Josef

Inscenace, byť v zásadě velmi povedený divadelní horor inspirovaný filmovou poetikou, má spoustu chybek a hlušších míst. Ale to je daň za to, že v Boleslavi nehrají rutinérsky, ale stále usilovně hledají, jak dělat divadlo dobře, zajímavě, překvapivě. I z Jekylla a Hyda čiší ta chuť látku neodfláknout, ale poprat se s ní. Obzvláště na netradičních a náročných hereckých výkonech je to znát. Je to nejen zábavné a chytré, ale hlavně živé divadlo. Radost z toho mé hodnocení lehce zvyšuje.

Silná inscenace. Střídmé a nápadité (černé závěsy a jejich funkce - jak se mimochodem ukazuje, že dobrá režie neznamená změť šílených nápadů, ale spíše skromné a promyšlené jevištní tahy) provedení podtrhuje stísněnost atmosféry a zároveň jí dává jistou hořkosladkou hravost. Slušné herecké výkony (Dagmar Teichmanová, Carmen Mayerová) stupňují drama týrané rodiny ve výrazný zážitek.

Talentovaný pan Ruml naštěstí zahraje vývoj vztahu pacient-psychiatr i za pana Skřípka, který přeci jen za ta léta z formy trochu vypadl. Opět pomáhá naprosto skvělá scéna: z bílých panelů, které vymezují prostor, se bleskem mění v konkrétní místa. Od nemocničních pokojů po koňské stáje (za pomoci sugestivní stínohry). Tak dynamickou scénografii jsem snad ještě neviděl.
Ale potěší i detailní režije, hrající si v náznacích (letmá gesta, dotyky, pohledy...) se vztahem Dysarta a Salomonové.

Očekávaně drsně. Jenže drsné naprosto vkusně, aneb kolik užitku přinese, když se udrží míra a divákovi se nic nevnucuje. Tak i v zoufalství odhalená Faidřina ňadra nejsou laciným efektem, ale obrazem majícím v příběhu o vášni, ženoucí člověka až na hranu vlastní důstojnosti, přirozené a nevyhnutelné místo. Přísně mýtická stylizace jde na dřeň příběhu a kostýmy, gesta, hlas, vše se drží archetypální oproštěnosti od významové vaty. Vše proto funguje v jednotě a vydává pronikavý akord. Jen ten závěr kdyby neztrácel tempo...

Zjevení!

Ach jo. V těch povedených momentech (vzpomínka na RaG, soubojová scéna atd.) je to vrchol divadelní krásy. V těch ostatních, kterých je nejmíň polovina, křeč, často trapnost, vždy rozbíjení atmosféry, rozmlžování významů. Té nedotaženosti je fakt škoda, mohlo to být unikátní veledílo. Takhle je to jen působivá demoverze.