Josef

Ach jo. V těch povedených momentech (vzpomínka na RaG, soubojová scéna atd.) je to vrchol divadelní krásy. V těch ostatních, kterých je nejmíň polovina, křeč, často trapnost, vždy rozbíjení atmosféry, rozmlžování významů. Té nedotaženosti je fakt škoda, mohlo to být unikátní veledílo. Takhle je to jen působivá demoverze.

Já nepotřebuji Ibsena klasicky. Je mi jedno, co si s ním kdo udělá. Pokud ovšem bude mít výsledek nějaké dobře komunikované téma. Pokud bylo zde, bylo ploché (doslovnost Gregersova mesianismu...) a zašuměné režijním třeštěním. Vizuálně a stylizačně zajímavým a vtipným, nenudícím ale jen chvíli. Obrat ukecanou hru o významy může být inovativní či bůhvíjaké, ale nebylo to zábavné.