Josef

Skvěle vymyšlená stylizace, kterou ovšem má divák přečtenou během deseti minut, po kterých už ho máloco překvapí. Petrželkové práce zůstává smutně vnějšková.

Chytře vymyšlenou scénu a obdivuhodné mnoho-rolové výkony herců kazí mizerný, po všech stránkách nedotažený text. To si ti divadelníci neumí vybrat pořádnou předlohu?

Zlínské divadlo nahrazuje dryáčnictví Michálkova filmu citlivější poetikou, což je jeho velká deviza. I když má inscenace své slabé stránky, je to cenný krok k tomu, aby si Křižanův skvělý scénář české divadlo osvojilo pokud možno natrvalo. Podobně silných dramat totiž nemáme právě přehršel.

Docela zklamání. Mikulášek to vymyslel hezky, ale nic moc dalšího nefungovalo. Dramaturgie vytáhla z příběhů V+W snad nejslabší možnou linku: podléhání tvrdým, nicméně banálním ranám osudu, o kterém by nám mohl vyprávět každý druhý soused. Zajímavější podoby toho, jak se oba pánové se životem potýkali, že mu do cesty stavěli svůj vtip a vitalitu, chybí.
Možná i kvůli hercům, kteří nemají na to, aby vytvořili na scéně dvě osobnosti. V zakaboněném skuhrání jsou ještě fajn, ale komické nadsázky neumí. Tož se jim to rozpadá.

Kupodivu v tom není žádná vyloženě na*írací úchylnost. Jenže je to celé neohrabané až k trapnosti. Herci jsou bezradní a pohybově působí těžce amatérsky, obzvláště nad rvačkama, při nichž jsou jak hadroví panáci, padá čelist. Když Kochan z obavy zabije vraha, se kterým se Oldřich dětinsky kočkuje, ale který je přitom totálně pasivní, je to naprostý nesmysl.
Scéna je zaplavená topornými komparzisty, kteří svými výstupy zbytečně brzdí děj a dělají z inscenace rej, ve kterém nezůstává prostor pro prokreslení postav a jejich emocí. Zlé.

Tak trochu zklamání. Přijde mi, že na této inscenaci si soubor DLouhé při vší své kvalitě herecky vylámal zuby. Ono se ale není čemu divit, protože uhrát věrohodně a soudržně text tolik nabitý absurdním jednáním, by snad bylo nad síly kohokoliv. Začátek byl ale překvapivě slibný: Táborský modeloval Gutiera jako trochu jednoduššího šlechtice přímých, ale silných citů a připravil tak dobrou půdu pro své zkratkovité jednání v dalším vývoji děje. Jenže postupem času se všechno slilo do nervního napětí a postavy přestaly být čitelné.