Profil uživatele

KSnow

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Iva Bryndová: 13 % (19)
Jan Pařízek: 14 % (37)
Jiří Landa: 14 % (41)
Anežka Kotoučová: 15 % (18)
Helena Grégrová: 15 % (43)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

(zadáno: 13.1.2018)
(zadáno: 29.3.2018)
Myslím, že tohle je hra, která se na takhle velké jeviště a do takto velkého prostoru příliš nehodí, přesto v inscenaci ta potřebná jemnost a citlivost zůstala. To především díky absolutně skvělým hereckým výkonům celé ústřední trojice (viděno s P. Děrgelem a P. Štorkovou), ze které ale stejně vyčníval fenomenální Radúz Mácha, kterému jsem snadno věřila každé slovo a z jehož každého posunu obličeje jsem cítila neskutečné emoce a motivaci jeho postavy. Asi jen emocionální zážitek klesá spolu se vzdáleností diváků od jeviště.
(zadáno: 3.4.2018)
(zadáno: 21.3.2019)
Skvělý nevšedně biologický pohled na problematiku svobody lidské vůle silně vybízí k zamyšlení i dlouho po opuštění divadla - inscenace má skvělou, i velmi dobře metaforicky zvládnutou, myšlenku. Na druhou stranu, bohužel i ta krátká stopáž neubíhá vždy úplně nejrychleji, ač alternu zbožňuju. Konec byl ale výborný!
(zadáno: 12.4.2019)
Nutno hned na začátek říci, že inscenace je to opravdu skvělá, vtipná, a originální scénografie, skvělé herecké výkony a celkově špičkově vydařená režie ji posouvají na zasloužená přední místa. Na druhou stranu, já prostě čekala víc! Ne po stránce řemesla, ale po stránce myšlenky. Z ohlasů jsem čekala opravdu kousavou kritiku, kontroverzi, něco, co mě bude nahlodávat a nenechá mě v klidu usnout, ale bohužel. Místo toho je zde jen mdlé, a podle mého nepříliš provokativní, zamyšlení o pokryteckosti intelektuálů, které ale nepřichází vůbec s ničím novým. To k divadelní nirváně bohužel chybělo.
(zadáno: 11.3.2019)
Ta scéna! Ta dynamika!
(zadáno: 2.3.2018)
Ano, rozhodně to je zajímavá inscenace, ano, emocionálně je velmi působivá (osobně pro mě vrcholy byly výstupy Noama Chomského a Trumpa), a ano, rozhodně je potřeba na divadelních prknech stav dnešního světa komentovat. Ale hlavní problém vidím v tom, že inscenace tyto problémy pouze pokládá vedle sebe a nenabízí nic navíc, než může nabídnout sestřih hlavních zpráv, a nepředkládá žádnou radikálně novou myšlenku či originální pointu. Inscenace rozhodně silně zasáhne, ale toto téma, asi to nejdůležitější ze všech, má větší potenciál.
(zadáno: 19.12.2019)
Musím se přiznat, že text jako takový mnou příliš nerezonoval. Na druhou stranu, celou dobu jsem se bavila rozšifrováváním režijních nápadů a netrpělivě jsem vyhlížela každý další - obzvláště myšlenka se zakomponováním bubeníka, která skvěle vygradovala nakonec, byla fantastická.
(zadáno: 19.2.2020)
Když vidím výbornou estetickou složku, jsem do velké míry spokojená, ať se jinak děje, co chce. A že ta je tady naprosto fantastická - a zrovna u Wildova díla se to tak hodí! Inscenace sama je vlastně jedním velkým obrazem, co vypráví příběh a dokáže předat myšlenky, a vše z těch 70 % patří jemu. Bohužel, takřka všechny ostatní složky zaostávají. Nejvíce jednoznačně zamrzí špatné herecké výkony - ale potenciál večera doslova dusí nulové charisma Doriana Ondřeje Krause, který navíc neuhrává většinu jeho poloh. Zvláštně působí i konec, ačkoliv úplně poslední moment je opět esteticky ohromující.
(zadáno: 20.9.2019)
75 %. Po zhlédnutí tohoto představení mám pocit, že právě tohle je ideální způsob, jakým antickou klasiku inscenovat - minimalistická scéna i kostýmy přenechávají prostor geniálnímu textu a kladou obrovský tlak na schopnost herců vdechnout mu život. Právě to se takřka všem zdařilo více než úspěšně, často asi i lépe, než by to zvládli jejich o mnoho zkušenější kolegové. A zvlášť výkon Jessicy Bechyňové byl ohromující!
(zadáno: 13.5.2018)
Místo 40 % dávám 60 % čistě za Marka Lamboru, jehož výkon hru posouvá o mnoho úrovní výš. V jádru, očištěný o většinu vedlejších postav a dialogů, je to velmi poutavý syrový příběh. Scény, kde je zobrazováno rostoucí psychické napětí hlavního hrdiny jsou neskutečně silné, ale jsou bohužel přinejmenším vyvažovány extrémně nudnými scénami, které přicházejí s ostatními postavami. Druhá půlka je právě proto výrazně lepší než první. Nejvíc ale zamrzí ta šílená zatuchlost celého představení, díky které má divák pocit, že představení vlastně nemá s dneškem vůbec nic společného.
(zadáno: 1.7.2019)
20 % za Jiřího Suchého, 10 % za atmosféru.
(zadáno: 29.4.2018)
Takovou emocionální smršť jsem na divadle snad ještě nezažila. Tahle inscenace vás úplně pohltí, a třeba i zapomenete, že na jevišti stojí výborný herec, a budete jen vnímat ty intenzivní pocity, které tak přesvědčivě vyjadřuje a které přenese i na vás. Honza Fanta je v jedné vteřině personifikací krásné naivní zamilovanosti a v té druhé bezchybným výrazem nejistoty a utrpení, skvěle zvládá nejen přechody mezi emocemi, ale i mezi jednotlivými postavami. Je to výjimečné. Nadějné. Dojemné. Zdrcující. A ta poslední scéna! Tohle prostě musíte vidět - nebo to spíš spolu s hlavní postavou prožít.
(zadáno: 8.4.2018)
Hudební složka poměrně nepřesvědčivá a zapomenutelná, vtipy příliš předvídatelné a stereotypní, ale občas se člověk zasměje. Taky jsem si nemyslela, že někdo dnes ještě využívá domácí násilí jako čistě komediální složku. Silným pozitivem byla myšlenka kritiky vypjatého kapitalismu, konzumerismu a sobeckosti dnešní společnosti. Bohužel jí tam bylo moc málo, a slabých vtipů příliš hodně. Herecké výkony ale byly výborné, stejně jako určitá převládající energie, kterou bylo představení nabité.
(zadáno: 6.5.2018)
Jde čistě o můj problém s textem, ve kterém mě neupoutalo jediné téma a který mi jako jeden z mála nepředal žádnou myšlenku. Je mi ale jasné, že pro jiný typ publika to může být úplně jinak. A i když zpracování neurazí, bohužel se tento, pro mě, deficit, nepokouší nahradit nějakým novým nápadem či inovativní režií či scénografií. Výkon I. Nováčkové je sice příjemný, ale tak silný, aby tuhle hru proměnil v zajímavé představení, není.
(zadáno: 16.3.2019)
Je to příjemné, esteticky rozkošné, a člověk se hezky pobaví. V žádném ohledu to není ničím výjimečné, ale to každé představení asi být nemusí. Jedná se, a to ani v nejmenším nemyslím špatně, o dobrý průměr, u kterého vás ten večer strávený v divadle nebude mrzet.
(zadáno: 8.5.2019)
A asi ještě pár procent navíc. Kousavý humor, všudypřítomná originalita, až překvapivě silné herecké výkony, přitažlivá koncepce a nezdolná energie. Ať je to bráno jako důkaz, že představení, u kterých se lidé nemohou přestat smát, nemusejí být postavené na bezduchých a laciných vtipech, ale mohou mít také spoustu co sdělit. Tomuhle ročníku fakt hodně, hodně fandím.