Kateřina Vodáková

Nelíbí. Přepropagovaná, dlouhá nuda s bezduchým "humorem". Po divnoverzi v ABC jsem textu ještě dala šanci, ale ta hra není dobrá a nemá dějově co nabídnout, ač se převážně kvalitní herci snaží. Výkony jsou ale individuální, jako celek spolu nesouzní. L. Štěpánková působí k V. Matějovskému jako jeho výrazně starší sestra, zamilování není uvěřitelné. Stejně typově nesourodé a bez chemie jsou i zbylé páry. Ukájení smyčcem, nalepené chlupy, "ovečky" a etno kostýmy nebaví, scénograficky se nic neděje, nic tu neevokuje les a divně groteskní hudba se dokola opakuje. Společné hudební číslo, které má rozbít statičnost, vyznívá jako besídka amatérů.

Velmi lehce a vkusně (!) aktualizované pojetí klasiky, které posilují působivé kulisy purkrabství. Celek korunuje půvabná slovenština a krásně padnoucí kostýmy i hudba. Vyrovnané obsazení, kdy nikdo ve své roli nepůsobí nepatřičně nebo herecky slaběji. Ľ. Kostelný jako urputný Hamlet exceluje, přitom zůstává autentický a nesklouzává do přeafektovanosti. Typově funguje kontrastně k éterické B. Palčíkové. Uhrane např. scéna vymáchání Gertrudy či divadlo na divadle. Hra šlape bez spadnutí řemene a udržuje po celou stopáž diváka v tenzi i díky skvělé práci s prostorem (schodiště, modlitebna, osvětlené "vězení" šílející Ofélie, skleněný byt...).

Klasická palacovská "kameňákovina", ale díky obsazení z lepšího ranku. Leo a Jack jsou role jak šité pro sehrané sympaťáky - P. Děrgela a D. Gránského, kteří podávají i přes hlasovou a kostýmovou náročnost postav suverénní výkony, na nichž hra doslova stojí. Oba herecky ční nad výkony dam. Výrazní a dobře zvolení jsou i M. Pechlát a M. Šteindler. Reálnost závěru je jen k pousmání. Celkově doporučuji pro nenáročného diváka (netoužícího po zamyšlení) na večer s přáteli s občerstvením o přestávce.

VYNIKAJÍCÍ R. Melša, který mě nadchl a trefou je i obsazení R. Matějíčkové, S. Affašové a A. Bílíka, bez tohoto kvarteta bych hodnotila níže. Obecně mi nevadí modernizace Shakespeara, ale v ABC vznikl podivný chaos s pocitově předlouhou 2. půlkou. Proč jsou poslední dobou všude jeleni a sexuálně laděné kostýmy? K čemu opakování popěvků publikem? Tradičně slabý T. Milostný, E. Salzmannovou bych ráda viděla v normální roli. Nechápu zapojení herce a herečky se silně lámanou češtinou, hru s krásným Joskovým překladem to ruší. Zvlášť u Shakespeara je jazyk zcela zásadní. Do amatérských divadel proč ne, ale opravdu ne na profesionální českou scénu.

Dějově zajímavý nápad, který se podařilo v prostorech ŽDJC i dobře provést, aniž by celek působil uměle a nudil. Od vstupu do budovy si divák opravdu připadá jako v hotelu (kvituji i průchody a interakce postav ještě před začátkem), pocit reálnosti "hosta" a "personálu" až do konce neopadl. Typově různé postavy jsou vhodně obsazené a kvalitně zahrané, nijak nevadí nepřítomnost známých jmen. Hladce funguje i rozdělení příchozích a prostřídání se v prostředích, přestávka pak šikovně dělí seznámení s postavami a nalezení rozuzlení. Imerzivní charakter je zde pojatý jemně, nikdo není k zapojení nucen, blízkost je přesto intenzivním zážitkem.

Slet situací pro velmi nenáročného diváka, který nevybočuje z nastaveného charakteru repertoáru DRB. Pár vtipných momentů, ale celkově neobohacující a daleko pod laťkou inscenování v roce 2023.

Moderní téma polyamorie, ale v "balíčku" typickém pro bulvární koncepci repertoáru DRB. Zase nic, co by vykročilo směrem k nějakému přesahu a zamyšlení. Herci přehrávají, volba páru D. Nesvačilová a L. Burian je typově poněkud zvláštní, u P. Špindlerové mám ve všem dojem stejného výrazu a "ustaraného" hraní, čistý děj by se dal ve výsledku shrnout do 10 minut. Divák se baví zejména rolí a chováním Davida, ale přišlo mi, že jen kvůli obsazení kdysi populárního M. Etzlera. Hra je rozhodně stravitelnější a schůdnější než splácanina "Vy nejste žena, pane!", ve 2. polovině se výrazně více hraje než v 1., ale přesto projede hlavou a nic nezanechá.

Titul s potenciálem a méně častým tématem na jevištích, velká role pro talentovaného J. Fantu, ale příležitost k mrazivé hře se režijním uchopením bohužel nepodařilo naplnit. Text trpí sérií příliš nereálných situací a změn, hru zde shodilo zbytečné odlehčování. Opravdu není třeba do všeho šroubovat rádoby vtipné momenty a přehnaná gesta zdůrazňující jinou orientaci. Když už se konečně schylovalo k vážnosti a očekávané tenzi, tak vše tím komediálním balastem zase spadlo. Míra "zábavnosti" dnešní kultury devalvuje talent. Hračičce by prospělo civilnější hraní, více hudebního podkresu a také výraznější práce se scénou, ta je pohříchu statická.

Překvapení. V dobrém. Komplexně zdařilá inscenace s nadčasovými situacemi a vhodně namíchaným obsazením, které spolu funguje a nenudí. Zaujmou zejména divoká I. Kristeková jako Vrbčena, rozvážný J. Zadražil jako starosta - autorita a v roli Maryšky neokoukaná T. Slámová. Svěží pojetí kostýmů od R. Joskové inscenaci oživuje a atmosféru dotváří i hudba D. Fikejze. Dobrá volba do repertoáru v Celetné.

Nadchl mě bezchybný a věrný výkon M. Rumla a zaujala jemná scéna, kdy je sám v hotelu na posteli. Ale jinak jsme se s hrou dějově a stylem humoru nepotkali. M. Hofmann zbytečně tlačí na pilu a přehrává. Nejvíce rušivě a přepáleně na mě ale působí postava Heleny v podání M. Prášilové. Pobaví však P. Lagner jako Máti.

Upoutá otočná scéna i projekce, povedené kostýmy a nezvyklé rekvizity, ale s celkem, který se bez přestávky poněkud vlekl a byl náročný na udržení pozornosti, jsme se bohužel minuli. Nicméně hře v náročné roli vévodí vynikající R. Mácha, tempo neztrácí ani karikaturní, avšak na můj vkus příliš uječená P. Štorková. Špinar se nezapře.

Zážitková terapie divadlem a herecký koncert talentovaného Dana Krejčíka, který umí nejen vyvolat emoce a radost, ale i moc hezky a citlivě pracovat s divákem. To kouzlo, že se v malém bytě sejde pokaždé 30 jiných lidí a vdechnou hře jiný tvar a reakce, mě fakt baví. Dnes jsem měla klidnou, vážnější a křehkou sestavu, tak jsem zvědavá na příště. Přijde mi hodně zajímavé pozorovat, že se někdo vybraný na roli v rámci děje doslova a viditelně třese nervozitou, jiný směje nebo je v pohodě. Je to zcela jiné než návštěvy klasických, odosobněných hledišť a těch 80 minut je emotivních a intenzivních, ať už si z nich každý odnese cokoliv. Děkuji :)

Neurazí, nenadchne. Zajímavé téma, které se hodí do komorního prostoru v Řeznické, ale celkové pojetí a vyznění hry je takové, že neudrželo mou pozornost, nestrhlo mě a do děje jsem emočně nevstoupila. Ani jeden ze tří hereckých výkonů mi nepřišel výrazný a zapamatovatelný. Před zhlédnutím Almy si doporučuji přečíst nějaká fakta.

Hra s potenciálem a nezvyklou tematikou, ale rozpačitý a rozvleklý výsledek, který nedokázal udržet mou pozornost. Nadto slabá práce se scénou.

Velká, ale bohužel nenaplněná očekávání. Bavila mě talentovaná A. Fialová, která má šmrnc a esenci něčeho navíc, ale jinak jsme se s vleknoucím se dějem i nefungujícím obsazením minuli... Nezapamatovatelné, nevyvolávající emoční pohnutí.

Studio DnV je vzhledem ke vzdálenosti od první řady k ději samo o sobě nevšedním zážitkem. Obsazení výjimečného D. Bambase je vždy trefou do černého, ale představitelku Anny bych viděla jinak. Herecká poloha A. Talackové je pro mne ve všech rolích přeafektovaná, urputná. Přesto Ucho doporučuji kvůli kombinaci obsazení Ludvíka a přiblížení doby spolu s efektní scénou a hudbou.

Vinohradský diamant. Bohužel nedoceněný a málo navštěvovaný kvůli smutnému trendu, kdy se mainstreamový divák chce "bavit" u plytkých komedií. Dominují bezchybné výkony T. Bebarové (na Thálii) a J. Kotrbaté, ale ani zbylé dámy nezaostávají. Dohromady s nadčasovým dějem, kostýmy, působivou pohybovou i hudební stránkou skládají na jevišti celek s napjatou atmosférou a bez hluchých míst, během kterého jsem měla průběžně husí kůži z fascinace tou krásou a poetikou. A zapojení RAZAMu je na Vinohradech prostě pokladem, čehož je důkazem i dokonalá Balada... Dům Bernardy Alby rovněž představuje inscenaci, kterou jedinkrát prožít nestačí.

Po překvapivě silném Konsentu N. Raine v ČK jsem získala velká očekávání i vůči Bachovi. Ale naplnila se pouze částečně. Hlavně 1. půlka přehuštěným textem a jistou statičností místy ztrácí spád a dech. Ano, schopnost R. Holuba pojmout takové množství replik se zápalem, kdy na jevišti není jen minimálně, je obdivuhodná, ale jeho všudypřítomný, silně komediální odstín herectví zde dle mě nekonvenuje s dějem a vyzněním hry. Přesto se jedná o nadprůměrný titul v DnV díky výkonům synů a živé hudbě. Zejména M. Lambora obsazený proti svému typu (lamač, drsňák, floutek) zde v roli citlivého, srdečného, podceňovaného a plachého génia vysloveně září.

Velké překvapení této divadelní sezóny a za mě nejlepší titul nyní uváděný v ČK. Bez debat fungující obsazení, text není muzeum replik, naopak je chytrý a současný, nesklouzává k trapnu a nudě. Nadto tradičně zdařilá hudba J. Hájka a účelná scéna. Nikdy jsem neviděla O. Rychlého hrát líp než v Konsentu a to jsem s ním strávila několik let u seriálu. Teď je herecky o dost jinde a z jeho výkonu naskakuje husina. Ostatní hrají také nadprůměrně, ale O. Rychlý v Konsentu zcela vyniká. Jen pro V. Kotka bych nevolila tuto image usedlého padesátníka. Viděno 3x a celek se mnou rezonoval ještě víc než prvně. Děkuji za emoční pecku a kvalitní inscenaci.

20 % za některé zajímavé scénografické prvky. Jinak ani za 90 min nevím, oč se herci snažili a kam se zatoulal děj. Kus pouze do Komedie, do Rokoka opravdu ne.

Dlouhé, hůř čitelné, bohužel dějově nudné, u některých herců jsem měla pocit, že to moc nebaví ani je... Tradičně skvělí K. Krhovják, K. M. Fialová, I. Lupták a N. Horáková, ale ani oni celkové vyznění nezachránili. Lampičky na okraji jeviště sice hezké, ale nešikovný nápad pro diváka - překáží ve výhledu pro přední řady.

10 % za charisma a herecký talent P. Konáše. Jinak mě to zcela minulo a nebetyčně nudilo.

Z kategorie toho lepšího, co jsem v ČK viděla. Z první půlky jsem byla rozpačitá - nechytla mě, ale druhá se přelomila do jiného žánru, do hloubky a tam už jsem se napojila. Nakonec mě i místy mrazilo. Pro V. Šandu největší, nejvýraznější a zároveň nelehká role v ČK, ve které vyniká. Velký výkon!

Viděla jsem už na divadelních prknech hodně, snesu dost, ale tato nesmyslná slátanina s ohranou, nevtipnou sexuální tematikou = 2,5 hodiny čirého zoufalství a diváckého utrpení. Proboha, proč se mám např. dívat na několik kýčových zvířecích masek a trapně uspokojujícího se M. Enčeva s A. Fišerovou pod stolem? I zadarmo drahé. Kdyby R. Brzobohatý viděl, co se "hraje" v budově s jeho jménem, myslím, že by byl velmi smutný. 10 % za talentovaného J. Fantu - fakt mě mrzí, v čem se zahazuje. Lepší hodnocení nemůže soudný a střízlivý člověk dát. A věta mého doprovodu na závěr - "ty dnes nebudeš tleskat? Já: Ne. Čemu?" Prostě jsem nemohla.

Zvolený název se s dějem vlastně nepotkal, stejně jako se hra bohužel nepotkala se mnou. Zdařilé kostýmy, nákladná scéna i působivá hudba, herci se strašně snaží (jako vždy vynikající D. Bambas, V. Javořík, J. Maryško, T. Pavelka), ale slet obrazů se ve výsledku táhne. Tím, že jsou upozaděny osudy jednotlivých postav a blíže nepopsány jejich charaktery, přehršel bojovných, uřvaných a násilných scén nudí. Rovněž nesedí obsazení role soudce - lámaná čeština velmi ruší. Bohužel nevyužitý potenciál hry se již odrazil na velmi nízké prodejnosti a senioři typičtí pro DnV se tvářili dost rozpačitě... Škoda, měla jsem velká očekávání.