví, které bylo možno v rámci této inscenace divákům naservírovat, nemohu se zbavit dojmu, že text samotný je jen uměle vyvolaným konfliktem. Názorový střet muže ve vysokém postavení a jeho bývalé milenky, které se zajídá svět dobře situovaných lidí možná odráží myšlenky v dnešní době tolik aktuální, ale přišlo mi to pořád jen jako umělá póza. Kladně tak hodnotím herecké výkony, které byly dokonalé. J. Langmajer, T. Vilhelmová i V. Navrátil udrželi mou pozornost i přesto, že jsem pochyboval o pohnutkách postav! /26.11.2019 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 20.11.2018)
Tuto Maryšu bych označil za čítankovou verzi známého textu. Je to velmi jednoduše provedená klasika v přijatelné délce. A já jsem rád, že někdo ctí klasiku a neroubuje do toho modernizace za každou cenu. Anna Fixová se do hlavní role perfektně hodila, ostatní herci hráli solidně, jen ten T. Töpfer mohl trochu přidat na přísnosti, celou dobu na mě působil ne jako autoritativní otec, ale jako hodný strýček. Bohužel mě to nějak nevtáhlo, ale ani nezklamalo. Jo, a chtělo by to více hudby, s hudbou jen v předělech mezi jednáními to působilo velmi stroze. /19.11.2018 - Divadlo Járy Cimrmana Praha/
(zadáno: 21.2.2019)
Pro mě těžko hodnotitelná záležitost. Je to tak trochu geniální, a tak trochu obsahově prázdná inscenace odehrávající se ve zrychleném tempu, plná symbolů a extravagance. Na jednu stranu z postav přímo tryská touha po životě, ta jejich rozpolcenost a chtíč jsou všudypřítomné a tak intenzivní, což je zajisté zásluhou skvělých hereckých výkonů všech zúčastněných i skvělé režie. V tomto směru velmi inspirativní představení je však z mého pohledu pojato až příliš vyzývavě, zkratkovitě a experimentálně. Což však nic nemění na tom, že se jedná o zážitek, jehož konzumace stojí za to. /8.2.2019/
(zadáno: 6.4.2019)
Inscenace, která nenudí a dokázala si celou dobu udržet mou plnou pozornost. A přesto mám pocit, že jí cosi chybělo. Jako divákovi mi zůstalo několik nezodpovězených otázek, a ta základní zní: Proč to všechno? Jaké jsou pohnutky hlavních hrdinů? Ale pokud to beru jako absurdní divadlo, které se naváží se do současné společnosti, asi není důležité znát odpověď. Stačí jen se nechat unášet děním na jevišti. Jsou zde jasně dané charaktery postav, perfektní herecké výkony (hlavně M. Dadák v hlavní roli) a celkově to vyznívá obstojně. Viděno v alternaci V. Šanda-D. Ratajský-L. Jelínková. /5.4.2019/
(zadáno: 15.4.2019)
Komedie, která mě zaujala, překvapila, pobavila a nenudila. Michal Dlouhý hraje naplno, jak jsem od něj zvyklý a jak to u něj mám rád. Simona Stašová nabízí velmi expresivní herecký projev a občas velmi podivnou hlasovou intonaci, ale sem se to skvěle hodí. Když Itálie, tak opravdová! Andrea Daňková a Vasil Fridrich pak už jen skvěle dotváří výsledný dojem, který je, k mému překvapení, velice pozitivní. Dějové má totiž inscenace co nabídnout a nedokázal jsem odhadnout předem vývoj příběhu. A o to více jsem si to užil. Není to sice velké umění, ale pobaví to! /11.4.2019 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 5.5.2019)
Za mě tedy příjemné překvapení! Tahle partička mladých holek měla něco do sebe, a byť se může zdát děj jen jako jednoduchý sled scének o tom, kterak se pár puberťaček utrhne ze řetězu, ve výsledku je to fajn jízda, kterou jsem si užil bez známek nudy. Žádné hluboké poselství ani přesah se zde nekoná, je to prostě jen crazy záležitost s písničkama, které sice jsou zajímavé, ale narážejí na nevhodnou akustiku prostoru. Nazvučení mikrofonů totiž bylo příšerné, ale bohužel to asi lépe nešlo. Je to zkrátka něco jiného, co bych v Činoherním klubu nečekal, ale možná o to více mě to bavilo. /1.5.2019/
(zadáno: 14.5.2019)
Milá, vtipná, pohodová inscenace, která mi zřejmě sedla do mého momentálního rozpoložení. Skvěle to funguje jako hořká komedie i jako parodie na doby dávno minulé. Perfektně zvládnutá je dějová část, po herecké stránce rovněž perfektní (chválím A. Kraloviče, J. Poláška, M. Kuntovou, a především M. Lamboru a D. Krejčíka), choreografie na pohodu. Takže jediné, co nepochválím, je ozvučení a technika, protože u některých písní nebylo téměř rozumět, co se zpívá, a u jedné písně byl výpadek mikrofonu u dvou hlavních postav. Což je škoda, protože to jinak byl příjemný divadelní zážitek. /11.5.2019/
(zadáno: 22.5.2019)
Na první pohled obyčejný vhled do života znuděných středoškoláků. Ale není to jen o sprostých slovech, sexu, flákání či násilí. Je zde totiž prověřena divákova schopnost odhalit pointu, kterou nemusí být jednoduché rozklíčovat. A byť jsem pochopil to hlavní, stejně si nejsem jistý, že jsem úplně vše rozklíčoval správně. Chválím autentické herecké výkony všech zúčastněných, z nichž vyniká už z povahy své role ve všech polohách uvěřitelný Z. Piškula. Chválím také scénu, kde nechybí ani sprosté nápisy na školních zdech a lavicích. Rozhodně nevšední divadelní zážitek! /20.5.2019 v Divadle Komedie/
(zadáno: 5.6.2019)
Neznalý předlohy či jakéhokoliv díla pana Topola, avšak znalý tvorby pana režiséra Mikuláška pro Národní divadlo, vydal jsem se na Kouzelnou zemi netuše, co mě čeká. Nuda to nebyla, naopak chvílemi to byl zajímavý a velmi nevšední zážitek. Byť jsem si jistý, že jsem vše nedokázal správně pochopit, byl jsem vtažen do toho zvláštního světa a děje, a užíval si některé režijní nápady i herecké výkony (kromě D. Prachaře zaujala i mladá dvojice O. Hes a J.Dudziaková). Jen škoda, že se většina děje odehrává tak daleko od diváků. Ve výsledku děkuji za takový zážitek a rozšíření obzorů. /3.6.2019/
(zadáno: 1.7.2019)
Kam až se člověk může dostat, když se bojí říkat ne? O tom je možno se přesvědčit v této psychologické studii, kde vyniká především hlavní postava bravurně ztvárněná Radúzem Máchou, jehož vývoj z nezkušeného mladíka až po zoufalého muže je fascinující. Zdatně mu pak sekunduje krásně uřvaná Pavlína Štorková. Inscenace zaujme především pro činohru Národního divadla vcelku nezvyklým scénickým řešením, kdy je naplno využito točny na jevišti, díky čemuž se lehce během chvíle mění scéna dle potřeby. Škoda, že inscenace si celou dobu nedrží svoje tempo, ale i tak za mě nadprůměr. /24.6.2019/
(zadáno: 1.7.2019)
Inscenace nabízí jak odlehčené, tak i vážnější scény, a mnohdy je zajímavým mišmašem na téma strach z uprchlíků, stesk po starých dobrých komunistických časech, ztráta zaměstnání, náboženství, touha po lepším životě. Jakoby se autor nemohl rozhodnout, o čem bude psát, tak vměstnal příliš mnoho věcí na příliš malý prostor. Ve výsledku má pak divák pocit, jestli by nebylo lepší zaměřit se na konkrétní téma. Ale protože jsem se bavil a příjemně to uteklo, protože jsem si vychutnal skvělé herecké výkony, a protože ten konec byl tak nádherně smutný a poetický, jsem vcelku spokojený. /25.6.2019/
(zadáno: 14.8.2019)
Tohle je klasický dobový Shakespeare bez modernizací tak, jak to mám rád. Kompaktnosti inscenace však ubližuje osekaný text, kdy alespoň zpočátku není jasné kdo je kdo, nemluvě o obtížnosti pochopení pohnutek a jednání některých postav. Vše však vynahrazují herecké výkony a celková rozvernost a pohoda, které z jeviště sálají. Vynikají především skvělá P. Horváthová a V. Jílek, velice mě zaujal též R. Mácha jako Claudio a doslova mě odboural P. Čtvrtníček, který ukazuje jak vtipná čeština umí být a perfektně balancuje mezi vtipností a trapným přehráváním. Byl to milý zážitek. /12.8.2019/
(zadáno: 21.9.2019)
Jak převést na jeviště silný intenzivně gradující text pro jediného herce? Na Fidlovačce se rozhodli pro výrazně ilustrativní pojetí a pro takové výrazové prostředky, jež sice mohou lahodit oku a vnímání publika, ale mnohdy odvádějí pozornost od síly a vyznění samotného autorova sdělení. Neustálé pobíhání Jana Fanty sem a tam, neustálé převleky, energičnost, to všechno se nehodí do silného textu o nákaze virem HIV. Možná i díky tomu na mě inscenace emocionálně vůbec nezapůsobila a já tak zůstal téměř nedotčen, byť Jan Fanta v jediné roli dělal, co mohl. Ale špatné to taky nebylo. /20.9.2019/
(zadáno: 7.11.2019)
Velice zvláštní inscenace. Je to takové obyčejně působící drama, kde se nic moc neděje a divák pořád čeká na vyvrcholení, nějaký zvrat, který vlastně úplně nepřichází. Ale řekl bych, že právě v té obyčejnosti je ta kvalita a síla textu. Navíc pan František Němec roli otce povyšuje svým výsostně etablovaným herectvím na plnohodnotný divadelní zážitek. L. Hampl a K. Oltová pak zdatně dotvářejí charaktery svých postav a ve výsledku jsem odcházel z divadla s pocitem, že byť z toho nejsem úplně odvařený, ztráta času to rozhodně nebyla. Tohle komediální drama o smůle má své kouzlo. /30.10.2019/
(zadáno: 23.11.2019)
Takhle nějak se má dělat odpočinková divadelní produkce. Bylo to vtipné, bylo to dějově zajímavé, vše skvěle vypointované a především herci nepřehrávali a netlačili na pilu, takže výsledek působil naprosto přirozeně. R. Vojtek hlavní roli skvěle ustál a nesklouzl k laciné podbízivosti, totéž platí i pro J. Ployhara. Právě tyto dvě role k přehrávání vybízejí nejvíce, a o to víc potěšilo, že jsem viděl vkusnou komedii bez toho, aby mi bylo za účinkující stydno. V rámci žánru příjemné překvapení, proto velká chvála za režii P. Svojtkovi, který odvedl skvělou práci. /20.11.2019 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 26.11.2019)
Tohle je ten typ představení, na kterém se vlastně asi nedá mnoho zkazit. Pokud má divadlo dobré herce, režiséra, který ctí text, a dobré podmínky, vznikne profesorsky přesná inscenace, která zaujme a rezonuje v divákovi přesně tak, jak má, a u níž se publikum prostě nemůže nudit. Podotýkám, že nemusí vždy být samozřejmostí dobrý výsledek, ale zde se vše sešlo tak, že jsem se ani na okamžik nenudil, napjatě jsem čekal na vývoj děje a ve výsledku odcházel s pocitem, že jsem viděl dobré poctivé divadlo a přesné herecké výkony. A o to jde především. /25.11.2019 v Žižkovském divadle Járy Cimrmana/
(zadáno: 8.12.2019)
Sžíravá kritika společnosti, nebo jen absurdní komedie? Jak snadné je zmanipulovat lidi, kteří nedokáží rozpoznat manipulaci a udělat si vlastní názor? Nebezpečí číhá všude a lidé jsou manipulovatelní, stejně jako důchodce, který se ze strachu před uprchlíky stane teroristou. B. Hančilová napsala zajímavou sondu do života lidí, kteří jsou snadným cílem dezinformačních webů, a rozehrála příběh, který ve své naléhavosti dráždí divákovu mysl a nutí ho přemýšlet. Skvěle napsáno, dobře zrealizováno a zahráno. Asi to pro mě nebylo úplně tak silné, ale zážitek to rozhodně byl! /6.12.2019/
(zadáno: 20.2.2020)
Komorní text na rozlehlých prknech a v rozlehlých prostorách Stavovského divadla? Inu, zkusit se má asi vše! Daniel Špinar je výrazným režisérem, ale zde se překvapivě držel zkrátka a vystačil si téměř s holým jevištěm. A najednou tu překvapivě máme po delší době inscenaci, kde prim hrají herecké výkony. A já si užíval obzvláště herectví Saši Rašilova plus velkolepý návrat Zuzany Stivínové do souboru činohry ND. Tenhle zvláštní sedánek mě chvílemi nudil a chvílemi dráždil. A to je vskutku zajímavá divadelní kombinace. Takže za mě nevšední zážitek se skvělými hereckými výkony. /3.2.2020/
(zadáno: 20.7.2016)
Mé úplně první setkání s Cimrmany, nikdy předtím jsem neviděl neviděl žádnou jejich hru ani ze záznamu, ani naživo. Přednášky docela vtipné, obzvláště loutkové minipředstavení pobavilo. Hra samotná byla docela zajímavá, vtipná, originální, ale i když zklamání z neúčasti Zdeňka Svěráka brzy vyprchalo, stejně jsem se nemohl zbavit dojmu, že tohle stačí vidět jednou a je to jen taková hodně roztahaná anekdota. Nicméně dobrá a vtipná anekdota. Nelituji času, který jsem na tomto představení strávil. /Viděno 28. června 2016 v Českých Budějovicích/

Další stránky hodnocení: << < 3 4 5 6 7 8 9 10 > >>