Profil uživatele

JirkaS

Dovolte mi, abych se představil. Jmenuji se Jiří Svoboda, je mi 32 let, jsem z Českých Budějovic, a miluji divadlo, které mi zabírá většinu volného času. Jsem jen obyčejný divák amatér, který se v divadle cítí šťastný. Už jako student základní školy jsem někdy od svých 12 let utrácel většinu kapesného za vstupenky do Jihočeského divadla, kde jsem viděl své první inscenace, a kde jsem postupně propadal kouzlu divadla. Nebylo výjimkou, že jsem šel do divadla i třikrát týdně. Chodil jsem na činohru, na operu i na balet. Toto zanícení mi vydrželo nějaké tři roky, než jsem propadl zase jiným zájmům. Znovuobjevit kouzlo divadla se mi povedlo od února 2016, tedy v 29 letech, kdy jsem začal u nás v Budějcích navštěvovat zájezdová představení z Prahy. A v roce 2017 jsem začal častěji jezdit za divadlem i do Prahy. A ze všech divadelních forem zůstávám věrný pouze činohře či výjimečně muzikálu.

Divadlo mě povznáší a dává mi křídla. Dobré divadlo ze mě dokáže vydolovat i ty nejvíce ukryté nejniternější emoce a přimět mě k zamyšlení. A jen málokteré divadlo mě dokáže vnitřně rozervat na milion kousků. Rád hledám právě takové inscenace, které ve mně rezonují, a které mě dokáží posouvat dopředu. Tak doufám, že jich najdu a uvidím co nejvíce.

Pro jakýkoliv kontakt jsem k dispozici na e-mailu: jirka.divadlo@seznam.cz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Iva Bryndová: 17 % (35)
Helena Grégrová: 18 % (97)
Jan Pařízek: 18 % (91)
Lukáš Dubský: 18 % (67)
Anežka Hrebiková: 20 % (42)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 3 4 5 6 7 8 9 > >>

(zadáno: 1.7.2019)
Hrobníkova dcera (Zjevení) - Divadlo na Vinohradech: 70 %
Inscenace nabízí jak odlehčené, tak i vážnější scény, a mnohdy je zajímavým mišmašem na téma strach z uprchlíků, stesk po starých dobrých komunistických časech, ztráta zaměstnání, náboženství, touha po lepším životě. Jakoby se autor nemohl rozhodnout, o čem bude psát, tak vměstnal příliš mnoho věcí na příliš malý prostor. Ve výsledku má pak divák pocit, jestli by nebylo lepší zaměřit se na konkrétní téma. Ale protože jsem se bavil a příjemně to uteklo, protože jsem si vychutnal skvělé herecké výkony, a protože ten konec byl tak nádherně smutný a poetický, jsem vcelku spokojený. /25.6.2019/
(zadáno: 20.11.2018)
Maryša - Divadlo A.Dvořáka Příbram: 70 %
Tuto Maryšu bych označil za čítankovou verzi známého textu. Je to velmi jednoduše provedená klasika v přijatelné délce. A já jsem rád, že někdo ctí klasiku a neroubuje do toho modernizace za každou cenu. Anna Fixová se do hlavní role perfektně hodila, ostatní herci hráli solidně, jen ten T. Töpfer mohl trochu přidat na přísnosti, celou dobu na mě působil ne jako autoritativní otec, ale jako hodný strýček. Bohužel mě to nějak nevtáhlo, ale ani nezklamalo. Jo, a chtělo by to více hudby, s hudbou jen v předělech mezi jednáními to působilo velmi stroze. /19.11.2018 - Divadlo Járy Cimrmana Praha/
(zadáno: 6.11.2018)
Lady Oskar - Divadlo Kalich: 70 %
Jana Paulová vládne na jevišti všemu a všem, a činí tak způsobem natolik přirozeným a energickým, že se divák prostě nemůže nudit a nebavit. Její Lady Oskar je inscenací veselou, hravou, vtipnou a celkově velmi vydařenou. K čemuž zajisté přispívá nejen hlavní hrdinka, ale i ostatní herci, kteří jsou ve svých rolích neméně dobří. Až do konce jsem byl zvědavý, jak vše dopadne, a přitom se u toho bavil. Nicméně některé situace mi přišly až příliš natahované a zdlouhavé. Krácení by neškodilo. I tak je to ale v rámci komediální divadelní produkce nadprůměr. /5.11.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 5.5.2019)
Sopranistky - Činoherní klub: 70 %
Za mě tedy příjemné překvapení! Tahle partička mladých holek měla něco do sebe, a byť se může zdát děj jen jako jednoduchý sled scének o tom, kterak se pár puberťaček utrhne ze řetězu, ve výsledku je to fajn jízda, kterou jsem si užil bez známek nudy. Žádné hluboké poselství ani přesah se zde nekoná, je to prostě jen crazy záležitost s písničkama, které sice jsou zajímavé, ale narážejí na nevhodnou akustiku prostoru. Nazvučení mikrofonů totiž bylo příšerné, ale bohužel to asi lépe nešlo. Je to zkrátka něco jiného, co bych v Činoherním klubu nečekal, ale možná o to více mě to bavilo. /1.5.2019/
(zadáno: 11.5.2017)
Ucpanej systém - Dejvické divadlo: 70 %
Má očekávání asi byla příliš velká. Nevadila mi sprostá slova. Nevadilo mi ani pojetí inscenace. Jen mi vadilo, že zde nebyla ani jedna postava, u níž bych chápal její chování, její pohnutky, či která by mi dokonce byla sympatická. To byl pro mě ten hlavní problém. Nepopírám, že to byl zajímavý divadelní zážitek. Navíc se zajímavými hereckými výkony s dominancí Ivana Trojana. Ale teprve v druhé polovině při zvážnění inscenace jsem měl pocit, že ze mě proudí nějaké emoce. A přiznávám, že to velmi rychle uteklo, což je v divadle vždy dobré znamení. /viděno 9. května 2017 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 21.5.2018)
Pánská šatna aneb Improvizace v Ypsilonce - Studio Ypsilon: 70 %
Jak hodnotit představení, které je částečně improvizované a pokaždé asi trochu jiné? Asi podle pocitů, které jsem při jeho sledování měl. A to byly pocity příjemně stráveného večera ve společnosti osazenstva, které umí většinu času velmi dobře pobavit. Asi dle očekávání večeru vévodila dvojice Lábus a Dejdar. Pobavil například čerstvý postřeh M. Dejdara z jeho návštěvy zápasu českého týmu na hokejovém MS v Kodani 2018 nebo historka J. Lábuse o tom, jak si ve Finsku kupoval kabát. Bylo to milé, příjemné, odpočinkové. Potěšil dvojí přídavek J. Lábuse během potlesku. /15.5.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 20.6.2017)
Spříznění volbou - Dejvické divadlo: 70 %
Mé první divadelní setkání s Goethem pro mě zůstane zajímavým zážitkem. Dejvické divadlo ho uchopilo se ctí a podpořilo ho kvalitními hereckými výkony, perfektními přechody z mluvených do zpívaných částí, perfektní scénografií, hrou s nasvícením a celkově to je velmi promyšlená inscenace. Například scéna odehrávající se v absolutní tmě, do které mluví jen Martin Myšička, byla nevšedním zážitkem. Jen škoda té délky. Ke konci inscenace už jsem pociťoval únavu a bojoval se spánkem. Ale rozhodně stálo za to vidět tuto inscenaci, už jen kvůli dokonalým hereckým výkonům. /viděno 16. května 2017/
(zadáno: 25.9.2017)
Paní plukovníková - Divadlo Na Jezerce: 60 %
Komedie s typicky jednoduchým dějem, která nenabízí vlastně žádný zajímavý děj. Ale to podstatné je, že v hlavní roli účinkuje paní Jiřina Bohdalová, která jednoduchou komedii pozdvihuje tam, kam se jen pozdvihnout dá. Hraje jednoduše, leč efektivně, nepodbízí se, ale umí vystihnout ten správný moment pro nějaké vtipné gesto, a v jejím podání to herectví vlastně vypadá velmi lehce. Přitom svou energií dokáže ovládnout celý prostor. Nebýt paní Bohdalové, hodnotil bych někde kolem 20%, ale díky ní se tato inscenace pohybuje v lehkém nadprůměru. /viděno 20.9.2017/
(zadáno: 13.10.2017)
Léda (Manželskonemanželská povídka) - Činoherní klub: 60 %
I přes svou relativně krátkou délku mi tato inscenace přišla chvílemi až neúnosně dlouhá. Pár zajímavých myšlenek se zde našlo, jsou zde krásně popsané rozdílné světy mužského a ženského pohlaví, a vlastně si umím představit, že takový příběh by se mohl odehrát i v současnosti. Ale můj problém s inscenací je ten, že příběh je vlastně zcela obyčejný a inscenace samotná nepřináší hlubší zážitek, který by mi měl utkvět v hlavě. Ale toto představení má nespornou výhodu v podobě pánů Nárožného a Vetchého, kteří z ní i přes její menší atraktivnost dělají mírně nadprůměrný zážitek. /10.10.2017/
(zadáno: 11.11.2019)
Moje hra - Divadlo Kalich: 60 %
Byl jsem příjemně překvapen, jak rychle to utíká, a že je to dokonce místy i vtipné a zajímavé. Ani vteřina nudy, ani jedno zívnutí, jen příjemný pocit. Žádné velké herecké výkony ani objevný text se nekonají, ale občas stačí ke spokojenosti jen zjištění, že mě to baví. J. Bartoška zde sice má hlavní roli a zvládá ji s bravurou, ale celou inscenaci si pro sebe krade Z. Bydžovská, která nekonvenčním způsobem víří stojaté vody celého příběhu a je vděčným terčem pozornosti publika. Za mě rozhodně v rámci současné divadelní (zájezdové) komediální produkce nadprůměr. /6.11.2019 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 20.7.2016)
Blaník - Divadlo Járy Cimrmana: 60 %
Mé úplně první setkání s Cimrmany, nikdy předtím jsem neviděl neviděl žádnou jejich hru ani ze záznamu, ani naživo. Přednášky docela vtipné, obzvláště loutkové minipředstavení pobavilo. Hra samotná byla docela zajímavá, vtipná, originální, ale i když zklamání z neúčasti Zdeňka Svěráka brzy vyprchalo, stejně jsem se nemohl zbavit dojmu, že tohle stačí vidět jednou a je to jen taková hodně roztahaná anekdota. Nicméně dobrá a vtipná anekdota. Nelituji času, který jsem na tomto představení strávil. /Viděno 28. června 2016 v Českých Budějovicích/
(zadáno: 15.5.2019)
Hladová země - Švandovo divadlo: 60 %
Buď dost možná zajímavý text doplatil na nesprávné režijní uchopení, nebo je chyba v textu samotném. Každopádně mi vadilo, že se hned od začátku hraje velmi dramaticky, čímž atmosféra nemohla houstnout a herecké výkony gradovat. Přesto jsou však herci světlým bodem v jinak co do kvality kolísavé inscenaci, obzvláště ústřední dvojice D. Barešová a F. Březina jsou těmi, kdo inscenaci pozvedávají. Inscenace nabízí zajímavé myšlenky, metafory, a především mysteriózno, které určitě stojí za pozornost, jen to možná chtělo uchopit více dějově než obrazově. Velmi zvláštní zážitek. /13.5.2019-derniéra/
(zadáno: 21.2.2018)
Poslední aristokratka - Divadlo Na Jezerce: 60 %
Moc jsem nevěděl, co od toho čekat. A nakonec jsem se docela solidně pobavil, byť uznávám, že tohle je jen taková oddechová jednohubka, jež se divákovi asi časem postupně vykouří z hlavy. Především pobavila situace, kdy pan Hrušínský odehrál scénu, a když měl pak další repliku, tak zase začal odříkávat tu již odehranou scénu, všichni herci byli zmatení, pár vteřin tam jen tiše stáli a nevěděli jak dál. Tohle jsem v divadle opravdu ještě nezažil. Jinak to byla standardní zábava, kdy jsem se docela nasmál a celkově mě to pozitivně nabilo. /22.1.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 4.5.2017)
Elling a Kjell Bjarne aneb Chvála bláznovství - Pantheon production: 60 %
Mé první setkání s tímto textem i s herci Filipem Blažkem a Martinem Hofmannem nedopadlo nikterak zle. Hra samotná je pouze průřezem do života dvou mužů, nesplňujících definici normálnosti. Inscenaci chybí jakákoliv pointa, což je nezvyklé, ale nemusí to zase tolik vadit, jelikož po herecké stránce se jedná, obzvláště v případě M. Hofmanna, o kvalitní výkony. A s povděkem kvituji, že se herci za celé představení odbourali jen jednou. Rovněž chválím scénografické řešení. Představení velmi příjemně uteklo, ale hlubší dojem nezanechalo. /viděno 10. dubna 2017 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 21.2.2018)
Bonnie & Clyde - Hudební divadlo Karlín: 60 %
Nejsem muzikálový divák, jsem divák činoherní, ale chtěl jsem jsem se podívat do karlínského divadla. Hledal jsem co možná nejméně komerční titul a vybral jsem tuto inscenaci. A nebyl jsem zklamán, ale ani nadšen. Jednoduchý příběh, velkorysá scéna, pár podařených písniček, dobré výkony nejen ústřední dvojice Markéta Procházková - Martin Písařík, výrazněji zaujali ještě Bohouš Josef, Filip Antonio a Jitka Schneiderová. Naštěstí z tohoto titulu nebyla cítit nějaká komerčnost, ale bohužel je to snadno zapomenutelná inscenace. /2.12.2017/
(zadáno: 30.11.2017)
Federer–Nadal - La Fabrika: 60 %
Tak dlouho jsem se na to představení snažil dostat, až má očekávání nabyla rozměrů, které výsledný dojem prostě nenaplnil. Bylo zde několik geniálních scén a nápadů, obzvláště ve chvílích, kdy dostával prostor J. Prachař se svým Rafíkem, jeho rituály a se svým "aháá, aháá". M. Taclík hrál rovněž skvěle, ale jak autor hry podal samotného Federera, to mi absolutně nesedělo k jeho gentlemanství. A jeho vysvětlení, proč se stal nejlepším tenistou světa, nechápu ještě teď, včetně velmi zvláštního závěru. Ale jinak to byl rozhodně neobvyklý divadelní zážitek. /29.11.2017/
(zadáno: 20.11.2017)
Les - Studio DVA divadlo: 60 %
Tahle inscenace má v mém případě tu smůlu, že jsem půl roku před ní viděl hru Les v podání Slovenského komorného divadla Martin, která byla dokonalá, a při které se u nás v Budějcích tleskalo ve stoje. Iva Janžurová v této roli nedosahuje kvalit Jany Oľhové, která ve své roli byla správně odpudivě chamtivá. A velmi mi vadí, že se inscenace odchýlila od svého původního vážnějšího vyznění. Vadilo mi předčítání úryvků ze scénáře, automat na nápoje, mikrofony na jevišti i narážky na prezidenty Havla a Zemana. Možná kdybych neviděl dokonalou slovenskou verzi, byl bych spokojenější. /17.11.2017/
(zadáno: 7.7.2017)
Hamlet - Letní shakespearovské slavnosti: 60 %
Velká očekávání tentokrát nebyla úplně naplněna. Nevadily mi ruchy ze silnice, prolétající dron (skvělá reakce herců), ani nazvučení zespodu. Vadil mi ale nevyužitý potenciál. Odbýt šílenství Ofélie jednou scénou a nechat ji zemřít mimo jeviště, to je plýtvání potenciálem. I v té jediné scéně šílenství ale V. Kubařová excelovala. Nechápu ani konec, kdy mi přišlo, že se vraždí jen proto, že to divák čeká, ale postavy jednají bez zjevných příčin. Jinak jsou zde k vidění kvalitní herecké výkony a déšť při závěrečné scéně krásně podtrhl smutný konec příběhu. Jsem vcelku spokojen. /viděno 5.7.2017/
(zadáno: 22.10.2018)
Parfém v podezření - Divadlo Radka Brzobohatého: 60 %
Tato detektivní komedie mě na jednu stranu příjemně překvapila, ale zároveň také lehce zklamala. Pokud se totiž u komedie zasměji jen párkrát, a to bezhlasně, je něco špatně. Ale pokud jsem zároveň v napětí, jak to celé dopadne a konec mě doslova překvapí, takže si celou dobu inscenace drží mou plnou pozornost, nemůže to být špatné představení. Zatímco po komediální stránce je to slabé (ale nepodbízivé, což velmi oceňuji), po detektivní stránce to nemá chybu. Tenhle zločin chcete zažít a vyřešit! Navíc herecký ansámbl je perfektně sehraný. Za mě mírný nadprůměr. /18.10.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 23.4.2017)
Romeo a Julie - Divadlo na Vinohradech: 60 %
Marek Lambora jako Romeo byl dokonalý, zatímco Sabině Rojkové jako Julii chybělo charisma. Inscenace nepostrádala světlé body, jako šermířské souboje, balkonovou scénu a vyběhnutí Romea do hlediště, či scénografické řešení. S výhradami jsem přijal exhibování chůvy, či mluvící hlavu Tomáše Töpfera. Celkově pro mě inscenace vyznívá do mírného nadprůměru především kvůli perfektně zahranému Romeovi, kterému jsem věřil každé slovo, každé gesto, každý pohyb i jeho zamilovanost. Rozhodně ale věřím, že tuto klasiku lze inscenovat i lépe. Více můj blog. /viděno 8. dubna 2017 v Divadle Na Vinohradech/ (více v článku na blogu)
(zadáno: 7.4.2018)
Krvavá svatba - Národní divadlo: 60 %
Činohra zde dostává na zadek na úkor pantomimy a oživlých obrazů (což je ale u dua SKUTR zvykem). Nejedná se o špatné uchopení, jen je to jiné a do scény útěku Nevěsty s Leonardem nudné a zdlouhavé. Jen díky dramaturgickému úvodu a tomu, že to nebyla má první Krvavá svatba, jsem se relativně snadno orientoval v dění na jevišti. Z herců u mě vyniká T. Medvecká a S. Rašilov. Tvůrci bohužel škrtali v textu natolik, že pohnutky řady postav jsou nejasné, a tak třeba P. Děrgel, který jinak patří k do mé TOP3 herců, zde zapadá do průměru. I přes určité rozpaky jsem ale relativně spokojen, /5.4.2018/
(zadáno: 18.6.2018)
Perfect Days - Pantheon production: 60 %
Ucházející, leč prvoplánově nastudovaná inscenace. Narážím teď na přespříliš afektovaného Jana Dolanského, který sice nepřekonal laťku trapnosti, místy dokázal i pobavit, ale bylo to na hraně a příliš mě to nerozesmívalo. Celkově inscenace nabídla vyrovnané herecké výkony, oproti české filmové verzi úspornější scénář, jelikož se celá inscenace odehrává jen v bytě hlavní hrdinky, což ale není na škodu, a pohodový zážitek. Na jedno zhlédnutí a pro nenáročné pobavení je to ideální. Pokud se vám líbil film, myslím, že zklamaní nebudete. /13.6.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 21.5.2018)
Veletoč - Divadlo Kalich: 50 %
Inscenace příliš tlačí na pilu a bohužel v těch humornějších částech diváky ke smíchu doslova nutí. A to je škoda, protože kdyby inscenace nesklouzávala k laciné podbízivosti, ale i kdyby se trochu krátilo v textu, jednalo by se o příjemně nadprůměrné představení. Potenciál to má, a to nejen díky zajímavému a až groteskně dokonale vtipnému závěru, ale i díky hereckým výkonům, kterým vévodí skvělý A. Bílík a dokonale s kamennou tváří hrající E. Holubová. Ale pokud se u komedie pořádně zasměji až v závěru, nemohu ji označit jinak než za průměrnou. /18.5.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 21.5.2018)
Ulity - Divadlo na Vinohradech: 50 %
Zajímavé téma podpořené kvalitními herci, a přesto mám pocit promarněného potenciálu. Za celou dobu mi inscenace neumožnila proniknout pod povrch postav, sžít se s nimi, chápat je. Měl jsem pocit, jako bych koukal na několik sezón TV seriálu zhuštěných do jednoho speciálního 90minutového dílu shrnujícího vše podstatné. Kde jsou emoce? Kde je život? Tady je jen prázdnota. Ale i přesto nelituji, že jsem hru viděl, rád jsem své oblíbené herce poznal i takto zblízka. A abych jen nekritizoval, tak ono to docela příjemně a rychle uteklo. Ale jen jsem asi prostě čekal víc. /19.5.2018/
(zadáno: 7.7.2018)
Dobrý konec všechno spraví - Letní shakespearovské slavnosti: 50 %
Nevěděl jsem, co od neznámého titulu čekat. Dopředu jsem si ani nezjišťoval anotaci, takže jsem se spolehl na to, že budu rozumět ztvárnění v režii pana Pitínského. A chvílemi jsem měl problém porozumět. Chvílemi to dokonce vypadalo, že usnu. A chvílemi jsem se zájmem sledoval dění na jevišti. Herecky se jedná o mírný nadprůměr, vynikali O. Vízner a O. Pavelka, naprosto dokonalá byla hudba! Zaujala mě úsporná scéna, zajímavé kostýmy, a především dobrý konec! Dobrých konců není nikdy dost! Myslím, že tuto inscenaci je potřeba nechat v sobě uzrát. Děkuji za rozšíření obzorů! /6.7.2018/

Další stránky hodnocení: << < 3 4 5 6 7 8 9 > >>