Kuba_r

Glaser umí otáčko pro diváky. V Macbethovi dokázal,že ho umí i pro diváky,kteří od divadla čekají nějakou výpověď. V Robinovi je to dovedná montáž atrakcí na poněkud chatrný scénář.

dost nevyužitá šance. všichni se drží při zdi. víc drzosti a nekorektnosti by si to zasloužilo.

za snahu o hru s výpovědí. škoda mdlého výkonu M. Hrušky. Vizuálně skvělé!

něco opravdu neuvěřitelného! proč v tomhle krásném divadle stále režíruje paní Svobodová je opravdu velká záhada.

skvělý Finger!

pokud to přijmeme jako svého druhu jevištní báseň

To nejlepší, co má v poslední době ND na repertoáru. Skvělý posun postav ve čtvrtém dějství! Vtipný a místý docela nově čtený Čechov.

výborné divadlo zejm. díky M. Málkové. Zejm. v druhé půlce to strhává dolů zbytečná doslovnost, užvaněnost a popisný realismus (na který si M. Lang ale obecně docela potrpí, ke své vlastní škodě).

mnoho povyku pro nic. jako u Špinara skoro vždycky.

překvapivě docela nuda. erotické ani jiné jiskření se mezi hlavními postavami nekonalo. vizuálně přinejmenším podivné.

skvělé představení skvělé hry. skvělí herci. co víc si přát

místy nesmírně podmanivé, místy hodně nedotažené. škoda. skvělý výklad Lady nabídnutý na začátku, ale nedotažený, skvělá scéna zabití Macduffových... nejsem si jistý, že celý soubor v tomhle kousku táhne za jeden provaz.

děsivě srandovní představení. pokud se to hraje skutečně pro školy, nemůžeme se divit, že do divadla chodí jen 4% populace. něco tak nedůvěryhodného, nemladého a směšného, aby člověk pohledal. procenta snad jen za odvahu dělat antiku, do které se tady nikdo nepouští.

Skvěle udělané velké divadlo, které patří na vinohradskou scénu! Jen nějak nevidím tu vášeň v ústředním milostném trojúhelníku a to je u téhle hry přeci jen trochu škoda.

tolik nezajímavých a zapomenutelných mladých herců v jednom ročníku už tu dlouho nebylo...

Hrát se tohle představení kdekoliv jinde, nevzbudilo by zřejmě ani polovinu mediálního humbuku, jako v kontextu vinohradské dramaturgie. Šéfovi vyšel tah u části zpovykané odborné veřejnosti. Kdyby ale měla inscenace skutečně takovou vnitřní sílu,jistě by strhla i větší část publika. Přes pár silných momentů a výborný hercký výkon P.Baťka v hlavní roli to na mne působilo jako vnějškové, povrchní, nedotažené exhibování "progresivního mladého divadelníka". Jak může E.Salzmannová v LN říkat, že to posunulov vývoj českého divadla nechápu!

Špinarova modernizace je povrchní, plytká a (jako u většiny jeho inscenací) průhledně okopírovaná od německého divadla. Vnější řešení místo důsledné interpretace vede k vnějškovému hraní a zploštění postav (zejm. u Juřičkové). D. Havlová si za každou cenu chce urvat svou královnu, ale i to je na škodu věci. Místy to celé působí směšně. Energie, napětí, patos ani etos hry se do hlediště při repríze, kterou jsem viděl nepřenesl. Ukázkový příklad moderně zabaleného, ale jinak vnitřně mrtvolného divadla.

Statečný pokus o české drama, které má co říct k dnešku. Slibný potenciál zabíjí bohužel děsivá herecká macha J.Štěpničky v hlavní roli, nepřesvědčivý výkon M. Šplechtové a Národního divadla nedůstojné herectví S. Králové. Výborný I. Bareš!

Tohle představení se prostě nikdy nemělo nazývat W. Shakespeare: Král Lear. Je to Nebeského úvaha o Learovi. Čitelná pro hodně velké znalce. Pár hezkých vizuálních nápadů, ale nic co bychom neviděli. Pár strašných hereckých výkonů (D.Steigerwald, M. Stehlík), pár slušných, ale zas bez překvapení. Překvapí jen nadšení A. Švehlíka pro věc a nekritická adorace větší části recenzentů (Varyš, Reslová, Hulec - ale ani u nich to vlastně nepřekvapí)