Profil uživatele

Klára Tesařová

Jezdí do divadel na elektrokole Sobi 20.
Vytesává pintlich sochy:
◾ copywriting ◾ social media ◾ community management ◾
Je fest hnidopich i pindohnich.
Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Lukáš Dubský: 9 % (36)
Michal Novák: 11 % (28)
Iva Bryndová: 13 % (34)
Jiří Landa: 15 % (40)
Pavel Širmer: 15 % (16)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 19.5.2019)
Jako školní představení ideální. Podáno poutavě. Zejména intenzivně vykreslený vztah Čáslavské k Odložilovi. Méně intenzivní se ukázalo vykreslení hrazdy a dalšího cvičení, ale vzhledem k podmínkám a fyzickým schopnostem herečky by se to dalo přejít. Také shledávám celkem výraznou absenci Čáslavské boje s depresemi a závislostech na lécích.
(zadáno: 19.5.2019)
Byla jsem z toho trochu rozpačitá. Některé písničky hodně zanikaly. Výrazněji si pamatuji pouze výkon Aleše Slaniny, Igora Ondříčka a Kristiana Pekara. Osobně bych dala tento muzikál na větší scénu, kde mi hře možná prospěla lepší akustika. Pokud je někdo milovník RENTU a viděl ho na více scénách, bude rád, že uvidí porovnání. Ale u diváků, kteří RENT vůbec neznají, bude docházet spíše k rozpačitým reakcím, stejně jako u mě.
(zadáno: 19.5.2019)
Intimní inscenace. Výkony hlavních představitelů jsou realistické, občas Milan Kňažko působil až příliš sebevědomě na lva salónů. Hra má velmi dobrý spát, jen její kontinuitu narušuje přestávka. Kdyby nebyla, tak by představení gradovalo daleko silněji. Jinak pro diváky, kteří neznají pointu, je Horská dráhou opravdovou horskou dráhou.
(zadáno: 2.1.2019)
Po Děsném pátku trochu ohraný motiv výměny těl, který je zde však zpracovaný trochu jinak. Takže až tak nenudí. Samozřejmostí je Gazdíkovské poselství, které mě osobně není cizí, ale vím, že ho moc lidí nemusí. Ocenit se musí sehranost dětského company, citlivý výkon Jonáše Floriána i odvaha s jakou se na velké jeviště vrhají mladí Gazdíkové. Top samozřejmě scéna s velkými klávesami v hračkářství. Pokud by si nedával BIG takové cíle jako nástupce Mary Poppins, byl by to příjemný muzikál, ale takhle je trochu pokulhávající nástupce.
(zadáno: 2.1.2019)
Pro mě osobně byli Milenci nebes pohlazením na duši. Amslerova režie mi ani v největším nevadí, netradiční využití nejrůznějších rekvizit. Poselství, které na mě dýchlo z představení bylo velmi milé. Občas se objevily nevyvážené herecké výkony, ale celkový dojem z představení je více než dobrý. Na Mahenku si troufnu říci, že nadprůměrný.
(zadáno: 2.1.2019)
Syrově-avandgardní dějinný odkaz. První polovina má neuvěřitelný tah na branku. Druhá trochu zaostává, ale celkově si z představení odnesete velmi intenzivní a silný zážitek. Doporučuji jak pro mladší generaci, která si uvědomí to, co sama nezažila, tak i pro starší, kteří si připomenou věci dávno minulé. Nebo věci stále současné?
(zadáno: 2.1.2019)
Pro milovníky Bolka Polívky opět jedinečný kus, pro jeho "nemilovníky" je kupodivu velmi snesitelný a nezastiňuje ostatní postavy, jejichž výkony rozhodně stojí za povšimnutí, jmenovitě Jiří Mach, Alena Antalová, ale i ryze muzikálové osůbky jako Svetlana Janotová, Eliška Skálová nebo Kristian Pekar. Hra má spád a rychle ubíhá. Příjemné představení. Viděno v divadle, ne na Biskupáku.
(zadáno: 2.1.2019)
Největší přidanou hodnotou představení je netradiční prostor cirkusového stanu, který vytváří hutnou atmosféru rozmarného léta. Samotný příběh je klasický Vančura, takže pokud ho moc nemusíte, tak víte, co očekávat, ale i přesto jsou herecké výkony vyrovnané a fakt netradičního prostředí hraje tak silnou roli, takže se vám toto představení vryje do paměti na celkem dlouho.
(zadáno: 2.1.2019)
Pro danou věkovou skupinu 11+ je inscenace velmi hravá a interaktivní. Přitáhne je a nepustí. Děti jsou nadšené, že mohou o přestávce sami zvolit prezidenta, takže s přehledem zhltnou v druhé půlce zjednodušený nástin části české historie. Pro dospělé to není nudné, humor je nevtíravý a nebudou jistě litovat společně stráveného času se svými dětmi v divadle.
(zadáno: 2.1.2019)
Surové. Intenzivní. Maximálně podané výkony Vaculčiakové i Tchelidzeho. Jiskření mezi nimi a pohybové hrátky jsou velmi promyšlené, netradiční a inovativní. Fantastická inscenace podle povídky s podtitulem fantastická.
(zadáno: 6.5.2018)
Mimořádně silný námět. Odvážný byl nejen režisér, ale i diváci, kteří u tohoto kusu vydrží do konce (a že jich pár o přestávce odešlo). Ne každý to totiž dá. Sice se občas projevuje místy krkolomný překlad, ale písně jsou i tak celkem zapamatovatelné. M. Havelka sice pěvecky nejistý, činoherně ale drží inscenaci pohromadě. Ostatní pěvecky precizní. Celkově náročné dílo s velkým přesahem.
(zadáno: 3.5.2018)
Netradiční, neotřelé a své. Představení má dobrý spád a nenudí. Téma svádí k feministickým výkřikům, kterým se ale představení dobře vyhýbá. Kromě výkonu T. Marečkové stojí i za zmínku mistrně vybarvený Martinů Dušana Hřebíčka. Plus za živý hudební doprovod a použití rekvizit netradičními způsoby.
(zadáno: 25.1.2018)
Znám i film. O prohození těl matky a dcery. K muzikálu jsem přistupovala skepticky. Víc než komická stránka jde o hlubší vztahy v rodině. Písničky na mě působily přirozeně a chytlavě, i když některé byly krkolomné (v překladu). Ale jiné rýmy opravdu chytnou, jako třeba: Ach ty přírodo, co mi to děláš jen, srdce se pomátlo, mozek šel někam ven. I. Vaňková mi přišla přirozenější než A. Antalová. Opravdu skvělý výkon podává V. Matušovová, ale ani K.M. Fialová není špatná. Role tělocvikářky jako ušitá pro L. Bartolšicovou. Celkově oddechovka, která má své slabiny, ale stojí za to vidět.
(zadáno: 25.1.2018)
Od Bee Gees mám ráda jen hit Stayin´ Alive. Film s Travoltou jsem neviděla. Asi proto jsem byla zaskočená ne dějem, ale spíš koncem, který přišel jako blesk z čistého nebe. Což ale není problém muzikálu, ale předlohy. Prostě celou dobu čekáte na romantickou pusu hlavních představitelů a ono nic. Jinak profesionálně pojatý muzikál. Bezva hudební nastudování a taneční čísla. Jen písně v originále jsou pocitově tak nějak vpravena do děje. Zajímavě řešená scéna. Svítící podlaha jedna s hvězdou. Ale celkově dobrý dojem z profesionálně odvedené práce prostě kazí slabá předloha.
(zadáno: 20.1.2018)
Španělsko. Rytmus. Hroucení. Tanec. Korida. Ženy, které by si z fleku lupli pár tabletek Neurolu. Místo nich vám ale o svých trablech povídají. Zpívají, Hrají. Kubismus na vás dýchá každým coulem. Průvodce D. Vitázek nemusí jít po chuti všem, ale jinak bravurní výkon L. Bergerové. Rovněž S. Milfajtová i E. Skálová se vám vryjí paměti. Stejně jako huba míchající jazz-rock spolu s madridskými rytmy. Celkově je hra silně antistresová. Pokud máte problémů nad hlavu, s tím, že jste sami na pokraji nervového zhroucení pomalu s pilulkou v ruce, běžte na Ženy. Ukážou, že v tom nejste samy!
(zadáno: 20.1.2018)
Interaktivní hra. Má zejména kouzlo, pokud nevíte, o jaký případ se jedná. Iluze soudu dokonalá, ač vážná. Sice by diváci měli posuzovat ryze objektivně, ale myslím, že se do jejich rozhodnutí promítá hodně charismata herců, kteří ztvárňují obhájce a obhájkyni, zejména M. Siničák. Je fajn, že se Reduta vydala mravním a filozofickým směrem. Že z přemýšlení nad hodnotou lidského života vytvořila inscenaci, která donutí člověka opravdu se zamyslet. A taky nás učí o toleranci, že i když většina sálu hlasuje jinak než vy, neznamená to, že jsou o nic horší či lepší lidé. Teror je prostě povedl.
(zadáno: 20.1.2018)
Chytrá komedie z akademického prostředí. Humor je v ní lehký, asi jako čerstvě namazaná lučina na domácím chlebu právě vytaženém z pece. Jeho lehkost ale neznamená, že ho stráví všichni. Spíš si na něm pochutnají lidé, kteří vědeckému a vysokoškolskému prostředí sami holdují. Hra má rovněž velký filozofický potenciál, který se dá ocenit opakovanou návštěvou. Vyniká A. Slanina jako termitolog i nezapomenutelný J. Mazák se svým Bludným balvanem. Celkově příjemně laděná a oddechová činohra, avšak s hodně otevřeným koncem, který na někoho může působit rozpačitě.
(zadáno: 21.6.2017)
První půlka se neskutečně vleče. Námět je v podstatě o ničem. Postrádám silný příběh, na kterém by se dalo stavět. Herci sice odvedli svoje profesionální výkony, jak se v divadle takového jména sluší a patří, ale neměla jsem z nich pocit, že by si hru užívali celým srdcem. Druhá půlka byla o trochu svižnější, ale celkově dojem ze hry moc nevylepšila. Petr Štěpán v ústřední roli sice zachraňoval, co mohl, ale moc toho nadělat právě nemohl. Docela dost lidí na můj vkus odešlo po přestávce. Nutno říci, že je docela chápu, ale existují v brněnském divadelním prostředí i daleko horší kusy.
(zadáno: 16.6.2017)
Příběh je zpracovaný opravdu hutným a silným způsobem. Pokud člověk nečetl předlohu, bude se od něj chtít náročný výkon. Orientace v ději je však možná pro čtenáře předlohy i pro zcela neznalé. Svetlana Janotová podává perfektní výkon. Scéna ladí s nádechem hry. Absence mužů, kromě jednoho, Vojtěch Blahuta, přináší kýžené výsledky. Celkově moc povedený, ač na diváky dost náročný, kus.
(zadáno: 19.3.2017)
Brněnští Bítls bombí betálnou bžundu. Nejlepší inscenace sezóny 2016/2017. Vychytejte zejména alternaci Brychta, Fiala a Herajt. Dál Vitázek, Janota, Milfajtová, Isteník... Ale víte co? Běžte na to bez ohledu na alternace. Budete se zaručeně celých 2 hodiny a 45 minut smát. VAROVÁNÍ: inscenace je silně návyková stejně jako hity Beatles!
(zadáno: 1.3.2017)
Popsatelné nepopsatelno. Nepopsané popsatelno.
(zadáno: 1.3.2017)
Tyč může být někdy bič. Velmi kvalitní hra. Ale také velmi náročná hra. Herečky si nehrají na pooldance tanečnice. Ony ty tanečnice opravdu jsou. Za tou velkou dřinou se skrývá pětice (šestice) příběhů. Odhaluje se, co má být odhaleno. Odkrývá a ukazuje se, že bychom měly (i měli) bojovat vždy a všude. Zde se boj vydařil. Prostě: zvedněte zadky a vyrazte do divadla. Stojí to za to.
(zadáno: 1.3.2017)
Ocenila bych přestávku (hraje se dvě hodiny v kuse). Viděno v únoru, tj. celkem hodně chladno venku, po půlce hry bylo v sále vydýcháno až hanba. Pokud se člověk spíše soustředí na to, že se mu každou chvíli udělá špatně, tak to kazí celkový dojem z celkem kvalitně odvedené činohry, která je ale místy rozvleklá a pokud znáte pointu, budete zívat nejen z děsného vzduchu díky nevětrání. Více oceňuji výkon Ondřeje Studénky než Jakuba Uličníka. Plus za živého psa na jevišti. Jinak jestli se to bude dávat i na jaře a v létě, s tím, že nějaká chytrá hlava v průběhu nevyvěrá, tak tam všichni padnou.
(zadáno: 25.1.2017)
Podrobnější hodnocení na blogu:
http://www.i-divadlo.cz/blogy/klara-tesarova/chaplin-slape-na-plyn
(zadáno: 13.1.2017)
Chaos. Vstup na jeviště skrz řeku. Harampádí se válí všude spolu s nataženými provazy, které nás svazují. Hra měla spád, i když mít nemusela. Ale dvě hodiny bez přestávky je trochu moc. Herecky dobře uchopeno. + interakce do diváků, i když by to sneslo možná trochu víc. Kromě ústřední dvojice vojáků zaujal zejména HAmazák Jiří Miroslav Valůšek a nováček Jan Řezníček j. h. Zkrácení některých příliš dlouhých obrazů spolu s přestávkou by tomu prospělo. Na druhou stranu v životě také nemáte žádné přestávky. Žádné oddechové časy. Buď svým životem nakonec zabiješ sebe, nebo někdo zabije tebe.