Profil uživatele

KSnow

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Iva Bryndová: 13 % (19)
Jan Pařízek: 14 % (37)
Jiří Landa: 14 % (41)
Anežka Kotoučová: 15 % (18)
Helena Grégrová: 15 % (43)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

<<  <  1 2 3 4 5
(zadáno: 16.3.2019)
Ne že bych nechápala, odkud vycházejí předešlé nesouhlasné komentáře, protože tohle asi není pro každého, ale pro mě se jednalo o neskutečně silnou inscenaci, která mi z hlavy jen tak nezmizí. Namísto příběhu se tu před diváky odehrávají spíše jednotlivé myšlenky spojené s různými typy vladařů a autoritářů, a to navíc takovým způsobem, že ta chytrá propojenost se současností je až ochromující. Navíc skvělí mladí herci. Wow! Po dlouhé době silně nadprůměrná autorská inscenace, jejíž momenty mnou šíleně rezonují. Deset procent navíc ještě za tu odvahu to nasadit, hlavně se nenechte odradit!
(zadáno: 13.9.2018)
Ždímačka na emoce? Asi jo. Ale výraz "skupinová terapie" pro tohle představení rozhodně funguje mnohem lépe. I se zdá tak nějak mimo tady hodnotit (jo, výborný) výkon Daniela Krejčíka či (zajímavě řešenou) scénografii, protože v tomhle představení jde prostě jenom o jedno - o to šíleně důležité téma, emoce a poselství, které se viditelně na většinu diváků přenést podařilo.
(zadáno: 29.4.2019)
Špinarovu režii zbožňuju hlavně kvůli jeho úchvatné estetice a faktu, že se nikdy nebojí riskovat a divadlo modernizovat. Bohužel byl v této inscenaci přítomný jen druhý z těchto důvodů, a přehršel barev a expresivních prvků (jen v tom nejlepším smyslu!) pro něj tak typických tu byl vyměněn za až znepokojivou a odpornou šeď. Určitě to ale není špatné představení, herecké výkony jsou skvělé, stejně jako nápad využít pro roli KHH místo herců herečky, aby s ním diváci neměli takový problém sympatizovat. A s myšlenkami v tomto manifestu moderního divadla se také nedá jinak než souhlasit.
(zadáno: 15.12.2019)
Zajímavá scénografie a režie dávají naprosto vyprázdněnému textu přitažlivý háv, ale s typicky allenovským námětem o zakomplexovaném čtyřicátníkovi, který se mentálně zasekl ve dvanácti letech (aniž by to bylo jakkoliv problematizováno), víc udělat nejde. Jedná se prostě o selhání dramaturgie divadla, která se z neznámého důvodu rozhodla v dnešní době tuhle inscenaci nasadit.
(zadáno: 17.5.2018)
Dopadlo to stejně jako mnoho jiných českých pokusů o autorské inscenace komentující současnou společenskou situaci - jako nekoherentní a neuchopitelný sled obrazů. Na jevišti se sice něco děje, občas to má dobrou pointu, většinou to pobaví, ale celkově ten chaos vlastně nic moc nevyjadřuje. Hraje se o kritice nacionalismu? O hledání české identity? O autenticitě? O rukopisech? Je tam strašně moc nápadů, ze kterých se autoři měli zaměřit jen na pár, aby to celé aspoň trochu dávalo smysl. A být na závěr, po tom, co vidíme, jak je nacionalismus zhoubný, nucena zpívat hymnu, byl otřesný zážitek.
<<  <  1 2 3 4 5