Profil uživatele

KSnow

Volby

Hodnocení

Redaktoři s podobným hodnocením
jméno redaktora: průměrný rozdíl hodnocení (počet společně hodnocených inscenací)
Jan Pařízek: 14 % (36)
Jiří Landa: 14 % (41)
Anežka Hrebiková: 15 % (17)
Helena Grégrová: 15 % (39)
Michal Novák: 15 % (25)

Seřadit dle: data přidání sestupně | názvu hry vzestupně | procenta hodnocení sestupně

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 >

(zadáno: 22.1.2019)
Pozitivní na představení je, že je to tak neskutečně ukrutná nuda, že vás to donutí přemýšlet nad vlastními problémy, abyste se vůbec nějak zabavili. Moc nechápu, proč by v dnešní době tuhle skvělou hru někdo uváděl se záměrem vyhnout se jakékoliv aktualizaci a sociálnímu komentáři jako čert kříži, tady se to ale stalo. Dokonce i poslední scéna, která o aktualizaci skoro prosí na kolenou, vyzněla úplně naprázdno. Herecké výkony také nezaujmou, na druhou stranu scéna byla skvělá, tohle ohromné zklamání už ale neměla šanci zachránit.
(zadáno: 20.9.2019)
Strašně, strašně mě mrzí, že kvůli horším výkonům T. Marečkové a S. Remundové nemůžu dát 100 %, protože jinak se tomuhle fantastickému počinu nedá absolutně nic vytknout. Rozhodně nejlepší R+J, co jsem viděla, a celkově asi jedno z těch úplně nejlepších představení, na kterých jsem kdy byla! Je to dynamické, hravé, výbušné i vážné najednou, a hlavně to ani na sekundu, hlavně díky kreativně využitým moderním prvkům, nenudí. Taky oceňuju skvěle uchopený famózní monolog o královně Mab, se kterým si většina inscenací vůbec neví rady. Bylo to prostě vším, čím by moderní divadlo mělo být, díky!
(zadáno: 21.4.2018)
Propadák to není, a jestli náhodou neznáte předlohu, připočtěte si k hodnocení dvacet procent. Inscenace ale bohužel mění úžasný inteligentní humor předlohy za levné vtipy a zbytečné grotesky, které ale jen výjimečně vtipně i vyznějí. Pár velmi dobrých nápadů se najde, ale ty horší je přebíjejí, a tak není tak těžké se po nějaké době začít nudit. Hudební složka potěší, některé herecké výkony už méně.
(zadáno: 13.2.2018)
Celá inscenace baví, je hravá, tajemná, okouzlující. Jen toho Shakespeara tam mohlo být o něco víc.
(zadáno: 28.1.2018)
Jako nepříliš vděčný divák komedií jsem od představení nic závratného nečekala, ale něco tak kouzelného jsem už dlouho neviděla! Pár levnějších a horších vtipů se sice najde, ale scéna, kostýmy i modernizující prvky to rozhodně vynahradí. Tomáš Pavelka je úžasný, a deset procent navíc dostává Dominick Benedikt a jeho energie (a třpytky!). Tohle mě strašně bavilo, děkuju!
(zadáno: 15.2.2020)
Dostala jsem to, co jsem vlastně čekala, ale ještě o několik levlů lépe. Tendenční a dnes značně zastaralá Grillparzerova hra byla polita živou vodou hravosti a vtipu, skrze něž se výjimečně povedlo předložit relevantní nástřel zamyšlení nad rozdílnými formami moci. Má to ideu, má to vtip. Má to smysl dnes uvádět. Má to fantastickou režii i scénografii, která má úžasnou symboliku. A má to strašně ohromující atmosféru. A skvělé herecké výkony, ve kterých mě vedle M. Pechláta a I. Luptáka zaujal hlavně A. Bílík. Bez toho konce by to bylo 90 %, s tím koncem to bylo fakt extrémně výjimečný.
(zadáno: 29.12.2019)
Pro tuhle Millerovu hru mám v srdci zvláštní místo - o to více na mě zapůsobilo, jak zdatná Dočekalova režie (pro jehož styl asi začínám mít vážně slabost) dokázala za pomoci minimalistické scény ještě více zdůraznit pro mě ty nejzásadnější myšlenky a momenty. Hraní bez přestávky také dalo inscenaci tak potřebnou sevřenost a naléhavost. Jen herecké výkony se obecně rozjížděly trochu pomaleji, ale v krizových scénách už byli všichni stoprocentně přesvědčiví - a především Miroslav Donutil svým podáním vyvolal silné emoce.
(zadáno: 15.12.2019)
Celou dobu jsem jen přemýšlela, kdyže jsem si koupila lístek na představení ochotnického divadla - jinak si totiž nedovedu představit, jak by se tahle scéna, kostýmy či i herecké výkony na boleslavská prkna dostaly. Deset procent dávám za snahu, která aspoň do naučení choreografií musela jít, a deset za jediný světlý bod inscenace, Lukáše Jurka.
(zadáno: 18.6.2018)
Formálně je vše na až skoro perfektní úrovni, hlavně bych vyzdvihla scénografii a choreografii. Z nějakého, mně asi neznámého důvodu, se na mě ale bohužel, až na silný úplný závěr, nepodařilo přenést ty silné emoce, které jsou pro takový příběh stěžejní.
(zadáno: 10.11.2019)
Myšlenka dobrá, ale bohužel ne tak silně provedená, jak jsem čekala. Opravdu se jednalo o poměrně banální, neoriginálně pojaté dějové linky, které i na takto krátký formát příliš nosné nejsou. Nepomáhá ani nepříliš působivá scénografie. Na druhou stranu je nutno ocenit velmi vysoké herecké výkony úplně všech představitelů.
(zadáno: 20.3.2018)
Skvělá moderní inscenace situovaná do současnosti, která využívá nápaditou režii a scénografii i vynikající soundtrack. I když každý ví, jak to s Wertherem, jenž je tu výstižně ztvárněn jako rozporuplná osobnost, dopadne, stupňované napětí se stejně výborně daří přenášet na diváka. A i když se inscenace mnohem více než předloha soustředí na příběh samotný a netočí se "jen" kolem Wertherových emocí, stejně jich tu je dostatek na to, aby přesvědčivě vytvořily obraz rozervaného a city až obsesivně zmítaného preromantického hrdiny.
(zadáno: 5.10.2018)
Skvělé herecké výkony, skvělá scéna, ale "humor" předlohy mým šálkem kávy asi rozhodně nikdy nebude.
(zadáno: 17.4.2018)
Výkon Miloslava Königa se asi nikdy neomrzí.
(zadáno: 1.6.2018)
Svěží současná inscenace, která do ND rozhodně patří. Geniální text upozorňuje na problémy, jako je arogance a pokrytectví Západu při jednání s okolním světem, jeho spoluvina na současných konfliktech, ale i sexismus v politice, současná vyprázdněnost politických vůdců či otázka uprchlíků, na které tu koukáme z druhé strany. Do toho obvykle nápaditá režie Špinara, účinný soundtrack a pregnantní scénografie - výsledkem je to nejlepší, co v téhle sezoně ND nabídlo. Mimochodem, hned první scéna byla luxusní! A na skvělého Tydea Radúze Máchy jen tak nezapomenu.
(zadáno: 16.3.2019)
Ne že bych nechápala, odkud vycházejí předešlé nesouhlasné komentáře, protože tohle asi není pro každého, ale pro mě se jednalo o neskutečně silnou inscenaci, která mi z hlavy jen tak nezmizí. Namísto příběhu se tu před diváky odehrávají spíše jednotlivé myšlenky spojené s různými typy vladařů a autoritářů, a to navíc takovým způsobem, že ta chytrá propojenost se současností je až ochromující. Navíc skvělí mladí herci. Wow! Po dlouhé době silně nadprůměrná autorská inscenace, jejíž momenty mnou šíleně rezonují. Deset procent navíc ještě za tu odvahu to nasadit, hlavně se nenechte odradit!
(zadáno: 13.9.2018)
Ždímačka na emoce? Asi jo. Ale výraz "skupinová terapie" pro tohle představení rozhodně funguje mnohem lépe. I se zdá tak nějak mimo tady hodnotit (jo, výborný) výkon Daniela Krejčíka či (zajímavě řešenou) scénografii, protože v tomhle představení jde prostě jenom o jedno - o to šíleně důležité téma, emoce a poselství, které se viditelně na většinu diváků přenést podařilo.
(zadáno: 29.4.2019)
Špinarovu režii zbožňuju hlavně kvůli jeho úchvatné estetice a faktu, že se nikdy nebojí riskovat a divadlo modernizovat. Bohužel byl v této inscenaci přítomný jen druhý z těchto důvodů, a přehršel barev a expresivních prvků (jen v tom nejlepším smyslu!) pro něj tak typických tu byl vyměněn za až znepokojivou a odpornou šeď. Určitě to ale není špatné představení, herecké výkony jsou skvělé, stejně jako nápad využít pro roli KHH místo herců herečky, aby s ním diváci neměli takový problém sympatizovat. A s myšlenkami v tomto manifestu moderního divadla se také nedá jinak než souhlasit.
(zadáno: 15.12.2019)
Zajímavá scénografie a režie dávají naprosto vyprázdněnému textu přitažlivý háv, ale s typicky allenovským námětem o zakomplexovaném čtyřicátníkovi, který se mentálně zasekl ve dvanácti letech (aniž by to bylo jakkoliv problematizováno), víc udělat nejde. Jedná se prostě o selhání dramaturgie divadla, která se z neznámého důvodu rozhodla v dnešní době tuhle inscenaci nasadit.

Další stránky hodnocení: << < 1 2 3 4 5 >