J_V

Originální nápad, výborní herci a dokonalé zpracování. Silný zážitek, hlavně pokud znáte poetiku a historii Osvobozeného divadla. Napoprvé to byl pro mě naprostý zásah do černého, napodruhé stále vynikající inscenace.

Originální nápad, výborní herci a dokonalé zpracování. Silný zážitek, hlavně pokud znáte poetiku a historii Osvobozeného divadla.

Velmi vtipně napsané a zahrané s ohromným komediálním talentem. Takhle skvěle to umí jen málokdo, chtěl bych od Davida Drábka vidět něco dalšího.

Vtipné, svižné, vizuálně poutavé, se skvělými písničkami. Zároveň na pozadí vší té zábavy Drábek dokáže trefně popsat velice aktuální, ale zároveň vlastně odvěké téma - dokážeme se my Češi sjednotit a postavit se k problému čelem?

Úžasné, věrné, vizuálně poutavé, krásně zahrané.

Krásná klasicky zpracovaná inscenace s vynikajícím Michalem Isteníkem. Knižní předloha je bohatá na vedlejší postavy a peripetie a mnohé z nich musely být zákonitě vynechány (např. pikle se směnkami). Význam díla však zůstal v Dlouhé zachován, všechny postavy krásně žijí (případně se životu vyhýbají) a velmi dobrý je také nápad nechat v inscenaci promlouvat chór.

Klíčová slova: Alkohol, Taking a shit, Pichny. Není to představení pro každého, ale udělané je to božsky (nejen po herecké stránce, ale i pokud jde o detailně propracovanou scénu).

Málo známá Ibsenova hra, přesto velmi zajímavá. Originální scénografie, snad jen z té prosklené boudy nebylo do hlediště moc dobře slyšet.

Je to jen estráda, ale zasmějete se.

Text hry je předvídatelný, ale komický talent všech tří hereček to táhne nahoru. Jak jste asi pochopili ze synopse, je to hra pro holky. Pánové si mohou z procentního hodnocení odečíst 10 - 20%.

Zápletka se dá popsat jedním souvětím, ale pánové si své role životních loserů očividně užívají. K atraktivitě tohoto kusu jistě přidává i možnost nahlédnout do světa hazardních hráčů a pozorovat jej jako pod mikroskopem.

Audienci jsme viděli jako bytové divadlo, což tomu zážitku ohromně přidalo. Velmi dobrý Jakub Špalek.

Možná se tu až moc emoce vyjadřují pohybem, ale povedlo se to, povedlo. Norbert Lichý je přesně obsazen do svého typu a svědčí mu to, naopak typově riskantní mi přišlo obsazení doktora Astrova, a přesto vyšlo na jedničku.

Podobná koncepce jako Korespondence V+W, ovšem tentokrát se nejde tolik po dějinách národa, jako spíš po temných zákoutích duše Pavla Juráčka. Hodně dekadentní a emo, což nemusí sednout každému. Ovšem režie, scénografie i herci jsou opět skvělí.

Havlova hra je výborná, očekávání se pojí spíš k té Hejdukově, která se hraje po přestávce. Není v ní sice tolik hloubky a tolik jazykové bohatosti jako v Havlovi, ovšem nápad je dobrý a je rozpracovaný tak dalece, že se nám nestačí přejíst. Dává smysl hrát ty dva kusy spolu během jednoho večera už jen proto, že Hejduk z Havla přímo vychází a do textu vkládá přímé odkazy na Havlovo dílo, ovšem nutně pak musí dojít k porovnání. Hejdukův text je spíš povedená jednovýznamová jednohubka, zatímco Havel napsal obecně platnou studii člověka, která promlouvá v jakékoliv době.

Rozhodně to není inscenace pro každého, ale mně tato míra re-interpretace (až parodie) sedla. Bylo zábavné sledovat všechny ty režijní nápady.

Velmi dobře vystižené, výborně herecky pojaté, plno nápadů, jen jsou některé z nich těženy opakovaně. Viděno při hostování v Hradci Králové.

Moc pěkné, inscenačně nápadité, moc dobří herci, děj je samozřejmě trochu lineární (jde o zpracování Scottova deníku).