J_V

Velmi příjemné překvapení určené pro fanoušky Davida Drábka a radikálních přešívek starých dramatických textů. Že se tato šílenost hraje právě na jedné ze scén ND, mě osobně netrápí.

Výborná aktualizace Hamleta se zachováním původního smyslu. Nesedlo mi jen Děrgelovo lavírování mezi civilní a knižní řečí, mezi současným floutkovstvím a antikvárním přehráváním (zřejmě se jedná o záměr režiséra).

Rozverná hříčka překypující fantazií a nápady, hlavně vizuálními. Pobaví to jen diváka, který bezpečně ví, na co jde (ale těch byla zjevně v publiku většina).

Solidní inscenace. Ptákovina není to nejlepší, co kdy Kundera napsal, a zpočátku mi to přišlo dost rozhárané (hlavně jednominutové scény se vzlykajícím Dulavou). Pak se ale vše usadí, Dulava se do role obuje a působí v ní opět nově a specificky. Martinovi Fingerovi sedí role krutého tyrana, a když pak odkryje svou lidskou tvář, působí trochu nezvykle. A o nasazování různých masek a zahrávání si s pohlaváry tahle trochu archaická hra je.

Výborně napsané dialogy a hercům se daří podávat je s bezchybným timingem. Hlubší smysl bych v tom nehledal, konec hry už jako by McDonagh psal vysloveně se zavázanýma očima, ale zábavné to je. Určitě vybírejte vstupenky do pravé poloviny sálu (viz ostatní komentáře).

Celkem pěkná série scének. Dvě z nich mi přišly geniální (Dušín a válečný uprchlík), několik jich tam přebývalo. Souboru se daří vystihnout negativní stránky naší společnosti a čím méně doslova to dělají, čím méně tlačí na pilu, tím podle mě scénka vyjde líp.

Na poměry Dejvického divadla jde možná o slabší kousek, přesto má silnou atmosféru, kvalitní dialogy a důležitou myšlenku.

Desdemona zde září jako živá smyslná žena a chemie mezi ní a Othellem je úchvatná. Scénografie a hudba také na jedničku. Šašek tu vůbec být nemusel.

Inteligentní slovní humor, plno vynalézavých přesmyček a slovních hříček. Herectví souboru zůstává jasně v ochotnické sféře a děj se odehrává za časů mocnářství, takže srovnání s Cimrmany napadne snad úplně každého. Ovšem přeskočení dějového oblouku v této hře ve mně zanechalo dojem, že to všechno skončilo příliš rychle.

Byla by to jen obyčejná plytká jednohubka, ovšem herci hráli skvěle a nápad s mluvícími předměty je výborný. Bohužel tomu, aby věci mohly začít vyprávět, autor napomohl způsobem, který se snad už nepoužívá jinde než na studentských akademiích ke konci školního roku (vypravěč se omluvil, že dostal lepší zakázku jinde, a odešel).

Bavili jsme se, i když v tom není vidět žádný hlubší smysl a děj je hodně chatrný. Deset procent navíc za skvělý přízvuk herců v několika světových jazycích a za výborné přepracování písně Perfect Day.

Nemyslím si, že by ta hra byla až tak kvalitní, spíš se autorovi podle mě nepodařilo dostat z těch situací tolik dramatiky a emocí, kolik by bylo třeba. Ani hercům v Komedii se nepodařilo jakkoliv mě citově zasáhnout.

Zelenkově hře se daří něco říct o naší době, ale není toho mnoho a vše zůstává jen na povrchu. Inscenace podle mě nedrží pohromadě - hudba jako by byla vybrána náhodně z playlistu nějakého retro rádia a nijak nesouvisí s tématem hry, masivní scéna spíš jen vadí při neustálém stěhování nábytku a vlastně taky neslouží žádnému účelu, herecky to bylo celkem zvládnuté, ale rozhodně bych paní Hlaváčkovou nenutil do zpěvu v angličtině. A ten nápad utéct na pět minut od sondy do duše vrcholové manažerky k fekálnímu humoru?? Viděno v Hradci na Divadle evropských regionů.

Předchozí komentáře tu na inscenaci chválí hlavně výkon Jana Potměšila. Ano, komu se herectví Jana Potměšila líbí, užije si jej dosyta i tady. Ale to je jen skupina lidí, kteří rádi berou do ruky dvojí metr, a zamyslete se, jestli do ní patříte i vy. Jinak zajímavý námět hry není v inscenaci vůbec vytěžen, vztah náklonnosti mezi hlavní postavou a slečnou Kinianovou vyznívá dost plytce, kostýmy a scéna jsou prakticky nulové, hudba je použita příšerným způsobem a režie se v poslední třetině hry snaží dost násilnými metodami hýbat s tempem hry a na mě to tedy nefungovalo.

Tito herci obsazení do rolí dětí a dospívajících na mě bohužel působili bizarně, mnohem lépe se dětské role ujal Jan Meduna ve ?Viktorovi? v DvD.

Několik vtipných okamžiků, většinou je to ale dost laciné a ke konci i nechutné. Nečekejte něco jako Prušinovského Okresní přebor, tady se loví v hlubších patrech humoru. Trvá to jen hodinu, a tak se toho ani nemůže moc stát ? jde spíš jen o sérii scének.

Kdo má rád Nabokova, měl by se od této poloamatérské inscenace držet dále. Kdo Nabokova nikdy nečetl, nepochopí vůbec nic z toho, co se na jevišti děje. Adaptovat Bledý oheň dobře by dokázali jen Mikulášek a Viceníková.