Profil uživatele

JirkaS

Dovolte mi, abych se představil. Jmenuji se Jiří Svoboda, je mi 32 let, jsem z Českých Budějovic, a miluji divadlo, které mi zabírá většinu volného času. Jsem jen obyčejný divák amatér, který se v divadle cítí šťastný. Už jako student základní školy jsem někdy od svých 12 let utrácel většinu kapesného za vstupenky do Jihočeského divadla, kde jsem viděl své první inscenace, a kde jsem postupně propadal kouzlu divadla. Nebylo výjimkou, že jsem šel do divadla i třikrát týdně. Chodil jsem na činohru, na operu i na balet. Toto zanícení mi vydrželo nějaké tři roky, než jsem propadl zase jiným zájmům. Znovuobjevit kouzlo divadla se mi povedlo od února 2016, tedy v 29 letech, kdy jsem začal u nás v Budějcích navštěvovat zájezdová představení z Prahy. A v roce 2017 jsem začal častěji jezdit za divadlem i do Prahy. A ze všech divadelních forem zůstávám věrný pouze činohře či výjimečně muzikálu.

Divadlo mě povznáší a dává mi křídla. Dobré divadlo ze mě dokáže vydolovat i ty nejvíce ukryté nejniternější emoce a přimět mě k zamyšlení. A jen málokteré divadlo mě dokáže vnitřně rozervat na milion kousků. Rád hledám právě takové inscenace, které ve mně rezonují, a které mě dokáží posouvat dopředu. Tak doufám, že jich najdu a uvidím co nejvíce.

Pro jakýkoliv kontakt jsem k dispozici na e-mailu: jirka.divadlo@seznam.cz
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 17 % (88)
Helena Grégrová: 18 % (93)
Lukáš Dubský: 18 % (66)
Anežka Hrebiková: 20 % (41)
Jiří Koula: 20 % (51)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 > >>

(zadáno: 20.7.2016)
...vstupte! - agentura Harlekýn: 80 %
Petr Nárožný byl jednoznačným tahounem a roli má perfektně v malíčku. Ladislav Mrkvička s Janem Čenským mi občas připadali jako kompars k herecké exhibici pana Nárožného, ale kompars velmi zdatně sekundující a kvalitní. Jestliže se hra opravdu hraje od roku 2000, pak klobouk dolů, že to ti herci tak dlouho táhnou, ale bylo vidět, že jsou dokonale sehraní a vzájemně se i docela solidně odbourávali, což představení dodávalo na jiskře. Závěrečný potlesk vestoje od téměř zaplněného sálu (kapacita necelých 600 lidí) byl z mého pohledu zasloužený. /Viděno 18. července 2016 v Českých Budějovicích/
(zadáno: 5.6.2018)
4000 dnů - Divadlo Ungelt: 40 %
Inscenaci jsem viděl v rámci zájezdu v sále pro 560 diváků, kde mezi diváky a herci byla dlouhá forbína a tím pádem velká vzdálenost. A to je problém u inscenace určené pro komorní prostor Ungeltu. Jsem totiž přesvědčen, že se vytratila v tomto sále veškerá intimita a síla textu. Což v kombinaci s tím, že inscenace je pojatá profesorsky, tzn. pouze převedený text bez invencí, chybí jakékoliv emoce (upřímně mi bylo jedno, jak to celé dopadne, žádné sympatie k postavám), celou inscenaci sráží. V první půli jsem dokonce usínal. Škoda, Ungelt u mě jindy boduje. /5.6.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 5.6.2019)
Ahoj, krásko! (Linda) - Divadlo na Vinohradech: 80 %
Rozhodně se jedná o jedno ze zajímavějších současných dramat, které nese svou nepopiratelnou sílu a naléhavost především v osudu a životě mladé Alice, jíž Šárka Vaculíková svým přesným výkonem vtiskla patřičnou opravdovost a naléhavost, takže z mého pohledu zastiňuje i Lindu v podání Kateřiny Brožové, která hraje ovšem neméně skvěle. Nevěděl jsem, co mohu čekat, a odcházel jsem příjemně překvapený a rozhodně velmi zamyšlený. Jen si myslím, že této konverzační inscenaci by prospěl k větší naléhavosti komornější prostor, kde by vynikla více. Ale jinak velká spokojenost! /31.5.2019/
(zadáno: 19.4.2019)
Amerikánka - Jatka78: 90 %
Smutné, emotivní, strhující, úchvatné! Příběh, který zaujme, je ztvárňován velice originální formou, kdy obě herečky hrají totožnou postavu, aby v případě potřeby jedna z nich začala hrát jinou postavu. Spolu s příběhem to klade na diváka určité nároky a nejedná se tak o jednoduché divadlo, a právě proto se mi to tak líbilo. Obdivuji obě herečky, že takovou emoční a depresivní nálož jsou ochotny postupovat vždy jednou za čas osm večerů po sobě. Za mě úžasný zážitek z první řady, který mě donutil k zamyšlení a k soucitu s každým, kdo si musí projít ústavní péčí. Nezapomenutelné! /17.4.2019/
(zadáno: 11.9.2017)
Audience u královny - Národní divadlo: 90 %
Od vynikající scény, přes úžasně distingovanou režii až po kvalitní herecké výkony mě tato inscenace přesvědčila o své smysluplnosti a o svém výsostném právu být uváděna na scéně takového svatostánku, jakým Stavovské divadlo je. Paní Janžurová byla bezchybná a za její kostýmy si tvůrci zaslouží jedno velké WAU. I. Bareš, T. Medvecká a V. Postránecký byli rovněž skvostní. Ale především exceloval Jan Hartl. Je to kvalitativně vyvážená inscenace, kde nic nechybí ani nepřebývá. Bohužel ale ve mně neprobudila žádné vnitřní emoce, a proto nehodnotím plným počtem. /10.9.2017 ve Stavovském divadle/
(zadáno: 19.10.2019)
Bílé noci - Činohra 16:20: 90 %
Ó, ty vlídná noci, jež pod závojem tmy skryješ všechny duše zbloudilé, přiviň mě na svá bedra a dej pocítit sílu lásky... Přesně takový pocit mám z této inscenace, která je zvláštně magická a dává naději všem snílkům, že třeba někdy někde potká ztracená duše jinou ztracenou duši. Jednoduchá, ale dostačující a plně funkční scénografie zde nechává vyniknout především děj a herecké kvality obou zúčastněných, kteří rozehrávají situaci i v současnosti mnohokrát viděnou, kdy kluk chce být s holkou víc než kamarád, ale ta touží po tom, kdo je nedostupný. Já si to užil a vůbec se nenudil! /16.10.2019/
(zadáno: 20.7.2016)
Blaník - Divadlo Járy Cimrmana: 60 %
Mé úplně první setkání s Cimrmany, nikdy předtím jsem neviděl neviděl žádnou jejich hru ani ze záznamu, ani naživo. Přednášky docela vtipné, obzvláště loutkové minipředstavení pobavilo. Hra samotná byla docela zajímavá, vtipná, originální, ale i když zklamání z neúčasti Zdeňka Svěráka brzy vyprchalo, stejně jsem se nemohl zbavit dojmu, že tohle stačí vidět jednou a je to jen taková hodně roztahaná anekdota. Nicméně dobrá a vtipná anekdota. Nelituji času, který jsem na tomto představení strávil. /Viděno 28. června 2016 v Českých Budějovicích/
(zadáno: 20.11.2017)
Bláznivý Petříček - Next Picture: 30 %
Bohužel pokud se mi chce v divadle spát, tak ta inscenace prostě není dobrá. A to je přesně případ této inscenace. Začátek dobrý, scéna s natankováním benzínu úžasná, jelikož V. Dyk dostal takový výtlem z toho, jak T. Vilhelmová hraje drsnýho chlápka od pumpy, že se asi dvě minuty nedokázal přestat smát. Ale pak to šlo z kopce. Filmovou předlohu neznám, forma představení mi nesedla, a tak jsem většinu času bojoval se spánkem. Ta procenta tak uděluji především za začátek a konec. To mezi tím jsem příliš nevnímal. Což je škoda, oba aktéři jsou jinak skvostní! /12.11.2017 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 21.2.2018)
Bonnie & Clyde - Hudební divadlo Karlín: 60 %
Nejsem muzikálový divák, jsem divák činoherní, ale chtěl jsem jsem se podívat do karlínského divadla. Hledal jsem co možná nejméně komerční titul a vybral jsem tuto inscenaci. A nebyl jsem zklamán, ale ani nadšen. Jednoduchý příběh, velkorysá scéna, pár podařených písniček, dobré výkony nejen ústřední dvojice Markéta Procházková - Martin Písařík, výrazněji zaujali ještě Bohouš Josef, Filip Antonio a Jitka Schneiderová. Naštěstí z tohoto titulu nebyla cítit nějaká komerčnost, ale bohužel je to snadno zapomenutelná inscenace. /2.12.2017/
(zadáno: 20.7.2016)
Božská Sarah - Divadlo Kalich: 100 %
Můj divadelní Olymp! Tohle jsem dosud v divadle nezažil. Jen jsem hypnotizovaně hleděl na jeviště, vciťoval se do té zvláštní ženy a chápal její pocity a myšlenky. Několikrát jsem i zaslzel, a nad scénou s pierotem brečím ještě teď. Neuvěřitelné, bravurní, skvělé. Během hry mi i několikrát zacukalo v bicepsech, při odchodu se mi podlamovaly nohy, mozek mě neposlouchal, emoce mnou cloumaly naplno. Paní Janžurová s panem Hádkem mají mou hlubokou úctu a neskonalý obdiv. Potlesk vestoje, kdy já se zřejmě postavil jako první, byl naprosto zasloužený. /Viděno 14. června 2016 v Českých Budějovicích/
(zadáno: 30.12.2018)
Bratr spánku - Švandovo divadlo: 100 %
Emoce. Síla. Láska. Cit. Čistá duše toužící, trpící, zmatená, bojující se sebou sama i s okolím neuznávajícím její odlišnosti. Trápení. Soužení. Genialita promarněná ve spirále nepochopení a lidského nešvaru vše vymykající se normálu odsuzovat a ničit. A já se rozbrečel a nechal kanout slzy bezmoci a smutku pro tu čistou a nevinnou duši. Inscenace zkrápěná mými slzami, a to aniž bych znal předlohu. Skvělá dramatizace, vynikající až geniální režie, srdcervoucí herecké výkony J. Erftemeijera a J. Novotného. A můj potlesk ve stoje. Nezapomenutelné, dokonalé, skvělé! Srdečně děkuji! /29.12.2018/
(zadáno: 6.5.2017)
Bratři Karamazovi - Činoherní klub: 80 %
Moji první Karamazovi. Zpočátku jsem měl problém do představení proniknout a v dění na jevišti jsem se ztrácel. S postupujícím časem jsem zjistil, že sleduji zajímavé postavy přinášející zajímavé filozofické myšlenky v zajímavé inscenaci, jíž vládne strhující výkon charismatického J. Kukury a neméně kvalitní výkon M. Dadáka. Nápad s filmovou projekcí či rozdávání cukrátek divákům z rukou J. Kukury hodnotím jako velmi originální. Strhující závěr už jen dotvořil výsledný zážitek. Závěrečný potlesk ve stoje byl pak nejlepším měřítkem kvality. /viděno 5. května 2017 - natáčení TV záznamu pro ČT/
(zadáno: 8.3.2019)
Bratři Karamazovi - Klicperovo divadlo Hradec Králové: 90 %
Svět, ve kterém přežít s jasnou myslí je umění, nám režijní tandem SKUTR servíruje s poetikou sobě vlastní, ovšem tentokrát s jasným důrazem na příběh a postavy, přičemž symbolika a vizuální hrátky jsou jen prostředek k doplnění děje. Úžasná scéna, skvělé kostýmy, důraz na vykreslení psychologie jednotlivých postav, zpěv skvěle doplňující dění na jevišti, a k tomu vynikající herecké výkony všech zúčastněných, obzvláště vynikl S. Jacques, který svou roli úžasně procítil. A je zde naprosto úžasný mrazivý závěr, jeden z nejlepších, které jsem dosud v divadle viděl! /7.3.2019 v Divadle v Dlouhé/
(zadáno: 20.5.2019)
Brutál - Divadlo NaHraně: 100 %
Tři muži, řada monologů a jedno naléhavé poselství o krutosti světa. A snad s výjimkou prvního monologu od H. Chmelaře zde není jediné slabé místo! Strhující děj mě nenechal ani na chvíli klidným, herci stupňují svůj verbální projev na těch správných místech (viz geniální M. Zah a krutá scéna s pejskem) a já měl takový vnitřní neklidný pocit, že tohle není výmysl, že tohle klidně může být realita. Krutá, nelítostná, brutální realita. Inscenace chtě nechtě nutí k zamyšlení a o to více mrzí, že na mé repríze nás bylo jen asi 15 diváků. Herecky dokonalé, po všech stránkách skvělé! /19.5.2019/
(zadáno: 27.6.2017)
Bůh masakru - Činoherní klub: 80 %
Vtipná inscenace s kvalitními hereckými výkony. Režijně velice dobře zvládnuté, vše perfektně vypointované a vygradované, a příjemně to uběhne, že se člověk ani nenaděje a je tu konec. Oceňuji zejména scénu s blitkami, klobouk dolů před jejím pojetím. Rovněž oceňuji herectví všech aktérů, kdy nikdo nevyčníval, ale všechny herecké výkony byly stejně kvalitní. Za mě spokojenost. /viděno 20. června 2017/
(zadáno: 7.5.2018)
Bytná na zabití - Divadlo na Vinohradech: 50 %
Tohle je přesně ten druh představení, které nezklame ani nezaujme. Rychle to odsýpá, je to milé, občas i vtipné, divák neznalý předlohy je zvědavý, jak to bude pokračovat, ale po zhlédnutí má člověk pocit, že kdyby to neviděl, o nic by nepřišel. Je to vážně jen taková nenáročná komediální jednohubka. Pochválit musím především perfektně udělanou scénu, která prostě nemá chybu, a některé herecké výkony, především I. Řezáč a L. Příkazký dokázali zaujmout. Až na to, že jsem měl chvílemi pocit, jako bych se koukal spíše na zájezdové představení, jsem celkem spokojený. /30.4.2018/
(zadáno: 27.6.2018)
Čapek - Městská divadla pražská: 100 %
Uff. Na závěr sezóny neskutečně silná a ve všech směrech dokonalá inscenace! Nic jsem nečekal, inscenaci jsem si vybral víceméně náhodou, ale co jsem viděl, na tom jsem nemohl být jakkoliv připraven. Velká osobnost pronáší velké myšlenky a přenáší na diváka všechnu tíseň, zmar, strach a zoufalost doby, kdy Československo, Evropa a celý svět stáli před velkým zlem. Jiří Hána je ztělesněná dokonalost! Mnoho silných momentů! Celou dobu mi bylo smutno, bojoval jsem se slzami a pociťoval jsem strach a tíseň. Dokonce i ty cigarety jsem jako nekuřák sedící v první řadě přetrpěl. Děkuji!!! /25.6.2018/
(zadáno: 7.5.2018)
Čarodějky ze Salemu - Divadlo na Vinohradech: 100 %
Jak se pozná opravdu kvalitní divadlo? Nejlépe asi tak, že má divák chuť vtrhnout na jeviště a vlastnoručně uškrtit herečku, kterou jinak bezvýhradně platonicky miluje (J. Kotrbatá). Tomu říkám dobrá práce. Silný text je zde podpořen kvalitními hereckými výkony, kdy člověka chvílemi až mrazí a je mu špatně z toho, na co musí koukat, protože nespravedlnost a zjevně chybějící selský rozum jsou na jevišti velmi zřetelné. Jednoduchá, ale funkční scéna, pak dotváří výsledný dojem. Silný zážitek, který mi zůstane ve vzpomínkách až do smrti! Potlesk celého hlediště ve stoje byl zasloužený. /4.5.2018/
(zadáno: 4.5.2017)
Celebrity s.r.o. - Divadlo Palace: 50 %
Antonín Procházka si v této hře bere na paškál nekonečné seriály, jejich herce, tvůrce a vůbec všechny, co se kolem toho pohybují. Někdy uhodí hřebíček na hlavičku, jindy zachází až do absurdních důsledků, a výsledkem je nenáročná komedie, která pobaví. Hlavní role je jako na tělo ušitá Lukáši Pavláskovi, jehož vzhled je prostě pro takové role předurčen. Neumím si představit, jak to vypadá, když alternuje M. Písařík, protože přece jen při této repríze byl zdrojem humoru především L. Pavlásek. Na jedno zhlédnutí hra pobavila, a o to asi jde především. /viděno 27. dubna 2017 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 23.9.2018)
Co takhle ke zpovědi... (Pardon me, Prime Minister) - agentura Harlekýn: 40 %
Jediným důvodem, proč stojí za to tuto komedii vidět, je stále energií a vtipem sršící Petr Nárožný, který ani poté, co oslavil osmdesátku, neztrácí jiskru. Bohužel hraje v inscenaci, která staví na zažitých klišé a předvídatelných kýčovitých situacích (dospělá utajená dcera, svlékání šatů, záměny a zmatky). Většinu doby mi to nepřišlo ani vtipné, ani záživné, ani překvapivé. Všechna má procenta tak jdou hlavně za panem Nárožným, který kýčovitý text povyšuje na alespoň ucházející komediální zážitek. Viděno v alternaci J. Nosek-J. Čenský-K. Sedláková-I. Svobodová. /17.9.2018 v Č. Budějovicích/
(zadáno: 1.6.2017)
Cock - Divadlo v Řeznické: 90 %
Hledání sebe sama na pozadí strachu, manipulace a zmatku. Strach z rozhodnutí, které může obrátit celý život naruby. Boj s vlastními pocity, s vlastním nitrem, sám se sebou. Nepochopení, odmítání, přijímání, přešlapování na místě. Láska. Touha. Cit. Smutek. To vše na mě dokázal přenést vynikající Daniel Krejčík, který se tímto stává jedním z mých nejoblíbenějších divadelních herců. Stejně jako u "V hodině rysa", i zde je nesporným tahounem a opanuje jeviště. Ostatní herci jsou rovněž skvělí a ve výsledku je tohle zajímavá hra o životě a pro mě velký divácký zážitek. /viděno 30. května 2017/
(zadáno: 24.1.2019)
Cyrano - Divadelní spolek Kašpar: 80 %
Ten zvláštní veršotepec Cyrano svým vzhledem a pojetím na míle vzdálen představě romantického hrdiny, dokázal okouzlit nejen Roxanu, ale i mě jakožto diváka tímto příběhem dosud nepolíbeného. Na vině tomu je zajisté ve všech směrech dokonalý a bezkonkurenční Martin Hofmann, který s přesnou dávkou recituje, hraje, až se svou postavou splyne a já ho začínám vnímat jako Cyrana, nikoliv jako herce. Jaký to kontrast k ostatním hercům, kteří jsou také skvělí, ale dokonalosti hlavního hrdiny nedosahují. Nelituji svého času a stálo to za to i přesto, že se hrálo bez nalepeného nosu. /19.1.2019/
(zadáno: 8.10.2018)
Dabing Street - Dejvické divadlo: 80 %
Inscenace, která je nejen o dabingu, ale i o chlastu. A paradoxně právě scény o chlastu a s chlastem se mě z osobních důvodů bytostně dotýkaly, kdy Martin Myšička byl naprosto přesný a excelentní ve všech podobách. Ovšem nezaostával zde naprosto nikdo a inscenace samotná perfektně dávkuje humor i vážné scény a přináší rovněž bizarnosti, které v divadle divák běžně neuvidí. Královsky jsem se bavil a zároveň mi bylo smutno. Taková rozpolcenost je u mě v divadle velmi vzácná. Musím rovněž pochválit plně využitou scénu, která je dokonalá. Potenciál tématu byl vytěžen na maximum. /6.10.2018/
(zadáno: 5.11.2018)
Dánská občanská válka 2018-24 - Divadlo Na zábradlí: 90 %
Jak málo stačí k tomu, aby se nastolený řád rozpadl? Text klade zajímavé otázky, nastoluje děsivou fikci, která by nemusela být daleko od reality, a vtahuje diváka do nebezpečně destruktivních situací, kterých je těžké být svědkem jen v hledišti, natož aby se staly realitou. Inscenace úžasně pracuje s různými situacemi i s diváky samotnými jako se součástí celku, a pomalu kráčí ke konci, který je zoufale prázdný a cizí jakémukoliv lidství tak, jak bylo přítomno ještě na začátku představení. Originální zážitek plný děsivých vizí, zajímavých myšlenek a vyrovnaných hereckých výkonů! /3.11.2018/
(zadáno: 1.10.2017)
Dealer´s Choice (Kdo rozdává, rozhodne) - Dejvické divadlo: 80 %
Text samotný mi nepřijde nijak objevný, zajímavý, ani originální. Ale hercům Dejvického divadla dává úžasnou možnost ukázat svou souhru, která zde funguje dokonale. Díky kvalitním hereckým výkonům text získává na atraktivitě, a jsou to právě všichni účinkující pánové, kteří obyčejný text povyšují na kvalitní a zajímavou sondu do prostředí obyčejných lidí podléhajícím hazardu v podobě pokeru. Rozhodně jsem si to užil, i když pokeru vůbec nerozumím. Těžko někoho vyzdvihovat, v mých očích jsou zde k vidění velmi vyrovnané výkony. Bylo to místy vtipné, místy vážné. A to mám rád. /viděno 27.9.2017/

Další stránky hodnocení: 1 2 3 4 5 6 7 8 > >>