Klara.fridrichova

Jedním slovem dokonalost. Zatím ve mně žádná inscenace nezanechala tak silné pocity jako právě Pan Polštář. Výkony všech herců byly naprosto úchvatné. Sarkastické dialogy Tomáše Havlínka a Radima Kalvody byly geniální, vtipné, místy až mrazivé. Stejně tak výkon Tomáše Daleckého, u kterého mi bylo líto, že ve druhé části neměl více prostoru. Ovšem zvlášť musím vypíchnout Aleše Bílíka v ústřední roli, který prakticky neslezl z jeviště. Každá jeho emoce byla tak moc uvěřitelná, že jsem na konci představení byla úplně psychicky rozložená. Celý tvůrčí tým odvedl báječnou práci a já se těším, až na Pana Polštáře znovu zajdu.

Inscenace Jak umět krást předává zábavnou formou velmi důležitou zprávu o krádeži a ztrátě kultury a umění. Je především zaměřena na studenty a byla skvěle edukativní a zábavná zároveň.
Herecké výkony byly vynikající. Zvlášť se mi líbilo, že zde herci hráli sami sebe, což podpořilo autentičnost celé inscenace.
Ta poukazuje na fakt, že Rusové kradli a kradou nejen historii, umění a pračky, ale i lidské životy. I když se u některých diváků téma nesetká s úspěchem, protože mají vztah k Rusku, inscenace má velkou hodnotu v tom, že zdůrazňuje důležitost uchování kulturního dědictví, zejména v kontextu historie a ukrajinské kultury.

Neměla jsem od toho žádná očekávání, ale i tak jsem ze sálu odcházela naprosto zděšená, se standing ovation za zády. To jako vážně? Příběh naprosto bez pointy či poselství. Hra, ač míněná zřejmě především pro děti, obsahovala až příliš vulgarit a sexuálních narážek. Text měl být vtipný, ale připomínal spíše Babovřesky. Prostě bizár. Tomáš Klus hraje asi stejně, jako pan Drábek režíruje. Hrozně. 10 % dávám za Kryštofa Krhovjáka, pro jeho zpěv a za Zdeňka Piškulu, pro jeho výkon na chůdách. Četla jsem, že byl pan Drábek z MDP odejit. Napíši snad už jen - díky bohu.