Karel Toman

Zajímavé téma, nezajímavá inscenace, režisér Hába ne moc talentovaně ilustruje řečené (tedy to, co napsala skvělá Uhlová).

Lukáš Brutovský si toho vzal na sebe trochu moc. A vytvořil moc dobrý text, nadprůměrnou režii a příšernou hudbu... Herci výborní, sochař na scéně zbytečný. Celkově ale doporučuji.

Otvírání takových témat je záslužné, jen by to potřebovalo větší péči. Textová koláž je málo radikální, některé linie úplně zapadají, působí to neuspořádaně, literárně. Režie Barbary Herz je těkavá, naplněná lepšími a horšími vtípky, ale bez hloubky. Všichni tři herci slušní.

To, že tuto společensky angažovanou inscenaci v Komedii uvedli, považuji za významný krok. Text byl vybrán dobře, zapojení Pinkbusu byl dobrý nápad, scéna je funkční, hudba dodává atmosféru. Martina Jindrová rozhodně má charisma, umí skvěle hrát. Ale režisérka Alžběta Vrzgula to moc neukočírovala, inscenace není tak radikální, jak by se slušelo, a místy se trochu rozpadá, je bez srozumitelného rytmu.

Estráda s pitvořivými herci, prvoplánově agitačním textem, nevkusnou scénografií. Silně to připomíná povinné televizní vysílání školám z dob hluboké totality. Hlavně ať se to nehraje pro školy, tohle je přesně ten typ divadla, které děti nadobro a nezvratně od umění odradí...

Nepřipadalo mi to moc vtipné, ani dobře zahrané, mnohem lepší byla Dianiškova inscenace na podobné téma - Zvrhlá Margaret v A Studiu Rubín.

Tato inscenace je nudný omyl. Špatný scénář, žádné nové informace, příšerně zorganizovaná "divadelní procházka". Připadal jsem si jako při nějaké nekreativní hře ve škole v přírodě.

Aktuální, angažovaný i poetický text. Nejedná se o žádnou bezduchou adaptaci filmu. Díkybohu. Vtipná Míčová, hudebně nadaná Goetzová. Objevem je pro mě Dan Kranich v roli Jacka. Možná ale až moc režijních a hudebních kudrlinek. Zbytečné "zdobné" kostýmy... Ale pořád to byl divadelní zážitek.

Starý dobrý Činoherák... Tedy konverzačka s naoko aktuálním tématem a s neatraktivní až směšnou scénou. Dobří herci (Ondřej Rychlý a Marta Dancingerová) a průměrní herci (ostatní), kteří nějak po svém naplňují text, přesně tak, jak to umí z nekonečných televizních seriálů. Proč ale chodit do divadla? Rozhodně doporučuji peníze dát do prasátka a pustit si televizi.

Tato inscenace je komerční kus se vším všudy, a to jsem od Komedie opravdu nečekal. Adaptace Barbory Hančilové klouže po povrchu, z hlubokého románu se vyklubalo obyčejné sci-fi. Zcela pochopitelně tady někdo vzpomíná seriál. Režie Jaši Koceliho je bez podstatných dramatických situací, jen za sebe řadí banální scény. A aby se aspoň bylo na co dívat, tak divákům předhodí přemrštěnou scénu, která se zdlouhavě přestavuje. Ani herecky se nejedná o nic zázračného, tristní je Radka Fidlerová, Viktor Dvořák a Tomáš Krutina.

Inscenace Jedlu se trochu moc podobají jedna druhé, Trmíková je ale pořád dobrá!

Nerozumím humoru režisérky, její pokusy o zobrazení drsnosti velkoměsta se také příliš nevydařily, byly zbytečně popisné a plné klišé. Možná by bylo dobré si uvědomit, že ne všichni herci jsou také tanečníky... Příšerná a nesrozumitelná, jako z jiné operetky, byla scéna z hospody s velkými loutkami/maskami. Tohle bylo velké sousto, které se inscenátorům nepodařilo přežvýkat.

Mikuláškova metoda posté. Některé scénky jsou přesto stálé vtipné, je jich ale poskrovnu, herci přesní. Mám smíšené pocity, Zábradlí už asi nepřekvapí.

Velice dlouhá a nudná inscenace. Nemyslím si, že je to skvělá dramaturgická volba, román je starý třicet let a opravdu není nadčasový, inscenátoři se "tváří", že znají ruskou a ukrajinskou duši, opak je pravdou, vytvářejí trapnost a karikatury. Režisér Dušan D. Pařízek se dokonce pokusil být vtipný, ale nebyl. Herci se plácají a přehrávají v otřesných kostýmech (opět asi humor, tentokrát Polívkové) v rozkouskovaném textu (o kterém si někdo může myslet, že je dramatizací románu).

Klasika staře, nekreativně, neaktuálně. Národní divadlo, které by mělo smysl tak možná v předminulém století... Herecké výkony slušné, ale bez citu, bez nadšení, bez emocí. Dramaturgická bezradnost. Stačil nudný Hordubal.

Manýristická inscenace, jakoby se režisér staral víc o vnějškovost.

Michal Bednář je průměrný herec bez charismatu a hrát Juráčka nezvládá. Režijní koncepce ale není postavena na tom, že má jít o antityp... Prostě se jedná jen o omyl v obsazení, a to je docela těžké, takhle šlápnout vedle, když je Zábradlí plné skvělých herců. Anežka Kubátová je toho důkazem, je opravdu výtečná. Text a scénografie průměrná, občas chtěná humorná - tedy trapná.

Čirá radost z divadla! Hravá, vtipná, inteligentní inscenace a přesní herci...

Určitě je to jedna z povedenějších inscenací v Rokoku. Ale... Je dlouhá a zdlouhavá. Chybí silnější hudba. Je téměř bez tolik nezbytného černého humoru, ve kterém je McDonagh mistr, takže v inscenací vyniká především hrůza a násilí. Retrospektivy jsou zobrazeny (nezáměrně) trapně. Herci jsou dobří, ale každý hraje něco jiného. Nejlepší a nejpřesnější je asi Tomáš Havlínek, naopak Aleš Bílík je se svou psychologickou a prožívací polohou dost mimo žánr.

Režisér básnivému textu (který rozhodně není jen politicích) moc neporozuměl, snaží se ho za každou cenu ilustrovat (převleky, gumové masky zvířat, driblování s míči), místo toho, aby mu věřil. Asi v polovině představení vyjede na jeviště kapela a diváci si myslí, že už je konec. Není. Kapela s rozhodně ne dost punkovou (ale značně falešnou) zpěvačkou odejde po svých a nudíte se dál... S hudbou ze záznamu.

Proč proboha uvádět v divadle starý a skvělý film? Co mu měl divadelní jazyk dodat? Je to jen slabý odvar a místy dost trapný a přepálený.