Krisglas

Představení, o kterém si nebudete jistí, zda se vám líbilo, ale rozhodně si ho budete pamatovat.

nemá to švunk

tohle v Mahence jen tak neuvidíte. Oslnivé vizuály a davové scény - podařený experiment.

Rozpaky. Stylizace stínového divadla neměla ve hře žádný smysl a byla využita bez většího divadelního záměru, plátno navíc působilo po celé představení rušivě svým namodralým vzhledem připomínajícím obří televizor. Díky trapným vtipům a odbíhání od představení působil děj zmateně a trhaně. Dobré výkony herců a kvalitní Moliérova hra tím byly shozeny do něčeho, co místy připomínalo div. zkoušku žáků ZŠ. "Vtipné" zpracování nicméně asi sklízí úspěch vzhledem k plnému sálu a hřmotnému smíchu u rasistického vtipu. Představení je v 2. půlce naštěstí klasičtější a celek se tím stává stravitelnějším.

představení mě nudilo, reputaci si napravuje až ke konci vystoupení. Herečka hrající mladou slečnu se stylizuje spíše do role malé holčičky a zbytečně přehrává. Často se střídající obrazy na levé a pravé straně působí velmi rušivě, zvl. pokud se střídají po jedné větě. Dominantním obrazem je také mnohdy strana, kde se nic důležitého neodehrává (např. herečky prostírají stůl), ubírá ale té druhé (dramatické) scéně na prostoru.

Umění nemá být krásné, má vzbuzovat emoce. Pokud vaší emocí je ale nuda a drží se vás utkvělá představa narušení představení a potřeby alkoholu, pak toto představení asi nedoporučíte svým přátelům.

Silně nevyrovnané obsazení neherců (dámy po boku herců zvládají velmi dobře, Jean Valjean slabý), osvěžující výstupy Růženy Dvořákové. Celkově ale pocit ochotnického divadla s nezvládnutou režií, chvílemi až trapno, nakonec jsme odešli v půlce představení.