Profil uživatele

Josef

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jiří Landa: 15 % (80)
Jan Pařízek: 16 % (26)
Lukáš Dubský: 16 % (45)
Michal Novák: 16 % (25)
Helena Grégrová: 17 % (29)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

1 2 3 4 5 6 7  >  >>
(zadáno: 8.5.2013)
(zadáno: 24.10.2011)
(zadáno: 24.10.2011)
(zadáno: 15.2.2012)
Cenné na této inscenaci je její téma. Osobnosti formátu Antonína Huvara by totiž neměly být zapomenuty a pečovat o jejich příběh je proto zásluha z nejvyšších pater umělecké zodpovědnosti. Inscenace sice nepřišla na to, jak vykročit za pouhé dokumentární vyznění k osobitější interpretaci, výsledek je ale přesto důstojný a přesvědčivý. Velký dík Buranteatru, který není zahleděn do sebe samého.
Jelinekové text je příliš hloupý, než aby z něj sebenamakanější divadelník něco vyždímal. Taková lenost, kvůli které není ochotná rozvést jediný nápad, jedinou myšlenku, jediný postřeh, je odpudivá.
Skromná režie dlouze, ale rozhodně zajímavě rozvíjí unikátní historickou fresku o objevování vlastní zodpovědnosti a vztahu k pravdě za cenu nemála obětí (a taky o spoustě dalších věcí). Možnost se v divadle tři a půl hodiny soustředit na skvěle zahraný hutný příběh a nebýt rušen všelijakým cool zcizováním je vlastně až podivuhodně netradiční zážitek. Ovšem výborný. A jestli "buránci" Isteník s Matějkou někdy opustí Brno, tak v něm taky nezůstanu ani o vteřinu déle!
Tradičně Polárkovsky energická inscenace plná divadelních nápadů (rozehrané loutky, světla, synkopické husitské chorály, vtipné metafory), humoru, decentního patosu i chytré kritiky. Výborně namíchaný dramaturgický cocktail. Opentlený šaškovským výkonem Miroslava Černého, který od začátku, kdy v pár minutách monologicky zahraje celou scénu bitvy u Lipan, naprosto ovládne scénu.
Strašně zploštěné tím nudným jednorozměrným výkladem Uny jako otravné hysterky. Z Harrowera zůstal skvěle napsaný, důmyslně se odkrývající příběh a dojemný Ray vyrovnávající se s hříchy minulosti. Co nezůstalo je jemné rozvíjení přediva vztahu, který mezi Rayem a Unou vzniká. Tahle lyrická analýza křehkosti komunikace tvoří ale bohužel půlku kouzla předlohy.
(zadáno: 21.1.2011)
(zadáno: 5.12.2011)
Skvěle vymyšlená stylizace, kterou ovšem má divák přečtenou během deseti minut, po kterých už ho máloco překvapí. Petrželkové práce zůstává smutně vnějšková.
(zadáno: 12.3.2012)
(zadáno: 5.12.2011)
Já nepotřebuji Ibsena klasicky. Je mi jedno, co si s ním kdo udělá. Pokud ovšem bude mít výsledek nějaké dobře komunikované téma. Pokud bylo zde, bylo ploché (doslovnost Gregersova mesianismu...) a zašuměné režijním třeštěním. Vizuálně a stylizačně zajímavým a vtipným, nenudícím ale jen chvíli. Obrat ukecanou hru o významy může být inovativní či bůhvíjaké, ale nebylo to zábavné.
1 2 3 4 5 6 7  >  >>