Profil uživatele

Jitka Cholastová

Volby

Hodnocení

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 1.5.2016)
Zážitek. Obě části večera, tedy hra o Radokovi i samotné Otvírání studánek, se propojují mnoha nitkami a tvoří působivý celek. Prokomponovaný, imaginativní, naléhavý. Příběh režiséra, který byl málo doslovný - stejně jako je málo doslovný Pitínský. Ten ve zpracování Martinů podněcuje a dráždí diváka vlastním způsobem, jako to svého času udělal Radok. Ve vztahu k Radokovi je chápavý, aniž by sklouzával k adoraci. Studánka, která se tady otevírá, má symbolickou platnost morální (staré křivdy), obecně lidskou (obnova životních sil) i uměleckou (inspirace, tvorba). A má to styl.
(zadáno: 22.12.2017)
Velmi rozpačitý dojem. Už to, že jsme byli (první repríza) při vstupu do sálu varováni, že by nás mohly užité vulgarity pobouřit - no nevím, tak buď chci být "nekorektní" a provokovat, a pak se za to nestydím, nebo chci neurazit abonenty... Příliš málo nosných nápadů na celovečerní kus, nedotažené. Prví část inscenovaná publicistika, to nemusím, pak paměti dobré, ale spíš scénické čtení: silné, ale utkvěl mi text, ne předvedení. Diviš výsostně básnický, od něj i to hovno zní. Nečekala bych to, ale právě on pro mě představení zachránil. Zajímalo by mě, jestli na to budou chodit školy...