Kjell

Tak silný zážitek si odnesete z hlediště párkrát za život. A s ním v hlavě pár otázek, které vás budou provokovat, protože jste si až doteď mysleli, že na ně odpovědi znáte. A taky ujištění, že do té doby už se nesmíme nikdy vrátit. A hrůzu z toho, že nedaleko od nás takové praktiky stále zuří. Jo a "mimochodem" je to fortelně napsané (je znát, že i odborníkem), zrežírované a zahrané divadlo.

Jeden ze životních zážitků.

Radost! Radost! Radost! Přesně tolikrát jsem inscenaci viděl a půjdu zase.

Klasiku dostanete i bez dobové veteše. Výtvarně dobrý nápad hru posunout do zlaté éry francouzské filmové komedie. Režisér Nvota si na klasikovi neleští ego, ale ctí ho a uznává. Herci mají své role pevně v rukou, vedle jistoty P. Zedníčka vynikají M. Procházková a A. Petráš.

100% jsem nedal jen proto, abych mohl příště přidat, jestli Roman Tomeš přijde ještě s něčím takhle dokonalým. A nejen on. Stejně skvělá Vendula Příhodová, kapela... Moderní divadlo, které má náboj, skvělou hudbu, vtip, emoce. Ta energie mi vydrží ještě dlouho. Poklona.

Růžové, sladké, oddychové a hlavně nesmírně profi ve všech ohledech. Klobouk dolů, poctivé řemeslo. U tohoto jukebox muzikálu se nebudete trapnem koukat stranou a dřív nebo později se přistihnete, že se nevědomky furt culíte. A nemusíte nutně patřit mezi ultras H.Z. Jako lék na atmosféru dnešní doby jak dělané, klidně si naordinuju dvojitou dávku. Zaděláno na několik nominací na Thálie a výroční ceny.

95% Jeden z životních zážitků.Tleskám tvůrcům, tleskám hercům.

Výtečné zpracování silné předlohy, bravo režie. Výkon Sáry Venclovské přesný. Aktuálnost inscenace mrazivá... Tento výlet do Brna se vyplatil, přivezli jsme si jeden z největších zážitků roku.

Tady se opravdu nelze než připojit k nadšeným ohlasům. Muzikálový zážitek, jak má být. Dobrý nápad od Kalichu na tuto po všech stránkách vydařenou inscenaci znovu vsadit, nové Tomešová i Horáková jsou skvělou volbou. Pálek hraje testosteronem, Kříž víc vyhrává situace a oběma to jde dokonale. Šli bychom v listopadu zase, ale je vyprodáno. Tak si pro tuhle porci energie zas zajdeme později...

Divadlo, jaké se běžně nevidí. Směrem ke každé zúčastněné profesi se chce zvolat bravo! O prověřené hře jako takové ani nemluvě. Přišlo mi trochu neurvalé, že není k pí. Rázlové na sólové děkovačky přizvána i A. Elsnerová, protože jejich výkony lze považovat za minimálně vyrovnané, prostor v inscenaci taky a ano, Elsnerová mě strhla ještě víc.

Důvtipně sepsané, respektuhodně secvičené a skvěle zrežírované. Na rozdíl od Heteránů v témže prostoru zážitek, který z vás nevyprchá už na schodech ze sálu.

Nina Horáková diváka hypnotizuje, nelze se od ní odpoutat pohledem. Dospěla do výrazné osobnosti své herecké generace, ať už ji vidíte v MDP nebo třeba v muzikálu Vlasy v Kalichu. A inscenace samotná je zářným příkladem, jak se účelně a efektně postavit ke klasice, kterou má jistě kdekdo z nás za poněkud zaprášenou...

Velice příjemný zážitek z poctivého divadla. Dobrý text v rámci žánru, pěkné režijní uchopení nad rámec žánru a uměřené a přesné herectví obou protagonistů v rámci žánru vzácné. Tohle se povedlo.

Gejzír nápadů Jakuba Vašíčka a dloubnutí do kuřího oka. Zdá se, že na vyrovnání se s vlastní historií ještě budeme potřebovat sebrat odvahu. Výlev pana klavíristy dramatrurgicky překvapivý, ale silný. Budu si ho dlouho pamatovat, stejně jako celou inscenaci.

Viděno na zájezdu mimo domovský Kalich, přesto je tato inscenace v rámci komediálního žanru pro mě zjevením. Opravdu vtipně napsaná, navíc k zamyšlení a skvostně a s evidentní radostí zahraná nejen luxusním ústředním trojlístkem Medvecká, Ruml, Laurinová. Na všech hercích je vidět, že jsou rádi, že se s takovým textem potkali, a o nás divácích to platilo zrovnatak.

Představení Verze mě zatím nikdy nezklamala, berou útokem kvalitní texty. Vždy si odnesete minimálně milý zázitek, nic nespadne pod průměr. Zde určitě nadprůměr! Matouš Ruml dobrá volba, hra samotná též.

Četba Alexijevičové je samozřejmě ještě jiný rachot, ale to, co z její knihy převedl na jeviště D. Majling, a způsob, jak se toho chopil celý tým, dělá i z inscenace dost intenzivní a do hloubky se zarývající zážitek. V několika okamžicích přesně vystihuje podstatu, proč se momentálně děje to, co se děje. Bohužel. V neposlední řadě - brilantní herecké výkony všech. Už dlouho jsem si z Dlouhé nevykračoval tak spokojený.

Šťastně vybraný text pro důstojnou oslavu talentu výjimečné herečky. Paní Janžurová dokládá, že svou profesi ovládá se suverenitou a šarmem. Což není žádné překvapení (viz Božská Sarah tamtéž). Její dcera mohla v pozici režisérky jen koukat a my s ní.

Překvapivě velmi vyzrále zahrané. Šikovný ročník, snad se neztratí. Držím palce!

75%.Viděno na předpremiéře v K. Varech. Pro mě ohromné pozitivní překvapení. Od autorů mě bavila hra Jméno, ale toto je ještě lepší text. A oba herci ve skvěle šlapající symbióze spolu s nápaditou režií dokázali konverzačku udržet v tempu celou dobu. Prosmějete se jí, zároveň má duši i myšlenku. Jak Veselý, tak Rychlý mají své krásné momenty, a když se zatlačí na pilu, tak účelně. Není to v jádru politické divadlo, kterému by hrozilo vyvanutí. Proto si asi časem dopřeji znovu.

Paf jsem byl z Anny Stropnické, výborný výkon. Video sekvencí možná mohlo být v poměru s jevištěm méně, ale v mých očích na dynamice a napětí neubíraly. Takovéhle divadlo se u nás moc nedělá a je to škoda, tohle se všem v čele s režií povedlo. O mimokulturním přesahu textu snad ani psát třeba není, ten je jasný a tak nutný. Nenechte se odradit nízkým průměrem hodnocení a vydejte se na to. V nepříliš zářných posledních sezónách Švanďáku silný nadprůměr.

Neoddiskutovatelně je skvělé, že po tomto výjimečném textu u nás někdo sáhl. Oba hlavní herečtí představitelé výborní. Choreografických vsuvek nemuselo být tolik anebo si s nimi autorka měla dát víc práce, takhle působí jako nápady na první dobrou a začnou brzo nudit. Což si samotný příběh i inscenace nezaslouží.

Obratně a nápaditě adaptovaná obtížně adaptovatelná předloha. Obtížně za předpokladu ambice převést něco z Vianovy nezkrotné fantazie do inscenace. To se zde povedlo. Dominují výkony obou dan a Michala Krause.

Strhující D. Pecková je příjemným činoherním překvapením.Inscenace si drží vysokou laťku až do příchodu (paradoxně)režiséra Mikesky, který ji zbytečně sníží na lacinou estrádu. Chodit si takto pro smích publika nemá tato inscenace zapotřebí.Ovšem velké sólo Peckové stojí za to. (Viděno v Divadle Kalich.)

Plno pěkných režijních nápadů zdobí tuhle opravdu funkční úpravu Nečekejte nový překvapivý výklad, vtělení intimních pocitů nejmladší generace, nic takového. Jede se věcný výcuc, který má ovšem taky svůj smysl. Výkony pánů jsou přesně takové, jaké lze u takového typu divadla čekat - u někoho je herectví evidentně slepá ulička, vedle toho několik možných příslibů. Osobně bych věřil, že ještě uslyšíme o představiteli Gertrudy a Polonia Lukáši Cenkerovi.